Bolkonská
přečtené 241
Hráč / Věčný manžel / Nemilá příhoda
2002,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Autor popisuje vášně, které mu byly hodně blízké, a přesto nesklouzne ke zbytečnému patosu. Zase jednou si někdo plete posedlost s láskou. Alexej Ivanovič krásné, hrdé, zoufalé Polině: „Mně stačí, když si nahoře ve své komůrce ve vzpomínce představím šustění vašich šatů, a uhryzal bych si ruce.“ Pět hvězdiček, protože víc nejde dát.... celý text
Zápisky z podzemí
1998,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Drsné a nelítostné. Tady je Dostojevskij ve své nadčasovosti - rings a bell.
Radosti a dny
1927,
Marcel Proust
Toto je zajímavé opravdu spíš pro nadšence - dají se tady vypozorovat stopy stylu, který Proust později dovede k dokonalosti ve svém stěžejním díle, jsou tady rozházeny střípky, co potěší, jinak je to opravdu spíš "rozcvička". Promiň, Marceli...... celý text
Hledání ztraceného času V. – Uvězněná
1985,
Marcel Proust
Těch pár lidí, co znám, co četli celé Hledání ztraceného času, všichni říkají, že toto je nejlepší díl. Nehodnotím je takto jednotlivě, nicméně přinejmenším jako pohled na vztahy je pozoruhodný - zdá se nám to třeba jako extrém, ale to, co dělá hrdina s Albertinou, děláme v podstatě skoro všichni, nebo o to alespoň usilujeme. Jako obvykle, obyčejný popis citového vztahu dvou lidí nabírá u Prousta nový rozměr a přesah do úplně jiných sfér. Přesně proto mohl Proust stejně dobře psát o Saint-Simonovi jako o obyčejné sušence. Prostě génius.... celý text
Zločin a trest
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Nadšení přišlo až po druhém čtení. Každopádně i bez většího zaujetí pro obsah se dá vždycky plně vychutnat technická stránka - román je kompozičně lepší než většina jiných Dostojevského děl a stylisticky přinejmenším nezaostává.... celý text
První láska a jiné povídky (3 povídky)
1986,
Ivan Sergejevič Turgeněv
Úsměvné je to spíš právě pro ty myšlenky, většině z nás důvěrně známé, ze kterých jsme už nicméně vyrostli. Krásná kniha, malé básně. Kladu před román Otcové a děti, jakkoliv skvělý je.... celý text
Vzkříšení
2003,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Tato kniha mě absolutně uchvátila - v době, kdy už jsem si myslela, že Tolstoj mě nepřekvapí. Skvosty v opisech - obzvláště na začátku během soudních pojednání, postavy a postavičky, odečíst si třicet kroků a myslet na svou upocenou milenku někde za rohem od budovy soudu (kdy už to všechno skončí...?). Typická tolstojovská témata - koho to nebavilo jinde, toho to nebude bavit ani tady. Každopádně zase jednou pořádná lekce stylu - ano, takto píší mistři.... celý text
Vojna a mír I. díl
1959,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Ano, Tolstoj dost filozofuje a nijak se neobtěžuje pokusem začlenit ty reflexe organicky do celku. Prostě to z textu trčí. Ano, metafora se občas objeví i jiná než neotřelá. Některé věci však není možné mu dost dobře vyčítat - psal v kontextu své doby, a tak byl trochu didaktický. Samozřejmě, že měl svou ideu a záleželo mu na tom, aby byla pochopena tak, jak on zamýšlel. To je v každém případě dokonale typické pro CELÉ jeho dílo. Můžete to vidět jako nedostatek, nebo to prostě pochopit. Mě to téměř dojímá. Vykopal si svou studnu a pil z ní - měl názor a stál si za ním - a záleželo mu na lidech. Má mou úctu.... celý text
Kreutzerova sonáta / Rodinné šťastie
1985,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Konkrétně toto slovenské vydání je moc hezky udělané - je rozhodně zajímavé vidět tyto dvě prózy vedle sebe a v takové souvislosti o nich přemýšlet.
Smrt Ivana Iljiče
1959,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Brilantní! Na některých amerických univerzitách prý budoucí doktoři mají tuto knížku jako povinné čtení. Velmi vnímavé a jaksi neúprosně věcné zobrazení psychiky umírajícího (a těch, které jeho vleklá choroba vlastně začíná obtěžovat) nicméně není jedinou předností této prózy - obvyklá Tolstého stylová vytříbenost, lehké popisy, vřele doporučuji.... celý text