Barakoudel přečtené 80

Lovci mamutů 1980, Eduard Štorch

Ve čtvrté třídě utrpením, na vysoké škole odměnou. Nečekala jsem, že mě při druhém čtení knížka natolik pohltí a zasáhne. Když jsem ji brala do ruky, úplně jsem cítila prvotní odpor z povinné četby. Teď, po přečtení, cítím hrdost. Hrdost ke své rodné obci, ke Štorchovi jako pedagogovi. Nápad, přečíst si knížku znovu, mi vnukl pan docent Horák, který ji doporučil zejména z pohledu krajinářského. Nejen dějepisně jsou Lovci mamutů velmi hodnotní. Jsou zde přesně odpovídající popisy krajin a fauny kvartéru! Páni. Jak si před sto lety mohli vědci bez moderních metod zvládnout tak přesně vykreslit časy už dávno minulé? Moc mě také bavily jednoduché a všeříkající obraty, kterými je děj protkán. Např. "Sob barví vodu." Jazyk a příběh je tolik odlišný od dnešních titulů! Odlišný v nejlepším slova smyslu.... celý text

Spratek 2012, Torey L. Hayden (p)

Tak tedaaa! Strhující, srdcervoucí, absolutně (ne)pochopitelně návykový příběh. 50*/5 Moc se mi líbí úplně odlišný pohled na "otravné", "nezvladatelné" a "problémové" děti. Nutí mě to přemýšlet nad tím, že pochopit druhého vyžaduje úplně jinou úroveň vhledu, než na kterou se mnohdy člověk dokáže dostat a myslí si, že je to dost. Víří mi hlavou tolik otázek a myšlenek... Nakolik chtějí problémové děti dělat problémy? Nakolik chtějí být zlé a špatné? Chtějí dělat problémy a chyby? Není náhodou i povolání učitele posláním? Posláním přijmout a milovat? A není právě tohle i mým posláním?... celý text

Psáno s lítostí 2021, Aly Martinez

3,5* A není na tom konci příběhu pár divných věcí? Závěr na mě působí sice překvapivě, ale neuvěřitelně. Ne, opravdu mi nedává smysl. Jako kdyby autorka téměř celý předešlý příběh hodila ze stolu a otočila list. Asi od sté stránky se mi to zdálo být jako příjemná a odpočinková četba. Před stou stránkou jsem se na knížku nějak nedokázala naladit. Asi byla chyba číst ji hned po Neklidné krvi od Galbraitha, která byla výborně psychologicky propracovaná, každý detail v ní promyšlený a vzápětí vysvětlený. Tady psychologie postav funguje pouze odhadem a letmo. Chápu ale, že je těžké psát příběh z pohledu dvou postav, aby to působilo jako uvažování dvou odlišných lidí. Děj příběhu se mi nicméně od nějaké 190 stránky podařilo občas odhadnout. Co mi ale vadilo hodně jsou vulgarismy. Od té doby, kdy jsem se bavila s mamkou o tom, že by mělo být nepřípustné tisknout do knih sprostá slova, je v knížkách nemůžu bez pohoršení přejít. Stejně jako překlepy (zde naštěstí jen dva v celé knížce). Vždyť kniha je odkaz. Cenný odkaz, který po sobě autor zanechává. Však jednou si budoucí generace mohou naši dobu vykládat jako velmi nemorální... Chápu, že se tím autorka snaží postavy více přiblížit realitě, ale všeho moc škodí. Podtrženo, sečteno: - příjemná četba na odreagování (přečteno během 5 dní) - knížka ve mně i po 10 dnech nechává spoustu nepochopitelných otazníků... celý text

Neklidná krev 2022, Robert Galbraith (p)

Vrhnout se do 970 stran, to už člověka musí ta knížka opravdu bavit. A baví, nutí číst dál, ale o 200 stran méně by příběhu taky neublížilo. Nicméně u Galbraitha to tak asi je - co jedna "Cormoranovka", to alespoň o 100 stran víc. Co se příběhu týče, musím přiznat, že by mě rozuzlení opravdu nenapadlo. Celou knížkou se tak nenápadně plíží, je všudypřítomné a přece tiché. Lehce mi tam ale neseděly tři věci: - některé pokusy a "náhody" při dohledávání určitých svědků, - některé příliš přeastrologizované části, které mě mátly a frustrovaly (stejně jako hlavní postavy, takže to asi byl záměr autorky pro důmyslnější pochopení pocitů hlavních postav), - ke konci knížky příliš mnoho postav, ve kterých jsem se už začínala ztrácet. Pocit z knížky mám ale dobrý, však to bych ji jinak nezhltla za týden. Příběh mě dokázal vtáhnout, odreagovat, donutil mě přemýšlet nad dějem a těšit se na další vývoj.... celý text

Hoši od Bobří řeky 2005, Jaroslav Foglar

Bylo mi asi 12, když mi knížku doporučila tehdejší nejlepší kamarádka. Obě nás natolik pohltila, že jsme místo klasického chození ven, a rozebírání kdejakého klepu, plnily bobříky jako o závod. Přály jsme si tehdy vstoupit do skauta, ale obě nás vytěžovaly jiné kroužky, tak z našeho přání sešlo. Pokud má knížka i v dnešní době nějaký potenciál, pak je to právě potenciál k tomu, vytáhnout děti ven a nenásilně je donutit všímat si přírody. Kéž Bobří řeka žije dál.... celý text

Saturnin se představuje 2021, Miroslav Macek

V prvé řadě mám radost, že jsem se přes Mackovu trilogii na téma Saturnin konečně přehoupla. Z komentářů před sebou zjišťuji, že nejsem jediná, kdo tuto radost pociťoval taktéž. Ráda bych vyzdvihla dobrou volbu ilustrátora Juraje Martišky. Kresbičky byly milým a trefným zpestřením četby. Co mě ale v případě kreseb mrzí je jejich grafická stránka. Obrázky jsou nepochybně velmi vyvedené, nicméně jejich převedení do knížky by si zasloužilo více péče, aby obrázky nebyly v jednotlivých tečkách rozpité. Co se samotného textu týče, jsem ráda, že jsem si v díle dokázala najít nějaký děj. To se o dvou předchozích Mackových knihách moc říct nedalo, u nich mi přišlo že mají pouze "téma". Také mě velice těší, že autor zanevřel na neodvoditelná slova vyňatá ze slovníku pro vysoce intelektuálni lid, díky kterým podpořil čtivost textu. Oproti předchozím dvěma dílům mě též těší úbytek přirovnání ke slavným osobnostem Saturninovy doby. Díky tomu, že jsem již ztratila veškerý zájem si dohledávat informace o zmíněných osobách, tato přirovnání mě tolik neiritovala. S dalším hodnocením začínám však zjišťovat, že jsem asi dost náročná čtenářka, co se humorných knížek týče. Totiž humorné knížky to mají těžké v tom, že existuje jen velmi tenká hranice mezi tím, kdy jsou vtipné a kdy trapné. Tento díl mi trapný nepřipadal (naštěstí), ale také mi nepřišel natolik dobrý, abych měla kdy vůbec chuť vzít jej znovu do ruky. Oceňuji některé vtípky, které se v knížce vyskytovaly - tam se Macek již hodně přibližuje Jirotkově Saturninovi. Možná tedy kdyby teprve teď napsal Macek svou první knihu o Saturninovi, měla by už úplně jiné grády... Pokud se tak opravdu stane, knížku již číst nebudu, protože další rozmazávání Jirotkova příběhu a postav by mohlo kosmicky znásobit mou averzi vůči rýžování peněz na nepřekonatelném díle Jirotky. Jsem ale ráda, že knížka neřeší žádné šokující závažnosti, nenutí člověka k pláči svým koncem ani průběhem (pokud opomenu ony dva překlepy v celé knize) a prostě si jen tak bezkonfliktně pluje blíže neurčeným časem a sem tam nutí člověka se smát.... celý text

Saturnin zasahuje 2020, Miroslav Macek

Oproti prvnímu dílu návratu Saturnina od Macka se mi tento díl zdál výrazně horší. Nebo se mi možná jen styl autora rychle "očetl". Tentokrát mi sice přišlo, že dílo mělo alespoň mlhavý děj (či spíše téma), i tak mi to spíše přišlo jako přepisy rozhovorů u alkoholu či jiných příležitostí. Při čtení jsem se na knížku netěšila, příběhy mě nenutily číst dál. Už jen ta stejná kostra od 2. poloviny knihy snad v každé kapitole: náťuk místa, času a činnosti - příhoda (příběh) jedné (či více) z postav - slovní výpad proti tetě Kateřině (té mi bylo párkrát až líto) - filipika doktora Vlacha (snad v každé kapitole) - okouzlení hlavní bezejmenné postavy slečnou Terebovou. Co se humoru týče, některé vtipné odstavce jsem již potkala na facebookových stránkách zaměřených na vtipy. Jiné odstavce mě však ke smíchu donutily. Do čtení posledního dílu jdu s velkou nechutí. Pokud by to měla být podobná rychlokvaška rozhovorů postav ze Saturnina s libovolnou tematikou, tak ji snad nedočtenou hodně rychle nabídnu zájemcům na bazaru. Oceňuji ale snahu autora zasadit příběh do Orlických hor. Tam je krásně. A cením si také roztomilých ilustrací od Zdeňky Krejčové.... celý text

Saturnin se vrací 2017, Miroslav Macek

Na návrat Saturnina jsem se opravdu těšila a nezklamal mě. Sepsání díla musela zajisté předcházet velmi podrobná studie Saturnina originálu. Už jen větná stavba, humor a prostředí je vykreslené velmi podobně jako v Jirotkově Saturninovi. Bezstarostné povídání s odlehčeným intelektuálním humorem splnilo svůj účel a má očekávání. U díla jsem se téměř v každé kapitole alespoň pousmála, u některých se smála opravdu nahlas. Díky krátkým kapitolám knížka plyne rychlým tempem a baví. Pár výtek mám ale také. Asi do čtvrté či páté kapitoly mi vadily opakované reakce vypravěče typu: "Kde k takovým znalostem Saturnin přišel, nemám tušení." Působilo to na mě v těch částech knihy, jako kdyby měl sám autor přílišný respekt z postavy jako takové a bál se jí v tomto případě více rozvinout. Později se to již srovnalo a takový pocit jsem z toho neměla. Další, co mi lehce kazilo dojem z knížky, byly četné odkazy na mně neznámé postavy a ikony Saturninovy doby. Co chvíli jsem musela brát do ruky telefon a hledat si, o jaké osobnosti se jedná. To je ale dost možná pouze má neznalost. Poslední připomínku mám k ději. Mám z díla pocit, že mi v něm chyběla nějaká klíčová zápletka. Dílo je spíše souborem samostatných povídání. Hodnotím ale vysoko, protože se jedná o velmi příjemnou četbu plnou humoru a tety Kateřiny.... celý text

Zamilované duše 2013, Stacey Kade

Druhý díl jsem četla hned po vydání. Od prvního dílu jsem ale stačila přečíst kvanta jiných knih, takže jsem děj trochu pozapomněla a měla problém se do děje zpět dostat. Příběh se mi ale tehdy líbil, bavil mě.... celý text

Setkání s duchem 2013, Stacey Kade

Četla jsem před lety časně poté, co knížka vyšla. Moc mě bavila, jen mě mrzelo, že jsem musela dlouho čekat na vydání dalšího dílu. Kvůli tomu jsem děj trochu pozapomněla a druhý díl už četla s většími obtížemi.... celý text

Dvojčata 2014, Saskia Sarginson

Knihu jsem četla před lety a zanechala ve mně poměrně silný dojem. Knížka se mi tehdy opravdu líbila, zhltla jsem ji během pár dní a i dnes se mi s opětovným proběhnutím pár kapitol poměrně rychle vybavil téměř celý děj. Že pár hloupých nápadů a rozhodnutí v dětství může pořádně zacvičit s osudem je jasné každému. Jsem proto moc ráda, že si toto obtížné téma vzala na starost zodpovědná autorka, která dokázala velmi dobře rozpracovat složitou psychologii a charakter postav, které díky ní dostaly reálné obrysy. Cením si také bezpřeklepovosti a nízké chybovosti v psané formě překladu. A taky konce příběhu. Abych ale pouze nepěla ódy chval, musím souhlasit s některými komentáři dole. Občas jsem měla problém vyznat se v tom, kdo vypráví a v jaké době. Uvítala bych spolu s číslem kapitoly také jméno postavy, která zrovna vypráví a uvedení přibližného času.... celý text

Léto na druhou 2010, Britta Keil

Knížku jsem četla před lety, ale asi příliš brzy. Absolutně jsem tehdy nepochopila pointu celé knihy a hlavní linku. Tehdy jsem knihu označila za záznam slepičího kdákání. I přesto jsem u ní čas trávila docela ráda. Znovu ji číst ale opravdu nehodlám.... celý text

Dívky z trajektu 2017, Lone Theils

Bič 2009, Dick Francis (p)

Poslední číslo 2019, Hayley Barker

Asi bych knížku doporučila spíš mladším young adult. I tak jsem si u ní ale dokázala v závěru pobrečet. Líbila se mi, ráda na ni vzpomínám. Nicméně do druhého dílu se už nedám. Odpočinkové.... celý text

Tajemné podzemí 2011, Thomas Brezina

Knížky Tomase Breziny jsem jako dítě hltala až nesnesitelným tempem. Jediné, co mi ale do noty nepadlo, byla právě pirátská parta. Vše ostatní (od Klubu záhad až po Šíleně divoké andílky), jsem si nemohla vynachválit a mile ráda na ně vzpomínám.... celý text

Otrávené štěstí 2015, Irma Krauss

Četla jsem před pár lety, děj si ale moc nevybavuju. Pouze divný pocit z knížky. Vím, že konec mě bavil, měl spád, ale to až tak posledních 120 stránek. Pěkně praštěný psycho. Znovu už opravdu ne.... celý text

Štěstí na dosah 2013, Irena Petříková

Štěstí na dosah jsem četla v době, kdy jsem neposlouchala téměř nic jiného, než právě 1D. I tak si ale vzpomínám, jak mě příběh nebavil, kroutila jsem hlavou nad nereálností příběhu, a říkala si, jak může mít někdo tak strašně zkreslené představy o tom, že by se postavy chovaly tak, jak se chovaly v příběhu. Příběh absolutně nerespektuje osobnosti postav z reality. Autorka ale může být šťastná, že se podařilo něco takového vydat. Mezi dnešními funfictions by byla pouze průměrným příběhem, četla jsem i lepší slaďárny na téma 1D. Nicméně klobouk dolů za odvahu vstoupit s tím na trh.... celý text

Zmizela v mlze 2017, Michaela Klevisová

Knížku jsem četla před pár lety, střípky závěru si vybavuji. Pro mě ale určitě nepatří mezi desítku nejlepších detektivek, které jsem zatím četla, ačkoli na české krimi úrovni může patřit vysoko. Líbila se mi propracovanost chování postav, závěrečné vysvětlení téměř každého detailu, který byl v příběhu zmíněný a snad nulová chybovost a překlepovost v pravopisné stránce. Třeba ale jednou v hodnocení změním názor, pokud se ke knížce vrátím.... celý text

Egypťan Sinuhet 2013, Mika Waltari

Wow. Četla jsem před čtyřmi lety a stále nezapomínám. Díky konceptu deníku jsem děj hltala v průběhu prváku na vysoké i mezi náročným studiem a ještě náročnějšími zkouškami. Co mi to dalo? Obdiv autorovi, který dokázal psát deník z pohledu jiné osoby, doby a prostředí. Námět na to, jak jinak se dá psát vlastní deník. Krásný příběh z Mykén a Kréty vykreslených na základě faktů. Mykéňané byli opravdu mistři v akrobacii na býcích. Dokládá to také četnost publikací zaměřených na tělovýchovnou činnost. Ohromující popisy otevírání lebek a dalších lékařských praktik. A především nezapomenutelný příběh samotné hlavní postavy, která provází čtenáře dobrými i špatnými časy svého života. Některé, pro mnohé zbytečné, pasáže mi přijdou jako důležité k dokreslení dané doby a historie Egypta. U mě zafungovaly jako velmi přínosná reklama zvyšující zájem o Egypt z dob velkých faraonů.... celý text