• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Orlando Figes

Evropané

„Ve své nejnovější knize sleduje Figes vznik a formování toho, co nazývá evropskou kosmopolitní kulturou devatenáctého století. Jak vznikala, procesy, které k tomuto vzniku vedly a společenské změny, které to způsobilo. Co dává knize mimořádnou plasticitu, je sledování těchto procesů na životech skutečných lidí a to konkrétně na třech výrazných osobnostech společenského a kulturního světa této doby. Jsou to Pauline Viardotová, jedna z nejslavnějších operních pěvkyní své doby, její manžel Louis, její hudební manažer, politik, spisovatel a znalec umění a Ivan Turgeněv, jejich přítel a pravděpodobně Paulinin milenec. Proč si Figes vybral tyto osobnosti není těžké uhádnout. Ve svých oborech patřili ke špičce a jejich rozhled a aktivity dalece přesahovaly hlavní těžiště jejich činnosti. Jejich vliv byl obrovský. Na salonech, které Viardotovi pořádali, si podávaly dveře ty největší osobnosti kulturního světa. Téměř všichni velcí spisovatelé, skladatelé nebo instrumentalisté, o kterých se dnes čte v dějinách umění, se počítali mezi jejich přátele. V různých obdobích života žili v různých zemích a naprosto přirozeně mluvili několika jazyky. Tím, že aktivity Viardotových a Turgeněva pokrývají vlastně veškerou kulturní aktivitu, která byla navíc rozprostřena po celém kontinentu, můžeme spolu s jejich životem panoramaticky sledovat změny, které se odehrávaly v celoevropském kontextu a jak se tyto procesy navzájem ovlivňovaly bez ohledu na národní hranice. V tom spočívá hlavní přínos Figesovy knihy, že kulturu 19. století chápe globálně a ne v zajetí národních pohledů. Díky tomu je možné skutečně pochopit příčiny změn, které v té době proběhly. To, že se celou knihou proplétají osudy skutečných lidí, jí dodává na čtivosti a zbavuje akademické těžkopádnosti. Text je nabitý informacemi a vyžadoval jistě nesmírně rozsáhlou výzkumnou práci. Figes si zaslouží úctu i vzhledem k tomu, kolik úsilí musel věnovat například studiu dějin hudby, což není úplně jeho obor, protože hudební svět představuje v knize jeden z hlavních úhlů pohledu na globalizující se kulturu. I odborník by zde určitě nalezl podnětné informace a to právě vzhledem k souvztažnosti k jiným sférám než jen kulturním, např. hospodářským, společenským nebo politickým. Přesto lze vytknout některé faktické chyby. Z našeho pohledu je asi nejmarkantnější, když v souvislosti se vznikem "národní" hudby a snahou menších národů se kulturně etablovat, uvádí příklad B. Smetany a jeho Prodané nevěsty jako hudby, která staví svou údajnou autenticitu na vymyšlených tradicích, že lidové písně v této opeře jsou stejně české jako německé a "české tance" jako polka a beseda se tančily všude v Evropě. Můžeme diskutovat o tom, jakým způsobem se Smetana snažil vytvořit národní hudbu, faktem ovšem je, že v Prodané nevěstě není pro vytvoření dojmu "českosti" užita žádná lidová hudba, nenajdeme tam žádnou lidovou píseň, ani českou natož německou, a že veškerá hudba opery je od první do poslední noty naprosto původní. Tance jsou tam tři, ale ani jeden z nich není beseda. Národní charakter této opery vychází z námětu a z hudby samotné. Právě její originalita tvoří její českost. Nikoliv snaha naroubovat ji na údajně lidové kořeny. Další, více do očí bijící chybu je tvrzení, že na pohřbu P. Viardotové hrál na varhany César Franck. Ten byl ovšem v té době už dvacet let po smrti. Tady by k ověření úplně stačil Google. Další výtky bych měl k překladu, kde lze najít spoustu nešikovných spojení, jako "umět číst hudbu" místo "znát noty", "psát hudbu pro kostel" namísto "psát chrámovou hudbu" apod. Potom jsou to nepřesnosti v terminologii; anglické "populists" se nepřekládá v tomto kontextu jako populisté, ale "narodnici" (lidé, hlásící se k agrárnímu socialismu v Rusku 19. století). Stejně tak jsem musel pozvednout obočí nad výrazem "westernisté", zavedený český termín je "západníci" (intelektuálové hájící myšlenku, že budoucnost Ruska je v příklonu k západu, v protikladu ke slavjanofilům) a tak dále. Více pozornosti se mělo věnovat také textové korektuře, tiskových chyb je více, než by si tato publikace zasloužila. Kniha je to ale v každém případě úctyhodná, která skutečně rozšiřuje myšlenkové obzory a spoustu informací, které člověk zná izolovaně, zasazuje do správného kontextu a tím jim dává smysl. Obsahuje spoustu informací, podaných ale velice čtivě a stravitelně. Nelze než doporučit!“... celý text
— cenda111

---

Navštěvuj mě v snu

„Velmi silný příběh, až mě mrazilo v zádech.“
— alibaba72

---

Lidská tragédie

„Knihu mám teprve rozečtenou, ale už teď je jasné, že jde o mnohem kvalitnější studii než Pipesovy Dějiny ruské revoluce. Brilantně napsané a faktograficky mnohem důvěryhodnější. Radost číst! Doplním později.“... celý text
— jozik_v_tumane

---

---

Evropané

„Studovala jsem historii na vysoké škole a tohle byl krásný návrat do minulosti. Kniha je psána přístupnou formou i pro laiky, nejedná se o nějakou nesrozumitelnou odbornou literaturu. Celým příběhem nás provází kouzlo devatenáctého století. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a vždy jsem se těšila až se ke knize vrátím, protože se četla s neuvěřitelnou lehkostí. Vřele doporučuji.“... celý text
— hanina.k

---

Revoluční Rusko 1891 – 1991

„Vřele doporučuji. Ovšem pokud si ze školy vzpomenete sotva na to, kdy byla VŘSR a Molotova považujete za autora koktejlů, asi se v téhle knížce trochu ztratíte. Kdo má alespoň základní přehled o historri Ruska a SSSR, rozšíří si znalosti a možná i víc pochopí dnešní Rusko. Autor rozhodně nezůstává na povrchu. Ovšem z úplného závěru jsem byla docela špatná. Rusové se s temným stránkami jejich historie vypořádat nedokázali. Dokud touhle katarzí neprojdou, na Rusi dobře nebude. A jak je v současnosti vidět, problémy Ruska nekončí na hranicích Ruska.“... celý text
— gladya