Arwen777 přečtené 753

Smrt je mi v patách 2017, Ed Brubaker

Souhlasím s první částí komentáře Norri, líp bych to neřekla. Jsem v žánru poměrně nováčkem, neznám klasiku a vybírám si podle hodnocení, kresby a nastínění příběhu. A po první knize se rozhoduji, jestli půjdu dál. Smrt je mi v patách ve mě navodila přesně tu zvědavost, to očekávání, tu potřebu vědět, co se z náznaků vyvine. Má skvělou temnou atmosféru a dostatečnou dávku tajemství a mrazení. Kresba se mi moc líbí. Jak tu již mnoho čtenářů podotklo, moc se toho nedozvíme, po otočení poslední stránky zůstává víc otázek než odpovědí, ale linie příběhu je slibná. Jediný problém jsem měla s orientací v časových rovinách a jednotlivých linkách příběhu. Musela jsem knihu po přečtení znovu prolistovat od začátku a ujistit se, že jsem vše pochopila správně. Kniha je věnována dvěma lidem, jedním z nich je Joe Hill, můj oblíbený spisovatel, jehož Zámek a klíč mě ke komiksu přivedl. Doporučuji všem, kteří laškují s hororem a mají rádi noir.... celý text

Píseň oceli 2019, Michaela Merglová

Mám ráda klasické fantasy s břinkotem mečů, neohroženým hrdinou, nadpřirozenými silami, podivuhodnými bytostmi a špetkou lásky. Píseň oceli mi zezačátku přišla slabá, obzvláště první třetina. Jednoduchý příběh, slabé dialogy, povrchní představení osob a země. Literatura pro děti. Přesto jsem si postupně hlavní hrdiny oblíbila a nakonec jsem byla docela spokojená. S prohlubujícím se vztahem Cuchenana a Minangara se dialogy staly vtipnějšími a ironický humor spolu se stydlivostí Cuchenana si mě nakonec získaly. Těšila jsem se na další příběhy a na bytosti, se kterými se poměří. Je to prostě pohádka. Možná lepší ji číst kolem Vánoc, tam by dobře zapadla. Takže pokud se vám líbí příběhy, ve kterých najdete draka, kouzelný meč, princezny a pidimužíky, čarodějnice a skalní trolly, samozřejmě neporazitelného cudného hrdinu, lapky a nebezpečná individua, spoustu bojů a dobrodružného putování, necudného barda a povolné děvečky, zkuste se ponořit s touto knihou do světa pohádkové fantazie. Neobjevíte nic nového, ale vrátíte se do věku, kdy jste věřili na hrdiny, víly a trpaslíky, čest a dobro a kdy bylo skoro vše možné.... celý text

Pouta 2018, Delphine de Vigan

Tak tato kniha mě zasáhla. Útlá novela ale s překvapivě silným obsahem, která se vám dostane pod kůži a vezme vás za srdce. Střídání pohledů čtyř hlavních protagonistů, jejichž jednotlivé dramatické příběhy se prolínají a navzájem ovlivňují. A vy celou dobu víte, že se schyluje k tragédii... brilantně napsané. Jako pouta jsou zde znázorněny rodinné, přátelské a i pracovní vztahy, které nás dokáží omezovat a spoutávat a to až patologickým způsobem. Nejvíce mě zasáhlo, jak se někdy dítě po rozvodu rodičů stává rukojmím mezi těmito dvěma neslučitelnými stranami a jak se "plácá" v neštěstí svých rodičů, kteří mu svět boří, místo aby mu zajistili stabilní citové prostředí. Dále mě překvapila loajalita, kterou některé děti (většinou nějakým způsobem deprivované) cítí ke svým rodičům a jak dokáží jít až za hranice, které ale samy nemají možnost rozpoznat. Théův příběh byl silný a jeho způsob vypořádávání se s problémy tak povědomě tragický. Dále mě zaujala linka Cécile, která po letech soužití s manželem zjišťuje, že ho vlastně nezná a že to rozhodně není člověk, se kterým by chtěla žít. Je zajímavé a znepokojující si uvědomit, že nikdy své nejbližší nepoznáme dokonale a že vždy v každém zůstane část, o které nevíme a kdo ví, co by bylo, kdybychom věděli. I příběh dalších dvou hlavních hrdinů byl poutavý - Mathis, pro kterého se přátelství stalo břemenem, které možná nebude schopný unést, a Héléne, která sama traumatizovaná vlastním dětstvím, je jako jediná schopná rozpoznat, že se s Théem něco děje, ale není schopná to správně řešit. Tato kniha není lehké čtení, přesto ji velmi doporučuji pro všechny, kteří rádi čtou o vztazích mezi lidmi. Obdivuji styl autorky, která na malém prostoru dokáže nastínit tolik důležitých otázek a donutit vás přemýšlet.... celý text

Temná tajemství 2013, Hans Rosenfeldt (p)

Velice solidní švédská detektivka, která se trendu severských detektivek vymyká tím, že není nadměrně brutální. Co mě po dočtení napadlo nejdříve, bylo, že příběh je uvěřitelný. Sice zamotané klubko rodinných vztahů, školního prostředí, kamarádství mezi teenagery, složitých mileneckých peripetií, přesto se mi rozuzlení zápletky zdálo reálné. Kniha je napsána poutavě, chytla mě od první stránky. Policejní práce je velmi dobře zachycena a jak tu již zmínilo spoustu čtenářů, dozvíme se i hodně o soukromí hlavních postav. Kontroverzní je postava psychologa Bergmana, který dokáže být nesnesitelný i sám sobě. Nevím, jestli ho jeho genialita omlouvá, ale byla to vcelku osvěžující změna oproti šablonovitým rozervaným detektivům. Ačkoliv už se snažím nezačínat další série, tato vypadá tak dobře, že si další díl určitě někdy přečtu. Doporučuji.... celý text

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Tak i já se zařadím mezi spíše zklamané čtenáře. Od přečtení Naslouchače a Faji mě dělí 2,5 roku a protože knihy nemám doma, nemohla jsem si je znovu projít, když jsem v knihovně padla na Nastereu. Chyběla mi návaznost a to velice citelně. Zezačátku jsem se hodně ztrácela, přeci jen při několikaletém čekání na další díl bych možná uvítala shrnutí toho nejdůležitějšího. Když pominu problémy s odstupem, přesto tato kniha nedosahuje kvalit předešlých dílů. A není to tím, že by už byl nápad okoukaný, spíš jako by autorka ztratila ten tah. Půl knihy bylo nudné vyprávění bez nějakých posunů, pobyt v podzemí nebyl ani napínavý ani nevnesl do problematiky nic moc vysvětlujícího, spíš hodně otázek. Chápu, že je to YA literatura, ale v prvních dvou knihách se to tolik neprojevovalo, v této mi dialogy speciálně mezi Ilan a Arminem přišly skoro nečitelné. Neustálé střídání nálad, oba vyvolení a oba nesnesitelní, o "prasečí řiti" ani nemluvím... Je mi líto, že úloha Pětadvacítky byla odsunuta do pozadí. A souhlasím, že role numerologie byla i na mě trochu přeceněná, nepochopila jsem vše a počítání schodů a oken už mi přišlo trochu moc. Neustálé opakování hádanek, ale žádné slušné vysvětlení, náhodné nalézání artefaktů, Ilan ke spoustě věcem přišla jako slepá k houslím. Což je škoda. V druhé půlce kniha začala nabírat na obrátkách a posledních 100 stran jsme měli zpátky to poutavé a strhující vyprávění. Na sérii nezanevřu. Přeci jen je svět dobře vymyšlený a zůstává ve mně okouzlení prvním dílem a očekávání po přečtení druhého. Toto očekávání si ponechám, protože třetí díl byl podle mého názoru velmi slabý. Budu doufat, že se autorka vrátí k původnímu stylu a že má vše dokonale vymyšlené, jen to zatím nevidím.... celý text

Poslední kojot 2001, Michael Connelly

Bohužel se mi nedaří číst knihy této série popořadě, beru to, co je v knihovně k dispozici, když mám na Harryho náladu. Asi to není nejšťastnější a u této knihy se to možná projevilo. Na rozdíl od většiny nadšených čtenářů jsem se do příběhu nemohla pořádně začíst a tak do půlky se mi děj vlekl. Teprve za půlkou dostal kýžený spád a zbytek knihy jsem dočetla s nadšením. Harry Bosh je můj oblíbený hrdina. Michael Connelly píše poctivé detektivky z amerického prostředí, postavy jsou uvěřitelné a dobře vykreslené, děj není přehnaně akční a stojí na reálných základech. Je to ten původní boj dobra a zla, kdy hlavní hrdina stojí neochvějně na straně zákona a je ochotný rozkrýt i nepoctivost a korupci v řadách policie a nebojí se ani mocných. Takové hrdiny máme rádi. V této knize se Harry vrací do minulosti k případu, který se ho osobně dotýká. Dozvídáme se tedy hodně o jeho dětství a o tom, co ho utvářelo a možná i dovedlo k policejní práci. Knihy Michaela Connellyho patří k poctivé detektivní klasice. Určitě stojí za přečtení.... celý text

Hlava světa 2019, Rebecca Gablé

Nejsem milovníkem historických románů, tuto knihu jsem si vybrala na základě hodnocení tady na databázi s vědomím, že bych si občas měla rozšířit obzory a poučit se. A byl to opravdu dobrý výběr a velice příjemné překvapení. Ke zdejším komentářům nemám moc co dodat, jsou velice trefné a mluví mi z duše. Tak jen snad povzbuzení pro ty, kteří mají před historickými romány respekt jako já. V tomto případě nemáte proč, kniha je ohromně čtivá, dobrodružná, protkaná boji, intrikami, láskou, nenávistí, ctí i podlostí, štěstím i nespravedlností, střetem křesťanů a pohanů aj. Navíc stojí na velice solidních historických základech a dobře přibližuje dění mezi Slovany a Franckou říší na konci desátého století. Takže opravdu spojení zábavy a poučení v tom nejlepším slova smyslu. Oceňuji podrobný doslov knihy, kde autorka zmiňuje, které události a postavy jsou reálné a které ne. Ač je vylíčení života v ranném středověku drsné, tak si myslím, že v reálu bylo ještě drsnější a že se autorka záměrně vyhýbala podrobnému popisu krvavých řeží nebo krutého a nemilosrdného všedního života, hlavně v zimních měsících. Jsem velice ráda, že jsem sebrala odvahu na tento rozsáhlý historický román, který je pro mě ideálním poutavým spojením fikce a historických faktů, a určitě vyhledám i další knihy autorky. Doporučuji.... celý text

Dům v Bretani 2013, Marta Davouze

Hájení 2020, Cullen Bunn

Konečně zase celý příběh kreslený Tylerem Crookem! A výborný jako na začátku série. V Pochmurném kraji se k něčemu schyluje, i běsi bojí. Skvělý tajemný a hlavně strašidelný začátek, perfektně gradovaná atmosféra. Střet Emy a Bereniky, ke kterému to už dlouho spělo. Chvilka s novým hrozivým přízrakem zvaným Klíčový duch - mimochodem úžasný nápad. A jak to dopadne? Na to už musíte přijít sami. Souhlasim s Tervou, že příběh mohl být daleko delší, ten potenciál tu byl a já se nerada loučila tak brzy. Oba citáty, které vybral Terva, zaujaly i mě a dokonale vystihují základ tohoto dílu. Za mě spokojenost. Doporučuji.... celý text

Nenávist 2019, Chris Carter

Moje druhá kniha od tohoto spisovatele a nevím nevím, jestli jsem si vybrala dobře. Nejen proto, že tento díl přímo navazuje na jeden z předešlých, lze to číst i bez jeho znalosti, ale spíš proto, že podle komentářů zde je tento díl opravdu zvrácený (jenže já předem komentáře nečtu...). S čímž musím souhlasit. A tady narážíme na můj rozporuplný vztah k panu Carterovi, na jednu stranu se mi jeho detektivky velmi líbí (kladný a dokonalý hrdina, dobře vymyšlené zápletky, dramatický průběh i rozuzlení, dobře vykreslené postavy atd. atd.). Na druhou stranu bych se obešla bez té - na můj vkus - opravdu zbytečně vygradované brutality a detailních popisů. Jsem trochu útlocitná duše, takže dobře mi tak, když čtu Cartera. Jinak zápletka se mi moc líbila, přímá konfrontace detektiva a padoucha, pomsta, strach a souboj mozků. Velice čtivé, napínavé a neodložitelné. Jen nedoporučuji při četbě jíst... Takže to nechám na vás, milí čtenáři, jestli na tohoto spisovatele máte žaludek, já to budu pár dní rozdýchávat.... celý text

Dokonalá smrt 2019, Helen Fields

Audiokniha Opět naprostá spokojenost. Tato série mě moc baví a velký podíl na tom má i Jan Šťastný, jehož přednes mi dokonale sedí. Na chvilky s jeho čtením se opravdu těším. Tentokrát si na nás autorka připravila 2 spolu nesouvisející linky, sériového vraha a korupci v řadách policie. Obě linky jsou velmi napínavé, motiv vraha a způsoby vražd jsou neobvyklé a tentokrát méně brutální, což kvituji s povděkem. A korupce a spojení s podsvětím v nejbližších řadách policejního sboru, věčné téma, které se neomrzí. Opravdu povedená detektivka a oba konce jsou hóóódně dramatické. Líbí se mi vztah Avy a Luca, mám ráda Trippa a i z Livelyho se vyklubal fajn chlap s dobrým charakterem. Jeho vtipné poznámky odlehčují dramatické situace. I Lens se snaží pomoci, touží po trošce vzrušení a dostane ho dostatečnou dávku. Těším se na někdy na další díl a fanouškům anglických detektivek doporučuji.... celý text

Byla jednou jedna řeka 2020, Diane Setterfield

Ač mám ráda pozvolně se rozvíjející příběhy s krásnými popisy, tak tady jsem se s knihou ze začátku trochu potýkala, a to kvůli stylu psaní, který je tolik odlišný od současné literatury. Květnatý až poetický jazyk, neobvyklá slovní zásoba, bohužel i mnoho tiskových chyb, musela jsem si zvyknout. Ale vyprávění, které se zpočátku vinulo jako klidná říčka Temže, mě u knihy přidrželo a od půlky jsem se stoupající vodou nedočkavě sledovala osudy lidí, které tato řeka spojovala, stejně jako dívenka nalezená v ní. Nakonec, když se jednotlivé přítoky spojily, se z toho vyklubal složitý příběh nepostrádající napětí, tajemství, lásku, zlo, magii a moudrost. A se stoupající vodou přišlo i vyvrcholení dramatu. Doba, ve které se kniha odehrávala, byla těžká. Ale okouzlilo mě spojení lidí, ať již prostřednictvím vyprávění příběhů, jehož umění se pečlivě pilovalo, tak sounáležitostí a pomocí, když se něco přihodilo. Pokud se nebojíte duchů řeky a poetického vyprávění podobného pohádce, vydejte se na řeku Temži a zastavte se v hostinci U Labutě, kde příběh začíná.... celý text

Adresát neznámý 2003, Kathrine Kressmann Taylor

Jak tu již bylo řečeno, je to kraťoučká kniha, ale s velkou silou. Se silou působit na vaše emoce a to i přesto, že si nelibuje v detailech a popisech hrůz války nebo koncentračních táborů. Hlavní je proměna přátelství dvou kamarádů, z nichž jeden je Žid žijící v Americe a druhý Němec, který se vrátil i s celou rodinou do Německa třicátých let. Jsme svědky jejich korespondence a změny jejich vztahu pod vlivem nástupu Hitlera a fašismu. Krátké, ale úderné. Mrazivé. A ten konec... autorka nehodnotí, jen předkládá. A my opět s hrůzou vidíme nelidsky zmařené životy, ale i mravní hodnoty, protože pomsta, ať už jakkoliv brilantně provedená, citlivému člověku nic dobrého nepřinese. Kdo z nás by dokázal udělat správnou věc? A co je vlastně správné? Chránit vlastní rodinu nebo pomoci bližnímu? Kéž bychom se s touto volbou nikdy nemuseli setkat... Doporučuji... celý text

Útočiště 2020, Jérôme Loubry

Zvláštní styl psaní, ale slibný a tajemný začátek. Moc se mi líbilo, že byla zápletka postavená na Goetheho verších, které jsem si oživila z dob mého studia. Čtivé a plné zvratů. Zajímavý vhled do trýzněné mysli, její obrany a útěku od reality. Zpětně oceňuji drobky, které byly rozesety po celé knize a které v závěru zapadly do sebe. Ale na mě kniha působí už přehnaně. Jakoby cílem autora bylo zvraty zdolat čtenáře a podle komentářů níže spoustu čtenářů spíše rozladil. Je těžké napsat v dnešní době něco originálního, tak se spousta autorů snaží buď šokovat nebo překombinovávat. V tomto případě je to více na škodu než k užitku, protože příběh originální byl a závěrem ho autor spíše "zabil". Myslím, že tato kniha se řadí k těm, které toho po sobě moc nezanechají. Když ji budete brát čistě jako oddychovku, útočiště od všedních starostí, asi zklamaní nebudete.... celý text

Hodinářova dcera 2019, Kate Morton

Ačkoliv je Kate Morton moje oblíbená spisovatelka, tato kniha se mi z těch, co jsem od ní přečetla, četla nejhůře. Dokonce jsem zvažovala, že to vzdám. Ale jednak jsem si říkala, že to musí přijít a druhak se ze zásady snažím dočítat. A co myslíte - bylo to tam. Příběh je opět tak krásný, jak jsme u této spisovatelky zvyklí, tentokrát pro mě velmi smutný. Bohužel je tak do poloviny náročné se jím prokousat a to pro jeho nepřehlednost. Příliš mnoho střídajících se časových rovin a příliš mnoho postav. Sice mám ráda komplikované příběhy, ale tady jsem se ztrácela. Ale jsem ráda, že jsem vydržela, protože za půlkou mi to konečně začalo dávat smysl a musím říct, že když do sebe vše zapadlo, vyloupnul se z toho nádherný příběh. Romantický, tajemný, navázaný na krásné místo a jeho historii, odhalující spletitost lidských vztahů a s krutým prvkem náhody. Vypravěč pro mě překvapením nebyl, tušila jsem to od začátku a také to pro mě byla motivace vydržet a dozvědět se, co se vlastně stalo. Takže příznivci Kate Morton a vy, co máte rádi propletení více časových rovin, nebojte se a vydržte. Druhá půlka stojí za to.... celý text

Černé léto 2020, M. W. Craven

Raději čtu série popořadě, ale když jsem padla na Černé léto v knihovně, nechtělo se mi čekat na první díl, protože dostat se k novinkám je těžké. Takže pro mě první setkání s autorem. Moc se mi líbilo prostředí, do kterého je kniha zasazená - anglická Cumbrie, pro nás ponuře exotická. Oceňuji zápletku a složitost zločinu (když pominu technické provedení hlavní nejasnosti, to se mi nezdálo příliš pravděpodobné, ale nechci spoilerovat), už jsem ale detektivkám a thrillerům odpustila spoustu nedostatků, tak proč ne i tady. Dvojice, až trojice hlavních vyšetřovatelů je velice sympatická, roztomile nesourodý tým a asi jedině v bodě jejich vzájemné interakce mi vadilo, že jsem nečetla první díl. Příjemným a užitečným bonusem byly poznatky z oboru gastronomie a něco z historie obrany Anglie. Vypadá to na dokonalý koktejl, ale musím přiznat, že se mi kniha nečetla tak dobře jako některé jiné. Jako by tomu chyběla plynulost nebo lehkost, nevím, jak to popsat. Přesto je kniha spíše nadprůměrná, vyniká složitostí zápletky, atraktivním prostředím a nesourodým týmem, který si přesto (nebo právě proto) zamilujete. M.W. Craven je nový autor a já doufám, že se bude lepšit s každou další knihou. Určitě si se zájmem přečtu i první díl.... celý text

Bez šance 2016, Neal Shusterman

Znepokojivé, šokující, mrazící... ta myšlenka... neříkejte, že Vám z nápadu rozpojování nepohodlných ve prospěch ostatního lidstva neběhá mráz po zádech! Samozřejmě je nesmyslné, aby rodiče dali své nevhodně se chovající děti na orgány, ale... když si vzpomeneme na nechvalnou minulost lidstva a když se podíváme kolem sebe, tak mě napadá otázka, kam až lidé jednou ve své pohodlnosti, touze po přepychu a pohodlí, touze po dokonalosti a bezchybovosti zajdou? Shusterman píše YA literaturu a tomu odpovídá styl, výběr hrdinů i vystavění zápletky. Ale jeho díla nutí i dospělé zamyslet se nad možným obrazem budoucnosti. A pohled, který nám nabízí, není zrovna růžový. Mně se moc líbí, jak mnou jeho knihy vždy zatřesou a jak na ně musím ještě dlouho po přečtení myslet, jaký neurčitý strach ve mně vyvolávají. Protože mě nutí přemýšlet a hlavně cítit a soucítit. A dokud tyto emoce budeme mít, tak snad takto nedopadneme. Doporučuji.... celý text

Spící nymfa 2021, Ilaria Tuti

Jen 15 komentářů, ale vše v nich už bylo řečené... moje oblíbené čtenářky to už vyjádřily za mě... Na druhou knihu Ilarie Tuti jsem se moc těšila, musím ale přiznat, že jsem se do ní hůře začítala. Navíc mě praštila chyba překladu hned na prvním řádku, tak jsem byla trochu skeptická. To je ale jediná výtka, kterou ke knize mám. Jazyk této italské spisovatelky není přímočarý, musela jsem si zvyknout, ale nakonec mě lapil a strhnul do složitého příběhu, který se stal před více než 70 lety, ale který má kořeny ještě mnohem dál. ¨ Jak už tu bylo řečeno, nečekejte strmý spád hned od začátku, kniha je spíš pro milovníky románů, ve kterých se zašmodrchané klubko pomalu rozmotává, ve kterých jsou nedílnou součástí osobní příběhy hlavních hrdinů a tady navíc okořeněné zvláštní komunitou lidí z údolí Val Resia, nádhernými popisy přírody, její síly a její tajemnosti. Větší špetka mystiky k tomu, vražda, záhada a tajemství, které někdo brání za každou cenu. Nakonec z toho vznikne napínavé čtení, které Vás zabaví na pár dní, ale času stráveného s touto knihou litovat nebudete. Takže zbývá pár otázek: Dá se vyšetřit vražda, která se stala před více než 70 lety na sklonku války v italských horách? A může ji vyšetřit komisařka, která bojuje se svou zdravotní indispozicí, inspektor, kterého pronásledují vlastní démoni, a slepá dívka, která má zvláštní nadání a jedinečného parťáka? Pokud Vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte se směle do čtení. Já za sebe doporučuji.... celý text

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Chtěla jsem se opět vrátit do Riggsova světa podivných dětí a přečíst si novější díly. Teprve po půjčení Knihovny duší jsem zjistila, že jsem ji už četla v roce 2016, ale bohužel si z ní moc nepamatuji. A proto jsem se rozhodla si ji přečíst znovu, abych se dostala "do obrazu". Musím říct, že s pětiletým odstupem se mi kniha líbila více, hodnotím o jednu hvězdičku lépe. Myslím, že je to tím, že jsem tentokrát nečetla knihy po sobě a znovu jsem se nechala okouzlit spojením příběhu a dobových fotografií, které ho výborně podtrhují a dokreslují. Je to tak úžasný nápad, tak originální a jedinečný. Jinak se mi kniha oproti minulým dílům zdá akčnější, Jacob se snaží ovládnout a využít svůj dar k záchraně podivných dětí a ymbryn a v podstatě celou knihu se s Emmou střetávají s nepřáteli a putují novými neznámými, velmi nebezpečnými místy. Souhlasím, že děj a chování hrdinů jsou poměrně naivní, na druhou stranu o zvraty a nové nápady není nouze. Pokud ke knize budete přistupovat jako k drsnému pohádkovému příběhu, nebude Vám snad trocha nelogičnosti a naivity vadit.... celý text

Poslední noc na Klikaté řece 2010, John Irving