BarbaNechanicka
přečtené 27
Nikdynoc
2019,
Jay Kristoff
Nikdynoc. Dlouho ležela v knihovně, než jsem se ji odhodlala přečíst a nakonec jsem rada, ze jsem to konečně udělala. První plus kniha má skoro 500 stran, což je pro mě ideální. Nicméně, jsem ji přečetla v celku rychle. Byla pro mě úžasně čtvivá, dechberoucí, dokonale popisy prostředí postav, viděla jsem je jako živé. Parkrat jsem ji i musela schovat, abych ji neprecetla za dva večery, chtěla jsem si ji ušetřit. Ještě nikdy jsem podobnou knížku nečetla, hrdinové v ostatních knížkách tohohle typu(ya) jsou vždycky povinni se něčeho účastnit, ale v Nikdynoci Mia do Rudé církve proste chtěla, protože to chtěla, nikdo ji neříkal, ze musí. A to nás přivádí k hlavní hrdince, miluju tenhle typ žen/dívek. Mia je drsná, s ničím se nemazlí, co chce to si vezme, ale zároveň má srdce na správném místě a touží pro spravedlnosti, ne jen pro sebe, ale pro všechny. Po té její úvaze o K a Č jsem si ji proste zamilovala, jako T. Erotické scény, boží, tak vkusně a do detailů napsané, že si někdy říkáte počkat, vážně ? Ale proste to chcete vědět. Přiznejme si. Kniha byla syrová, dýchala z ní špína a bída “středověku”, Niah a její krvavé oběti, Rudá církev, krvavé bazénky to se proste nemůže s ničím srovnávat. Nicméně, ač mám moc rada příběhy středověké, Vikingy, severskou mytologii, pohanské bohy, rituály atd. tak to má jeden problém, až moc se tam umírá, jak na běžícím pasu a všichni jsou s tím rak nějak, no tak se to proste děje. Ale já teda ne, fakt ne - to je jediná věc co mi zarazila pomyslný nůž pod žebra. Hlavně teda jedna určitá smrt, četla jsem tu část asi desetkrát, v domění, ze jsem to sakra špatně přečetla, byl to šok, rychle, nečekané a nazdar. Pořad jsem se snažila si dávat naději, ze to ještě není 100% ale nejspíš mám smůlu. Bohužel, se musim smířit, ze typicky šťastné konce v knize nemůžu čekat, což byl jeden z důvodu, proč jsem se ke knize nemohla dokopat, ale snad to nějak zvládnu. Vazne nemám knížce co vytknout. Poznámky pod čarou, rychle si na ně zvyknete, jdou kolikrát jen prolitnout očima a víte co tam je. Knihu doporucuju všema deseti a přeju, abyste v tom našli to, co vůbec neočekáváte, ale okamžitě si to zamilujete.... celý text
Tisíc kousků tebe
2017,
Claudia Gray (p)
Knížka mě hrozně moc překvapila. Jak se říká: "nesuď knihu podle obalu" se teď potvrdilo. Knihu jsem si chtěla přečíst, ale to Rusko na obálce mě trochu odrazovala, moc v oblibě knihy z ruského carského prostředí nemusím, ale knížku jsme si koupila a dobře jsem udělala. Je skvělá, rychle se čte, hlavní hrdinka mi přišla vážně sympatická, emotivní,lidská. Zajímavý námět je cestování mezi dimenzemi, i když jsou právě tyto souvislosti někdy zmateně popisované. Nicméně, pasáže z Ruska mě nakonec bavili nejvíc,vůbec jsem.nechtěla, aby Meg skákala pryč. V příštím díle snad jen víc stránek a víc dimenzí.... celý text
Blackout: Zítra bude pozdě
2017,
Marc Elsberg (p)
Knížku jsem přečetla docela rychle.Na začátku jsem byla hrozně zoufalá z obrovského množství jmen,postav,míst,dějů,takže jsem se pořád vracela zpět,abych si připomněla,kdo je kdo. Chyběl mi tam nějaký pořádný osobní příběh některé postavy. Každý byl jen zlehka nastíněný a vy jste si museli říkat, chci vědět víc, ale o moc víc jste se nedozvěděli. Knížka mi přišla spíše jako úvaha nad problémem než příběh. Některé pasáže o výpadku jsou děsivé, Člověk si řekne že bez elektřiny v domě, mobilu,světla, nějak přežít dokáže, pár dní, ale nedokáže si představit že bude muset přežít i bez lékařské péče, dovozu léků potravin a hlavně benzínu. Je zajímavé si uvědomit, co všechno v našem světě potřebuje elektřinu, aby bylo schopno fungovat.... celý text
Pandemonium
2013,
Lauren Oliver
První díl za mě lepší, nějak mi nešlo přijmout Juliana a Lenu #teamAlex ???? Ale vcelku fajn knížka, hodně akce, líbily se mi i pasáže tehdy, kdy jsme se dozvidali o přátelích z divočiny, hlavně Raven a Blue, bomba. A konec ... No jinak to ani neslo.♥... celý text
Delirium
2012,
Lauren Oliver
Oblíbená trilogie, super myšlenka. V dnešní společnosti mi přijde jako kdyby spousta lidí už léčbu podstoupila. Otupelost, proplouvání životem nekde ve zlaté střední cestě, smutné. Svět bez lásky je pro mě nepředstavitelný. Pamatujme, ze abychom byli šťastní, musíme být někdy i nešťastní a nenechme si lásku z života vzít. Postavy hrozně moc sympatický, příběh měl spád, super úryvky z knihy života. Nádherný popis toho, jak se Lena během knížky "nakazí". Každý, kdo byl někdy zamilovaný, se v tom prostě musí vidět. SPoiler time Knížku jsem četla uz podruhé, ale ten konec, je tak moc dobře napsany, ze tomu i podruhé věřím az do konce druhého dílu.... celý text
