Ben Nevis přečtené 565
Dívka ve vlaku
2016,
Paula Hawkins
Ani jsem nevěděla, že je to nějaký bestseller, takže jsem k tomu nepřistupovala s kladným či záporným očekáváním. Příběh se mi líbil, protože kromě klasické detektivky "uhádněte ze tří lidí, kdo z nich je vrah" autorka nahlíží do duší tří naprosto odlišných žen. Každá z nich je v jistém smyslu svině, ale zároveň jsou lidské a pochopitelné. Rachel sice dělá psí kusy, aby byla u zdroje, ale svým způsobem její vlezlost byla roztomilá. Ani jedna žena mi nebyla povahově blízká, ale jejich osudy nenudily.... celý text
Majáda, dcera Iráku
2004,
Jean Sasson
Knížku beru jako vzdělávací materiál k Iráku, i když samotný dej až tak strhující není. Přijde mi, že hlavní hrdinka se akorát chlubí svými předky, styky s vrchností a většina knihy je popis uvěznění. Máme tu ale hodně informací v pozadí, které nám mohou přiblížit arabskou mentalitu. a) Je jisté, že se ze Saddáma stála zrůda, která na sebe váže další zrůdy. Dozorce v Majádině vězení najdeme všude, kde takové chování není potíráno. b) Nechci zpochybňovat utrpení Majády a spoluvězeňkyň, ale občas tam popisuje, věci, které by nikdo nepřežil dlouho a ještě se zdravým rozumem. c) Kniha hlavně ukazuje, jakou hodnotu má v Iráku lidský život. Něco jako v Rusku za Stalina, kdy lidé mizeli na Sibiři. Každopádně kniha končí zatčením Saddáma, a tak autorka neví, že si Iráčané moc nepolepšili. Saddám když už nic, tak netrpěl náboženské extrémisty, ženy se vzdělávaly a zastávaly i vedoucí pozice. Tak nevím, co je lepší, jestli diktátor, který vás může kdykoliv nespravedlivě uvěznit (nebo vyhostit) nebo islámští džihádisté mučící a vraždící. I přiložená historie Iráku ukazuje, že Iráčané ani neví, co je to stabilita. Je mi jich líto.... celý text
Mrazivá noc
2009,
John Lutz
Jak je u Lutze typické, masový vrah zabíjí jako na výrobním pásu a policie je bezradná. V Mrazivé noci se alespoň na pozadí něco vyšetřuje, protože v jiných románech to vypadá, že policie sedí na zadku a čeká na vraždu. Závěr je tak trošku typický pro tento žánr - svést na duševní poruchu vraha všechny nesmysly a zařídit, ať je jeho identita do poslední chvíle pro čtenáře tajemstvím. Takže napínavé to bylo, ale tyto konce mi přijdou laciné a hlavně tisíckrát provařené.... celý text
Jádro Slunce
2015,
Johanna Sinisalo
O eugenických snahách ve Skandinávii jsem už něco zaslechla. Hitler je možná "Antikrist" dvacátého století, ale nepřišel s ničím novým. Autorka v knížce líčí, jak by to dopadlo s Finskem, kdyby některé vědecké teorie uvedli v praxi. Některým čtenářům se příčí ženská hrdinka, protože vidí feminacismus za každým bukem. Ale uznejte sami, že domestikovat muže by dalo o hodně více práce a ženské pohlaví nemá vesměs tendence někomu vládnout. Společnost, která plánovitě hloupne, to asi daleko nedotáhne. Některé prvky mi tam připomínaly náš reálný socialismus, jehož konec jsem prožila. Chudoba na úkor izolace pod všudypřítomným dohledem Velkého bratra. Samotný příběh zase tolik zajímavý není, protože hlavní hrdinka je pasivní a ani nic podnikat nemůže. Tady mi to připomíná 1984, kde je popis systému důležitější než osud hrdinů. Vanna hledá únik v drogách. Využití chilli papriček je zajímavý nápad a trošku jsem se vzdělala. Konec je tak trošku pohádkový, jenom aby byla záhada objasněna a nikdo se nemusel moc namáhat.... celý text
Jenom 4 hvězdy dávám kvůli zbytečnému objemu románu. Minimálně dvě dobré detektivky šly udělat z toho děje. Navíc se mi nelíbila neprofesionalita policie. Nejdříve si snad ověřím alibi a pak jdu někoho zatýkat s celou "kavalérií". Pak nevypadám jako idiot. Ale z hlediska zábavnosti jsem spokojená na 100%. Hrdina říká, že je případ komplikovaný, protože lidé jsou komplikovaní. Naštěstí jenom v románech, protože v reálném světě má většina lidí jednoduché motivace a překombinovanost vede k chybám. Takže zápletka je komplikovaná a Harry udělá plno přehmatů, než ji rozuzlí. Harryho postava je asi oblíbená u dam, protože je to raněná duše, co potřebuje zachránit. Tento charakter by se spíš hodil na Divoký západ, kde se nemusí dodržovat žádná pravidla a vyhrává ten drsnější. Harry by nešel k lékaři, i kdyby mu upadla noha. Není divu, že se část zápletky musela přestěhovat do Afriky ovládané gangy, osvobozeneckými frontami a za úplatek lze cokoli, bez úplatku nic. Nejsem zrovna fanoušek lidí, co řeší problémy drogami a alkoholem a co nechávají za sebou zlomená srdce. Ale Harry je takové bezelstná duše, že mu jsem ochotná odpustit všechny chyby a těšit se na další příběh.... celý text
Doktorka z Boloně
2012,
Wolf Serno
Ani mi nepřišlo, že čtu středověký román. Možná jsou na vině volnomyšlenkářské manýry hlavních postav. Čekala bych třeba, že se matka bude snažit dostat dceru pod čepec, už jenom aby ji uchránila před inkvizicí. Román se točí jenom kolem nemožnosti ženy stát se lékařkou. Přitom v ošetřování nemocných ji nikdo nebrání. Navíc hlavní hrdinka ani nechce nikomu pomáhat, chce jenom mít stejná práva jako muži a honosit se titulem. Carla je vůbec nesympatická. Její postižení by ji mělo dát skromnost a pragmatické uvažování. Místo toho se chová jako by jí měl patřit svět. Někam se vecpe a očekává, že kvůli jejím rozhodnutím se věci změní. Opovrhuje hodnými lidmi, které zahrnuje panskými manýry. Vždycky utratí "všechny" svoje peníze, ale hladem nikdy netrpí. Poslední třetinu knížky sledujeme hrdinku, jak nedělá nic.... celý text
Advokát
2006,
Michael Connelly
Ke čtení mě inspiroval výborný film s Matthewem McConaughey. Zatímco však ve filmu vše ubíhalo svižně, v knize se děj táhne. Ve filmu je advokát playboy, který se pohybuje ve vyšší společnosti, zatímco v knize přežívá na kriminální galérce, aby si mohl udržet nákladný život. Rozhodně je zajímavý soudnický systém v USA, kde obhájce nehájí klienta skrz jeho pověst či motivy, ale napadá důkazy a svědky. Kolik tam musí běhat zločinců na svobodě, protože policista použil nesprávný sáček na doličný předmět? Na druhou stranu je jednoduché postrašit nevinného, že když se nepřizná, dostane trest smrti. Vše závisí na advokátově pílí a zákazníkově peněžence. Advokát je nevšední detektivka, protože hlavní zbraní je tu manipulace. Hrdina bruslí na tenkém ledu a nebýt štěstí, příběh by se rozsypal jako domeček z karet. I když Mickey během knihy dojde k prozření, stejně mi k srdci nepřirostl. Jaký je rozdíl mezi sumcem a advokátem? Jeden žije v bahně a živí se výkaly a druhý je ryba.... celý text
Revival
2015,
Stephen King
Moje hodnocení 3/5 je na Kinga hodně slabé, ale naprosto zaslouženě to mistr ode mne tentokrát schytá. 1. Zápletka románu vystačí na delší povídku nebo tenčí novelu. Stejný pocit jsem měla, když Kingovu povídku (o manželce sériového vraha) rozvedli do celovečerního filmu. Je to prostě zředěná polévka či dvakrát vylouhovaný čaj. 2. Chybí tam Kingova člověčina, jako by to ani nepsal on. Psychologie je dost odbytá, což může být způsobeno častými skoky v čase. A hlavní hrdina (už dost nesympatický svým drogovým návykem) není dost zajímavý na to, aby jeho životopis vyplňoval celý román. Možná v něm King vidí sám sebe, amatérský rocker s drogovou minulostí. 3. Už od začátku jsme nalákáni na děsuplný příběh, ale ten se odehrává až na posledních dvaceti stránkách. Sem tam během čtení dostaneme další drobty z očekávaného dortu, ale dost se s nimi skrblí. 4. Je to knížka o smrti. Sledujeme 50 let hlavního hrdinu a během té doby zemře spousta lidí. 5. Revival mě akorát nalákal na opětovné přečtení Z Buicku 8 (knížka, která mi přišla tenkrát slabá). Námět je podobný (Kingovy oblíbené jiné světy), ale nadšení a očekávání prýští skoro z každé stránky. Nicméně pořád je tu Kingova představivost a odpovědi na otázky, které si klade kde kdo. Kingovi táhne na sedmdesátku, a tak se začíná zajímat o věci kolem smrtí. Jeho verze bude pro spoustu lidi "Strašlivé kázání", ale je to jenom stará dobrá fantazie nevyčerpatelné studnice autorova mozku. Vyplatí se počkat na závěr.... celý text
Malí bohové
1997,
Terry Pratchett
Malí bohové jsou zeměplošská kniha, která mě prozatím bavila nejméně a těšila jsem se na konec. Děj poněkud pokulhává, protože se skládá převážně z rozhovorů mezi Brutou, želvou a dalšími. Hlavní postava mě nebavila (prosťáček s fotografickou pamětí, který sice neumí číst, ale ví, co je napsáno v knihách...), padouch nezajímavý (kniha pořád omílá, že jeho hlavní zlo je v ovlivňování druhých), Smrť se osobně obtěžuje s nekouzelníky (ale díky za něj) a jediný zábavný nápad v podobě degradace velkého boha na želvu se po 400 stránkách omrzí. Co se týče myšlenek, ty jsou samozřejmě hluboké, ale do smíchu mi nebylo, protože sotva jsme se střepali křesťanských dogmat a inkvizicí, hned nastupuje islám. Navíc závěr, že lidé musí pořád opakovat dokola stejné chyby, taky povzbudivý není. Pro děcka je knížka velkým zdrojem poučení a zábavy, dospělí to znají z reálného života a moc do smíchu jím není (ale nechci mluvit za všechny). Jako náboženskou satiru doporučuji spíše Monty Pythonův Život Briana.... celý text
Řekni sbohem
2009,
Lisa Gardner
Lisu Gardner miluji pro její nápaditý přístup k sériovým vraždám. Tady jsem se mohla vzdělat ohledně pavouků (i když nebylo nutné vytrhnout z kontextu jenom jednu větičku z bohaté sbírky literatury) a "krásně" vidíme, jak zvláštně funguje vztah únosce a nezletilé oběti. A jak devastující takový zážitek pro oběť je. I když mi přišlo, že to zločinci procházelo příliš snadno. Na jedné straně máme norský Barnevernet, který sebere dítě, když se na něj škaredě podíváte, na druhé straně si v USA pederasti hrají na veřejnosti na tatínky. Úplně z toho čišela bezmoc a nedůvěra k úřadům.... celý text
Vteřinu poté
2012,
William R. Forstchen
Doufám, že tu knížku někdo nevezme jako návod. Amerika má alespoň své atomové deštníky, ale co Evropa? Knížka je velmi čtivě napsaná. Postavy jsou sympatické, i když je to rozdělené na hlavního hrdinu, dojemné oběti a anonymní dav. Americký patos mi taky lezl na nervy, ale nebylo to tak strašné, jak to líčí jiné komentáře. Přece jenom v USA se vlastenectví pěstuje více než jsme tu schopni pochopit. Víc mi vadilo, že celá post-katastrofická zápletka byla vedená jako vojenská kampaň z pozice generála. Dopředu byly známy všechny problémy i s časovým harmonogramem. Byly spočítány ztráty. Bylo jisté, že cukrovkářská dcera buď zemře nebo bude na poslední chvíli zachráněna. Pak se jelo více méně podle osnovy bez vážnějších výkyvů. Pár zamyšlení na závěr: - Pokud autor předvídá po ztrátě elektřiny 80% úmrtí, je jasné, že lidi je prostě hodně. Politici nejspíš předpokládají, že oni se při globální katastrofě zachrání a s vytříděným zbytkem začnou znovu. - Kanibalismus je v knize velké tabu, ale psa stejně snědli. Je opravdu morálnější nechat lidi pochcípat než okusit lidské maso? - Ve skoro každém postapo se někam putuje. Nepřežilo by víc lidí, kdyby se vydali do těch zemědělských oblastí?... celý text
Nejtemnější hodina
2005,
Mark Chadbourn
Tento díl mě utvrdil, že série Věk rozvratu není pro mě. Nelíbí se mi ústřední postavy, které opakují pořád dokola ty samé chyby. I když jsem o nich přečetla dvě knížky, jsou mi stále cizí. Bylo mi hlavně líto postav, které v ději nemají žádnou větší úlohu než v závěru někoho nahradit. Postavy tam neustále bojují s přesilou, nemají zbraně, umírají, a nikdy nevíme, jestli ještě vstanou nebo ne. Bohové se však povedli. Je to takový ekvivalent olympských bohů, kteří využívají smrtelníky ke svým hrátkám či politice. Zasloužili by si jako protihráče trošku silnější postavy a ne tyto hromádky psychických problémů.... celý text
Konec světa
2005,
Mark Chadbourn
Ze začátku mi to přišlo nic moc, ale nakonec jsem se začetla a začalo mě to bavit. K dokonalosti knize chybí víc originality a přebývá fantasy klišé. Hrdinové jsou sice občas antihrdinové, což je zábavné, ale stále jsou to vyvolení. Kým? Proč zrovna oni? Příběh je sice nezvyklý (návrat magie do moderní doby), ale pořád se drží ve schématu zachraňování světa. Navíc "svět" je pouze Velká Británie. Na jednu stranu jsou tam profláklé artušovské legendy, Stonehenge apod., na druhou stranu se to hemží vcelku neznámými nadpřirozenými bytostmi. V rámci duality si přečtu ještě druhý díl, ale víc tomu asi nedám.... celý text
Páté roční období
2014,
Mons Kallentoft
Ač není kniha špatně napsaná, nesedla mi. Vadila mi přílišná lyričnost v kontrastu s tím nejhrubším násilím, monology mrtvých, hrdinka, co pořád slyší nějaké fantomové výkřiky - a pak nevím, co se děje v hlavně postav a co v realitě. Spíš než detektivka mi to přišlo jako společenský román, kde se řeší problémy s muslimskými imigranty (autor potvrzuje, že se o tom ve Švédsku nesmí mluvit), obchod s bílým masem, třídní rozdíly a zpupnost mocných. Švédský stůl nakupený na jednom talíři. Navíc nevěřím, že se policisté ve Švédku mohli chovat, jak se chovali v románu. Pochybuji, že je společensky přijatelné mlácení zatčených, mučení podezřelých a vloupávání se do soukromých objektů. V románu dopředu víme, že protagonisté jsou zločinci, ale v reálu neví policajt nic.... celý text
Odvrácená strana
2014,
Belinda Bauer
Ze začátku jsem byla mírně zklamaná slohem, ale čím víc jsem se blížila konci, tím jsem byla nadšenější. Hlavně proto, že mi vyšel tip na pachatele. :-) U takových knížek když je hlavní podezřelý jasný (a tady všechny indície přímo křičí), autor označí za vraha někoho nepravděpodobného, jenom aby čtenář byl překvapený a vraha neuhodl. Stačí říct, že vrah je šílený a hned mají výmluvu, proč se dotyčný choval jako idiot. V Odvrácené straně toto nehrozí, vrahovy motivace a činy jsou v souladu s logikou. Rovněž je tu krásná psychologická práce s postavami. Detektiv Marvel je osina v zadku, přesto mi ho bylo spíš líto. Jonas a Lucy jsou melancholický páreček, kteří žijí s vidinou blízkého konce. Kolem a kolem, celý román bylo smutné čtení o lidských tragédiích. PS: Roztroušená skleróza se dá ve 21. století celkem slušně léčit. Lucy musela mít nějakou agresivní formu.... celý text
Kat čeká
2002,
Bernard Cornwell
"Povalují se tu jako indické koberečky..." Na Cornwella rozhodně slabší kousek. Lehce čtivý román, kde nechybí romance, nebezpečí, akce, ale... Bohužel je to nedotažené a v závěru brutálně useknuté. Celá patálie s Meg mi přišla postavená na hlavu. Jako by autor chtěl pouze odlehčenou formou popsat spravedlnost a popravy v 19. století, ale s příběhem se trápil.... celý text
Učedník
2005,
Tess Gerritsen
K detektivce patří psychologický rozbor postav a to Tess Gerritsen zvládá bravurně. V Učedníkovi jsou perfektní vrahovy monology, kdy se snaží ztotožnit s většinovou populací, která dychtivost po krvi a lovu skrývá. Učedník je o něco lepší než Chirurg. Necítím tu křečovitou snahu překvapit za každou cenu, hlavně zabijme přitom logiku. Navíc z této knížky dýchá atmosféra Mlčení Jehňátek. Jane jsem fandila hlavně v osobním/milostném životě, protože veškerou tvrdost spotřebuje v práci a pak se nechá terorizovat spratkovitou rodinou. Jenom škoda, že závěr je takový "prásk prásk a hotovo." PS: Je nutno dávat vrahům "cool" přezdívky? Chirurg zachraňuje životy a Dominátor je zase někdo, kdo má přirozenou autoritu.... celý text
Hotel
2006,
Arthur Hailey
Hotel je moje první seznámení s Haileyem a určitě není poslední. Bylo fajn nahlédnout do zákulisí luxusního hotelu, kam se nepodívám ani jako host. Umím si představit, že v dnešní době by takový koncept hotelu nefungoval. Vždyť Haileyův hotel je soběstačné městečko se stovkami hostů a zaměstnanců, které by dneska nikdo nezaplatil. Škoda že po dobře rozehraných dramatech přichází pohádkový konec. Román je třeba brát jako idylku pro čtenáře, kteří rádi fandí kladným hrdinům.... celý text
Kniha se mi líbila o hodně méně než Noční Pavouk. Vraždy jsou tam jako na běžícím pásu, nulová snaha policie ochránit případné oběti (i když nemají policisty nazbyt, mohli jim alespoň zavolat, varovat je, dát jim šanci ozbrojit se...). Hlavně že mají detektivové čas běhat po železářstvích a shánět vražednou zbraň. Ještě horší kapitolou jsou postavy a jejich motivace. Pan spisovatel by měl trošku uvažovat, než něco napíše. Třeba kde jeho hrdina vezme prostředky na každotýdenní výlety do velkoměsta? Nicméně je zajímavé, kolik falešných obvinění mohly odhalit testy DNA. Snaha dostat násilníka za každou cenu do vězení může napáchat plno justičních omylů.... celý text
Cesta Sabla Keeche
2009,
Neal Asher
Zase nabitý děj s plno zápletkami, kdy se pořád něco děje. Tentokrát je jeden z hrdinů i přerostlý plž, takže fauny si užijete až až.