bookemma
přečtené 729
Paměť mojí babičce
2002,
Petra Hůlová
Kniha mi prišla do rukou v pohnutém okamžiku, možná i proto mě tak oslovila. Dědeček v sedmdesátých letech na koni procestoval Mongolsko a z těch dob nám zbyly dvě fotky. Nic víc. Ve chvíli, kdy jsem na svou stěnu přidala mapu Mongolska se smělým plánem 4000 kilometrů cesty napříč, přišla Petra Hůlová. Blesk z čistého nebe. Hned první věta mi přišla jak z jiného světa: "Když je u nás doma šoró a kolem geru...". Jo, říkala jsem si. To je přesně ono. Žádný cestopis nečekejte. Krásné obrázky sice přijdou, ale musíte si je tam najít a počkat na ně. Nečekejte vyprávění evropské cestovatelky. Je to procítěná zpověď mongolské ženské a nic víc. Nebo spíš nic míň.... celý text
Dovolená s moderním fotrem
2018,
Dominik Landsman
Se slzami smichu v ocich jsem na rodinne dovolene sledovala manzelske pary i vlastni rodice, a prestoze je to prehnane a dohnane do extremu, nebo mozna prave diky tomu, takra vsechny situace jsou realne. Skvela oddechovka na letni cteni.... celý text
Anna Karenina
2008,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Vskutku monumentální dílo. "Prokousat se" Annou Kareninou mi trvalo nezvykle dlouho. Dokonce jsem její četbu často prokládala knihami jinými, abych si odpočinula od toho tíživého popisu ruské aristokracie na tíživých 877 stranách. Pořád jsem čekala, že se něco stane, že přijde cokoli naprosto zásadního, co mi vyrazí dech, vzhlédnu od knihy a řeknu si "Pane jo!". Ale ono se zdánlivě nedělo nic. Četla jsem, četla a četla, tři kapitoly o Dolly, dvě o Levinovi, další tři o Anně, no a pak třeba čtyři o ruském systému zemědělství. Když pak Anna skočila pod vlak (konečně), přišlo mi, že je konec příběhu. Anna je mrtvá. Tečka. Jenže čekala tam ještě celá osmá část, a já přemýšlela o tom, co se asi může dít dál, jaká další tragédie je třeba rozvinout, co může být tragičtějšího než smrt Anny Kareniny. Odpověď přišla posléze. Už žádná tragédie, ale rozehraná partie se prostě musí dohrát, ač všichni již ví, jak dopadne. Napsat takovéto dílo trvalo autorovi 4 roky. Přečíst ho úplně celé mi netrvalo o mnoho méně - celou tu dobu jsem sbírala odvahu. A věřte mi, že na Annu je třeba pořádná dávka čtenářské kuráže.... celý text
Tři sestry
2005,
Anton Pavlovič Čechov
"Mám dojem, že člověk musí v něco věřit nebo musí alespoň víru hledat, jinak je život prázdný jako... Žít a nevědět, proč letí jeřábi, proč se rodí děti, proč na nebi svítí hvězdy...Buď musí člověk vědět, k čemu je na světě, anebo je všecko nesmysl a člověku je pak všecko jedno." Správná dávka ruské melancholie a zádumčivosti, jakožto i neštěstí a trudomyslnosti. Čechov a jeho Tři sestry, šťastně nešťastné po svém.... celý text
Zápisky starého prasáka
2005,
Charles Bukowski
"No a člověk se musel spokojit s tím, co bylo k mání..." Rozrušilo mě to. Hlavně pasáž o špinavých nehtech u nohou. Protože upřímně, nehty si lakuju proto, aby nebylo vidět, že za nimi je špína. A takhle si barvíme na růžovo nejen nehty, ale vlastně celý okolní svět. A Bukowski je brutální acetonový odlakovač třpytivých laků. Wau.... celý text
Ariel
1997,
Sylvia Plath
Jsem přeexponovaná jak rentgenový paprsek žhnoucí silou poezie Sylvie Plathové.
Mnich, který prodal své ferrari
2009,
Robin S. Sharma
Vůbec by jí neuškodilo, kdyby byla o polovinu kratší. Podobné knihy mě běžně oslovují, ale tahle moc nepromlouvala.
Jako černá perla v uhlí
2018,
Petr Král
Knihu jsem dostala jako darek k narozeninam se slovy "abys vedela, jak to tam u nas vypada". Shodou okolnosti se "tam" chystam studovat. Mozna i proto na me tak zapusobila. Drsny popis Ostravska, ve kterem neni moc mista na jemnou krasu, a kdyz se objevi, pak jen jako cosi nadpozemskeho v tomhle kraji. Jasny, kdyby to bylo svaty, tak se nechame upalit den co den. Vypovidajici.... celý text
Povídky o lásce
2017,
Anton Pavlovič Čechov
"Navázat se ženou poměr je snadné, je potřeba ji jen svléknout, ale potom je to všechno složitější, to je pitomá věc." Některé povídky byly až surrealistického charakteru, jiné byly jen vtipné, další pravdivé, ale všechny opravdové. Moc hezké čtení.... celý text
Soumrak dne
1997,
Kazuo Ishiguro
Mimoradne znepokojiva zpoved cloveka, ktery se domniva, ze jeho existence je skutecna. Namisto toho ale zasveti svuj zivot dustojnosti a klamne iluzi. Az do konce jsem neustale cekala na projevenou vuli k vlastnimu zivotu. Nedostavila se.... celý text
451 stupňů Fahrenheita
2009,
Ray Bradbury (p)
451 stupňů Fahrenheita spálilo veškeré mé naivní představy na bílý popel, hluk telestěn ho roztančil po membráně vědění a helikoptéry urputně pátrající po Montagovi ho rozmetaly do dalekých krajin. Utopil se ve stříbřitých vodách a už ani mechanický ohař ho nezvládne najít. Takový mám pocit po přečtení knihy - totální všeobjímající prázdno. Říkám si, že přesně takhle se musely cítit všechny postavy Bradburyho románu (všechny kromě Clarissy, Montaga a Fabera). V hlavě žádná vlastní myšlenka, jen tupě rezonující zvuky okolního světa, které se odrážejí od prázdných stěn mozkovny a vyplňují všechen čas, všechno tady a teď. A zrychlený čas ubíhá tak, že ho ani nelze zachytit. Naštěstí, čas od času přijde okamžik, kdy se čas zastaví a ten okamžik, alespoň v nás, trvá zase na celé navždy. A díky za ty okamžiky.... celý text
Oni nevědí, co činí
2018,
Jussi Valtonen
Oni nevědí, co činí. S tím nelze nesouhlasit, ale kdo dnes ví, co přesně činí? Kdo ví, jaký jeho nejtitěrnější čin bude mít důsledek? Čí fotky si zobrazí pedofil na sociální síti, čí názory se nebudou líbit jinému pomatenci a jak tohle všechno nakonec skončí ve světě, kde virtuální realita předčila realitu skutečnou? Existuje snad ještě ono fyzické rozhraní lidského kontaktu, anebo se ta nejdůležitější společenská interakce přesunula na sociální sítě? Všichni musí podepsat miliony papírů a souhlasů se zveřejněním osobních údajů, se zveřejněním fotografií, vymyslet zábavu pro malé děti na táboře se zdá takřka nemožné, abychom i v té nejhloupější aktivitě "barvení triček" neporušili hloupou směrnici. A k čemu tohle všechno? Informace jsou v podstatě veřejně dostupné, nikomu nedá sebemenší práci jakékoli z nich vyhledat. A my v jakémsi horečném návalu ochrany osobních údajů vymýšlíme stále nová a nová omezení, naprosto zbytečné byrokratické úkony. Kam až nás zavede neúprosný úprk vpřed? Nebo naopak vzad? Do doby, kdy jsou veškeré naše aktivity nepřetržitě monitorovány a potřebně sankcionovány?... celý text