annihilation
přečtené 775
Americká noc
2016,
Jim Morrison
Jaká je vaše Americká noc po boku Ještěrčího krále? Je vlahá, ostrá, temná, chaotická, či jemně plyne s verši, dokud na obloze nevyjde ta žlutá věc? Jim Morrison byl neuvěřitelně inteligentní a zároveň neuvěřitelně šílený a stejná je i jeho tvorba. Přeskakuje od niterních pocitů k těžko čitelným symbolům, nebojí se být minimalistický, sebevražedný, ani sprostý. V jedné holé větě podá důkaz o nekonečnosti své fantazie a vtáhne vás do pokrouceného světa těch, kteří poznali svou osobnost do té míry, že se jí nakonec rozhodli zničit. Píše o sobě pro sebe, nebo o vás pro vás? Hledejte a najdete cokoliv, jen ne odpověď na tuto otázku. "Kdybych jenom mohl vnímat hlas vrabců & cítit jak mě dětství zase táhne zpátky Kdybych jenom mohl cítit jak mě zase táhne zpátky & zase cítit objetí reality Umřel bych umřel rád." Ještě s radostí dodávám, že se kniha povedla i po vydavatelské stránce. Práce Luboše Snížka na překladu vyvrátila mé obavy, že texty budou vinou překladu z rýmů do rýmů ochuzeny o část podstaty, také musím ocenit výstižné ilustrace a skvělý doslov na konci - je poznat, když pojednání píše někdo, kdo má k autorovi kladný vztah a místo psaní životopisu ho zachytí jako osobnost.... celý text
Zabiják
2002,
Émile Zola
Zabiják je nesmrtelná trefa do černého. Alkohol a bída tu jsou od počátku věků a surová připomínka v rámci tak neuvěřitelně detailně popsaného díla je nasnadě. Co mám na Zolovi ráda, je jeho empatie-neempatie. Bez okolků vás vtáhne do díla, ale nechá vás stát za mléčným sklem, kterým se na děj díváte čistě až po vlastním výběru a zhodnocení příslušných emocí. Rozebere každičkou maličkost, návaznost, propletení příběhu, ale zbytek nechá na vás. Vypráví, ale nevciťuje se a proto je tak skvělý.... celý text
