B4LU přečtené 759

Město mečů 2017, Robert Jackson Bennett

Parádní pokračování Města schodů. S ohledem na to, že hlavní motiv se točí kolem války, smrti a ničení, je taky výrazně temnější a akčnější, a díky změně hlavní hrdinky taky o něco přímočařejší. To je vlastně důvod, proč hodnotím o hvězdu méně, než schody - spletitost a rafinovanost Bulikova na mě udělala větší dojem než agresivita Voortyaštanu. Stále ale jde o velice kvalitní dílo hodné doporučení.... celý text

Odysseus 2015, Václav Šorel

Je mi líto, ale ne. Tak, jak jsem se těšil na pokračování kdysi oblíbených komixů (jejichž naroubování na sebe mi připadá, mírně řečeno, velice kostrbaté), jsem nyní po zásluze zklamán. Ono se to má totiž tak, že tohle není ani tak sci-fi, jako spíš knížka pro děti v mírně technologických kulisách, která se pod trochu pečlivějším pohledem prostě rozsype, a to ať už uvažujeme knižní logiku (posádka Odyssea vs. z ilustrace patrná (!) velikost lodi) nebo její strukturu (jednotlivé části nespojuje vlastně vůbec nic a kdyby se vynechala libovolná z nich, nikde by se to ani nepromítlo). Dočetl jsem to čistě z úcty k původním komixům.... celý text

Město schodů 2015, Robert Jackson Bennett

Velice příjemné překvapení. Když jsem četl poznámku o Miévillovi, byl jsem zprvu docela skeptický (ačkoli srovnání s Nádražím Perdido přijde na mysl skoro okamžitě), ale prostředí se nakonec rozvinulo do něčeho originálního, atypického a překvapivě dobře promyšleného. Příběh samotný je čtivý a zajímavý, už poměrně dlouho se mi nestalo, že bych se od knihy nedokázal odtrhnout. Další díly jsou nutností.... celý text

Pomníky zimy 2017, Jan Hlávka

Spokojenost. Po závěrečném veletoči předchozího dílu jsem měl docela obavy, kam se to celé posune, ale naštěstí neoprávněně. Navíc s tím, jak se zlehka poodhrnula opona těch, kdo stojí v pozadí všech těch událostí, jsem opravdu zvědavý, s čím další díl přijde.... celý text

Neuromancer 1992, William Gibson

2012: Ne, tohle prostě ne. Jakkoli mě ústřední zápletka zajímala, způsob, jakým byla kniha napsána, byl natolik chaotický, že se z toho pro mě stal zcela nečitelný balast. Odpadl jsem po 75 stranách, a i tam jsem se dostal jen s přemáháním. (-) 2018: O téměř šest let později jsem to risknul znovu, poté, co jsem přečetl ještě další ne-tak-úplně lehké knihy. Můj dojem je nyní lepší - knihu jsem už byl schopen dočíst, kupříkladu - a je doopravdy působivé, jak se kniha i přes svůj věk dotýká poměrně aktuálních témat, na kterých následně budují počiny jako Matrix, případně Deus Ex. Přesto... ten vypravěčský styl je příšerný. Během četby jsem si připadal, jako bych byl (podobně jako mnozí hrdinové) zfetovaný a prostě nestíhal vnímat to všechno, co se tam děje, na což jsem velmi záhy i rezignoval. Výsledkem je chaos s technologickým pozadím, ze kterého sem tam vystupuje ostřejší obrys (díky kterému nemám pocit, že by kniha byla ztrátou času)... a byť chápu, že tak asi má cyberpunk i působit, pro mě to prostě není. (***) 2021: Knihu je třeba číst velice pozorně a soustředit se na každé slovo. Gibson se neobtěžuje s nějakým vysvětlováním nebo rekapitulací událostí, takže pokud vám něco uteče, začnou vám unikat další souvislosti a dopadnete přesně tak jako já v předchozích dvou pokusech. Použitý jazyk věci vůbec neulehčuje, často se musíte zamýšlet, co ta která postava vlastně svými slovy chtěla říct, a pro knihu obecně potřebujete dávku trpělivosti. Pokud už ale vytrváte, čeká vás šílená a nápaditá jízda. (****)... celý text

Anihilace 2015, Jeff VanderMeer

Knihu jsem dostal jako doporučení, ale jestli něco vystihuje mé dojmy z ní, je to zklamání. Ten ústřední motiv Oblasti X, její podstaty a celého toho ekosystému tam - tomu nemám co vytknout. Asi ne moc originální, ale čtivě podaný a dobře vykreslený nápad, takže potud dobré. Zásadní problém ale je, že ten zbytek prostě nedává smysl. Expediční tým je zcela dysfunkční už od prvních stran, všichni se navzájem nesnáší a intrikují bez jakékoli příčiny - profesionalita celého týmu je zhruba na úrovni toho z filmu Prometheus, což o něčem vypovídá. Hlavní hrdinku nechává chladnou úplně všechno, co se kolem ní děje, a zcela ignoruje rizika, o kterých by z hlediska své profese měla vědět (infekce sporami, např.). Proč by kdokoli posílal takhle špatně sestavený (a připravený) tým prozkoumat záhadu, která je natolik atraktivní, že tam posílají jednu expedici za druhou (sic)? Meh. Fakt jsem chtěl, aby se mi to líbilo, ale bohužel.... celý text

Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy 2006, China Miéville

Příjemná sbírka povídek. Jejich kvalita se různí od vyloženě slabých (Šťastné a veselé) po naprosto parádní (Jednotlivosti). Obecně mi ale připadá, že Miévillovi svědčí větší rozsah - jeho spisovatelský um na těch několika málo stránkách pro každou povídku nemá moc šanci vyniknout.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Velmi příjemné počtení. Je tedy fakt, že koncept kouzelné/atypické variace reálného města nevidím prvně, ale zcela upřímně netuším, kdo opisoval od koho - a nakonec tahle výprava králičí norou je poutavá sama o sobě, takže v tom žádný problém nevidím. Parádní duo padouchů pana Croupa a pana Vandemara je pak taková třešnička na dortu.... celý text

Kafka na pobřeží 2006, Haruki Murakami

Tak jo. Uznávám, že mám za sebou nevšední čtenářský zážitek - takový guláš po přečtení knihy jsem v hlavě neměl ani nepamatuju. "Co tím chtěl básník říci?" je otázka, na kterou prostě nenacházím odpověď. Z mého pohledu se to má následovně: celý děj a příběh mi vlivem neskutečných absurdit (Johnny) a podivných postav (15letý filozof) připadal zcela mimo jakoukoli realitu, a (velmi časté) filozofování o životě pro mě vyznělo úplně do ztracena. Kniha je sice napsána čtivě, ale co je to platné, když díky neustávajícímu pocitu "co to proboha je?" se mi do toho ukrutně nechtělo a ukrojil jsem z toho maximálně takových 10-20 stránek za den? Čistě čtenářský zážitek je pro mě tak na 3*. Možná knize dám ještě jednu šanci, protože jí nemůžu upřít jistou hloubku danou už prostě tím, že jsem ji nedokázal pochopit.... celý text

Plutoniová blondýna 2005, John Zakour

Kniha je přesně taková, jak slibuje - tedy potrhlá detektivka ve sci-fi kulisách. Sama o sobě špatná není, ale trvalo mi docela dlouho, než jsem si zvykl na hlavní postavy, které mi byly pro svůj často používaný a mnou často nedoceněný humor (ne přímo špatný, ale tak nějak za každou cenu) velice nesympatické. Hádám, že číst to v pubertě, ocenil bych to asi víc. I tak ale nemůžu upřít, že jsem se postupně začetl, až jsem se téměř nemohl odtrhnout. Takže... jo, proč ne.... celý text

Král Krysa 2006, China Miéville

Miévillovu prvotinu vnímám jako rozhodně slabší z jeho děl. Má to sice svoji atmosféru, ale tah příběhu není nic moc, a ta atmosféra není až tak silná, aby tento nedostatek vyrovnala. Je to zajímavý nápad, ale až tak dobrý prostě není.... celý text

Železná rada 2005, China Miéville

Doposud nejslabší dílo, které jsem od Miévilla četl. Dokud se děj dotýká Krobuzonu, je to paráda. Ta kouzelná fascinace daným místem přetrvává bez nesnází dál, v tomhle Miéville jiskru neztratil. Problém ale je, že asi na polovinu knihy se přesuneme do divočiny za město, kde už to tak dobře modelovat nelze - a zatímco třeba Jizva se s tím vypořádala tak, že nasadila velice dobře zpracovaný příběh, zde se dočkáme pouze stávek a dělnických revolucí proti systému (pokud jde o autorovo politické smýšlení, různé náznaky se daly najít i v dalších knihách, ale tady to vyloženě bije do očí a je to navýsost otravné). Doufal jsem, že mi to alespoň konec vynahradí... což se stalo, konec je parádní, zejména tajemství spirál mi učarovalo. Ale znova to už rozhodně číst nebudu.... celý text

Transport ledu 2012, Alastair Reynolds

Je to příjemné a poutavé čtení, ale na můj vkus až příliš podobné zmíněnému Setkání s Rámou, které připomíná ve více aspektech; na druhou stranu, pokud Reynolds využije zadních vrátek, která vytvořil, po pokračování sáhnu okamžitě.... celý text

Popel Babylonu 2017, James S. A. Corey

Na rozdíl od předchozích dílů, které tvoří vesměs oddělené příběhy, zde se prakticky okamžitě naváže na válku zahájenou v předchozí Nemesis, a celá kniha se točí výhradně kolem ní. Děj díky tomu poměrně rychle odsýpá a napětí zvlášť ve finále docela houstne. Ačkoli si zde mimozemšťané opět příliš neškrtnou, kniha udržuje nastavenou laťku bez nesnází.... celý text

Záře supernovy 2016, Aleš Pitzmos

Byť to není přímo řečeno, kniha je pokračováním Světla pulsaru od stejného autora. Můj celkový dojem z ní je víceméně podobný jako z předchůdce - čtivá a vcelku zajímavá, avšak ničím moc z řady nevybočující space opera (což taky možná není úplně přesné označení, neb těch postav tu až tolik zas není). Žádný velký zázrak, ale zajímavé nápady tu jsou a předpokládám, že tentokrát mi to utkví v hlavě o něco víc než první díl. Takové nenáročné počtení. Mimochodem, 'emiksdvěstěpětky' už tu nejsou tak hojné jako v prvním díle, ale tentokrát se tu všichni uchechtávají a ušklebují... ale to je jen taková rýpavá poznámka...... celý text

Vypravěč: Vlastní životopis 2016, Frederick Forsyth

Nechávám bez hodnocení. Je to čtivé a je to nesporně zajímavé, čím vším si pan Forsyth prošel - o tom žádná. Autobiografie ale zřejmě nebudou pro mě to pravé, takže si nemyslím, že někdy budu mít potřebu číst to znovu.... celý text

Vetřelci omnibus. Kniha druhá 2010, Dan Jolley

Stále příjemné čtení, ale stále o tom samém. Objevují se nové prvky - mateří kašička, různé vetřelčí hybridy - ale výstup je stále tentýž. Skupina lidí se zbraněmi proti hordě vetřelců a spousta krve prýštící z obou druhů.... celý text

Válečníci 2015, Jaga Rydzewska

Po pročtení anotace jsem se opravdu těšil, až se mi kniha dostane do rukou, protože slibovala hodně zajímavé počtení. Bohužel se tak nestalo; kniha je neúnosně popisná ohledně společenských zvyklostí, jazykových dialektů a podobných věcí na úkor reálného děje, prostředí je jen obtížně uvěřitelné (otrokářská společnost, jež je potomkem Triád - proč ne, ovšem z nějakého důvodu se v této na pohled tvrdé společnosti nejvíc řeší, kdo s kým spí (?) a jejíž uvěřitelnost asi nejlíp vykresluje věta "a chovej se trochu jako otrok, ano?")... Takže ne, tohle pro mě nebude.... celý text

Un Lun Dun 2007, China Miéville

Taková příjemná oddechovka. Autor svou fantazii tentokrát pustil úplně z řetězu a výsledkem je nádherně absurdní variace na Alenku v říši divů. I přes počet stránek jsem knihu zhltnul asi za den a určitě se k ní ještě vrátím.... celý text

To 1993, Stephen King

Mno. Hodnotit tuhle knihu je docela těžké - na rozdíl od místní většiny mi připadalo, že začátek byl přímo ukrutně pomalý, a nejednou jsem měl chuť knihu prostě odložit (což jsem mimochodem i jednou udělal, tohle byl až můj druhý pokus). První třetina je roztříštěná mezi postavy, o jejichž spojení netušíme vůbec nic (v důsledku čehož se tříští i čtenářova pozornost); ve druhé třetině teprve zjišťujeme, o jaké spojení vlastně jde (a jelikož tohle spojení vychází z dětství, propracováváme se skrze dětská dobrodružství, přátelství a tak). Teprve třetí třetina nabízí to, po čem čtenář Kinga touží - napětí, které ho přinutí knihu neodkládat. Jenže jak to vzít jako celek? První část jsem skoro prospal, ta druhá byla sice dobrá (vždycky jsem měl rád foglarovky), ale naprosto odlišná od toho, co jsem čekal, a ta třetí byla konečně to ono, ale s některými velice WTF momenty... nechutně-krvavých míst tu bylo nespočet, ale zjistil jsem, že už na mě takový dojem nedělají. Celkově to vidím tak na 3*, závěr mě nakonec přiměl hodnocení o trochu zvýšit. Nejlepší Kingovkou pro mě stále zůstává Řbitov zviřátek.... celý text