Arlienen
přečtené 745
Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si ,,Tohle je od Nesba? Není to spíš od Kinga? " Vážně se mi zdálo, že je to spíše z pera krále horrorů Kinga než od Nesba. Je to úplně jiný, než co jsem doposud od Nesba četla. Upřímně, nevím, jak mám knihu ohodnotit. Jsem docela rozpolcená. To se mi zatím u žádné z knih od Nesba nestalo. První část se mi hodně líbila. Pak to šlo od desíti k pěti. Jdu asi s tímhle názorem proti proudu, ale Nesbo umí napsat lepší knihy. K téhle se vracet nebudu. Zas tak moc mě neoslovila.... celý text
Lapeni
2023,
Emily McIntire
Kniha Lapeni se mi hodila do letošní čtenářské výzvy. Kniha mě hned zaujala svym krásným obalem. Podle některých komentářů je kniha hodně násilná a zvrácená. Já jsem četla knihy od Amo Jones. Její knihy jsou mnohem zvrácenější....tak o level až dva výš než tato kniha. Lapeni je čtivé. Knihu jsem přečetla během pár hodin. Upřímně, ve mě kniha nezanechala nějaké hlubší emoce. Pravděpodobně si knihu podruhé nepřečtu. Jednou mi to stačilo. Wendy je na začátku knihy naivní dítě, které se snaží zavděčit svému otci tím, že si hraje na hodnou a poslušnou dceru, která má strach z toho, že někoho zklame než větší strach z bolesti. Musela jsem tuhle scénu vypíchnout, protože tady se Wendy konečně pochlapila a už nebyla ta poslušná holčička. ,, Během jedné chvíle, kdy jsem měla možnost sama sebe pozorovat, jsem si uvědomila, že bolest, kterou cítím, není nová – jde jen o čerstvé škrábance na starých jizvách. James – ne, žádný James – Hook je další člověk, který si myslí, že mi může říkat, co mám dělat. Který mě dokáže zničit pouhými slovy, když mi přikáže „Sedni a zůstaň!“ a čeká, že budu držet jazyk za zuby a usmívat se. Je pravda, že tohle jsem dělala celý svůj život. Nikdy jsem si nestála za svým, přecházela jsem urážky od „přátel“ i ponižování od otce, jako by to zkrátka byl můj úděl. Ale už mě nebaví být jen poslušný pejsek. " Naopak James alias Hook je od začátku knihu typický temný drsňák, který má minulost, která z něj udělala to, čím je teď. Jeho rodiče zemřeli. Jeho strýc ho mlátil a zneužíval. Zbyly mu na těle i na duši jizvy. James řekl tohle a to se mi hodně líbilo. „Jen si pamatuj, že nehledě na to, jak moc špatná se situace zdá, všechno je jen dočasné. Tvou hodnotu neurčuje to, v jakých podmínkách žiješ, ale to, jak povstaneš z popela potom, co všechno shoří.“ Každý z nás je ale trochu zvrácený a nic jako dobro a zlo neexistuje. Existují jen různé perspektivy a ty se mění na základě úhlu pohledu. Lidé se mění. A naše morální zásady taky. Jsou to proměnné, které se neustále přetvářejí a formují do různých verzí. Jako energie, kterou lze přesměrovat a přeskládat. "... celý text
Povznesení
2019,
Stephen King
Na knihu jsem měla políčeno několik let. Nakonec mě k přečtení knihy donutila čtenářská výzva. Upřímně, Kinga mám ráda, ale na jeho knihy musím mít vyloženě náladu, jinak knihy od Mistra nečtu. Jak bylo zmíněno v ostatních komentářích, kniha je vážně jednohubka. Přečetla jsem ji během odpoledního kafe. Čtení jsem si užila. Nebyla to úplně klasická kniha z pera Mistra, tak jak ho znám, ale o to víc mě kniha bavila. Kniha je čtivá a děj rychle plyne. Hlavní postava Scott - je takový sympaťák, který má jeden problém, a to že mu kila na váze mizí, ale on vypadá pořád stejně. Scott je taková spojka lesbického páru s obyvateli Castle Rocku. Konec knihy mě překvapil, ale na druhou stranu se mi líbil. Jsem ráda, že to takhle skončilo.... celý text
Ďáblův potok
2023,
Todd Keisling
Knihu jsem dostala jako dárek od knihkupectví Dobrovský. Hned mě zaujala anotace. Říkala jsem si, že by to mohlo být něco ve stylu Stephena Kinga, kterého mám ráda. Takovéhle knihy nečtu moc často, spíše se jedná o výjimky, kdy musím mít zrovna náladu. Nerada čtu knihy, ve kterých se objevuje týrání zvířat či znásilnění. Tyhle dvě témata mi jsou vážně proti srsti. V knize je několik narážek na zneužívání dětí. Jsem ráda, že to autor nerozebíral do detailů. Kniha se mi četla docela dobře, ale nebyl to příběh, kdy bych nemohla knihu odložit a musela číst dál, protože bych se musela dozvědět, co bude s hrdiny. Úplně jsem nemohla navázat kontakt s postavami knihy. Vlastně mi bylo jedno, jestli Jack, Riley nebo Stephanie zemřou. Co si z knihy odnáším, jsou tyto dvě věty, které se v knize několikrát opakovaly (stejně jako červy a sliz): -Tvá vůle a staré zvyky jedno jsou. -Nahoře lži, dole láska. Co dodat? Kniha je takový průměr ve svém žánru. Podruhé už ji číst asi nebudu. Jednou mi to úplně stačilo.... celý text
Holubice a had
2020,
Shelby Mahurin
Kniha Holubice a had mě příjemně překvapila. Obvykle knihy o čarodějnicích nečtu a takhle se mi moc líbila. Hlavní hrdinka Louise mě hodně bavila. Byla svá a líbilo se mi, že ráda uváděla lidi do rozpaků. Její rozhovory s Reidem mě bavily. Jsem zvědavá na další díly, jestli se mi budou líbit stejně jako ten první.... celý text
Anděl smrti
2024,
Robert Bryndza
Jakmile se na pultech v knihkupectví objeví nová kniha s Erikou Fosterovou, musím si ji hned přečíst. Je to pro mě takové oddechové čtení. V knize Anděl smrti Erice hází klacky pod nohy ve vyšetřování lidé z vyšších pozic, aby ututlali špínu na politiky a policisty. Erika jde samozřejmě proti proudu, jak je jejím zvykem a snaží se ze všech sil najít vraha. Nakonec ho najde, ale ten konec mě zmátl. Jsem zvědavá, jaké překvapení nám Robert Bryndza chystá v dalším díle.... celý text
Čtvrté křídlo
2024,
Rebecca Yarros
Po knize jsem sáhla, protože jsem viděla hodně kladných recenzí a doslova na mě všude vyskakovala přímo kniha, kamkoliv jsem se podívala. Proto jsem neodolala a pustila jsem se do čtení. Upřímně, nevím, jestli jsem vůbec někdy četla fantasy knihu, kde by draci hráli hlavní roli. Asi spíše ne. Tady se mi líbilo, jak autorka propojila draky s lidmi. Líbily se mi dialogy Tairna a Andarny s Violet. Fakt jsem si je užívala a hodně jsem se u nich pobavila. Bylo to pro mě takové příjemné zpestření. Knize nelze upřít, že je super čtivá a hrozí u ní naprostá závislost. Knihu jsem nemohla ani na chvíli odložit, musela jsem vědět, co bude dál s Violet. Abych nepsala jen samá pozitiva - kniha je lehce předvídatelná, o tom žádná. Ono asi už nejde napsat úplně originální fantasy knížku, když je tolik knih už napsaných. Trošku mi vadilo i to, jak Violet několikrát zmiňovala, že ji chce Xaden zabít a pak spolu i o tom vedli rozhovory, které mi přišly zbytečné. Nejvíc infarktové stavy jsem měla u rozřazení a u prezentace. Poprvé se na scéně objevilo hned několik draků, kteří posuzovali primány, kdo se jim znelíbil, tak z něj zůstala hromádka popela. Tady mi bylo líto Pryora, kluka, který byl od začátku nerozhodný a nevěděl pořádně, co chce. To se mu nakonec stalo osudným. Když se na scéně objevil Dain, říkala jsem si -,,Sakra jo! "Líbil se mi vzhledově, jak ho autorka popsala. Zároveň se mi líbilo, že Dain a Violet spolu vyrůstali. Vyznělo to tak, že spolu zažili plno dobrodružství a jsou si blízcí. Bohužel mi postupně začal Dain lézt na nervy. Vadil mi ten jeho ochranářský postoj vůči Violet. Brzdil ji v rozletu. Vůbec ji nevěřil, že by mohla přežít, natož plně ovládnout svůj signet a své draky. Tím se mi vážně zprotivil. Xaden byl od samého začátku tajemný. Líbí se mi tenhle typ padoucha. Jak se mi přestal líbit Dain, začal se mi čím dál více líbil právě Xaden. Podporoval Violet a věřil v ní, i přes její fyzické nedostatky. Scéna, u které mi i slzička ukápla - Liam a Deigh......To jsem vážně nečekala.... celý text
