aninaji přečtené 119
Naslouchám
2021,
Šárka Šišková
Tohle byl koncert! Intimní příběh jednoho obyčejného manželství, jakých se kolem nás odehrává jistě mnoho. Autorka má neuvěřitelný dar zachytit to podstatné jen jemnými náznaky či dialogy mezi postavami. Děj je opravdu komorní, kniha nemá ambice zachytit velké události. Odehrává se tady a teď a vnější dění vlastně nehrají žádnou roli. Přesto musíte číst dál a dál, protože máte najednou pocit že jste sami uprostřed toho všeho a jen se necháváte unášet dál spolu s hlavními hrdiny. Vše plyne naprosto přirozeně a i když až do poslední věty nevíte, jak to celé dopadne, nevadí vám to. Dialogy i myšlenkové pochody postav jsou vypilovány do naprosté dokonalosti, takže působí naprosto nenuceně, samozřejmě a autenticky. Je velká škoda, že je Šárka Šišková tak málo známá. Vlastně i já jsem na ni přišla náhodou. Její knihy by si zasloužily mnohem víc pozornosti.... celý text
Mlýn
2018,
Michal Vaněček
Autor, bohužel, není žádný velký spisovatel. Celá kniha je psána jednoduchým jazykem v ne příliš rozvinutých větách, takže neočekávejte příliš hluboký čtenářský zážitek. O hlavních postavách se toho moc nedozvíme, protože většinu života spolu svorně mlčí. Znatelně chybí nějaké jejich vnitřní prožívání, myšlenka....něco, co by z nich na papíře udělalo lidské bytosti, které žijou a cítí a o kterých chci číst dál a dál. Na jednu stranu je zdůrazněno, jak jsou bratři inteligentní a na druhou neustále opakují, jak dali tátovi slib a fertig. Vzhledem k tomu, že celou knihu jen mlčí nebo fyzicky pracují je těžké se jim nějak přiblížit a oblíbit si je. Při popisu faráře Hřiba se mi hned vybavil páter Toufar, na jehož kázání jsem pak narazila v použité literatuře. Připadalo mi to moc okaté a prvoplánové...opravdu je pro spisovatele tak těžké, vymyslet si svého vlastního, autorského hrdinu? Postav je v knize jen pár a i přesto jsou některé jen do počtu a jejich smysl mi unikl. Jestli šlo autorovi hlavně o to, aby napsal "tlustou" knihu, mohl se zaměřit na bratry a zapracovat aspoň na nějaké jejich elementární psychologii a ne řešit postavu Marcely, která ději nic nepřináší a nijak jej neovlivní. Příběh hoslovického mlýna je sám o sobě zajímavý a zasloužil by si kvalitní zpracování. Toto bohužel jen klouže po povrchu a kromě pár základních informací ze života sourozenců, které se dají dohledat běžně na internetu, toho moc nenabízí.... celý text
Šťastně až navěky
2018,
Kelly Oram
Tak tohle teda ne. Po skvělém prvním díle, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a musela jsem ho ve čtyři hodiny ráno prostě dočíst, vyplodila autorka něco, čím celý příběh Elly a Cindera poslala do kytek. V Ellině světě jsou najednou všichni (až na jednu nepříjemnou vyjímku) hrozně uvědomělí, empatičtí, všichni ji milují a obdivují, chtějí s ní dělat rozhovory, natáčet filmy a fotit ji a Ella ve svých 19 letech sepisuje "paměti". Cinder je tak nereálně dokonalý až se mi z toho chce smát. Jediný zádrhel je ve vztahu s otcem, který je ale nakonec také dostatečně uvědomělý na to, aby se spolu melodramaticky usmířili. Epilog už je jen poslední, zato ale opravdu pořádný hřebík do rakve. Z toho jsem byla znechucená tak, že jsem byla ráda, že můžu knihu odložit s vědomím, že další pokračování už není. Je s podivem, že všichni přežili až do konce, když neustále a kvůli všemu "lapali po dechu". Nevím, jestli je to překladem, ale tato ustavičně se opakující slovní spojení mě rozčilovala už od prvního dílu.... celý text
Propast smrti
2021,
Robert Bryndza
Kate Marshallovou mám o něco raději než Eriku. Má sice své problémy, ale nepadá na mě z ní taková deprese, jako z osamělé Eriky, která je ztracená ve svém vlastním životě. Líbí se mi, že Kate s Tristanem řeší případy s velkým přesahem do minulosti. Jako fanouška "Odložených případů" mě to baví a je to tak pro mě celé zajímavější a poutavější. Přes to, že jsem zhruba tušila, v čem je jádro pudla, mě kniha doslova přibila do křesla a přečetla jsem ji na jeden zátah. Robert Bryndza prostě umí.... celý text
Slyšet jeleny zpívat
2021,
František Šmehlík
Kniha má krásnou obálku. Bonusem je to, že se odehrává v našem kraji. Na začátku jsem byla trochu zmatená ze zbytečného množství postav se jmény, která mi nešla přes pusu. Navíc mě štvalo, že autor neustále používá jejich jméno i příjmení. Ale zvykla jsem si. Příběh byl tak akorát napínavý, hezky to odsejpalo. Konec se může zdát na naše končiny trochu moc akční, ale pro mě byl uvěřitelný. Jen bych se obešla bez linky kolem lidského masa, která nebyla pro řešení případu podstatná a z mého pohledu tak nějak vyšuměla do ztracena. Sečteno a podtrženo - těším se na další autorovu knihu a kdyby se rozhodl napsat také o dalším případu z ostravské kriminálky, budu se těšit ještě víc!... celý text
Čekanka
2006,
Julia Quinn
Na příběh Penelope a Colina jsem se opravdu těšila. Vlastně jsem s touto sérií začala hlavně kvůli němu, abych nemusela čekat na seriál. Možná jsem očekávala příliš. Postavy nejsou moc sympatické, celou knihu se skoro nic neděje. Prozření Colina a jeho následné lásce jako trám se dá jen těžko uvěřit. Dějová linka kolem lady Whistledown mě vůbec nebaví ani v seriálu a tento příběh vlastně stojí hlavně na ní. Uspěchaný konec tomu také nepomohl.... celý text
Člověk Gabriel
2013,
Kateřina Dubská
Příběh Gabriela mě zasáhl přímo do srdce. Většinu knihy jsem dojetím proslzela. Je to oslava života, lásky k ženě, rodině, svým kořenům, k přírodě. Gabrielova životní moudrost, nadhled, jeho vidění světa, událostí i lidí v něm mě očarovaly...... celý text
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
2014,
Barbara Demick
Smutek, bezmoc, beznaděj...To, co se děje v Severní Koreji, je pro mě ve 21. století nepochopitelné.
Holky z internátu - Příjezd
1997,
Enid Blyton
Jako malá jsem dvojčata Pat a Isabelu milovala! Vrátit se k nim skoro po 30 letech bylo moc fajn. Pořád je to milé a poutavé čtení. Jako dospělá vidím, že pointa jednotlivých příběhů je vždy dostatečně poučná a prvoplánová a dvojčata se svými kamarádkami působí trochu jako Rychlé šípy v sukni, ale vůbec mi to nevadilo. A jako malé holce už vůbec ne.... celý text
Jestli zůstanu
2011,
Gayle Forman
Příběh o tom, zda být, či nebýt. Moc mě bavila retrospektiva, ve které Mia vypráví o svých velkých láskách - hudbě a Adamovi, a hlavně o své rodině. To, jak se měli všichni rádi a jakým způsobem jejich život změnilo pár vteřin, mi nejednou vehnalo slzy do očí. Dějová linka ze současnosti mě ale neoslovila. Možná je to tím, že jsem podle anotace čekala něco jiného...Překvapuje mě, že existuje film. Až tak výjimečný příběh to opravdu není.... celý text
Záhada na zámku Styles
2015,
Agatha Christie
První případ Hercula Poirota mě moc mile překvapil! Čekala bych, že ve své prvotině se i taková autorka jako Agatha Christie bude ještě trochu hledat, ale chyba lávky. Má to všechno, na co jsme v jejích knihách zvyklí - promyšlenou zápletku, atraktivní prostředí a hlavně detektiva se specifickým vzhledem, způsobem vyšetřování i móresy. Přestože byla kniha napsána před více než 100 lety, vůbec to není znát. Chytne vás a nepustí, dokud nezjistíte jak se to všechno seběhlo. Agatha Christie byla opravdu mistr svého řemesla.... celý text
Letní světlo, a pak přijde noc
2009,
Jón Kalman Stefánsson
Mozaika příběhů obyvatel jedné malé islandské vesničky, kde se všichni znají a jejichž osudy se vzájemně ovlivňují a proplétají. Vyprávění o obyčejných lidech a jejich neobyčejně obyčejných životech, ve kterých prožívají zdánlivě obyčejné a nezajímavé věci. Když si odmyslíme pár severských specifik, mohly by to být příběhy o komkoli z nás. A právě to dělá knihu, spolu s autorovým stylem, tak poutavou a jedinečnou. Vyprávění je proloženo spoustou zajímavých úvah a životních mouder, které Vás občas donutí zpomalit a zamyslet se. Možná vás překvapí věty se spoustou odboček. Tady ale pravdu platí, že odbočky jsou jako sluníčko a vy si ta klikatá souvětí zamilujete. Knihu jsem si vychutnávala, protože je mi jasné, že na podobnou hned tak nenarazím. Často jsem se v textu vracela k tomu, co mě zaujalo a užívala si autorovu životní moudrost a nadhled. Chvilkama mi bylo hrdinů opravdu líto, pak mě štvali, vzápětí na to rozesmáli....čtenář s nimi zažívá celou škálu různorodých pocitů. Jen ten smutný a hořký konec mě překvapil. Po dočtení mě přepadla taková zvláštní melancholie. Ale to je život.... celý text
Maminka
1990,
Jaroslav Seifert
Poezii běžně nečtu a ani tato sbírka nebyla zrovna můj šálek čaje. Ale na báseň o tatínkově dýmce nezapomenu...
Pacient
2019,
Sebastian Fitzek
Moje první kniha od Sebastiana Fitzka. Očekávání jsem měla opravdu veliké. Na základě recenzí jeho knih jsem byla připravena na akci, na překvapivé zvraty, na promyšlenou zápletku, která mě posadí na zadek, na příběh, od kterého se nebudu moci odtrhnout, dokud knihu nezaklapnu na poslední stránce. Nic z toho se ale nekonalo. Jak to nakonec dopadne, mě napadlo docela brzy. Tedy zhruba, samozřejmě. Není už to u příběhů z blázince trochu klišé? Jen tady to bylo opravdu málo uvěřitelné...nereálné.... celý text
A každé ráno je cesta domů delší a delší
2018,
Fredrik Backman
Smutná a dojemná knížečka, plná moudrých myšlenek. Pohladí Vás po duši.
Anglické listí aneb Coolturní šok
2017,
Alena Damijo
Krátké příběhy o tom, jaké je zvykat si na život v jiné zemi. Neurazí, ale ani nenadchnou. Jestli jsem se u knihy měla bavit, nějak mě to minulo. Autorka se sice snaží být vtipná, ale právě ta snaha je až moc zřejmá. Hvězdičku navíc dávám za posledních několik kapitol, u kterých jsem se konečně zasmála, ale i dojala. Líbilo by se mi víc, kdyby kniha popisovala kratší časový úsek. Takto to bylo takové letem světem, kdy autorka na 160 stránkách obsáhne období od svého příjezdu do Británie jako aupair až do doby, kdy je vdaná, má děti a pracuje jako učitelka.... celý text
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Bože, to byla nádhera! Příběh slečinky Kyi Clarkové ve mně bude rezonovat ještě dlouho. První část knihy jsem četla docela dlouho, ale bylo to tím, že jsem se na stránkách často vracela, abych si znovu přečetla a vychutnala všechny ty dechberoucí popisy a představila si každičké místo v Kyině bažině. Druhá část ve mně vyvolala takovou vlnu emocí, jakou jsem u knihy asi ještě nezažila. Chvilkama jsem se smála, pak zas brečela...někdy oboje najednou. Několikrát jsem musela knihu odložit a brečela jsem a brečela a nemohla jsem přestat. Celá kniha má jedinečnou atmosféru, která vás pohltí a nepustí ještě nějakou dobu po dočtení poslední stránky.... celý text