Antoramix přečtené 53

V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie, sv. III 1891, Henry Morton Stanley

Poslední díl velkého cestopisného eposu od H.M. Stanleyho o záchranné výpravě za Eminem pašou. Začátek knihy pokračuje ve stejné linii předchozích dílů a to až precizní detailností. Jen, co se se výprava konečně hne směrem k východnímu pobřeží Afriky, tak je popis méně obsáhlý a tím čtivější. Možná Stanley spěchal s ukončením knihy, což ale těžko soudit. Pro mě jako geografa bylo zážitkem studovat staré mapy Afriky v jedné z kapitol a také část o pohoří Ruwenzori byla velmi zajímavá. Několik měsíců četby všech dílů konečně dospělo do cíle a to stejně jak celá výprava. Překvapila mě velká ochota Němců vůči celé výpravě a jejich až idylická pomoc v posledních fázích této expedice. Knihu doplňují opět nádherné rytiny a mapa tentokráte Aequatorie. Na konci je mnoho dodatků, které opět detailně doplňují celý obraz o této slavné expedici. Mé lepší hodnocení je možná z nostalgie, že to vše již končí. Projít si celou výpravu po ještě plně nedotknuté Africe bylo zážitkem a budu na ní rád vzpomínat. I když je osoba Stanleyho díky jeho působení v Kongu rozporuplná, tak za jeho přínos na poli "zeměvědném" mu vzdávám hold. Díky sire, bylo pro mě čest se s vámi díky četbě setkat.... celý text

V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie sv. II. 1890, Henry Morton Stanley

Druhý díl pojednávající o záchranné expedici za vyhledáním Emina paši, guvernéra egyptské provincie Aeqatorie. Stanleyho charakteristická detailnost zde dosahuje přímo obludných rozměrů. Dočtete se na několika stránkách o tom, jak rostou plodiny u pevnosti Bodo. Seznámíte se podrobně snad s každým úmrtím při návratu po vyzvednutí zadního voje. Pomyslnou třešničkou na dortu je jakákoliv korespondence, či písemná sdělení důstojníků, která jsou tu psána miniaturním písmem, takže tím je díl mnohonásobně obsáhlejší. A to tu máme na závěr ještě přílohy z deníků, či depeší mezi důstojníky zadního voje. Kniha má opět nádherné ilustrace a velmi podrobnou mapu. Když se zaměříme na obsah, tak je díl jen o setkání s Eminem, o cestě za vyzvednutím zadního voje a o přípravách na odchod z Aeqatorie. Kapitola o životě v pralese a o domorodcích je zatím nejlepší částí kterou jsem od Stanleyho kdy četl. Bohužel je to jen ojedinělé intermezzo v obsáhlém expedičním deníku. Je až neuvěřitelné, jaká blamáž postihla zadní voj. Je jen škoda, že tu nejsou popsány hrůznosti, které důstojníci tohoto voje a to především major Bartellot prováděli svému mužstvu. Je také přímo šokující, že vyzvednutí zadního voje a návrat trvalo 9 měsíců. Díl končí neschopností Emina zvládat vedení provincie a rozhodnout se, kdy a jestli vůbec Aeqatorii opustit. Všem natěšeným čtenářům doporučuji mačetu a hrr na prosekání se záplavou slov.... celý text

Prožila jsem si peklo 2018, Andrea Claudia Hoffmann

Do poloviny knihy je to o tom, jak autorka přijíždí do Nigérie, kde se seznamuje s místním prostředím a s rostoucí mocí a krutostí islámské sekty Boko Haram. Pak se setká s mladou nigerijskou dívkou Patience Ibrahim, jejíž srdcervoucí příběh se nám zde snaží převyprávět. To, co hlavní hrdinka zažila, je až neuvěřitelné. Několikráte měla štěstí v krutém neštěstí, čímž ale nesnižuji její prožité hrůzy. Od úprku do Kamerunu je to pro mě opravdu šílené. V době války na Ukrajině se mi některé části nečetli dobře. Díky četbě si chcete odpočinout od strastí a v mysli si najít něco příjemného a ne si lidské krutosti prožívat i v knihách. Měli bychom se radovat ze svých rodin, přátel, z toho, že je u nás mír. Žít každý okamžik a užívat si sebemenších radosti. Snad to zažije i Patience a snad to budeme prožívat i my všichni. To nám přeji.... celý text

Napříč Afrikou 1924, David Livingstone

Malý rodokapsový cestopis z pera světoznámého objevitele Davida Livingstona, jehož cena v antikvariátech není vůbec malá. Důvodem je fakt, že se jedná jen o jedno dílo, které v češtině na našem území vyšlo. Jelikož mám za sebou již 5 knih H.M. Stanleyiho, Livingstonova současníka, lze srovnávat. Ač oba objevovali Afriku a dokonce Stanley Livingstona hledal, rozdíl v čtivosti je značný. Stanley je zbytečně podrobný a snaží se z novinářského hlediska neopomenout žádný detail. Naopak Livingstone zajímavě popisuje život domorodců, jejich zvyky a do toho vnáší i své pocity. Jeho křesťanská láska k lidem a všemu živému je patrná i zde. Popis lovu slonice se slůnětem zasáhl nejen Livingstona, ale přiznám se i mě. Úžasná je část u Viktoriiných vodopádů, že vám připadá, že ta mlha z dopadající vody je snad i kolem vás. Krásně se čte o místech plných zvěře a místech, která moderní civilizace ještě nezasáhla. Byl to ráj a my se můžeme jen zasnít a s Livingstonem tam u těch domorodých ohňů ten jeho příběh zažít.... celý text

Třetí cesta kolem světa 1922, James Cook

Třetí deník z Cookovo poslední výpravy začíná hodně nezvykle a to jeho smrtí na Havaji. Proč je to na začátku je nepochopitelné, možná ať si v dalším textu čtenář uvědomí, jak velkou osobností James Cook byl a jak velkou ztrátou to pro jeho dobu bylo. Oproti druhému deníku mi přijde chudší a ani latinské citáty tu nejsou. Lze zase těžko soudit, jestli to je překladatelem, či Cookem samotným. Opět tu navštívíte již známé kraje a to Tahiti především, ale i nové, jež dychtily po objevení a probádání. Velká část je věnována pobytu na Tonze, což jsem četl v době, kdy vulkán toto souostroví totálně zdecimoval. Smutné. Jak už jsem psal u jiných deníků, nejlepší je si googlit ta místa, která Cook navštívil a tak je vlastně objevujete i s ním, což je ten největší dar jeho deníků. Po přečtení všech zápisů z jeho výprav musím konstatovat, že to byla velká osobnost, přísná, spravedlivá, mírumilovná, nezdolná...osobnost hodná obdivu.... celý text

Cesta mrtvých: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů 2021, Tomáš Boukal

Kdybych nečetl Duch tajgy a neshlédl ten krátký film, na něhož je v knize odkaz, tak bych byl asi zmaten, kde to vůbec jsem a kdo jsou všechny ty postavy. Citelně tu opět chybí mapa a oproti Duchu tajgy i fotografie reálných postav. Boukal se po 20ti letech vrátil do míst, kde poznával život a tradice místních Mansů. Tentokráte tu najde jen prázdnotu a všude přítomný stín smrti. Mansové totiž prakticky vymizeli z přírodního prostředí. Celý román tak pojímá jako sdělení světu o tomto trudném osudu pelymských Mansů. To vše je čtenářům předkládáno na skutečném příběhu lovce Saši. Ač jsem úvodu ve vězení moc nevěřil, tak zbytek je krásnou, leč velmi smutnou, vzpomínkou na všechny "jeho" blízké Mansi.Tome... Saša by ti poděkoval a byl by ti neskutečně vděčný. Přespat sám v těch opuštěných domech musela být teda velká odvaha.... celý text

V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie sv. I. 1890, Henry Morton Stanley

První díl, pojednávající o poslední expedici velkého objevitele H. M. Stanleyho. Cílem výpravy byla záchrana guvernéra Aequatorie Emina paši, jenž díky Mahdího povstání byl odříznut od Egypta, jemuž toto území patřilo. Tímto nelehkým úkolem byl pověřen právě Stanley a kdo zná jeho díla, tak nelehká je i četba. Dílo je tak podrobné, že vám neunikne opravdu ani sebemenší detail. Ač měl Stanley s touto částí Afriky zkušenosti a měl snad nejlépe vybavenou výpravu ze všech jeho předešlých expedicí, tak od poloviny knihy zažíváte se všemi účastníky opravdové peklo. Nemoci, bojovné kmeny a hlavně nedostatek potravy totálně decimují jeho výpravu. Když si ale na Stanleyho zvyknete a navnadíte na něj svou mysl, tak ty všechny svízele zažíváte s ním, že vám snad ani nevadí, že po tak dlouhé četbě jste teprve na konci 1. dílu. Kniha má nádherné rytiny i s portréty účastníků. Součástí svazku je i podrobná mapa celé expedice, i když v angličtině. První část končí nalezením místa pro výstavbu pevnosti Bodo.... celý text

Nikdy neříkej, že se bojíš 2016, Giuseppe Catozzella

Dechberoucí skutečný příběh Somálky Samii Yusuf Omar, která svým během chce osvobodit Somálsko od hrůzy války. Kniha se vám dostane tak do mysli, že si připadáte, že v té burce snad běžíte i vy sami. Zážitkem byl olympijský závod v Pekingu a to nejen popisem, ale i tím, že si na internetu můžete najít jak Samiu v průvodu, tak i její běh. Od chvíle, kdy se se Samiou vydáte na "Cestu" , je to velmi skličující. Můžeme se na migraci dívat z různých pohledů, ale to, co někteří při své pouti za vysněným snem zažijí a proč to dělají, odsuzovat prostě nemůžeme. Kniha je inspirující a obohacující zároveň.... celý text

Druhá cesta kolem světa 1922, James Cook

Po prvním deníku světoznámého objevitele jsem byl lehce v rozpacích a mírně zklamán. Prostě stručný lodní deník. Ovšem popis jeho druhé plavby je opravdovým historickým, cestopisným a etnografickým zážitkem. Ač se v úvodu James Cook omlouvá za své nedokonalé literární schopnosti, tak tady to vůbec není potřeba. Deník je čtivý, podrobnější a hlavně velmi zajímavý. Nejvíce se mi líbili průzkumy antarktických vod, což s kvalitou tehdejších lodí musel být obdivuhodný počin. Opět nezklamalo Tahiti se svými kráskami pokleslých mravů, že se těm námořníkům ani nemůžeme divit, že se pokoušeli o dezerce. Zajímavá byla i část věnovaná Vanuatu a jejich obyvatelům. Nejzábavnější na četbě bylo googlení všech objevených míst a ostrovů, i když mají třeba už jiný název. Výhodou této plavby je i fakt, že se cesty zúčastnil malíř William Hodges, takže se na internetu dá najít plno maleb a rytin zobrazující domorodce a krajiny, které James Cook na této výpravě navštívil. To celé vytváří zážitek, že si chvíli připadáte, že na těch krásných místech jste také a objevujete je přímo s Jamesem Cookem.... celý text

David Livingstone: Životopisný nástin 2. díl 1907, T. S.

Pokračování malého sešitového vydání života Davida Livingstona. V druhém díle se seznámíme se závěrečnou fází života tohoto světoznámého cestovatele. Těžký terén během expedice a Livingstonova dobrosrdečnost způsobí, že ho prakticky opustí celý jeho doprovod. Na pokraji sil se dokáže dostat do Udžiži, kde pak dojde ke slavnému setkání se Stanleyim. Ač je tu většina textu z knihy " Jak jsem našel Livingstona", tak je vybrána opravdu ta nejlepší část, kde je Livingston ukázán jako velký člověk a osobnost hodná obdivu. A toto je hlavní poselství čtenářům jak tohoto svazku, tak i celého díla.... celý text

David Livingstone: Životopisný nástin 1. díl 1906, T. S.

Malý sešitový svazek pojednávající o prvních fázích života světoznámého cestovatele Davida Livingstona. Ukazuje tu Livingstona nejen jako objevitele a misionáře, ale hlavně jako člověka šířícího křesťanskou lásku a bojujícího proti ohavnému otrokářství. Jeho pomoc africkým domorodcům je sice obdivuhodná, ale několikráte zasáhla jeho rodinu a to dost citelně. Překvapili mě hrůzné činy Búrů vůči domorodcům, jelikož ze znalostí o búrské válce jsem byl vždy na jejich straně. Známé koncentrační tábory Britů vůči Búrům si bohužel nic nezadají s krutostí Búrů vůči "tuzemcům". První díl konči konstatováním, že ještě bohužel nenastal čas na konec otrokářství, ale i tak je potřeba s ním bojovat.... celý text

První cesta kolem světa 1910, James Cook

Těžko hodnotit, jelikož je to námořní deník. Pokaždé tam tedy musí být informace o síle a směru větru a i některé dny jsou velmi stručné a nezajímavé. Naopak to, co vás cestovatelsky obohatí, jsou setkání s domorodci a popis jejich kultur a způsobu žití. Ani se nelze divit, že se mu někteří členové posádky pokusili desertovat za pohlednými tahiťankami. Ovšem trest, a to za jakýkoliv prohřešek, byl vždy velmi přísný. Holt kázeň musí být. Návrat do Anglie pak byl díky úplavici genocidou posádky. Další jeho deníky jsou rozepsány podrobně, takže tady je to tak trochu odbyté, možná i překladatelem. Kde je třeba smrt Tupií ? Některé části jsou prostě vynechané, což je škoda.... celý text

Jak jsem našel Livingstona 1973, Donát Šajner

Po přečtení Temnou pevninou od stejného autora se mi ze začátku zdálo, že tady snad čtu jiného Stanleyho. Zajímavé byly ty přípravy expedice a i to, že vůbec než vyrazil do Afriky, musel absolvovat pro Herald ještě jiné cesty. Pak byla ale četba svízelná, jako výprava sama. Prostě se někam složitě jde a podrobně se to místními názvy popíše. Výprava se tu setkává vždy s nějakým kmenem a jeho náčelníkem ( tady překládají jako sultán ) a tomu se zaplatí látkou za průchod. Od války s Mirambem do nalezení Livingstona je to ale čtivé i napínavé. Četl jsem vydání z roku 1912, jenž je dvoudílné, a tady musím konstatovat, že druhou část si pro sebe naprosto ukradl Livingstone. Obdivujete zarputilost a nezdolnou vůli obou cestovatelů, ale Livingstone k tomu přidává křesťanskou lásku , pochopení a duševní moudro. Byla to velká osobnost a je smutno, že ho nakonec touha stůj, co stůj, objevit pramen Nilu, dohnala až ke smrti. Končím komentář slavnou větou: "Doktor Livingstone, nemýlím-li se", i když tady přeloženou trochu jinak. Kniha je spíš pro milovníky cestopisů a i když nepatří k těm nejlepším, tak ponořit se v mysli do doby, kdy bylo co objevovat, za to stojí.... celý text

Jak jsem našel Livingstona 1912, Henry Morton Stanley

Po přečtení Temnou pevninou od stejného autora se mi ze začátku zdálo, že tady snad čtu jiného Stanleyho. Zajímavé byly ty přípravy expedice a i to, že vůbec než vyrazil do Afriky, musel absolvovat pro Herald ještě jiné cesty. Pak byla ale četba svízelná, jako výprava sama. Prostě se někam složitě jde a podrobně se to místními názvy popíše. Výprava se tu vždy setkává s nějakým kmenem a jeho náčelníkem ( tady překládají jako sultán ) a tomu se zaplatí látkou za průchod. Od války s Mirambem do nalezení Livingstona je to ale čtivé i napínavé. Vydání z roku 1912 je dvoudílné a tady musím konstatovat, že druhou část si pro sebe naprosto ukradl Livingstone. Obdivujete zarputilost a nezdolnou vůli obou cestovatelů, ale Livingstone k tomu přidává křesťanskou lásku , pochopení a duševní moudro. Byla to velká osobnost a je smutno, že ho nakonec touha stůj, co stůj, objevit pramen Nilu, dohnala až ke smrti. Končím komentář slavnou větou: "Doktor Livingstone, nemýlím-li se", i když tady přeloženou trochu jinak. Kniha je spíš pro milovníky cestopisů a i když nepatří k těm nejlepším, tak ponořit se v mysli do doby, kdy bylo co objevovat, za to stojí.... celý text

Lovci veliké země 1954, Rudolf Luskač

Dalo by se říci klasická "Luskačovina". Sám autor, jako Rudolf Rudolfovič, lovec bez bázně a hany, tu loví vše, co se dá a to především šelmy. Dokonce i tygra v Turkménistánu tu skolil. Opěvuje tu svou milovanou Karélii a Valdajsko a zažívá až neuvěřitelné příběhy a to doslova. Samozřejmě se musí pochválit Sovětský svaz a úžasný přínos bolševismu. Potud by to bylo v pořádku, přece jen některé příběhy jsou velmi poutavé a čtivé, ale co ty části věnované kolchozníkům ? Proč v knize o lovech musíme číst, jak jsou kulaci zlí a nebo, jak všichni s radostí nacvičují divadlo od Gogola ? Tohle fakt ne. Hon na záškodníky už byl v knize Zelený ráj, kde to byli ale trestanci a poslední příběh o nálezu mamuta je ještě více rozveden v pozdějším díle Závoj zeleného ticha.... celý text

Tajga šumí 1941, Nikolaj Apollonovič Bajkov

Mé druhé setkání s Bajkovem a po přečtení musím konstatovat bohužel poslední. Více knih na našem území totiž nevyšlo. Velký Van se mi líbil, tak jsem byl zvědav, jaké bude i toto dílo. Tajga šumí je soubor příběhů z Mandžurie, které buď sám autor zažil, nebo ten příběh někde slyšel. Kapitoly jsou pro mě velmi čtivé a ani ne tak dlouhé. Hltal jsem každý řádek a moc jsem si to užíval. Není to sice nějaký literární skvost, ale kniha by měla především bavit a to se mi zde stalo v plné míře. S Bajkovem procházíte nedotčenou tajgu a setkáváte se všemi možnými nástrahami, či krásami této drsné přírody. Skoro v každé kapitole je cítit nádech smutku nad tím, jak civilizace ničí nedotknutý prales a to jsme podotýkám ve většině příběhů před 1. světovou válkou. Jak to asi musí vypadat teď, radši ani nedomyslet. Kniha je bohužel bez ilustrací. Zajímavostí je, že vyšla v Protektorátu a přitom se jedná o ruského autora. Buď nevadilo to, že ještě Němci nenapadli SSSR, nebo že Bajkov je představitelem carského Ruska a před sověty radši uprchl.... celý text

Stopař Děrsu Uzala 1934, Vladimir Klavdijevič Arseňjev

Podařilo se mi sehnat nesehnatelné a to první vydání z roku 1934. Ilustrace nejsou nějak světoborné a kniha je také zkrácenou verzí celého díla. Byla to má 10 kniha o tajze a druhá v pořadí od Arseňjeva, takže to značně ovlivňuje mé celkové hodnocení. Je to velmi podobné knize Tajgou od stejného autora, jen tu není tolik popisů řek, podloží, fauny a flóry. Velký rozdíl je hlavně v postavě goldského stopaře Děrsu Uzaly, který v Tajze nebyl. Jejich vzájemné hluboké přátelství s autorem dává dílu úplně jiný rozměr. Děrsova láska k přírodě a životu v ní se musí líbit každému milovníku přírody. Přiznejme si, že ten kdo miluje les a hory, se někdy musí cítit jako Uzala, když nějaký čas žil "uvězněný" v Chabarovsku. Sokol chce létat, nemůže být spoután městem. Ta touha být volný a procházet se nedotčenou přírodou to miluji a někdy v sobě nacházím toho malého, ale duchem velkého Golda...možná jako někteří z vás. Závěr jsem tušil, ale stejně mě dojal. Na konci hezké mapky. Chvilku si od Děrsu Uzaly dám pauzu a pak se chystám číst od Arseňjeva Horký dech tajgy, který by měl být celým románem Děrsu Uzala. Tak uvidím, jaký bude rozdíl.... celý text

Na pokraji Sahary - vzpomínky a dojmy z cest po Alžírsku 1892, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Získat a přečíst si cestopis z pera ikony českého olympismu a etiky Guth - Jarkovského, tak to bylo velké lákadlo. Cestopis pojednává o autorově cestě do Alžírska v době, kdy již přes 60 let byl Alžír francouzskou kolonií. Stará čeština už tu není tak květnatá, ale neznámých staročeských slov je požehnaně. Také bylo asi v té době obvyklé, že kde kdo uměl francouzsky, takže i dost francouzských slov tu je bez překladu. Bohužel část věnovaná městu Alžír a v poslední kapitole městu Oran, je spíše turistickým průvodcem. Naopak stránky věnované městu Konstantine a cestě kolem Sahary mě nadchli. Město je krásné i v současnosti a ty příběhy o beyovi byly opravdu zajímavé. Vyzdvihování přínosu kolonialismu nad "línými" Araby by dnes neprošlo, ale v té době to tak asi bylo. Nakonec celkově spokojenost i s pěknými ilustracemi Viktora Olivy.... celý text

Kolem světa: Výlet po lodi Sunbeamu, která byla naším domovem na moři po jedenáct měsíců 1883, Anna Brassey

Cestopis z pera ženy cestovatelky je opravdovou raritou na 19. století. Anna Brasseyová se svou rodinou obeplula na výletní lodi Sunbeam celý svět. Svět koloniálních velmocí, nedotčené přírody a velkých kulturních rozdílů. Zajímavé bylo, že mnoho výletů a dobrodružství zažila i se svými dětmi. Postavení jejího muže Toma jim umožnilo být všude vítáni a zváni, takže díky množství darů byla loď na konci vetešnickým krámkem a Noemovou archou zároveň. Čeština je květnatější více než obvykle a tak to místy není lehké čtení. Přece jen je to deník, proto i dny, kdy se nic nedělo, nejsou tak zajímavé. Nejhezčí jsou části věnované Tahiti a Havaji, kde by chtěl žít snad každý a to nejen v té době. Poutavý byl i popis plavby Magalhaesovým průlivem. Kniha je doplněna krásnými rytinami a pěknou mapou. Knihu vlastním kompletní, takže žádný dopis Toma na konci jsem nenašel a asi tam ani není.... celý text

Temnou pevninou 1879, Jakub Malý

Dílo psané květnatou starou češtinou pojednává o jedné z největších objevných expedicí rozporuplného dobrodruha H.M. Stanleyho. Při své druhé objevné cestě prošel střední Afriku od Zanzibaru až k moři po nebezpečné řece Kongo. Velmi se mi líbila část na dvoře bugandského císaře Mutesi I., kde byly i části věnované životu a historii Bugandy. Neuvěřitelné bylo sledovat množství svízelů, které cestu provázelo - nemoci, útrapy přírodní, nebezpečné peřeje a neustále boje s domorodci. Velmi zajímavé je číst o množstvích národů, kmenů, králů a kultur, které jsou často i kanibalistické. Obdivuhodná byla až buldočí zarputilost Stanleyho, který stůj, co stůj, chtěl svůj velký geografický průzkum dokončit. Místy to není jednoduché čtení, jelikož cestopisy této doby se snaží být velmi podrobné na místopis. Nádherné rytinové ilustrace jsou nesmyslně řazeny jak po textu a to hodné daleko, tak i před něj, takže se neustále u nich listuje. Součástí díla jsou i 2 krásné mapy cesty. Ač je v úvodu označeno, že se jedná o I. díl, tak je to I. díl jen cestopisné edice. Dílo je kompletní a Malým zkráceno o nepodstatné části cesty. Za mě je četba historickým, etnickým i geografickým zážitkem.... celý text