asineDenisa
přečtené 143
Vyhoďme ho z kola ven
2001,
Ken Kesey
Kniha ve mně vyvolala rozporuplné a smíšené pocity. Ze začátku jsem se jí prokousávala a snažila se vypořádat s častým odbíháním z hlavní dějové linie, díky kterému jsem se do knihy neuměla pořádně začíst. Občas jsem si sama připadala jako v náčelníkově mlze, a některé pasáže proto četla i dvakrát. V polovině knihy pro mně nabývá příběh jiného rozměru a dějová gradace mně už konečně nenechá knihu odložit ani na chvíli. (SPOILER) Mrzí mě, že jsem viděla nejdříve film, proto mně už tolik nezasáhla sebevražda Billyho a náčelníkovo ukončení života legendy jménem McMurphy (,který byl v podobě Jacka Nicholsona odzbrojijící). Při čtení jsem se bavila nad psími kusy, které McMurphy Velké sestře vyváděl a fandila mu, aby vytrval co nejdéle. Postava vypravěče, v osobě náčelníka dodala příběhu zajímavý ráz, protože čtenář netuší, co se v hlavě McMurphyho doopravdy odehrává a jeho povaha zůstává opředena oparem záhadnosti. I když byl poražen Velkou sestrou a Kombajnem, v životě alespoň některých z ostatních "pacientů" způsobil razantní a pozitivní změny, které by se bez jeho příchodu nenastaly. ..jeho hřmotný a rezonující smích mi asi ještě nějakou chvíli bude znít v uších..... celý text
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Neumím si vysvětlit, jak to, že se ke mně tento skvost mezi knihami dostal až nyní (shodou okolností asi 2 dny po 202 letém výročí zveřejnění prvního vydání.) Od samého začátku si mé sympatie získala Elizabeth svým přidrzlým chováním, které však nepřesahovalo stanovené meze. Austenové nelze upřít mistrný um charakteristiky a propracovanosti postav. Kdo by si nepřál tak čistou a láskyplnou, i když trošku naivní, Jane za vlastní sestru? Koho by si s postupem času nezískalo kouzlo a jednání pana Darcyho? A naopak, kdo neměl chvílemi sto chutí dát marnivé a sobecké Lydii pár facek anebo se alespoň jednou nezastyděl při výlevech a prospěchářských úmyslech paní Bennetové? Nemluvě o nepopsatelně úlisném bratranci Collinsnovi prahnoucím jen po zavděčení se.. Příběh není prvoplánový a vývoj spolu s postupnou změnou úsudku jednotlivých postav mu dodává na čtivosti. I přesto, že si nepotrpím na klišé typu "žili spolu šťastně až do smrti" jsem po něm v tomto případě nezastřeně toužila.... celý text
Valérie a týden divů
2005,
Vítězslav Nezval
Příběh, který neuchvátí, ale zároveň se neřadí k nejhorším. Vcelku čtivý příběh, znovu po knize však nesáhnu. Zařadila bych ji k průměru, na který si po pár knihách zřejmě ani nevzpomenu.... celý text