Azmodan přečtené 324

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Ze začátku mě to moc nevtáhlo. Důvodem ale není to, že by kniha byla špatná, ale spíš, že mám teď období těchto knih (a tím to bylo dost podobné jako ty jiné). Někdy od poloviny jsem knihu začal hltat. Její výjimečnost je v tom, že se příběh odvíjí na nejhlubší lidské rovině a člověk se daleko lépe a hlouběji vcítí do prožitků zmíněných osob. Například zde již zmíněná vynikající(!) kniha Krvavé jahody mi tohle nezprostředkovala. Knihu doporučuji především lidem, kteří hledají velmi silný lidský příběh a kontrast nejodhalenější lidskosti s tupostí a naprostou absencí soucitu a empatie. Nikdy nepochopím, proč člověk někoho vytrhne z jeho domova, z jeho života a uvrhne ho do naprosto nelidských podmínek kde ho bez kouska slitování nechá umřít nemocemi, hlady a parazity :o(... celý text

Osvětim: Nacisté a konečné řešení 2005, Laurence Rees

Kniha je branou do lidské duše a ukazuje nám, jak se člověk dokáže v různých situacích zachovat. Šokující (kromě mnoha nezměrných hrůz, které se v koncentračních táborech a táborech smrti odehrávaly) pro mě například byla příhoda 15ti letého židovského chlapce, jehož udal jeho kamarád (vrstevník) a loučil se s ním větou "brzy tě zase uvidím jako mýdlo v regále". Kniha dále poukazuje na skutečnost, že (snad) nikdo z nás ve skutečnosti neví, jaký uvnitř je a jak by se sám zachoval v krajních situacích. O to víc a stále víc obdivuji lidi, kteří si tuto mravní sílu a zásadovost dokázali a dokáží udržet na vzdory okolnostem. Knihu vřele doporučuji lidem, kteří se zajímají o tuto část lidské historie a kteří chtějí poznat čeho všeho jsou lidé schopni. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že většinou jen ze závisti, z chamtivosti, z hlouposti a ze zášti a to je velmi velmi smutné!... celý text

Nahý bůh III: Víra 2005, Peter F. Hamilton

Ještě v polovině knihy jsem si říkal, jak chce celý příběh autor ukončit. A ono se mu to vážně podařilo. Závěr asi nebyl tak šokující, jak jsem očekával, přesto byl velmi zajímavý a důstojný myšlence, která je hlavní příběhovou linií. Celkově bych dílo hodnotil jako zdařilé a nebál bych se ho doporučit ostatním. I když si myslím, že spousta linií v knize být nemusela a celá série mohla mít i polovinu stran. Co nikdy nesklamalo byla příběhová linie Jozueho. Naopak například Valisk mi přišel opravdu jen na zaplácnutí místa. Osobně si myslím, že stačí přečíst první knihu poruchy reality, druhou knihu alchymisty a třetí knihu nahého boha :o) Ale kdo by to dělal, že? :o)... celý text

Metro 2035 2016, Dmitry Glukhovsky

Metro 2035 se mi velmi líbilo, protože navazuje na příběh Metra 2033 a (kromě jiného) vysvětluje některé věci, které v prvním dílu načrtl (například pozorovatele). Kniha měla spád a byly tam i naprosto brutální pasáže (například nacisti, komunisti...). Knihu můžu doporučit k přečtení! A těším se na další díl Arťomových příběhů, mohly by se jmenovat například "Pustina 2036" :o)... celý text

Led 2015, Pavel Korněv

Prostředí mi připomíná fantasy prostředí zaklínače, amulety, kouzla, vlkodlaci...jen ty vlkodlaky nezabíjíte stříbrným mečem ale kalašnikovem. Kniha na mě působila jako sbírka příhod splácnutých do jedné knihy. Akce střídá akci a tak to občas dobře utíká, jen to (ne)plyne od nikud nikam a občas jsem měl pocit, že autor psal jen proto, aby psal. Závěr pak připomíná kapitolu, při jejímž psaní vydavatel vytrhl autorovi knihu z ruky se slovi "už píšeš dlouho, vydáme to" a na argument, že to ještě není dopsané prostě nereagoval. Kniha úplně špatná není, nicméně v seznamu mnou doporučených knih by určitě nefigurovala... celý text

Peklo na východě 2011, Laurence Rees

Kniha přináší "lidský" pohled na hrůzy války. Lidský myslím v tom, že to není jen další snůžka (nemyšleno hanlivě!) faktů, událostí, strategií a popisu technického vybavení válčících stran, ale že popisuje události, činy, věci, které dělali jednotliví lidé. Kniha není založena na faktech, datech, číslech, ale na rozhovorech, zpovědích a proto má svou unikátní hodnotu. Nedozvíte se v ní, jaké tanky používali Japonci nebo jaká puška byla na Východě nejlepší. Dozvíte se v ní, co se za války děje na úrovni obyčejných lidí. Epilog je pak kapitola sama pro sebe! Super, doporučuji!!!... celý text

Džihád!: Tajná válka v Afghánistánu 2001, Carew Tom

Téma dobré, čtivost taky, jen je to takové nedechberoucí a občas uspávající. Ale ono to tak asi bude (myslím v reálu). A člověka nakonec napadne myšlenka, jestli si ty dnešní problémy tak náhodou nevytvořil trošku uměle sám...... celý text

Mělké sibiřské hroby 2006, Michael Krupa

Kdyby to byla fikce, řekl bych, že to autor trošku přepálil a vytvořil téměř nesmrtelného hrdinu. Navíc s někdy až neuvěřitelnými náhodami/štěstím. Když si ale uvědomíte, že je to životní příběh člověka, který jen popsal to, co skutečně prožil začne vás mrazit!!! Vše je napsáno v popisu knihy a tak jen dodám, že knihu vřele doporučuji!!!... celý text

Katova dcera a ďábel z Bamberku 2016, Oliver Pötzsch

Četl jsem všech pět knih a všechny se mi líbili. Oblíbil jsem si především Kuislovic rodinu v čele s věčně nabručeným katem a proto mě tohle páté, poněkud obšírnější vyprávění bavilo. Většina detektivních knih je psana způsobem, kdy se na začátku něco semele a po zbytek knihy se to řeší a více méně se od toho moc neustoupí. Tato kniha je však psaná jinak. Líčí události několika dní a nikoliv jen vyšetřování a tím si mě tato kniha získala! Navíc je příběh asi nejpropracovanější ze všech předešlých knih. Knihu vřele doporučuji všem, kteřý se těší na nevšední a zajímavý zážitek.... celý text

Krvavé jahody 2008, Jiří S. Kupka (p)

Lidi jsou zlí všude stejně, jen ty mantinely, které je drží na uzdě jsou všude jinak velké. A za spoustou těchhle věcí je jen sobecký osobní prospěch, snaha si nekomplikovat život a beztrestnost. Česká část této knihy ukazuje na to, že lidi jsou opravdu bestie, prospěchářské bestie, které vidí jen své vlastní zájmy a osud lidí je jim ukradený.... celý text

Paganiniho smlouva 2011, Lars Kepler

Hypnotizer se mi docela líbil (i když scéna zrovna s hypnozou byla docela nudná). Paganiniho smlouva ve mě ale valný dojem nevzbudila. Nesmrtelný nájemný vrah, kolotoč vražd kvůli fotce. Obchod se zbraněmi. Skoro chci říct, že nejzajímavější je úvodní fotka na obalu knihy připomínající levitujícího muže v psychiatrické léčebně... Navíc styl psaní autora mi moc nesedí. Často na mě působí jako bych seděl na schůzi kriminalistů a někdo mi předčítal vyšetřující protokol. Zkusím ještě třetí díl, ale spíš z nostalgie toho, že už mám dva přečtené...snad to bude stát za to. Jsou určitě daleko lepší detektivky než je tahle.... celý text

Zápisky odstřelovače 2012, Vasilij Grigorjevič Zajcev

Při čtení knihy "Na mušce lovce" se mi hlavou honily ty nejkrutější podoby války. Smrt, utrpení, strádání, krutost a brutalita, boj o život. Při čtení knihy "Zápisky odstřelovače" jsem měl často pocit, že válka je něco úžasného. Z kluků dělá muže a muži pak mohou bránit svou vlast, své matky, otce a děti. Vše to připomínalo počítačovou hru Call of Duty... Nechci ale tuto knihu hanit, protože když si odmyslím budovatelská hesla musím přiznat, že své kvality má! Člověku, kterého druhá světová válka, Stalingrad, východní fronta a téma odstřelování zajímá přinese spoustu zajímavých informací.... celý text

Na mušce lovce 2013, Albrecht Wacker

Podle mého názoru byli Rusové za 18 a Němci bez dvou za 20 a tak si tyto dva národy nemají moc co vyčítat, snad jen s výjimkou toho, kdo koho napadl a kdo se komu musel bránit... Je (asi) jedno, kdo ty válečné hrůzy líčí a kdo se staví do role zachránce či poraženého. V úvodu knihy se správně píše, že dějiny píší vítězové a že většina těchto spovědí je z úst vítězů. Tato kniha je pohled někoho jiného. Je to surové svědectví válečných hrůz a krutostí, které byly páchány (věřím tomu, že oběma stranami) a německý voják "jen" líčí to, co zažil a jak to vnímal. Nesnažil se o objektivní svědectví a morální pravdu, ale jen o popis toho co viděl, zažil, dělal a čemu v tu dobu věřil. Méžná ve svých 80ti letech vše přehodnotil, viděl to jinak a ve spojitosti se všemi historyckými informacemi, odstupem a zralostí (by) to vše vypověděl jinak, ale o tom tato kniha není...... celý text

Rudá můra 2016, Sam Eastland (p)

Zajímavý počáteční nápad, předvídatelné pokračovaný a očekávaný závěr. Není to špatně, ale silnější příběh než v Rudé Sibiři nečekejte.

Hypnotizér 2010, Lars Kepler

Kniha není špatná, hlavní příběh je zajímavý a konec se mi také líbil. Je zajímavě akční. Co mi na tomto autorovy nesedí je styl psaní. Občas jsem si připadal, jako bych četl seznam na páteční nákup a tyto pasáže mě i nudily. Co mě také mrzí je fakt, že z hypnotizérského tématu, psychologie a všech těchto věcí nevytěžilo daleko víc. Oproti tomu je "hypnotizérská" část spíš uměle vtlačena do děje. Celkově však zůstal velice zajímavý dojem a jsou tam i velice zajímavé pasáže. Knihu bych doporučil i když už jsem četl daleko lepší věci a co mě táhne dál je vlastně hlavní nit příběhu, která nezajímavá skutečně není.... celý text

Rudá Sibiř 2015, Sam Eastland (p)

Poměrně velmi brzy mi došlo, kdo je vrah, v tomto ohledu žádné překvapení. Škoda, že podmínky gulagu nebyli líčeny více "surově" (viz část knihy Metro 2035 a pasáž Arťoma v nacistickém pracovním táboře...). Nicméně, to jsou negativa, které se dají (možná překvapivě) přehlédnout a celkově se mi kniha velice líbila. Třetí díl a dle mě třetí posun dál a správným směrem. Těším se na Můru!!!... celý text

Rudá rakev 2012, Sam Eastland (p)

Na rozdíl od prvního dílu to má zajímavé téma a zajímavý příběh. Zajímavé vzpomínky na roky strávené v gualgu. Zbytečné vzpomínky na cara, je jich naštěstí málo...... celý text

Mráz 2015, Bernard Minier

I když podvědomě cítím, že střípky do sebe nezapadly jako ozubená kolečka v pražském orloji knihu považuji za vynikající!!! Pro mě úchvatné prostředí, psychyatrická léčebna, naprosto šokující vraždy a jejich pozadí, prostě pecka. Doporučuji!!!... celý text

Kruh 2015, Bernard Minier

Pro mě po knize Mráz, která se mi líbila velmi, sklamání. Geniální nápad z vraždou a s tím, proč to pachatel udělal, co je v pozadí vraždy je opět velmi zajímavé. Bohužel kniha je (pro mě) napsaná tak, že kdyby to vše autor shrnul na padesáti stranách ocenil bych to víc. Moc omáčky bez chuti, které se nepodařilo slepit jinak krásné střípky v jeden celek... celý text

Oko rudého cara 2011, Sam Eastland (p)

Úplná blbost to asi není, protože bych to asi jinak nepřečetl. Na druhé straně nechápu proč jsem to přečetl a proč čtu Rudou rakev.... Nicméně mám velká očekávání až od Rudé Sibiře a můry, takže to nějak přežiji... Nedoporučil bych to, ale ani nezavrhl. Spíš mi sedí asi ruské prostředí než tenhle konkrétní příběh s polobohem Pekkalou a bohem carem. Taky jsem trošku alergický na slovo "lid", ale to k té době a zemi asi patří.... celý text