Arwen777 přečtené 753

Půlnoční růže 2014, Lucinda Riley

Trochu starosvětská červená knihovna, která na začátku upoutá krásným prostředím exotické Indie a přepychových paláců a později nás zavede na tradiční šlechtické panství v Anglii. Proplétají se tu osudy indických a anglických hlavních postav a my spolu s nimi rozkrýváme rodinná tajemství, která měla být zapomenuta. Obdivujeme zvláštní schopnosti Anahity a jejích potomků, jsme okouzleni barevnou a halasnou Indií a posléze ukolébáni klidem vřesovišť v Dartmooru a osamoceností velkolepého panství. V tomto příběhu hraje velkou roli lpění na tradicích a náhoda, která dokáže v jednom malém okamžiku změnit život, ať už v dobrém slova smyslu nebo ve špatném. Příběh doplňují deníkové zápisky. Pěkné čtení s tajemstvím, pokud máte rádi atmosféru začátku dvacátého století v Anglii a koloniích, přijdete si na své.... celý text

Ocelové jeskyně 2012, Isaac Asimov

Vetešník 2019, Jess Kidd

Jsem okouzlená. Začalo to krásnou obálkou, v úvodu knihy mě potěšila poetika jazyka a krása hry se slovy a poutavého vyprávění s lehkým humorem, pokračovalo to hromadícími se tajemnými událostmi a dřímajícími rodinnými strašáky a skončilo to tím nezapomenutelným pocitem, který si užívám, když zavřu knihu, ale ještě dlouho ji držím v rukách, abych si to potěšení ještě chvíli prodloužila, protože vím, že jsem dočetla knihu, na kterou dlouho nezapomenu. Je to vskutku zvláštní dílo, mix poetiky, tajemna a ironie, se stopami hororu, detektivky nebo společenského románu, to přeci nemůže fungovat. Ale může, když tomu přijdete na chuť. A nakonec zjistíte, že vás autorka navnadila podivnými událostmi, snažila se odradit nerudným staříkem, vyděsila vás zvláštními kuriozitami, občas znechutila staříkovými slovy a chováním, napnula dávnými i teprve chystanými zločiny, seznámila s celou řadou svatých a s celou řadou lidských charakterů, dobrých i špatných. A to, co ve mně po dočtení zůstalo rezonovat, je velké pochopení pro lidské chování, charaktery, prožitá utrpení a složitost života. Poklona autorce. Krásná kniha. Doporučuji.... celý text

Loutkové divadlo 2019, M. W. Craven

Jelikož jsem nejprve četla druhý díl, nebyla pro mě dvojice Poe a Tilly překvapením. Naopak jsem se velice těšila na jejich seznámení a první krůčky, tušila jsem, že bez humorných situací se to neobejde. Zábavné a osvěžující. Jinak thriller ve stejném duchu jako Temné léto. Velkou roli v Cravenových knihách hraje prostředí, ponurá vřesoviště anglické Cumbrie, tady i kamenné kruhy, které jsou dějištěm vražd. Poe je velice sympatický, ale patrně jen čtenářům, jinak je neoblíbený, s lidmi špatně vycházející a pro vedení obávaný detektiv. Pro nás zásadový, neústupný, nesnášející nespravedlnost a příkoří, před ničím se nezastaví. Ideální hlavní hrdina. Musím říct, že knihy tohoto spisovatele jsou psány trochu jinak a chápu, že se někomu nelíbí. Ale já jsem si dvojici Poe a Tilly oblíbila, styl autora se mi líbí, prostředí je pro mě atraktivní a případy jsou správným způsobem zamotané a neprůhledné. V podstatě na začátku skoro nevyřešitelné. Postupné odhalování stop, nějaká akce a dramatický závěr. Možná, že thriller by měl být více nabitý akcí, ale já mám ráda právě to rozklíčovávání, spolu s prolínáním se s osobním životem postav, pátrání v minulosti. Takže už máme v dohledu další díl a já se těším. Doporučuji.... celý text

Ďábelská záležitost 2018, Ed Brubaker

Druhý díl je skutečně ďábelská záležitost, s atmosférou přímo pekelně temnou a vražednou. Mně rozjezd nepřišel pomalejší, už v prologu se konalo překvapení a začátek vlastního příběhu ze 70tých let byl také surový a tajemný. Satanistický kult je samo o sobě hororové téma a když k tomu přidáme krásnou Jo se zvláštními schopnostmi, která proplouvá staletími a která se ukrývá před svými pronásledovateli, vznikne z toho ďábelsky třeskutá směs. Nicolasova linka je také překvapivá, plná nepochopitelných náhod a záhad, nebo je vše součástí podivného plánu? Skvělá atmosféra. Doporučuji.... celý text

Otazník je polovina srdce 2019, Sofia Lundberg

Pročetla jsem si zdejší komentáře a jsem asi ráda, že se mi jako první kniha od této autorky do ruky dostal právě Otazník... nemám s čím srovnávat a proto můžu říct, že se mi kniha moc líbila a velmi příjemně mě překvapila. Styl psaní se mi moc líbil, pasáže z přítomnosti a minulosti byly velmi citlivě a svižně prostřídané, takže jsem se nenudila v přítomnosti, jak tu někteří zmiňují. Minulost byla jako skoro vždy lepší a těžké dětství Elin bylo popsáno poutavě a emotivně. Tajemství, které člověk očekával, bylo pro mě překvapivé. I když mi následný životní vývoj autorky nepřišel úplně reálný, přesto jsem se dokázala do dospělé Elin vcítit a pochopit ji. Ruku na srdce, to opravdu všichni dokážete tak otevřeně mluvit o svých chybách a strachu z minulosti? Mně to uzavření se před nepříjemnými vzpomínkami přišlo naprosto reálné a i citové důsledky, které to mělo. I komunikace v manželství není běžně dokonalá, podle mě to naprosto odpovídá. Moc hezky jsem si početla, i slzička ukápla a myslím, že na knihu jen tak nezapomenu. Autorku si dávám do oblíbených a budu doufat, že na Červený adresář konečně padnu v knihovně. Doporučuji.... celý text

Stále vládne mráz 2017, Rolf Börjlind

První seznámení s touto autorskou dvojicí a trefa do černého. Skvěle napsaná detektivka, aktuální téma (sice jsem se tématu uprchlíků trochu obávala), provázanost s rumunským organizovaným zločinem, i když trochu drsné tématicky, protože oběťmi jsou děti a to je vždy těžké. Líbil se mi styl psaní, mně to nudné nepřipadalo, naopak strhující a velice napínavé. Vyšetřovatelé jsou moc sympatičtí, i když mi chyběla návaznost na předešlé díly. Některé postupy a stopy byly trochu moc věcí shody náhod na to, aby to bylo reálné, ale od toho je to fikce. Zajímavý byl pohled na těžkosti zvládání přílivu uprchlíků, myslím, že si vůbec nedokážeme představit, s čím se některé země potýkají. Jak to tak vypadá, zase jsem rozečetla další sérii, kterou budu chtít sledovat. Doporučuji.... celý text

Katalánec 2008, Noah Gordon

Jak už tu mnozí čtenáři podotkli, tato kniha nedosahuje kvalit Šaman a Ranhojiče, především co se rozsahu, dramatičnosti a zvratů týče. Přesto je velice poutavá a to hlavně proto, že Noah Gordon je skvělý vypravěč. A dokáže napsat nihu o obyčejném životě katalánskeho vinaře tak bravurně, že jsem se nenudila ani chvíli. Historické události jsou tentokrát více na pozadí, i když život hlavního hrdiny samozřejmě ovlivní. Ale základem příběhu je těžká cesta obyčejného člověka, který chce něčeho dosáhnout a je ochotný dřít a žít z mála, ale došel až k vysněným cílům. Je to kniha a poctivé práci, snech a hledání štěstí, o spokojenosti s tím, co člověk dělá, a síle zkoušet nové věci a jít dál, i když se vše nepovede. Nejvíce mě zaujalo sepjetí s půdou, které Josep cítil, a spokojenost s "malým" životem v zapadlé vesničce. Zajímavé také byly zvyky předávané po generace a nejistý osud synů, kteří nebyli prvorození. Celkově moc pěkný román, který dokáže zapůsobit na vaše smysly a na vaši spokojenost se životem. Doporučuji... celý text

Schovej mě v dešti 2020, Jojo Moyes

Ačkoliv hodnotím jen 3 hvězdičkami (dala bych 3,5, ale to nejde), přesto se mi kniha líbila. Jen se mi v porovnání s ostatními třemi, které jsem už od autorky přečetla, líbila méně. Asi proto, že mě svým chováním rozčilovala Sabine nebo proto, že se mi první půlka zdála rozvleklejší a konec, který by vydal na další desítky stránek, zase příliš rychlý a ukončený souhrnem. Ale i tak je to pěkná kniha, obzvláště sympatické je, že je napsána na základě skutečné rodinné historie autorky, což jí dodává tu pravou atmosféru. Zajímavý byl pohled na život bílé smetánky v Hongkongu v padesátých letech minulého století, i propastný rozpor mezi výchovou tehdy a dnes, různost nároků na vztahy a vlastní spokojenost ob jednu generaci. Myslím, že to bylo velmi výstižné, zatímco dnes chceme být 100 % šťastní a spokojení, a jsme nešťastní, že toho nemůžeme dosáhnout, dříve lidé uměli žít i s nedokonalým partnerem, dělat kompromisy a více ocenit to dobré, co jim vztah přinesl. Knihy Jojo Moyesové mám ráda a i tato mě pohladila po duši.... celý text

Zmizení 2020, Charlotte Link

Brilantně vystavěná detektivka, chytlavá i když ne moc originální zápletka, ale věřte, že rozuzlení vás opravdu překvapí. Má sice trochu pomalejší tempo, hlavně v první půlce knihy, takže je určena spíše těm, kteří si rádi vychutnají pomalu se prolínající vodítka, pohledy do minulosti, popis charakterů, postupné rozkrývání pohnutek a i účast na osobním životě vyšetřovatelů. A zvraty. Styl Charlotte Linkové se mi líbí, toto už je druhá kniha, kterou jsem od ní přečetla a myslím, že rozhodně ne poslední. Doporučuji.... celý text

Bezcitnost 2019, Martyna Bunda

Jsem na tom jako "kasavubu", po přečtení mi zůstal zvláštní pocit, asi překvapení a trochu šok. A také nevím, čím mě tato kniha k sobě tak připoutala, že jsem ji přečetla skoro jedním dechem, a to i přes počáteční skepsi. Ale ačkoliv bych toto dílo už podruhé nečetla, je to kniha, která ve mně bude ještě chvíli doznívat. Popis život 4 žen v poválečném Polsku je syrový, naturalistický a bez příkras. Dnes šokuje podmínkami, ve kterých lidé tehdy žili, hrůzami, které si z války a z následujících politických událostí nesou, nefunkčními partnerskými vztahy, ve kterých ženy setrvávají, protože to cítí jako povinnost. Ale zároveň udivuje sílou jít dál a to i přes prožité hrůzy a nesnáze, soudržností rodiny, kterou dnes musíme obdivovat, schopností vyrovnat se se smrtí a ranami osudu a vyřešit nastalé problémy a také lpěním na tradicích. Ačkoliv se ženy chtějí vymanit vesnickému životu, přesto se stále vracejí do rodného domu, které je pro ně útočištěm. Zajímavá kniha, to beze sporu.... celý text

Nadobro ztracený 2003, Harlan Coben

Harlan Coben je můj oblíbenec, i když toto je teprve jeho třetí kniha, kterou jsem od něj přečetla. Vzhledem k tomu, že je čtu s odstupem, nemám pocit šablonovitosti a považuji tohoto autora za špičku v tomto žánru. Knihy jsou pro mě neuvěřitelně čtivé, mají gradaci a rychlý spád a neočekávatelný konec. Velkým plusem jsou přirozené dialogy, dobré prokreslení charakterů, jak tu někdo podotkl, nikdo není jen bílý nebo jen černý. Důležité jsou vždy rodinné vztahy, mládí, vyzrávání a dospělost a dopady a rozplétání minulých událostí. Tady se snažíme najít vraha mladých dívek a sledujeme kruté zákonitosti organizovaného zločinu versus policejní složky. Skvělý thriller, doporučuji.... celý text

Aristokratka u královského dvora 2020, Evžen Boček

Při frekvenci jedna Aristokratka ročně se vždy dobře pobavím. Tentokrát se mi první půlka knihy zdála slabší, ale druhá mi to bohatě vynahradila. S počátkem cesty Marie, její matky a paní Tiché do Nizozemska jsem se už královsky bavila a především hlášky paní Tiché jsou excelentní. Ještě teď se směju nad jejím popisem, jak se starala o onoho zapomenutého Rembranta po tolik let a nebo nad jejím hodnocením výstavy uměleckých děl. Znám bohužel málo humoristických děl, ale Aristokratky spolu se Saturninem rozhodně vedou žebříček. Nehledám v ději logiku, jen si prostě užívám sled nepravděpodobných událostí a jejich komentář. Humor pana Bočka mi sedí a jsem vděčná, že mě v této podivné době dokáže rozesmát tak, že se rodina sbíhá podívat, co se děje. Doporučuji všemi deseti.... celý text

Černá čarodějka 2019, Laurie Forest

Tak to bylo velmi příjemné překvapení! K YA literatuře přistupuji ostražitě, ale tady se nešvary této literatury poměrně dobře skryjí. Už dlouho jsem nečetla fantasy s tak pestrou směsicí různorodých ras a bytostí, každá s jiným charakterem, jinými schopnostmi a zvyky. Okouzlilo mě postupné odkrývání těchto schopností a obdivuji autorčinu fantazii, s jakou vytvořila takový rozmanitý svět. Kniha není nabitá akčním dějem, základem je spíše pronikání do vztahů ve společnosti, které vládne jedna nadřazená rasa a ve které se schyluje k nepokojům a boji proti útlaku. Hlavní hrdinka vstupuje do děje v nevědomosti a naivně předpokládá, že oficiální výklad historie je ten správný. Potýká se s očekáváním společnosti od ní jako vnučky velké Černé čarodějky, ale také se závistí a ústrky. Postupem času se kolem ní utvoří skupinka zvláštních bytostí, které k sobě svedla nouze a okolnosti, ale které se jedna od druhé učí a zjišťují, že možná mají něco společného. Na můj vkus bylo trochu moc přitažlivosti, pohledů, vášnivých polibků a vzdychání, ale asi je to tím, že už dlouho nejsem teenagerem. Jinak je to slibně rozehraný příběh a já se moc těším, co ještě dokáže autorka vymyslet a čím nás překvapí. Asi je kniha směřovaná spíše na ženské fanoušky fantasy a těm ji ráda doporučím.... celý text

Byly tady, a už nejsou 2017, Haylen Beck (p)

Thrillery nejsou v mém hlavním čtenářském záběru, protože na můj vkus kloužou příliš po hladině, nemají hloubku a charaktery nejsou dostatečně zachycené. Samozřejmě chápu, že by to bylo na úkor čtivosti a strhujícímu ději. Ale prostě z tohoto důvodu je primárně nevyhledávám. Tato kniha mě zaujala dobrým hodnocením a když se vyskytla v knihovně, tak proč to nezkusit. A určitě to nebyla chyba, naopak. Po pro mě trochu nejistém úvodu (nejistota na mé straně, styl psaní se mi zdál příliš jednoduchý, zápletka triviální a konec průhledný) mě ale tento thriller lapil a nepustil. Nakonec musím uznat, že čtení byla zábava, člověk nemusel přemýšlet a jen se nechal nést zrychlujícím se proudem. Trochu jsem se bála ústředního tématu, únos dětí nemají rády žádné matky, ale v centru byl více Audřin boj s mašinerií a všehoschopnými zástupci zákona, tak se to dalo zvládnou. A ač bych byla ráda, aby byl konec více uzavřený a neponechával nejistotu, tak celkově se mi kniha opravdu líbila. Doporučuji.... celý text

Hluboká modř moře 2020, Marie Lamballe (p)

Tak jsem se utvrdila v tom, že tato autorka není pro mě, nějak nejsme naladěné na stejnou vlnu. Je to už druhá kniha od ní, kterou jsem přečetla a navzdory dobrému hodnocení zde mi ani tato nesedla. Nemohla jsem se pořádně začíst, děj mi přišel nudný, nepravděpodobný, slabé dialogy, nedostatečné vtáhnutí do děje. Do 200 stránky jsem se v podstatě trápila a pak už jsem zahájila rychločtení, protože nerada nedočítám a chtěla jsem vědět, jak autorka zápletku dořeší. Je mi to líto, ale další knihy od této spisovatelky už nevyhledám.... celý text

Klikatá cesta 2020, Brian Freeman

Tato série od Briana Freemana je moje oblíbená a na tento díl jsem se moc těšila. A byla jsem nadšená, kniha mě bavila od první stránky. Tentokrát byly do příběhu zamotány symboly červeného hada, záhadné poslední slovo umírajícího, podivná zdánlivě nesouvisející úmrtí a tajemný všemocný nepřítel. Zavánělo to korupcí a trochu praktikami mafie, děj byl skvěle napínavý a i osobní život Frosta Eastona se vyvíjel. Kocourek Shack nechyběl, takže vlastně vše bylo dokonalé. Chvilkami byl děj poněkud naivní a Frostova skoro slepá důvěra ke všem lidem byla zarážející, ale oblíbenci se dá spoustu věcí odpustit. Takže plný počet a doporučuji.... celý text

Marťan 2015, Andy Weir

Čekala jsem poutavý příběh o boji o život na rudé planetě, ale pro mě se ta poutavost utopila v přemíře technických podrobností. Obdivuji autora, který asi nastudoval spoustu materiálů a musí být technicky velice zdatný, bohužel mě to míjelo, ztrácela jsem se prakticky od začátku a na to, abych se poučila, byly chemické a fyzikální popisy příliš podrobné a složité a bylo jich příliš mnoho, takže jsem v podstatě už ani nedávala pozor. Postava Marka se mi moc líbila a jsem ráda, že do vesmíru lítají takto schopní lidé. My ostatní bychom nepřežili a nevyřešili první problém. Velice oceňuji Markův smysl pro humor a sebeironii, dobře jsem se jeho reakcemi bavila. Chápu, že má kniha tolik kladných recenzí, já jsem bohužel technický ignorant...... celý text

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Pěkná kniha na letní čtení, kdy nemám tolik starostí a mohu přemýšlet nad složitějšími tématy. A takovými se kniha Černobílý svět zabývá. Tématem rasismu, rovnoprávnosti, mezilidskými, ale i rodinnými vztahy, maloměšťáctvím a přetvářkou, lidskými právy a rasovou segregací. Děj se odehrává v 60. letech minulého století, tedy poměrně nedávno a člověka musí zasáhnout, jak nerovná byla lidská práva především na jihu USA. Romány z amerického prostředí mám ráda a tento mi zase rozšířil obzory. Člověk pochopí více, v čem tkví jejich dnešní problémy a konflikty. Jak málo se mluví o tom, na jaké minulosti je vlastně založený jejich tak protěžovaný pohled na demokracii a lidská práva, na skoro vyhlazení původního obyvatelstva a mnohaletém vykořisťování přivezených otroků. Na tom stojí dnes nejhrdější země světa. Přistěhovalci, kteří mají stejné kořeny jako my... Na druhou stranu moc nechápu dnešní snahy veškerou historii odsoudit tak, že na sílu protěžujeme jiné rasy na úkor bílé, aby se jich náhodou něco nedotklo a to především na původním území bílého obyvatelstva. Ani násilné se zbavování pomníků minulosti, možná bychom si minulost měli spíše připomínat a stále zdůrazňovat poučení, které z ní plyne. Ale to jsem se odklonila od knihy. Tento román rozhodně doporučuji a ačkoliv je psán spíše z ženského úhlu pohledu, myslím, že i mužské části čtenářů by se tento výlet do horkem rozpáleného Mississippi, kde bílá vrchnost závisela na černošských hospodyních, kterými opovrhovala, mohl líbit. Kniha je napsána převážně ve vážném duchu, ale nechybí tu ani humorné situace a ani emocionálně vypjaté části. Celkově je ale o naději a o touze po lepším zítřku a odvaze za něj bojovat. Škoda jen těch mnoha překlepů a pravopisných chyb...... celý text

Černé zlato 2021, Dana Stabenow

Nejcennější na této sérii pro nás asi je to reálné vykreslení prostředí, ať už překrásné a nespoutané přírody, nebo práce rybářů na lodi a nebo v tomto případě práce a život uzavřené komunity na ropných polích. A úplně nejlepší na tom je, že autorka ví, o čem píše a zprostředkovává nám opravdu realistický pohled na různé aspekty života na Aljašce. Navíc se mi líbí důraz dávaný na dopad na životní prostředí a volání po jeho ochraně a seznámení se životem a historií původních obyvatel, a to se všemi klady i zápory, nezastírá problémy, se kterými se tato komunita pere. Tento díl byl více technický, což pro mě bylo náročnější. Na druhou stranu knihu z prostředí ropných polí jsem ještě nikdy nečetla, takže v mnohém směru to přineslo zajímavé informace. Život na základně byl ale podán i s humorem a ačkoliv detektivní linka stála tentokrát spíše v pozadí, závěr byl jako vždy napínavý. Knihy v této sérii jsou poměrně krátké, autorka zbytečně děj nenatahuje a tak je pro mě vždy tento malý výlet do krásné, ale kruté Aljašky, příjemným rozptýlením. Doporučuji pro fanoušky série. Čteno v originále.... celý text