ber-tram přečtené 941

Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly 2014, Naďa Johanisová

Podání sice vědecké, s kvantem odkazů na jiné prameny, nicméně přístupné. Tedy minimálně každému, kdo není beznadějně tupý konzument (všežravec) a umí si přikázat spotřebitelskou sebekázeň (aneb zaktivovat samozásobitelství ekosystémových lidí) s vědomím, že zdroje nejsou bezbřehé a trvalý ekonomický růst v environmentálním kontextu představuje holý protimluv. Pěkně tyhle kontrasty znázorňuje kapitola o tragédii občin.... celý text

Holčička, která měla ráda Toma Gordona 2000, Stephen King

Nezauzlená próza zastává v Kingově mohutné bibliografii jakousi oddechovou bokovku, ovšem nastoluje konflikt nanejvýš realistický, jenž netřeba přikrmovat žádnou hororovou veteší. Střet dítěte s přírodou je sám o sobě dost drastický, přesto naučný a pozitivní. Jen ta paralela s basebalem mi úplně neseděla, byť na ní visí osnova i pointa knihy. 5/16... celý text

Balada z černýho asfaltu 1973, Josef Kutík

Za prvé: Mluvěj jak jim zobák narost, slang, slang, slang! Popadněte Ouředníkův Šmírbuch jazyka českého a najdete v něm obří nálož citací právě z téhle knížky. Za druhé: Kde je Velinský zašmodrchaný a Pelc primitivní, tam Kutík válí: děj pádí elegantně, uvěřitelně a bez zaškobrtnutí. Za třetí: Namísto obvyklých návěští »Tento příběh je fiktivní bla, bla, bla … podobnost postav se skutečnými čistě náhodná bla, bla, bla...« se píše toto: »Zeptal se: „To se fakt stalo? A fakticky se to stalo tak, jak vypravuješ?“ Povídám mu: „Jo i ne. Ale jestli ten příběh tebe nebo jednoho z tisíce, co se dostali na skluzavku, v posledním momentě strhne zpátky, je dobře, že jsem ho vypravoval, ne? I když je to hrůza“« Za čtvrté: Ano, je dobře, že to vypravoval. Bílou vydru nechávám spát dětskými sny. 4/16... celý text

Šmírbuch jazyka českého 2005, Patrik Ouředník

Ohlasy písní těžkých 1993, Petr Korál

Slovní hříčka v názvu trefně odkazuje na Čelakovského písmáckou nádeničinu, s jakou dával dokupy almanachy lidové slovesnosti. Dva sběrači tvrdé hudby na tom nebyli o moc líp. Dneska? Kdejakou kapelu si vygooglíte, páč má vlastní webovky, profil v databázi tvořené samoobslužně přímo fanoušky... Ale před takřka čtvrtstoletím, bez internetu, bylo skromné okénko v tištěné encyklopedii poctou i reklamou, a jen čas ukázal, zda signalizovalo popularitu nebo zapomnění. I po těch letech si v Ohlasech (připouštím, že trochu z nostalgie) vždycky milerád zalistuji.... celý text

Dolní Berounka 2005, Otomar Dvořák

Musí ten kraj člověk aspoň povšechně znát, aby si uvědomil, že nakolik by mu mohl zevšednět, přesto zůstává nesmírně přitažlivý a neobyčejný. Knížka na to upozorňuje přívětivě, proti proudu řeky, ne přísně systematicky, spíše namátkovým místopisným výběrem z dějepisu, přírodovědy a pochopitelně také pověstí a bájí.... celý text

Jak posloucháme hudbu? 2010, Radim Bačuvčík

Nejvýživnější je vstupní teoretizující, leč i laikovi přístupná kapitola o hudbě jako takové. Výsledky výzkumu se pak potkávají s hypotézou, že majoritním hudebním stylem české populace skutečně není jazz, metal nebo hip hop. Mně jako fanouška filmové hudby, která zde není zvláště akcentována, kniha inspirovala k vlastnímu výzkumu, a to jak je na tom se vztahem k tomuto subžánru hrstka lidí, co znám?! Anketu teprve chystám.... celý text

Potkani a vlci 2010, Grzegorz Gortat

Leckdo s jednosměrkou v palici by to mohl pobrat jako senzační návod k použití, zvlášť dneska, kdy hájíme životní prostor před invazí zvenčí. Autor totiž pramálo moralizuje a bez obalu epicky líčí, jak likvidační mašinerie technicky skvěle fungovala, byť to v ní, připusťme, sem tam kapánek nehumánně zaskřípalo. Dění v lágru nesledujeme zpovzdálí, nýbrž přímo očima zúčastněných, mimo jiné také psa »člověka«, do něhož se evidentně načas převtělil hlavní hrdina. 2/16... celý text

Čmeláci přece nemohou létat 2007, Barry Siskind

Líbí se mi na této příručce, že se netváří nijak vědátorsky a elitářsky, styl je otcovsky polopatický a založený na příkladech ze života. Že bych jí však bezmezně propadl, to ne, spíše se hodí pro ověření toho, co už člověk při svém věku zná, případně doplnění o to, co by znát ještě mohl.... celý text

Mne soudila noc 1970, Valja Stýblová

Krize přichází hned na začátku a teprve pak se rozplétá, jak k takové konstelaci mohlo dojít?! Mám rád retrospektivní sondy do psychiky rozličně disponovaných jedinců, motivovaných různými podněty, a zasažených jednou tragédií. Stýblová na společenském morálním dilematu hutně vykresluje démony, které netřeba literárně vymýšlet, když sídlí v nás. 1/16... celý text

Dialog mezi hudebním skladatelem a režisérem při komponování hudby pro film 2010, Emil Viklický

Krátká a záživná sbírka informací a zkušeností pro všechny, které fascinuje filmová hudba, ale nemají hudební vzdělání. V některých pasážích o kompozičních postupech jsem sice a pochopitelně tápal, zato mě bavily k dané profesi neodbytně patřící zákulisní výměny názorů vyplývající z porozumění, resp. nedorozumění mezi skladatelem, režisérem i dirigentem. Všichni jsou tam pěkně jmenováni, nic obecně anonymního, takže se místy jedná docela o pikanterie. Autor také svérázně přistupuje k dělení skladatelů pro film na pomyslné přímce: napravo vážnohudební, nalevo poprockeři, a uprostřed ti, kteří vyšli od jazzu, mají stejně daleko k hudbě vážné i populární, tudíž se řadí mezi úspěšné filmové skladatele (něco na tom bude!). Dále mezi řečí přiznává, že několik tónů z legendárního Modrého sametu nahrávaného v Praze patří jemu, a párkrát padne i jméno Philippe Sarde, můj velký favorit!... celý text

Kruh 2004, Kodži Suzuki

U mystérií tohoto druhu netrpělivě čekám, co je oním »jádrem pudla« a jak to vlastně celé dopadne. Jaký moment je tím kruciálním? Završí autor příběh brilantním logickým šokem, jenž unikal čtenářovi, nebo to jenom nějak zaonačí do ztracena, nevěda si už rady, kudy ve zinscenované spleti událostí dál?! Na první otázku padla odpověď průhledná - nešlo o nic jiného než o důsledky vynuceného koitu s hybridem - a na druhou neurčitá - nijak to přímo nedopadne, konec zůstává otevřený, živený znepokojivou vidinou potenciální epidemie. Kruh nicméně drží strhující otáčky, je napsán střízlivě čili se čte jedním dechem.... celý text

Bigbít 2010, Vojtěch Lindaur

Svědectví: paměti Dmitrije Šostakoviče 2005, Solomon Volkov

Šostakoviče adoruji díky filmové hudbě, o které v závažných memoárech nepadne skoro ani slovo, leda ve společensko-ideologických souvislostech. Tvorba pro film evidentně byla skladatelova úlitba režimu a zároveň spolehlivý zdroj obživy. Přiznávám, že jsem paměti přečetl nadvakrát, a to s mezerou několika let. Připadaly mi totiž strašně deprimující, takže jsem je v půli odložil, a až dočtením si zpětně potvrdil, že deprimující opravdu jsou. Jeho žití asi bylo pochmurné a nešťastné, přinejmenším on ho tak vnímal. Ale sarkastickým humorem a břitkými úsudky perlil i na sklonku života, kdy zasedl k jeho sepisování.... celý text

Slasti a neřesti 2013, Alena Plavcová

Zaujaly mě všechny rozhovory, i s lidmi, které moc nemusím (Tříska, Polívka, Vaculík, Schwarzenberg). Pozastavil jsem se nad uspořádáním knihy jdoucím v jakýchsi vlnách herci – režiséři – výtvarníci – šlechtici... Byl to záměr nebo náhoda? Pestřejší profesní sled by mi nevadil.... celý text

Sorry 2012, Zoran Drvenkar

Prolog před založením »agentury«, což obnáší cca prvních 60 stran, o rodinných a vztahových peripetiích čtveřice, se ukáže jako dějově podružný, ba zbytečný. Stejně tak nemístně, snad horlivostí překladu, se do venkoncem kultivovaného textu vloudilo hodně sprosté slovo (str. 47). A tím výtky končí, poněvadž Drvenkar konstruuje technicky promyšleně a slovosledem vemlouvavě, byť svoji konstrukci staví na sice ohavném, leč vděčném motivu pederastie, a kašírované existenci agentury na omluvy. 44/15... celý text

Zlatí úhoři 1988, Ota Pavel

Popperovy školácké slohy mě dojímají leda tím, že se odehrávají v krajích poberounském a kladenském, kde to znám, a také tím, jak některé příhody do filmů vytěžil a hodnotově povýšil Kachyňa. Jinak skoro ničím - Pavel je kdovíproč vyzdvihovaným autorem. K poznání, jak udělat z nouze ctnost, si přečtěte desetistránkový (!) Svozilův doslov. 43/15... celý text

Panoráma populární hudby 1918/1978 1987, Lubomír Dorůžka

Ne že bych knihu přímo zhltal, na to se zaobírá nepříliš atraktivními žánry pro mé ucho (takhle kdyby byla o filmové hudbě nebo o metalu!), ale přečetl jsem ji s hlubokým zaujetím, protože málokdo dokázal tak kultivovaně, jako dr. Dorůžka, v rozumných proporcích a živým jazykem přiblížit směrodatné vývojové osy hudby ve 20. století. Doporučení každému, kdo chce posílit základnu svých hudebních vědomostí i chuť k dalšímu průzkumu.... celý text

Potopa / Sucho / Hlad 1977, John Creasey

Vzpomínám doteď, jak mi praporčík Hlávek cestou z táborského HDÚ vykuleně líčil a doporučoval tuto katastrofickou trilogii, až přitom prskal na volant. Cením si každého knižního tipu, třebaže mu dopřeji sluchu až po čase; čili až po 12 letech jsem začal Potopou přes Sucho až k Hladu, abych zjistil, že každý útlý román o záchraně všehomíra charismatickým agentem speciální služby začíná podezřele velkoryse a vábně, a končí naivně, ba nuzně. Nejlépe dopadlo Sucho, kde nepřítele lidstva ztvárnila sama příroda, nejhůře Hlad, vypointovaný jako učňovská slohová kompozice. Potopa (s všemocným padouchem) je kdesi uprostřed. Nehledě na brakový literární ráz však z každého svazku sugestivně trčí varovný prst pro civilizaci ohrožovanou pohromami. 16, 21, 26/15... celý text

Doznání 1990, Artur London