Ben Nevis přečtené 565
Vražda za zásluhy
2015,
Petra Tomášková
Jako vztahovka je to spíš nudné a jako detektivka moc nefunguje. Kriminalisté sbírají informace, které by zvládli posbírat za dva týdny, celé tři měsíce! Co jde zjistit telefonem, se zjišťuje na služební cestě osobně, jenom aby se knížka protáhla. Doufám, že reální kriminalisté pracují efektivněji, protože tři lidé, makající na jednom případu, vyslechnou pár svědků a pak se dloubají v nose, dokud nepřijde další stopa. Většina knihy je věnována samotnému hrdinovi, který je vykreslen jako požitkář. Hodně času tedy tráví v restauracích, pořád se tam jí nebo probírá oblečení. Ale dost se mi líbilo prostředí dějové zápletky. Neziskovky mají v posledních letech špatnou pověst a autorka si dovolila rozčeřit vody disidentských celebrit.... celý text
Turnus
2015,
Hugh Howey
Do Turnusu se mi moc nechtělo, protože jsem nebyla zvědavá na to, "jak k tomu došlo", ale na pokračování s hrdiny ze Sila. Ale není to zbytečná kniha. Odhaluje funkci Sila 1 a další zvráceností "ve jménu lidstva". Příběhy postav typu Mission a Jimmy jsou spíš výplňové. Knížka není tak napínavá jako Silo, protože už víme co a jak. Ještě mám výtku k autorovi, který umí udělat downgrade společnosti, ale v upgrade naprosto tápe. Takže to pak vypadá, že se svět v letech 2010 - 2050 nikam neposunul, když nepočítám klíčovou technologií nanobotů. Lidé používají pořád stejné mobily, zbraně a i nepřátelé jsou pořád stejní.... celý text
Ledová princezna
2009,
Camilla Läckberg
Jako psychologický román popisující všeličné vztahy funguje Ledová princezna dokonale. Některá odhalení z minulosti už sice zavánějí pokleslou literaturou a žánrovým klišé, ale alespoň nenudí. Jako detektivka mě kniha tolik nezaujala, protože to skoro vypadá, jako by na vyšetřování nikdo neměl zájem. Hlavní hrdinka pomáhá kriminalistům stylem "Jo a mimochodem, před týdnem jsem byla v domě vraždy a něco jsem tam našla. A taky jsem se tam málem srazila z vrahem, prča co?"... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Ove mě víc rozesmutnil než rozesmál, ale rozhodně je to o třídu lepší knížka než Stoletý stařík. Oveho životní příběhy nejsou nijak fantastické, přesto prožil bohatý život a má čtenářům co nabídnout. Ove se nikomu nepodbízí a takoví lidé nevedou hitparádu lidské popularity. Většina lidí se jím rychle klidí z cesty, takže je štěstí, že Ove potkal tvrdohlavou Iránku umějící nahlédnout pod tvrďácké slupky. Krásný příběh plný různorodých postaviček o potřebnosti a druhých šancích. Škoda, že nemáme takový manuál ke všem sousedům či bossům v práci.... celý text
Bazar zlých snů
2016,
Stephen King
Nový, moderní a věkem vyzrálý King není totéž co dřívější umělec ponořený v alkoholu a drogách. Taky povídková sbírka nejlepších povídek za dvacet let kariéry není totéž jako vydat vše, co Mistr zplodil v posledním roce, dvou. Jenže King prodá vše, co vyplodí (a Věrný čtenář mu to koupí), tudíž kvalita tomu odpovídá. Nicméně Bazar zlých snů není žádné odbyté dílko, narychlo vydané, aby měl Mistr na chleba. Povídky jsou vypulírované, každá má předmluvu a většina z nich se mi líbila hodně. Jenom mohly být temnější. Většina povídek nejenom že dobře dopadne, ale ani se tam nikomu nic nestane. Minimálně u Ur nebo Nekrologu bych čekala, že protagonistu kousne do zadku důsledek. Čím je King starší, tím je hodnější a pohádkovější.... celý text
Ve stínu zlaté hory
2005,
Colleen McCullough
Líbilo se mi dobové prostředí a popis osídlované Austrálie. Autorka si vyhrála s poměry, technologiemi, průmyslem, takže to není jenom červená knihovna pro dámy. I ústřední charaktery jsou rozmanité a četba jde jako po másle. Červená knihovna spíš pokulhává. Ústřední románek je až trapný, protože hrdinové se vidí tak pět minut jednou za deset let a ještě se moc nemusí, takže celoživotní láska je tam jako pěst na oko. Ale jak si vzpomínám na seriál Ptáci v trní, tak to bude něco podobného.... celý text
Očista
2010,
Sofi Oksanen
V téměř každé pohádce jsou dvě dívky, z nichž jedna je krásná, šikovná, hodná a získá prince. Ta druhá toho prince závidí. Očista je o té druhé, méně šťastné kolegyni. Aliide je posedlá natolik, že potlačuje veškeré city a nakonec vlastně nemiluje nikoho, už vůbec ne samou sebe. Její očista je spíš vyvrcholením vlastní mizérie. V každém režimu je to tak, že lidé si dělají peklo navzájem. Ani Zara nebyla ušetřena mučení a ponížení v demokratické západní zemi. Je lehké relativizovat činy tvrzením, že tenkrát byla taková doba. Ať už jsou to zločiny fašismu, odsuny nepohodlných občanů, komunismus. Nicméně Oksanen si nebere servítky a ukazuje lidskou špínu bez ideologických přílepek. PS: Při čtení jsem si uvědomila, že příběh znám z filmové adaptace, která je rovněž velmi povedená.... celý text
Nebezpečné ženy
2015,
Lawrence Block
Většina povídek se mi líbila, i když autoři vesměs nepochopili zadání. Jejich ženské hrdinky nejsou nebezpečné samy o sobě, jenom zahnané do kouta. To pak umí být nebezpečný každý živý tvor. Ale je tam i pár psychopatek a pár "femme fatale". Rovněž pár povídek nemá nic společného ani se sci-fi ani s fantasy. Povídka GRR Martina nebyla pochopena. Patří do světa Písně ledu a ohně a kdo ságu nezná, bude rozladěn spoustou jmen a nulovým rozvojem postav. Fanoušci ságy ocení popis války nazvané Tanec draků.... celý text
Doktorka Samantha
2001,
Barbara Wood
Čtivě napsaná knížka, která klade spoustu otázek ohledně naší doby či feminismu. V letech 1850-1900 se toho hodně událo, protože Samantha začíná s problémem dostat se na univerzitu a končí s podporou veřejnosti v dalších bojích za lidská práva. Přišla jsem na pár věcí: 1. Dneska hodně žen křičí "já nejsem feministka". I když to některé feministky ženou do extrému, v čem se tyto "nefeministky" liší od těch, co demonstrovaly proti Samantě? 2. Emancipaci máme díky osvíceným mužům. Kdyby každý muž řekl ambiciózní ženě ne, kdyby takové ženy byly zmláceny jako u muslimů, ještě stále nemáme volební právo a svobodu vybrat si školu a zaměstnání. 3. Ženy jsou velmi silné bytosti, které zvládají těžkou práci i psychickou zátěž. Příroda, aby obě pohlaví vyrovnala, učinila muže ambiciózní, agresivní a ženy bez touhy po moci. Nechtěla bych vidět, co by se dělo za vlády silných a ambiciózních žen. Muži by neměli šanci. :-) Takže děkuji sufražetkám a odvážným Samanthám předminulého století a také mužům, kteří tato hnutí umožnili, ať už svou liknavostí nebo inteligencí.... celý text
Kdo má právo soudit
2006,
Alafair Burke
Hrozně nudná detektivka. Autorka se snažila skloubit fikcí s reálnou práci prokuratury (státního zastupitelství), ale má tam hodně vaty, podezřelého, jehož vině věří jenom postavy v knížce a zmatenou politickou zápletku. I samotný soudnický systém je víc politika než snaha objevit pravdu. Což bude nejspíš realita, jinak by nesedělo za mřížemi tolik nevinných. Tuhle autorku příště vynechám, i když knížka samotná není žádná katastrofa.... celý text
V údolí lišek
2014,
Charlotte Link
Jak to, že německá autorka zasadila svůj příběh do Walesu? Anglosaských reálií už je všude mraky. Přijde mi to jako lezení do zadku zahraničnímu nakladateli. Je to povedená detektivka, kde se řeší hlavně různé charaktery, ale zároveň máme možnost dumat nad kriminálními záhadami. Nad postavami často zůstává mozek stát, ale takoví lidé existují. Jsou ženy zachraňující kriminálníky a jsou nejlepší kamarádky, které vás vlastně nenávidí. A Ryan je vlastně dobrák od kosti, jenom občas udělá drobnou chybku. :-)... celý text
Slunce na útěku
2004,
František Niedl
Nechápu, proč autor zasadil dění do USA? Když si chci přečíst knížku o Mikovi a Bessy, sáhnu po americkém spisovateli, který zná reálie. Doba májovek už je ta tam. :-) Další problém je téma. Kdo četl maximálně jednu postapo knížku, nebude mít pocit, že ten žánr v ryzí podobě nemá co nabídnout. Mám ráda žánr postkatastrofický, ale už je to jako přes kopírák. Postavy někam cestují, potkávají lidi, umírají nebo přežívají. Tady postavy alespoň prodělávají nějaký vývoj. Mike je chvílemi až odporný, ale chová se lidsky. Nicméně celý příběh nikam nesměřuje a vzhledem k tématu ani nenabízí naději.... celý text
Sexpop
2012,
Bohuslav Vaněk-Úvalský
Nedočetla jsem druhou polovinu knížky, protože už to postrádalo smysl. Přišlo mi to pořád dokolečka, i když doba se postupně mění. Kdo má rád básničky, vychutná si knížku více, protože je tam víc toho "lyrického přesahu" a úplné minimum "křivky nálad společnosti". Co se týče humoru, některé příběhy jsou vtipné, většina však končí dříve než stačí v něco vyústit. Nebo jsem to možná nepochopila, protože nejsem cílový čtenář? Nepřipadám si ani pobouřená, ani extra pobavená, spíš mírně znuděná. Ale reklamy byly super!... celý text
Deník
2002,
James Patterson
Sladkobolný příběh bez nějakého morálního přesahu. Samozřejmě kromě moudra o pěti míčcích určeného pro uštvané kariéristy. Je to dobře napsané, ale obsahově slabší, protože neobsahuje žádné zajímavé charaktery. Ideálním lidem se dějí ošklivé věci, za které nikdo nemůže, ani nejdou ovlivnit. Nevím, jestli si autor potřeboval něco vyřešit, protože co tu čtu v komentářích, knížka vybočuje. Dávám vyšší hodnocení (hlavně za formu), ale být toho patosu na víc stránek, tak bych už měla se čtením problémy.... celý text
Silo
2014,
Hugh Howey
Čtivosti knihy pomáhá, že na začátku nevíme nic a postupně s postavami odhalujeme různá spiknutí a zákonitosti. Některé nesmysly (třeba proč tam nemají výtah) se objasní na konci. Nápad na postapo společnost je využitý do mrtě, ale možná by to chtělo zapracovat na postavách. Navíc je tam větší úmrtnost, a tak se čtenář bojí si k nějaké udělat vztah.... celý text
Z deníku ajťáka
2015,
Lukáš Pavlásek
Nějací ajťáci se v tom asi najdou a budou kejhat jako potrefená husa. Nicméně nedá se říct, že by knížka charakterizovala celé toto povolání a jeho protagonisty. Někteří ajťáci koukají v práci na filmy, jiní lítají jako hadr na holi. Záleží na firmě. Je však pravda, že to povolání přitahuje určité typy inteligence víc než jiné. :-) Humor mi tu však přijde poněkud nedotažený. Hlavní hrdina se rozhodne pro nějakou akci/činnost/změnu a pak ji na začátku nebo v půlce vzdá a to je celá zápletka měsíce. Často mi bylo spíš trapně než abych se bavila. IT crowd to prostě není.... celý text
Krvavé jahody
2008,
Jiří S. Kupka (p)
Už jsem četla Souostroví Gulag, takže vím, že vyprávění podané v této knize není vůbec nadsazené a zveličené. Hodnotu lidského života známe jenom pár desetiletí a v Rusku možná ani teď ne. Na Věře a Nadi (i na jejich matce) byla spáchaná hrozná křivda a je mi líto, že nevymohly odškodné. Gulag si s ničím nezadal s koncentrákem, akorát trýznění vězňů spíš způsobovala hloupost a liknavost nadřízených než důmyslná krutost. Česká část je taky děsivá, protože ČSSR si nechtělo znepřátelit SSSR bojem o nějaké polorusky. Knížka je zajímavá i díky čtivě podanému vyprávění. Trošku kritiky: - pan Kupka si občas domýšlí situace, u kterých nebyli žádní svědci. Třeba jak vedoucí nakládali s dopisy, proč dělali to a ono. - to se Věra za 19 let nenaučila rusky? Připadá mi, že holky ztratily spoustu času doufáním v návrat, místo aby si snažily polepšit v Rusku (v době, kdy už vězení polevilo). Pořád jsou na světě zlé režimy a takový příběh se může stát každému z nás. Stačí jet na dovolenou do nevhodné země...... celý text
Selekce
2014,
Kiera Cass
Asi jsem od toho čekala něco jiného. Autorka se veze na vlně postapo a nejvíce mi to připomíná Hunger games - chudina versus bohatý Kapitol. První díl dává tušit, že ty útoky na palác nebudou jenom tak. Jenže je to celé nedotažené. - America je vybrána z milionů dívek jako nejvhodnější kandidátka pro prince. Kolik šancí by měla reálně mezi stovkami holek z lepších rodin? - Mají tam kastovnický systém, který však v paláci najednou pozbývá významu. K čemu pak vymýšlet kasty, když jsou si všechny rovny??? - America patří mezi chudinu chodící v kalhotách, ale jakmile na sebe navleče princeznovské šaty, tak umí vystupovat a chovat se jako kdyby vyrostla v paláci. Každá holka ví, že je to blbost. Budiž, to jsou detaily, ale samotná "soutěž" je nudná až hrůza. Proč princ nevymyslí nějaké úkoly, aby se krásky předvedly, co která umí? Kandidátky bloumají palácem a čtenářky se nudí s nimi. Autorka akorát vymyslela romantický příběh o tom, jak si hrdinka bude vybírat mezi dvěma chlapci. Nečekejte nějaké velké scifíčko.... celý text
Africký příběh lásky
2013,
Daphne Sheldrick
Hezké počteníčko bez zbytečného patosu, i když nad Afrikou by člověk zaplakal. Autorka popisuje různé těžkosti života v Keni. Ona a její blízcí tam udělali pro zvířata kus práce, i když leckdy se zdálo, že se namáhají marně. Dozvěděla jsem se více o slonech a doufám, že se tato majestátní zvířata v přírodě udrží. Škoda, že se ze Somálců a podobných nedá louhovat nějaké afrodiziakum pro Asiaty. ;-)... celý text
Oddělené duše
2015,
Terry Goodkind
Meč pravdy je pro mě už spíš guilty pleasure než očekávání kvality. Tady si zanadávám a stejně si přečtu další díl, až vyjde. :-) (mírné spoilery) Dějově je Oddělené duše hodně slabý díl, protože první třetina (počítala jsem to) je jenom o tom, jak bojují s pololidmi. Samozřejmě jsou všichni velice unavení a bolí je hlava. Ve druhé třetině dojde k události, která by si zasloužila lepší zápletku, než jenom že najdou tělo důležité postavy a jdou dál. Goodkinde, styď se! Ve třetí třetině se konečně něco děje, ale nejzajímavější je, že se to děje z nedostatku smyslu pro spravedlnost. Z Richarda a Kahlan se staly krvežíznivé bestie, které nejprve usmrcují a až pak se ptají. Kde zmizela jejich ušlechtilá povaha z prvních dílů? Chápu, že to nemají lehké, každou chvíli nový protivník, ale vladaři nemohou jednat emotivně a prchlivě. Zapomeňme, že se kriminálníkům dostane soudu, natož spravedlivého. Záporáci už taky začínají unavovat svou jednotvárností. Darken Rahl, Jagang, Opat a jeho pomocníci chtějí jenom zabíjet, pokud možná krutě a nesmyslně. Z autorovy malé fantazie a velkého obdivu násilí už mě taky začíná bolet hlava.... celý text