andreamrs
přečtené 903
Tichá pošta
2024,
Tereza Herzogová
Po dočtení Schovávané jsem několikrát přemýšlela, jak asi pokračoval vztah Šárky a Ivana. Jako každý vztah i tenhle se s časem vyvíjel a my potkáváme oba protagonisty po letech, v pro ně zásadním období. Já byla už u Schovávané ze zápletky úplně nadšená, a pokračování rozhodně nezklamalo. Před Šárkou znovu po těch letech čeká těžká volba mezi srdcem a rozumem. Ivan nemládne, a všechny odsunuté problémy vycházejí na povrch. Kniha úžasným způsobem popisuje mezilidské vztahy, navíc hodně promyšlené a v rámci příběhu propojené. Je to náhled do obyčejných životů obyčejných lidí, kteří dělají velké i malé chyby, častokrát špatná rozhodnutí, a kde jedno slovo dokáže vše změnit Tohle není pohádka ale reálný život. A dokáže v takovém případě vše vyléčit a vyřešit jen “obyčejná láska? A jak se k tomu Šárka nakonec postaví? Kromě hlavních hrdinů me hodně bavil tragikomický vývoj postavy češtináře Chrousta a zejména pak Patrikův příběh, tam bych klidně brala i celou knihu! Navíc autorka znovu používá ten překrásný jazyk a poetické opisy, které vás přinutí zatoužit zabalit se do deky na opravdické Hnípandě a jen tak existovat a koukat kolem sebe na tu (ne)obyčejnou nádheru. Jako bonus nám autorka představila prostřednictvím restaurátora Barta i Santiniho architekturu, přišlo mi to tak krásně tajemné a ty opisy jeho architektury se úžasně hodily k tajemství vztahu, který se zde začal rozvíjet. Konec dává prostor pro další pokračování, tak doufejme Já se s postavami ještě neloučím, ještě bych s nimi chtěla alespoň na jeden fesťák :D. Autorce moc děkuju za recenzní výtisk a moc fandím, znovu úžasná práce.... celý text
