Arlienen
přečtené 745
Mizera
2024,
L. J. Shen
Ach jo, tak je to oficiální. Jsem fanouškem knih od J. L. Shen. Mám přečtené Zlomenou princeznu a Sparrow. Myslela jsem si, že tyto dvě knihy nic nepřekoná, ale ukázalo se, že se přece jen najde kniha, která je o něco lepší. Mizera je pro mě teď TOP! Kniha se mi líbila hned od prvních stránek. Umírala jsem smíchy a trochu lítostí při scéně před svatbou, kdy Kill zachraňoval Persy. Líbila se mi jejich chemie. Kill byl fakt pěkný zmetek, ale na konci mi pro něj krvácelo moje romantické srdíčko. Byla jsem ráda, že se dočkal svého šťastného konce, protože on si to zasloužil!... celý text
Sparrow
2023,
L. J. Shen
Přečetla jsem si Zlomenou princeznu a musela jsem si nutně přečíst další knihu od J. L. Shen. Sparrow se mi četla dobře. Kniha byla super čtivá a ani chvíli jsem se u ní nenudila. Chtěla jsem lehkou četbu, u které nebudu muset moc přemýšlet a to jsem dostala. Shen jede podle šablony - mizera s velkým egem a žádným citem v těle, který si vezme o pár let mladší naivní a hodnou dívku. Upřímně, docela jí to funguje, protože jsem propadla kouzlu jejích knih.... celý text
Zlomená princezna
2024,
L. J. Shen
Na Facebooku jsem viděla příspěvek o této knize. Musím se přiznat, že jsem podlehla a musela jsem si přečíst tuto knihu. Upřímně, já nejsem fanoušek červené knihovny, ale občas se mi stane, že zatoužím změnit žánr své četby. Chci si odpočinout od detektivek a fantasy knih. Zlomená princezna. Knihu s podobným tématem jsem už četla (dcera prezidenta USA), ale i tak se mi kniha líbila. Mohla jsem u ní vypnout hlavu a prostě si užít samotnou četbu. Kniha je docela dost předvídatelná, to ale neznamená, že si knihu i tak neužijete. Fakt se mi líbila. Měla jsem strach, že kniha bude plná erotických scén, ale nebylo to tak, za což jsem byla ráda. Líbila se mi chemie mezi postavami a jejich dialogi.... celý text
Pohřbená pravda
2018,
Angela Marsons
Pohřbená pravda je v pořadí šestou knihou od Angely Marsonsové. Já jsem se k ní bohužel dostala až teď, ale mám přečtené ostatní knihy. Já nerada knihy přeskakuju, když mají své pořadí v sérii, avšak u Kim jsem musela toto své pravidlo porušit. Protože jsem četla další knihy, měla jsem představu o tom, co se bude dít v šestém díle. Nicméně i tak jsem si četbu moc užila. Angela píše čtivě a já se pokaždé začtu tak, že se potom nedokážu od knihy odtrhnout. Kim řeší svůj vztah s Tomem Travisem a zároveň případ, na kterém spolu spolupracují. Nebyla by to Kim, kdyby do případu nešla na 110 procent. Víme, že Kim je drsňačka, ale i tady se projeví její jemnější stránky. Bylo zábavné sledovat Keva s Bryantem. Jsou tak rozdílní, že mi to vykouzlilo úsměv na tváři. Stace. Ach, Stace. Díky ní jsem asi pochopila, co obnáší význam rasista. Člověk nechápe, jaké to je, když má někdo tmavší barvu kůže nebo jinou orientaci. Penn. Moje oblíbená postava. Tady byl zatím jen jeden z mnoha nových postav, ale v dalších dílech jsem si ho moc oblíbila.... celý text
Slepá mapa
2017,
Alena Mornštajnová
Slepá mapa je v pořadí třetí knihou, kterou jsem zatím od Aleny Mornštajnové měla tu čest si přečíst. Kniha se mi četla dobře do chvíle, než se vyprávění chopila Anežka. Anna, ukecaná a milující - její příběh mě zahřál u mého romantického srdíčka. Moc jsem jí přála šťastný konec s Antonínem. Bohužel osud má se život jiné plány. Alžběta,praktická žena bez humoru. Na začátku jsem nevěděla, co si o ní mám myslet. Později jsem ji přišla na chuť a vlastně jsem si ji oblíbila. Byla silná v době, kdy to nebylo lehké a musela se vzdát svých snů. Anežka mi sedla nejméně z celé knihy. Nebudu lhát. Nechápala jsem, jak může být dcerou Alžběty. Obě byly opačné strany jedné mince. Anežka mi přišla slabá. Pak se stala ta věc s Honzou. Četla jsem to se staženým žaludkem.... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Po přečtení Hany, která je za mě naprosto skvostným dílem z pera paní Mornštajnové, jsem si musela přečíst další z jejích knih. Kniha Tiché roky je stejně čtivá jako Hana. Děj lehce plyne. Od začátku jsem se začetla a najednou jsem byla na konci. Příběh je opět vyprávěn ze dvou pohledů - Bohdany a Svatopluka. Svatopluka mi bylo od jeho narození líto. Je hrozné, když matka nechce své dítě a nedokáže ho mít ráda. Pak se objevila Eva a Svatopluk poznal jaké to je, když ho má někdo rád. Bylo mi úzko, když postupně ztratil Blanku a Evu. Asi chápu, proč měl s Bohdanou tak špatný vztah, ale i tak mě to mrzelo a bylo mi to líto. Po přečtení knihy mi je jasné, proč autorka zvolila tento název. Bohdana a Svatopluk spolu dlouhá léta nepromluvili. Kniha končí slovem ,, Tati." Jen to jedno slovo mě rozbrečelo. Přála bych si kapitolu navíc. Takhle se mi to zdá nedokončené.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
,,O minulosti musíme vědět co nejvíc, abysme neopakovali stále stejné chyby. Jednotlivé události spolu vždycky nějak souvisí, zapadají do sebe a vyúsťují v další dění. Jen pochopení souvislostí je cestou, jak se může lidstvo pohnout dopředu." ***** Po knize jsem sáhla kvůli čtenářské výzvě, jinak bych si knihu asi nepřečetla, protože jsem měla v plánu si knihu přečíst už hodně dlouhou dobu, ale vždy se našly jiné knihy, které jsem si musela přečíst. Udělala jsem chybu, že jsem četbu této knihy odkládala. Kniha byla skvěle napsána. Sedl mi autorčin styl psaní. Kniha je super čtivá. Měla jsem ji přečtení za den. Kniha je psaná z různých období a z pohledu Miry a Hany. Oba jejich příběhy mě chytly za srdce a na konci mi i slzička ukápla.... celý text
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Knihu jsem měla na svém seznamu ,,Chystám se číst " už několik měsíců. Nepřečetla jsem si anotaci a rovnou jsem se vrhla na čtení. Byla jsem docela překvapená, co že to čtu. Z knihy jsem byla lehce rozpačitá. Celou dobu jsem si říkala, proč něco takového čtu. Taky mi úplně nesedl styl psaní. Musela jsem si větu občas přečíst i dvakrát, abych pochopila, co bylo vlastně řečeno nebo kdo to řekl. Kniha mě seznámila s celým procesem, než se maso dostane na pult do řeznictví. To bylo samo o sobě hodně náročné. Ještě ta představa, že ty samice a samci jsou vlastně lidé.... Opravdu to byla síla. Nejhorší byla scéna s gravidní samicí, která neměla ruce ani nohy, aby neublížila svému potomku. Něco takového se čte těžko. Hodně mě překvapil konec, protože jsem si celou dobu myslela, že znám hlavního hrdinu. Myslela jsem si, že v něm ještě nějaká lidskost zbyla. Bohužel konec prokázal opak. Co můžu říct víc ke knize? Jednou mi to bohatě stačilo. :-D... celý text
