Antoramix přečtené 52

Bez haléře kolem světa I. 1921, Harris Franck

Velmi zajímavý cestopis z edice Země a lidé. Autor se rozhodl procestovat svět jako vandrák, či vagabund a to s velmi omezenými finančními prostředky. To vše dobrovolně , vybaven jen znalostí několika jazyků a foťákem. Kniha je zkrácená, což je znát především u Evropy, kterou víceméně proběhnete. Pak už je to detailnější a čtivější. V období před 1. světovou válkou je místy šílenost se takto vypravit do mohamedánských oblastí Sýrie a Palestiny. Nebezpečí číhalo snad všude, ale někdy stačilo říci, že jste Američan a byl jste vítán jako celebrita. První díl končí v Egyptě, kde se náš cestovatel setkává s mnoha dalšími vandráky především z Německa. Jen by mě zajímalo, jestli ty fotografie jsou přímo od autora a jestli ten kodak vůbec používal. Také jestli si psal deník, nebo si to vše tak detailně pamatoval ? Uvidíme třeba v dalším díle.... celý text

Cesty D. Livingstona po jižní Africe 1926, Jan Macháček

Poslední dobou jsem si moc oblíbil tuto cestopisnou edici Země a lidé z 20.let 20.století. Jaké bylo pro mě velké překvapení, že jsem v seznamu našel utajeného Davida Livingstona. Myslel jsem si, že na našem území vyšly jen dva sešitky z let 1906-7 a pak velmi ceněný rodokaps Napříč Afrikou z roku 1924. No a ono vyšlo něco podobného z překladu Jana Macháčka ještě v roce 1926. Obě knihy jsou si dost podobné. Jsou to zkrácené překlady, ale nepřijde mi, že by se tu části nějak často dublovaly. Je velká škoda, že o této objevitelské ikoně toho vyšlo tak málo a ještě tak osekané. Z každého řádku je cítit velká touha o objevu něčeho nového a to vše popsat a předat světu. Oproti jiným objevitelům tu ale z Livingstona cítíme křesťanskou lásku a lidství v té nejryzejší podobě. Jeho výpravy provázelo mnoho svízelů a je s podivem, že to s ním zažila i jeho rodina, či celé rodiny vyslaných misionářů. Snad se někdy dočkáme kompletního vydání nějakého jeho díla. Byla by to velká pocta této velké osobnosti světových objevů.... celý text

Asie 1881, Friedrich Anton Hellwald

Po skoro dvouleté anabázi dočteno. Nebylo to tím, že by to nebavilo, ale po několika kapitolách jsem pochopil, že se to nedá číst jak normální kniha. V knize je tolik zajímavých informací, že jsem si začal dělat poznámky. Na internetu jsem pak zjišťoval další detailní informace, takže to nebyla četba, ale badatelská činnost. Každá kapitola začíná místopisem, ke kterému vám ani mapa na konci nepomůže. Názvy, které v současnosti neexistují, či jsou i pro zkušeného geografa neznámé. Když tohle překonáte, tak národopisná část je lahůdka. To množství národů, států, chanátů a sultanátů o kterých nemáte ani potuchy. Hellwald ve svém díle využil do té doby známých poznatků ze všech možných děl a spisů, aniž by na tom místě vůbec byl. Kapitoly jsou velmi různorodé a ovlivněny tím, co ten který geograf sám zjistil, či měl na to místo nějaký názor. Samozřejmě, že některé informace jsou již neplatné, ale to nezkazí ten krásný pocit z objevování úžasného světa Asie v 19. století. Dílo doplňují krásné ilustrace a na konci zajímavé tabulky z Evropy. Vůbec jsem netušil, že Aš byla v roce 1880 tak velkým městem. Náročné, ale velmi zajímavé a poučné.... celý text

Povídky z Konga 1921, Jürgen Jürgensen

Útlá 75 stránková brožurka z cestopisné edice Země a lidé z 20. let minulého století. V knize jsou čtyři příběhy z Belgického Konga prožívané koloniálními vojáky a domorodými askarii. Tím, že jsou příběhy skutečné, tak to tomu dodává na autentičnosti. Jürgensen dokáže umě vystihnout napětí, že minimálně u prvních dvou se opravdu nenudíte. Jelikož mám starou češtinu rád, tak je kniha velmi milým překvapením.... celý text

Mezi zálesáky 1922, Theodore Roosevelt

Druhá kniha od Theodora Roosevelta v edici Země a lidé je svým stylem podobná té první o lovech v Africe. Čtenář se v knize seznámí s lovy severoamerické fauny. Buď jsou to přímo Teddyho výpravy, nebo ten lovecký příběh někde slyšel. Vím, že tato edice byla věnována mládeži a že knihy jsou zkrácené a neměly být nákladné, ale i tak to vše vyznívá hodně nesourodě a neuceleně. Lov losa je třeba velmi podrobně a zajímavě popsán, že si připadáte, že se toho všeho účastníte také. Pak ale máte nějaký lov třeba jen na odstavec. Vrcholem je poslední nejdelší kapitola o Divokém západu, která je ze začátku opravdovou slátaninou. Zachraňuje to nakonec skvělý závěr o Indiánech a tajemné bytosti v neprostupném lese. Kniha je poučná a místy i zajímavá. Aspoň už konečně vím, co je karibu, či kuguár :-).... celý text

Novinářem v Číně 2: Nezešílet! 2023, Tomáš Etzler

První díl jsem končil slovy : Jízda pokračuje... a ono tomu tak skutečně bylo. Etzler tu představuje syrovou novinařinu a bez jakýchkoliv příkras totalitní politiku komunistické Číny. Oproti prvnímu dílu je tu více Etzlera, ale ono to tu prostě musí být. Nejenže je to více autentické, ale jeho osobnostní rozklad se značně podepsal na jeho práci. Nebere si servítky s některými českými politiky a poodhalí tu překvapivé zákulisí jeho odchodu z ČT. Tohle není dystopie, ale krutá soudobá realita. Před poslední kapitolou jsem shlédl i Nebe. Silné téma. Jen když se oproti filmu pro CNN přidaly komentáře k Číně, mohlo jich tam být víc. Za skvělou věc považuji vložení QR kódu s odkazy na reportáže. S tímto je zážitek z knihy mnohem intenzivnější. Díky, budu se těšit třeba na Novinářem v Afghánistánu....doufám, že brzy.... celý text

Vyprávění černých kamarádů 1948, Henry Morton Stanley

Tak jak už název napovídá, tak kniha je souborem příběhů, které vyprávěli domorodí nosiči, či askariové u táborových ohňů během Stanleyho výprav. Příběhy jsou náhledem do africké kultury a etnografie. Některé příběhy jsou zajímavé, ale často mi přijde, jako by tomu něco chybělo. Mám rád takovéto příběhy a hodně jich znám z indiánského prostředí. Nevím, jestli to je Afrikou, ale některé příběhy mi prostě vyznívají prázdně. Mám za sebou četbu všech Stanleyho děl vyšlých na našem území a to i těch z 19. století. Stanley je z novinářského hlediska extrémně detailní a chce mít všechno tak, jak to je a bylo. Tady ho z toho podezřívám také. Jak to bylo řečeno, tak jak jsem si to zapsal do deníku, tak ten příběh prostě je. Nic víc, nic míň. Potěšilo, ale úplně nenadchlo. I tak díky za zajímavé setkání s africkou kulturou.... celý text

Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal 2021, Tomáš Etzler

Tohle není dystopie, to je ničím nepřikrášlená realita, kterou nám tu Etzler ve svých novinářských zážitcích z Číny předkládá. Nebojí se vše říct syrově a to i někdy s ostřejším výrazem. Ekonomický růst a modernizace " Říše středu" je na úkor devastace prostředí, nesvobody a ničení životů vlastního národa. Jak někdo může obdivovat jakýkoliv totalitní systém ? V tomhle by jste chtěl někdo opravdu žít ? Knihu by si měl přečíst snad každý a mělo by se stát povinnou četbou. Škoda, že není v knize více fotografií, či odkazy na reportáže. V batohu už se mi ale usadil druhý díl a tam už vím, že odkazy jsou. Jízda nekončí, jedeme dál...díky za obohacující zážitek.... celý text

Lovecké toulky po východní Africe 1921, Theodore Roosevelt

Útlá kniha z pera významné osobnosti amerických dějin. Teddy Roosevelt zde popisuje lovecká dobrodružství, která zažil se svým synem Kermitem ve Východní Africe. Lovy měly badatelský účel, jelikož ulovená zvířata stahovali z kůže a zasílali do vybraných muzeí. Původní americké vydání je pětisetstránková bichle, takže tady je znát zkrácení a hlavně konec je překladatelem hodně uspěchaný. Zajímavé jsou Roosveltovo myšlenky nad přínosem bílého kolonialismu. Překvapuje, že se zbraněmi před 1. světovou válkou jste mohli skolit nosorožce a slona relativně snadno. U knih o lovech mám rád ty popisy přírody a neznámých zvířat, ale pokaždé se přistihnu, jak fandím spíše té zvěři. Příjemné čtení z doby, kdy bylo stále co objevovat i na poli loveckém.... celý text

Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí 2023, Danka Štoflová

Na tuto knihu mě navedla televizní nominace na Magnesia Litera a budu této náhodně mnohokrát děkovat. Tohle bylo přesně to, co jsem na léto potřeboval. Je vidět, že je autorka blogerka, takže jsou kapitoly krátké a pravděpodobně převzaté z jejího blogu. Každá kapitola se dá číst samostatně a mě se osvědčilo nespěchat. Autorka Češka tu popisuje manželství s čerokézkým indiánem a jeho rodinou v panenské přírodě Kouřových hor. Při střetu kultur tu zažívá někdy tak vtipné situace, že se s radostí z plných plic zasmějete. Některé kapitoly jsou k zamyšlení a některé i inspirující. Autorka pochází z mého kraje a já na rozdíl od Danky vidím chemičku v Litvínově celý život. Jenže já se snažím najít tu indiánskou krásu přírody tady u nás v Krušných horách, či Českém Středohoří. Indiánské příběhy si vyprávíme v teepee na táboře, či v potní chýši. Nadšení z četby ovlivnilo i mnoho mých přátel, pro které je kniha také součástí tohoto léta. Poslední dvě kapitoly zasáhnou plně srdce i duši. Jedinou kaňkou je pochybnost, jestli to vše autorka opravdu zažila. Budu věřit, že ano a také budu věřit, že ten můj strom na mě čeká tady někde u nás...díky za čtenářský zážitek.... celý text

My 1989, Jevgenij Ivanovič Zamjatin

Přesně před rokem jsem do své čtenářské bubliny pustil 1984 a následnou Farmu zvířat a bylo to jak zjevení. Byl jsem nadšen. Rok se s rokem sešel a zase ten pocit, jako že teď je ta pravá chvíle na MY. Nelituji, ba naopak. Mám rád původní první česká vydání, ale tady ten rok 1927 byl hodně znát. Ač mám za sebou bezpočet knih z 19. století a starou češtinu jsem si oblíbil, tak tady jsem vůbec nevěděl o čem se píše. Musel jsem zvolit novodobější překlad. Není to místy lehké čtení, musíte se hodně soustředit, ale to je to pravé kouzlo Zamjatina. Deníková forma a psychické stavy hlavního hrdiny mohou někoho odradit, ale mě se právě toto moc líbilo. Ta změť myšlenek, ten jeho neuvěřitelný dystopický svět. Za mě je Zamjatin génius, že toto mohl napsat v roce 1920. Souběžně s četbou jsem poprvé shlédl kolorovanou verzi Metropolis ze stejné doby a to vše komplexně vytvořilo opravdový zážitek. Všichni známe Orwella, ale Zamjatin je tím pravým průkopníkem poukazující na hrůznost totality a to ještě tak nevšedním způsobem. Buď vás kniha neosloví, nebo si jí zamilujete tak, jako já. Nadčasové.... celý text

Revír bez hranic 1956, Rudolf Luskač

Když člověk čte 5 knih najednou, tak to trochu trvá, ale nakonec s radostí dočteno. Krásné čtení o lovech a přírodě. Luskač tu vystupuje jako neohrožený lovec, co skolí vše, co mručí, mňouká, vyje, plave a dokonce i mluví. Nepsal jsem tohle už někdy náhodou ? Ano. Pro mě trochu zklamání z první poloviny, kdy to je vlastně kniha Zelený ráj a některé příběhy byly i v knize Lovci veliké země. Takže jsem bohužel něco četl už potřetí. Druhá polovina o dobrodružstvích ze Střední Asie, či Kavkazu byla pro mě novinkou a to velmi poutavou. Když opomeneme ty prosovětské texty, kde je opěvována i Leninova lidskost a přínos bolševismu, tak Luskač nikdy nezklame. Pro milovníky přírody jasná volba.... celý text

Asie - Kulturní obrázky pro mládež 1895, Josef Kořenský

Tak tohle bylo něco úplně jiného než Austrálie, která mě trochu zklamala. Vlastní zkušenosti z cest umě Kořenský doplňuje ukázkami z jiných, do té doby známých cestopisů. Za toto dík, protože mě tím navedl na další knihy, které bych si s radostí přečetl. Autor tu po Asii vykonává pomyslné kolečko od Sibiře až do Malé Asie. Některé kapitoly především o Číně, Japonsku a hlavně Indii byly tak zajímavé, že jsem se rozhodl si dělat výpisky. Tím ta četba byla o hodně zdlouhavější, ale tohle vůbec nevadilo, ba naopak. Bylo pro mě zážitkem seznamovat se zvyky a místy z dob, kdy bylo ještě co objevovat a cestovatelství bylo vlastně takovým jedním nekonečným dobrodružstvím. Je zajímavé, že kniha byla určena mládeži, jelikož dnes by to bylo spíše pro dospělé čtenáře. Krásné ilustrace doplňují velmi obohacující text.... celý text

Tajný život stromů 2016, Peter Wohlleben

Miluji, když se v zimě procházím zasněženým tichým lesem. Miluji, když se na jaře vše rozpučí a potoky zurčí množstvím vody. Miluji, když se v létě procházíte pod zelenou klenbou a trochu se ochladíte ve stínu lesa. Miluji, když na podzim vše hraje barvami, či je vše tajemné a zahalené mlhou. Les mi přirostl k srdci a já jsem tak mnoho věci vytušil, nebo si na ně přišel sám. Díky knize mi ale konečně vše do sebe zapadlo jak skládačka. Dokonce bylo pro mě i mnoho věcí nových. Proč jsem takovou knihu nečetl už dřív ? Asi prostě nadešel ten správný čas teprve teď. Děkuji, že jsem mohl objevit i tento typ literatury a že toulky přírodou teď budou mít ještě o hodně hlubší rozměr.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Když jsem do své čtenářské bubliny pustil úplně jiný žánr než preferuji, nečekal jsem, že na mě 1984 tak hodně zapůsobí. Byl jsem prostě nadšen, takže Farma zvířat byla hned další volba. Orwell tu bajkovým způsobem sice nezatracuje komunismus, ale poukazuje na hrůznost stalinismu a vlastně jakéhokoliv totalitního systému. Tolik paralel s historií, ale i současností je šokující a zarážející zároveň. Orwell je prostě génius a ta jeho nadčasovost je až neuvěřitelná. Ideály rovnosti, volnosti a bratrství vždy směřují k tomu, že revoluce nakonec sežere své děti.... celý text

1984 2020, George Orwell (p)

Obvykle čtu naprosto jiný druh literatury, takže jsem byl v očekávání spíše skeptický. Tohle mě ale nadchlo. To, že se ke knize v mysli stále vracíte znamená, že dílo naprosto zasáhlo svůj cíl. Obdivuji, že autor dokázal v roce 1948 předpovědět některé věci a že dokázal dokonale popsat obludnost a hrůznost totalitních systémů. Je zarážející, jak se některé věci v historii opakují. Se spojitostí se současností je to až mrazící. Děkuji, že už patřím mezi zasvěcené a že jsem dílo mohl zažít. Budu se těšit i na Farmu zvířat...snad nebudu anulován :-).... celý text

Emin Paša a vzpoura v Aequatorii 1891, Arthur Jermy Mounteney Jephson

Kniha je vlastně takovým doplněním velkého cestopisného eposu H.M. Stanleyho o expedici za záchranou Emina Paši. Dílo je z pera jednoho z důstojníků této výpravy A.J.M. Jephsona a pojednává jen o úseku, kdy se výprava rozdělila na dvě části. Stanley vyrazil vyzvednout zadní voj a Jephson směřoval za Eminem Pašou připravit jeho lid na odchod z odříznuté provincie Aequatorie. Kniha je ze začátku velmi čtivá až si čtenář může povzdechnout, proč Jephson nepopsal celou výpravu. Hlavně část o životě kmene Bariů je opravdu velmi zajímavá. To vše ale končí vzpourou a zajetím. Pak už to tak čtivé není. Množství jmen důstojníků, rozklad provincie a vězení o tom je velká část knihy. Všechny tyto strastí nakonec končí až po devíti měsících, kdy se opět Jephson a Stanley setkají. Sám autor sebe nazývá eministou, proto je zajímavé jeho závěrečné prozření nad osobností Emina Paši. Součástí knihy je podrobná mapa a faksimile dopisu Mahdího Eminovi. Dopis je samozřejmě v arabštině, takže by mě zajímalo, kdo si ho ze čtenářů mohl vůbec přečíst. Za pomoci google překladače to trochu šlo, ale i ten měl problém. Kniha se dá číst samostatně, ale pro pochopení souvislostí ji doporučuji číst až po Stanleyho cestopisu.... celý text

Australie 1903, Josef Kořenský

Osobně mě kniha hodně bavila, takže by si zasloužila asi lepší hodnocení, jenže ono to je celé poskládané, jak když pejsek s kočičkou vařili dort. Cokoliv, co autora napadlo v souvislosti s Austrálií, tak to tam vložil, aniž by to vše mělo nějaký řád. Nejvíce je to patrno u obrázků, které třeba vůbec nesouvisí s textem a když ano, tak je na ně zpětně odkazováno. Také je tu hodně vyobrazení novozélandských Maorů, přitom v knize o nich prakticky nic není. Do poloviny je to jen o objevování a prozkoumávání tohoto nejmenšího kontinentu. Pak už je to čím dál tím čtivější a zajímavější. Především vlastní zkušenosti Kořenského, či slavného českého cestovatele Čeňka Paclta jsou opravdu zajímavé. Bavilo mě se seznamovat s místními endemity a zjišťovat, co vůbec to jejich staročeské označení znamenalo. Někdy jsem soudobý český ekvivalent ani nenašel. Překvapilo mě, jak velké množství zvířat muselo zahynout při výzkumech určitého druhu, či že ke konci 19. století byl zvláštní klokaní úřad starající se o masové vybití klokanů. Kniha je zábavná a poučná především. Sice je určena mládeži, ale někdy to ani není znát. Už teď se těším na další setkání s touto ikonou českého cestovatelství. Těším se, jak s ním objevím neznámé kraje, zvyky, slova, národy, dobrodružství a o tom všem ty knihy Kořenského vlastně jsou.... celý text

Ussurijským krajem 1953, Vladimir Klavdijevič Arseňjev

V antikvariátech je to cennost, ale i tak se mi podařila sehnat. Od Arseňjeva jsem četl již Tajgou a Stopaře Děrzu Uzalu, což je této knize velmi podobné. Cestujete s výpravou po neprobádaných krajích Ussurijského kraje a seznamujete se snad se všemi říčkami a řekami, geologickou stavbou a místní faunou a flórou. To je ta méně zábavná část, ale popisy národů zde žijících jsou naopak velmi zajímavé. Oproti již zmíněným dílům je tu věnováno více prostoru čínským a korejským osadníkům, či původním Tazům a Udehejcům. K expedicím se přidal goldský stopař Děrzu, jehož láska k přírodě a znalosti o ní nadchnou každého čtenáře. Přátelství s autorem a jejich vzájemná symbióza se nesou celým románem. Na cestopis navazuje Děrzu Uzala v němž jsou některé části právě z této knihy. Pro milovníky přírody a tajgy obzvláště je to dobrá volba. Každý den zažíváte nějaká dobrodružství, bojujete s nástrahy nedotknutého pralesa a strádáte při dlouhých výpravách. V roce 2021 vyšla v nakladatelství Triton nová verze i s krásnými ilustracemi.... celý text

V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie, sv. III 1891, Henry Morton Stanley

Poslední díl velkého cestopisného eposu od H.M. Stanleyho o záchranné výpravě za Eminem pašou. Začátek knihy pokračuje ve stejné linii předchozích dílů a to až precizní detailností. Jen, co se se výprava konečně hne směrem k východnímu pobřeží Afriky, tak je popis méně obsáhlý a tím čtivější. Možná Stanley spěchal s ukončením knihy, což ale těžko soudit. Pro mě jako geografa bylo zážitkem studovat staré mapy Afriky v jedné z kapitol a také část o pohoří Ruwenzori byla velmi zajímavá. Několik měsíců četby všech dílů konečně dospělo do cíle a to stejně jak celá výprava. Překvapila mě velká ochota Němců vůči celé výpravě a jejich až idylická pomoc v posledních fázích této expedice. Knihu doplňují opět nádherné rytiny a mapa tentokráte Aequatorie. Na konci je mnoho dodatků, které opět detailně doplňují celý obraz o této slavné expedici. Mé lepší hodnocení je možná z nostalgie, že to vše již končí. Projít si celou výpravu po ještě plně nedotknuté Africe bylo zážitkem a budu na ní rád vzpomínat. I když je osoba Stanleyho díky jeho působení v Kongu rozporuplná, tak za jeho přínos na poli "zeměvědném" mu vzdávám hold. Díky sire, bylo pro mě čest se s vámi díky četbě setkat.... celý text