AnneD přečtené 173
Tvůrčí psaní pro každého
2006,
Markéta Dočekalová
Do výtisku z knihovny, který jsem měla půjčený, neznámý autor dopsal cosi o tom, ať knihu nečtu a přirovnal ji k filmům Zdeňka Trošky. Pro začátek mě to pobavilo a řekla jsem si, že si knihu musím rozhodně přečíst. A vlastně mi dala to, co jsem čekala. Seznámila mě nejen s příběhem, ale i s jinými žánry, nabídla mi konkrétní ukázky a příklady. Kladla důraz na detaily jako je budování postav či dialogů. Jen mě trochu iritovaly některé omílané fráze autorky (jako šafránu..) a celkově opakování spoousta informací stále dokola...... celý text
Veronika se rozhodla zemřít
2000,
Paulo Coelho
Tři hvězdy za druhou polovinu knihy, která mě bavila o něco víc (možná i proto, že jsem chtěla vědět jestli Veronika přežije nebo ne). Přes tu první jsem se hodně těžko dostávala. Pecka dnešní doby jménem Coelho mě bohužel zas tak nenadchla ani po přečtení druhé knihy od něj.... celý text
De profundis: Zápisky ze žaláře v Readingu a Čtyři listy
2009,
Oscar Wilde
Doporučuji nejprve přečíst Božskou komedii od Dante Alighieriho, autor se k ní často odkazuje. A taky celého Wilda. A pak je to prostě něco... Po přečtení si ještě víc přeji možnost potkat se s Oscarem Wildem osobně. Nepřestal mě překvapovat. Jeho cit pro jazyk, tvoření slov a pohled na svět jsou neskutečné. Hrozné, jak jeho život dopadl..... celý text
Jaký otec, takový syn
1996,
Robert Fulghum
Odkaz na otce je v knize dvakrát. Hunter se odkazuje na svého otce Roberta (a zároveň nevlastního otce Johna) a také často uvádí jako otce sám sebe a píše o svých dětech Sáře a Maxovi. Držel se nápadu svého otce co se týče krátkých úvah o životě, ale tématem zašel jinam a autory nechci porovnávat, ačkoli po přečtení některých Robertových knih mi spadá k sobě stále více souvislostí. Těším se, že se ke knize znovu vrátím, až budu mít děti. To na ní asi budu nahlížet ještě trochu jinak. Příjemná a čtivá kniha.... celý text
Pohádky
1984,
Oscar Wilde
4 hvězdičkami hodnotím pouze Dům granátových jablek. Wildovy pohádky mě naprosto uchvátili už ve Šťastném princi, jsou originální s nepředvídatelným koncem a nabídnou vám možnost zamyšlení se. Nicméně se mi více líbily právě pohádky ze Šťastného prince. Odsud hodnotím pohádky Rybář a jeho duše a Hvězné dítě za ty povedenější, Mladý král a Infantčiny narozeniny za ty, co se mi četly o něco hůře. Ale Wilda celého mohu jen doporučit!... celý text
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
2007,
Robert Fulghum
Tohle pro mě bylo již druhé setkání s Fulghumem (poprvé v Už hořela, když jsem si do ní lehal, kdy jsem si řekla, že Fulghum je naprosto geniální a úvahy zhltla). Věřím, že se někomu mohou zdát "na jedno brdo", ale přišla jsem na to, že na ně potřebujete být ve správném rozpoložení a náladě. A pak si je vychutnáte stejně jako poprvé. Moc se mi líbí, že mohu poznávat autorův jedinečný pohled na svět. A za to všechno dávám Fulghumovi znovu 5 hvězdiček!... celý text
Na jih od hranic, na západ od slunce
2004,
Haruki Murakami
Poněvadž tahle kniha nebylo moje první setkání s Murakamim, byla jsem připravená na otevřený konec a mnoho nezodpovězených otázek. O to milejší bylo, když jsem u pasáží, u kterých jsem to nečekala, dostala odpověď. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Je čtivá a splnila svůj cíl - něco ve mne zanechala a já o tom stále přemýšlím.... celý text
The Happy Prince and Other Tales / Šťastný princ a jiné pohádky (dvojjazyčná kniha, 7 pohádek)
2006,
Oscar Wilde
Už hořela, když jsem si do ní lehal
1996,
Robert Fulghum
Lehce shrnutelné v jedné větě: Fulghum je geniální. Po přečtení ve mně kniha vyvolala takový pocit, jaký se ještě jiné nepovedl. Určitě se k ní ještě nekolikrát vrátím.... celý text