aralka
přečtené 971
Pomsta
2013,
Jane Casey
Detektivka, která baví, ale zas to není taková bomba, kterou by si člověk dlouho pamatoval, myslím, že za dva tři měsíce už nevím, o čem to bylo.... řekla bych skvělé odpočinkové čtení, hlavní postava vyšetřovatelky Kerriganové mi byla celkem sympatická , děj a zápletka taky celkem o.k., prostě lepší průměr, takže za 4 hvězdičky :-)... celý text
Se mnou si nezačínej
2018,
J. D. Robb (p)
Přestože mám "Evku" moc ráda, tak tento díl je podle mě hodně odfláknutý a jeden z nejslabších z celé série, nějak paní Roberts dochází dech, není divu po 45 dílech, ani dialogy nejsou moc uvěřitelné a zápletka dost pitomá, nicméně jsem si u čtení pěkně odpočinula :-)... celý text
Osud jednoho Čecha
1984,
Ilona Borská
Není to žádné lážo plážo čtení na dovolenou... paní Borská zde líčí životní peripetie Františka Hodíka, velmi kvalitního charakterního člověka, který si šel za svým snem a stal se učitelem... nakonec učil i v Bernarticích, kde se jeho příběh lehce protne s příběhem doktorky Kálalové, o které už paní Borská napsala knihu Doktorka z domu Trubačů, pan Hodík učil její dceru....znala jsem ten příběh, věděla jsem, jak to všechno dopadne, ještě než jsem knihu začala číst, v Bernarticích jsem se byla dokonce podívat, přesto jsem moc ráda, že jsem obě knihy přečetla... moc pěkně napsané, jednoduše bez příkras a kudrlinek, tak jak život šel.... učitel Hodík i paní doktorka Kálalová byli hrdinové své doby, které téměř nikdo nezná, škoda...... celý text
Cizí tvář v mém zrcadle
1995,
Ilona Borská
Knihu jsem četla překvapivě dlouho na to, jak je tenká, nebyl to tak úplně můj šálek kávy....nosné téma je sice dobré, ale to zpracování dle mého názoru trošku drhne, dost brzy jsem pochopila, o co asi půjde, malinko těžkopádné a naivní sci-fi z roku 1995 :-) Jinak mám knihy paní Borské moc ráda, tohle byla zatím asi nejslabší z těch, co jsem četla :-(... celý text
Černé lekníny
2017,
Michel Bussi
Na této knize vidím, jak hodně se liší názory lidí a žasnu... je to pro mě po pravdě dost nepochopitelné, že tuto knihu může někdo označit za odpad nebo jí dát pouze jednu hvězdičku :-( Já jsem byla z knihy naprosto unešená, mě se na ní líbilo vše... zasazení příběhu do přímo "impresionistického" městečka Giverny a Monetových zahrad, kde Monet žil 30 let před svou smrtí a maloval pouze obrazy leknínů, popisy zahrad, to, že se příběh hodně dotýkal malířství a obrazů, kriminální zápletka, pravdivé životopisné údaje o Claudovi Monetovi a v neposlední řadě i to poselství, že pokud si během života neplníme sny, jednoho dne zjistíme, že už je na to pozdě, že je pozdě na všechno i na život samotný .... I způsob, jakým je kniha vystavěná mi moc vyhovoval, na konci se vše logicky propojí, i když během knihy se děj může zdát poněkud zmatený... kniha mě vyloženě bavila, čtení jsem si užívala a záměrně ho protahovala, abych s knihou mohla být co nejdelší čas... parádní čtenářský zážitek, za mě jednoznačně pět hvězdiček!!... celý text
Cop
2018,
Lætitia Colombani
Mě se líbilo to poselství, které kniha přináší, že i ve zdánlivě bezvýchodné situaci, když se k vám štěstí otočí zády, prostě v totálním srabu, je třeba neztrácet naději a bojovat, bojovat proti předsudkům, bojovat za svobodu, proti diskriminaci, bojovat s nemocí... i to, co se zdá v první chvíli jako děsný průšvih a marast, se může s nasazením všech sil, pevným odhodláním a víry v dobrý výsledek změnit v něco nového a i když třeba jiného, tak v konečném výsledku pozitivního... ano je to hlavně čtení pro ženy, ale nepůsobilo to na mě přehnaně pateticky a romanticky, trošku feministické to ano, mužům se to asi líbit nebude :-) ... mě se moc líbila ta symbolika copu, ze tří životů spleteného příběhu a nosného tématu vlasů jako spojujícího prvku všech tří příběhů... také zvolené verše knihu hezky doplňují...myslím, že čas strávený s knihou nebyl ztracený, bavilo mě to a je úžasné, jak na malém prostoru se paní spisovatelce podařilo celkem propracovaně vykreslit charaktery všech tří postav a jejich příběhy ... doporučuji k přečtení:-)... celý text
Ostrov
2014,
Roy Jacobsen
Celá tato kniha je spíše o atmosféře než o ději samotném. Autor nás bravurně zvládnul přenést do první poloviny 20. století na ostrov Barroy na pobřeží Norska, cítíme vítr, mráz, pach rybiny, mráz, mokro a tak trochu ze všeho plynoucí beznaděj. Kniha pojednává o rodině chudých rybářů žijících osaměle na malém norském ostrově. Jejich život je velmi těžký a vše důležité je určováno přírodou, jejím řádem, určujícím po staletí tep a běh několika generací a lidi se nesnaží vymanit z tohoto běhu, ale naopak se mu pokorně podřizují. Je zde zobrazen člověk a jeho schopnost dokonale souznít s něčím, nad čím má jen částečnou kontrolu a před očima nám také vyvstane obraz člověka v jakési jeho původní čistotě, nezaneseného ničím, co by vlastní život vychylovalo od jeho srozumitelnosti. Každý z rodiny ví, co má dělat, ví, kde je u stolu jeho místo a jaký je jeho úkol, jakou práci musí zvládnout, protože to zcela přirozeně vyplývá z okolností. Vím, že to tak mělo být, jazykové prostředky byly dobře zvoleny, atmosféru místa i děje samotného dobře vykreslily, autor používal spíše náznaky než nějaká dlouhá vysvětlování, krátké věty, které někdy byly až heslovité, švihnutí bičem, stalo se to a basta! Nicméně musím říct, že dvě knihy od tohoto autora mi stačí a další už číst nebudu, není to tak úplně moje krevní skupina...... celý text
Augustin Zimmermann
2016,
Zuzana Kultánová
Skvěle literárně zpracovaný příběh ze staré Prahy, který stojí na reálném základě s několika málo odlišnostmi... ve skutečnosti ty děti byly čtyři.... na Olšanském hřbitově najdete jejich hrob a na internetu celý ten příběh, pečlivě je to popsáno tady: https://zizkov-kpz.webnode.cz/zajimavosti/ Zuzana Kultánová dokázala na relativně malém prostoru a s obratně zvolenými jazykovými prostředky velmi autenticky a s husí kůži nahánějící gradací podat ten hnus, beznaděj, bídu a zmar, kterou kolem sebe vytváří během svého života sobecký alkoholik, mlynářský pomocník Augustin Zimmermann... dobové kulisy starého židovského města tomu dávají ty správné grády...... celý text
Pekařova dcera
2015,
Sarah McCoy
Knížka je napsána čtivě, časté střídání několika časových rovin a část knihy ve formě dopisů mi celkem vyhovoval. Moc mě zaujal popis smýšlení a chování obyčejných Němců za druhé světové války , například byl zajímavý příběh Elsiiny sestry Hazel, která se dobrovolně zapojila do programu Lebensborn, to mi hlava fakt nebere, ti lidé museli být fakticky zfanatizovaní, neměli objektivní náhled... když se jim "otevřely oči", už bylo pozdě... příběh Elsie a zachráněného židovského chlapce byl dojemný a emotivní a celá kniha na mě působila velmi křehce, trošinku to už zavánělo červenou knihovnou ... za mě 4 hvězdičky! Co mě dost vytáčelo, to byly chyby a překlepy v textu, to je ostuda, fuj!... celý text
Vlčí dítě: Neuvěřitelný životní příběh východopruského děvčete Liesabeth Otto
2014,
Ingeborg Jacobs
Neuvěřitelné, co je člověk schopen překonat,a to i v dětském věku, když mu jde o holý život, kniha je napsána podle skutečného příběhu, o to je to zajímavější... kniha se mi líbila, je to jedna z těch knih, kdy si člověk uvědomí, že se má vlastně výborně a měl by být spokojený s tím, co má....... celý text
Marie Nostitzová: akvarel jako svědek
2013,
Jan Štěpánek
Tvorba a život hraběnky Marie Nostitz-Rieneck , zvláště její obrázky - akvarely- interiérů různých zámků jsou pohlazení na duši, obdivuhodné, nádhera!! nechápu, že se na tuto talentovanou malířku tak nějak pozapomnělo ... v této moc hezky zpracované brožuře, která je česky i německy najdete vše podstatné o jejím životě a spoustu jejích obrazů, nejen ty interiery, ale i portréty, zátiší a další.... celý text
Muž s unavenýma očima
2013,
Martin Goffa
Průměrná detektivka z prostředí české kriminálky v Kongresové ulici... neurazila, nenadchla, nic světoborného, za měsíc nebudu vědět, že jsem to četla... dobré na vyplnění času v čekárně u doktora nebo v MHD... :-) do dalších nejdu..... celý text
Ohníčky všude kolem
2017,
Celeste Ng
Moc talentovaná spisovatelka, obě její knížky jsou super! Tahle se mi líbila o kousek víc než "Vše, co jsme si nikdy neřekli..." ... člověk nemá soudit chování a jednání někoho, když nezná důvody, které ho k takovému jednání a chování vedly... líbila se mi konfrontace usedlé bohatší materialisticky založené americké rodinky a jejích členů s kreativní svobodomyslnou fotografkou, která žije svým uměním a tvorbou a se svojí dcerou cestuje po státech v podstatě bez cíle.... je to kniha hlavně o vtazích mezi matkou a dětmi, ale dotýká se mnoha dalších témat, náhradní mateřství, adopce, dilematu, zda žít svůj sen a něco mu obětovat nebo se zabepečit hlavně materiálně a na sny se vykašlat atd. atd...... za mě určitě 5 hvězdiček a těším se, až Celeste vyjde další knížka!!!... celý text
