Atekram
přečtené 171
Dívka ve věži
2019,
Katherine Arden
Krásná knížka, ještě o mnoho lepší než první díl, žádná vata. Stejně jako první kniha, začíná pohádkou, která nastiňuje budoucí děj, když víte, kde hledat, což se mi moc líbí. Vasja je moje hrdinka, prožívala jsem všechno, co se jí stalo a několikrát se o ni i opravdu bála. I ostatní postavy, třeba Saša, Mrazík, Olga, Slavík nebo Kasjan jsou dobře vykreslené a vzbuzují různé emoce. Ještě lépe je zachycená atmosféra doby a tehdejší společnost, ve které pro ženu jako je Vasja není lehké obstát. Nejvíce bolavé je, když proti ní stojí i vlastní rodina, smýšlející podobně jako okolí. O to působivější jsou pak momenty, kdy se tyto hodnoty a předsudky bortí (SPOILER Např. mě dostala chvíle, kdy si mnich Saša uvědomuje, že silným ženám jako jeho sestra říkají čarodějnice, protože pro ně vlastně jiné jméno nemají). Další aspekt příběhu, který bych vyzdvihla, je romantická linka. Podobný "vztah" bezvěkké entity jakou je Mrazík a mladé dívky většinou (z mého pohledu) láme YA knihám vaz, protože bývá totálně ujetý (příklad za všechny je série Skleněný trůn). Ale tady je pojatý velmi dospělým nenásilným "uvěřitelným" způsobem, pohádkově a přesto reálně i racionálně, vlastně si vůbec nejsme jisti, jestli to skončí dobře. Prostě, bylo to skvělé. Strhující, nervydrásající a srdcelámající! A pokud znáte ruské pohádky, užijete si příběh ještě v další rovině. (A myslím si, že někdo se znalostí ruských dějin si možná najde ještě vrstvu navíc) :)... celý text
Medvěd a Slavík
2018,
Katherine Arden
Hezký, chytrý, poetický příběh s krásnou mrazivou atmosférou. Zavzpomínala jsem si na dětství, kdy jsem měla oblíbenou knížku ruských pohádek s krásnými ilustracemi koní. Moc jsem si oblíbila hlavní hrdinku Vasju. Jediné, co mě trochu mrzelo byla rychle vyřešená vrcholná scéna s hlavním zlem. Na to jak pečlivě a dlouho příběh buduje napětí a míří k tomuto okamžiku, to bylo velmi rychle pryč. Ale třeba je to jen připravená půda pro druhou knihu, na kterou se už moc těším.... celý text
Královna ničeho
2020,
Holly Black
Četla jsem knihu už před časem v angličtině, teď se chystám na českou verzi. Jsem z ní nadšená. Oceňuju originální příběh a okamžitě po přečtení jsem byla přesvědčená, že tahle kniha patří k nejlepším, které Holly Black napsala. První díl trilogie mě tehdy celkem zklamal a vůbec nesliboval tak skvělé pokračování a závěr. Už od začátku je příběh plný akce, zvratů a událostí, které někdy tušíte a zoufale si přejete, aby k nim nedošlo, nebo v ně naopak doufáte. A přesto vás šokují, znechutí, potěší, rozpláčou. Postavy vyrostly a prošly dlouhým vývojem, jako vždy jsou inteligentní i chybující, bystré a charismatické. Je to celé sice pohádka v nadpřirozených kulisách, přesto velmi naturalistická, povědomá, reálná a znepokojivá. A jestli skončí dobře? No, přečtěte si to.... celý text
Sir Gawain a zelený rytíř
2012,
Anna Valentová
Fascinuje mě celý artušovský mýtus a speciálně tahle báseň. Je to koncentrace archetypů a principů hrdinského příběhu, ze které později vycházejí další a další autoři. Připadá mi, jako by tyto legendy byly zastrčené od nepaměti někde v mé mysli. Mají kořeny někde na počátku věků a jen se mění a přestavují, jak se vyprávějí dál v další době.... celý text
Kroniky prachu
2019,
Lin Rina
Knihu jsem si objednala více méně ze zvědavosti a taky proto, abych si trochu mentálně odpočinula od současné situace. Mé očekávání se splnilo, čtení jsem si užila, občas si ráda dopřeju romantiku z dob minulých. Kniha je hodně inspirovaná Pýchou a předsudkem. Musím říct, že mě překvapil dobrý styl psaní, autorka má rozhodně potenciál! Co by se knize ale dalo vytknout je opakování situací vzhledem k její délce. Prakticky s hrdinkou prožíváme její měsíc trvající "brigádu" den po dni se všemi každodenními situacemi. Pokud si ale přečtete závěrečné autorčino poděkování, je vám jasné proč - kniha totiž vznikala na Wattpadu, takže v jednotlivých kapitolách vycházejících s časovým odstupem, což tohle trochu vysvětluje. V knize je také nakousnuta spousta zajímavých témat, jejichž větší rozpracování nebo dořešení by ji posunulo o level výš. Další, co se mi moc nelíbilo byl konec. Na to jak se příběh celou dobu loudá, nabere konec až brutálně na rychlosti a zrovna tady by se dalo všechno trochu víc rozvést a hlavně dovyprávět to, na co jsme vlastně celou dobu byli zvědaví (a kdoví proč na to čekáme až do poslední kapitoly). Celkový dojem je ale kladný. Je to prostě odpočinkové čtení pro holky :).... celý text
Fanny Hillová - memoáry kurtizány
1991,
John Cleland
Tohle je moje oblíbená kniha svého žánru. Číst nějakou moderní erotickou literaturu mě vůbec nebaví, zato tyhle staré skvosty, to je jiná. Jsme v současnosti hodně otupení vůči explicitnímu zobrazování sexu (které je tu samozřejmě stále), ale jeho naivita, poetické slovní obraty a celková nálada, jsou velmi osvěžující a zábavné. Jasně, příběh tu není tolik podstatný - přesto ho Fanny má a dokonce končí dobře. Autor má taky kladný vztah k ženám a zachází se svými hrdinkami, oproti jiným podobným knihám s úctou. Dokonce kniha čas od času překvapí chytrou myšlenkou, citátem nebo vtipnou ironií. Já se prostě při čtení pokaždé dobře bavím.... celý text
Sanditon
2009,
Jane Austen
Také jsem knížku četla na základě seriálu, který s ní ale kromě postav a prostředí nemá prakticky nic společného. Sanditon mě potěšil. Hlavně první část je plná vtipných chytrých poznámek autorky, které mě bavily. Druhou část dopsala Marie Dobbs a myslím, že odvedla dobrou práci. Její styl se od Austenové mírně liší, ale nepůsobí to vůbec rušivě. Moc by mě zajímalo, jak by knihu dokončila Austenová, to už se ale nikdy nedozvíme a i tahle skutečnost přidává knize na půvabu :).... celý text
V zajetí zimy
2020,
Naomi Novik
Nádherný příběh. Stejně jako ve Ve stínu hvozdu (nemůžu se rozhodnout, která z těchto knih je lepší), i tady autorka čerpá ze slovanských pohádek a mytologie, které jsou mi (a myslím, že nám Čechům obecně) velmi blízké. Kniha se odehrává v Litvě. Moc se mi líbí jak vykresluje pohádkové i drsně realistické momenty, dýchá na čtenáře mrazem a sněhem, ve kterém se blýská zlato a hlavně má postavy, které přemýšlí a jsou velmi lidské. Kniha sleduje osud tří hrdinek, každá je úplně jiná, žije jiný život a nejsou to žádné krásné princezny. Jedno mají ale společné - sílu ovlivnit svůj osud. Zní to jako strašné klišé, ale nebojte, kniha rozhodně klišé není. Tohle je hlavní poselství, které je cítit už ve Ve stínu hvozdu, ale tady vyznívá ještě o něco silněji. Je to poselství o síle žen zvolit si svůj osud ve světě, kde je běžné, že to za ně dělá někdo jiný. Všechny tři příběhy se nakonec propletou, nechybí láska, kouzla ani napětí. Zároveň velmi oceňuji, že kniha je uzavřená a není součástí žádné série. Opravdu mě uchvátila jako málo knih za poslední dobu.... celý text
Poutník, čarodějnice a červ
2019,
Christopher Paolini
Mám radost z návratu do tohoto světa, ale zklamalo mě několik věcí. Především překlad, který nemůžu naznat jinak než zločin. Editor odvedl hodně mizernou práci, neshodují se některá (celkem zásadní) jména nebo jejich pravopis, reálie ani důležité pojmy... Kniha obsahuje jen 3 "povídky". Hlavně první mě velice potěšila, protože se konečně trochu věnuje Murtaghovi. Je ale strašně krátká a v podstatě končí ve chvíli, kdy to začne být zajímavé. Celé je to jako by neucelené, mohlo toho být víc. Kniha mi tedy přijde jako takové oťuknutí čtenářů a zkoušení jestli přivítají pokračování. Já ho určitě přivítám rovnou, tak sem s ním! :)... celý text
Hry o život
2009,
Suzanne Collins
Jedna z mála sérií, o kterých si myslím, že film je lepší než kniha. Co si budeme povídat, myšlenka je skvělá, je to neotřelé a zajímavé. Hodně mě ale zklamal styl psaní, který mi připadal hrozně jednoduchý, jako by to napsal někdo na základní škole. A k tomu ich forma. Jestli to bylo schválně, abychom se přiblížili myšlení Katnis, tak to podle mě nefunguje. Nevím jak ostatní díly, ale tenhle mě neoslovil.... celý text
Les kostí (9 povídek)
1996,
Robert Holdstock
Les kostí je sbírka povídek, které až na jednu nemají s původním příběhem mnoho společného. Přesto jsou plné Holdstockova rukopisu, tlejícího listí a starých napůl zapomenutých bohů. Mrazilo mě z nich v zádech. Nejlepší je asi Trnatec, který mě donutil opravdu hodně přemýšlet. Hned po něm nesmím zapomenout na úvodní novelu Les kostí, která se jako jediná odehrává v lese mytág. Dlouho jsem při čtení něčeho necítila takovou hrůzu. I ostatní povídky jsou zajímavé, rozhodně doporučuju.... celý text
Zlodějský tanec
2019,
Mary E. Pearson
Kniha má překrásnou obálku, která mě na ni nalákala. Samotný příběh byl ale trochu slabší než jsem čekala. Hlavní hrdinkou je Kazi. Je to věhlasná mladá zlodějka a bojovnice, což mě nejdřív trochu znechutilo, protože jsem si vzpomněla na podobně neuvěřitelně podanou Cealenu/Aelin v sérii Skleněný trůn. Ale na rozdíl od ní je Kazi sympatická, nepřesílená a dokonce i předvede něco ze svého umu. Kniha má rozhodně zajímavá místa, ale nejvíce mi vadilo občasné natahování a zmatečnost děje. Nebylo to špatné, ale celkový dojem je takový neurazí, nenadchne. Příběh končí hodně otevřeně, ale já přesto váhám, jestli si pořizovat druhý díl.... celý text
Nemetonburk aneb Zlatá brána
2005,
Renata Štulcová
Zlatá brána i třetí Alantýrová hora jsou trochu těžší čtivo než první díl. Je tu hodně postav, slovanských božstev, temných nebezpečí a kouzelných lokací, každá z hlavních postav navíc dostane alter ego a vlastní mytologii. Pokud si dáte při čtení časové rozestupu, může to být trochu zmatek. Všechny díly jsem četla na základní škole. A prostě dodnes nemůžu zapomenout na tu atmosféru něčeho děsivého, tajemného a přitom tak důvěrně známého a blízkého jakou knihy mají! Jsou prostě jedinečné.... celý text
Nemetonburk aneb Tajemství ve skále
2003,
Renata Štulcová
Jedna z nejlepších knih mého dětství. Má jedinečnou atmosféru, kterou si dodnes jasně vybavím :) Výborná!
Podlý král
2019,
Holly Black
Skvělé pokračování, sice hodně politiky, ale o tom tahle série je. Možná SPOILER. Ani tentokrát není nouze o nečekané zvraty, ten poslední mě hodně překvapil. Karta se obrátila a upřímně řečeno, Jude už to potřebovala jako sůl. Cardanovi fandím, nikomu by se v jeho kůži nelíbilo, jsem ráda, že má taky vlastní agendu. Jsem zvědavá jak to nakonec dopadne, asi nakonec sáhnu po originále :).... celý text
Malí bohové
1997,
Terry Pratchett
První Zeměplocha, kterou jsem četla a zároveň první kniha, při jejímž čtení jsem se tenkrát v tramvaji smála nahlas už při čtení prologu.
