broskev28 přečtené 2211

Emily z Novoluní 2021, Lucy Maud Montgomery

Naše malé - a koneckonců i větší - čtenářky milují Annu ze Zeleného domu. Takže jsme všechny společně byly natěšené na Emily, novou hrdinku této oblíbené autorky, a za sebe můžu říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná. Děj knihy je velmi podobný: osamělé děvčátko, které se ocitne v domácnosti s lidmi, kteří ho vidí poprvé, ačkoli jsou vlastně nejbližší příbuzní. Začátky jsou těžké pro obě strany, ale Emily je nejen houževnatá a poctivá k sobě i druhým, ale také velmi poetická a citlivá osůbka. Takže si časem najde dobré přátele a dostane se do srdcí i myslí těch nejzatvrzelejších obyvatel Novoluní. Najdete tady úžasné postavy a postavičky - vedle tety Alžběty, tety Laury a bratránka Jimmyho překvapí třeba Ilsa a její misogynní tatínek, Teddy a jeho žárlivá maminka, Jimmyho pomocník Perry, dále již zmiňovaný otec Cassidy nebo pan učitel Carpenter. A to jsem nezmínila třeba tatínkova Boha nebo Větrnou paní, a nesmím zapomenout ani na Parádnici Sal nebo Mikea! Zkrátka na šikovné čtenáře čeká výborné skoropohádkové čtení, ovšem pozor: jen na čtenáře podobné právě Emily, tedy na ty, kteří mají rádi slova, příběhy i básně. "Poézie", jak předvedla v této knize právě slečna učitelka Brownellová, totiž není pro každého, podobně jako 333 stran hustě psaného textu! P.S. Ale ta opakovaná protahovaná citoslovce (případně částice) byla fakt otravná. Závidím anglicky hovořícím a čtoucím čtenářům. "Já mu hezky předložím ne jako kněz farníkovi, ale jako kamarád kamarádovi, že žádný správný Ir nechová zášť k ženě a žádný rozumný člověk neničí jen tak pro nic za nic pěkné staré stromy, kterým trvalo půl století, aby vyrostly do své podoby, a které už pak nikdy nic nenahradí. A že člověk, který takové stromy pokácí, když to není vyloženě nutné, by měl viset vysoko jako Haman na šibenici z toho stromu."... celý text

Poslední léto 2013, Elin Hilderbrand

Po úžasné novince Na viděnou příští léto se naše nadšené čtenářky pídily i po starších knihách této autorky. Poslední léto je jediná, kterou jsme v naší knihovně našly, tak jsem se do ní pustila i já. Prvním překvapením bylo místo děje: opět ostrov Nantucket. Dalším byla poněkud nesymetrická forma vyprávění. A posledním překvapivý zlom na začátku příběhu. Předešlá (na časové ose ovšem následná) kniha této autorky byla určitě lepší, ale i tahle se mi četla dobře, takže doporučuju. "Dospívání, pokoušela se Lynne sdělit Demeter, je jako špatná plavba na trajektu. Hází to s tebou ve vlnách, vynese tě to na vrchol, padáš do hlubin a z toho pohybu je ti špatně od žaludku. Každou chvíli si říkáš, že se určitě utopíš. Dobrá zpráva je, že ta plavba jednou skončí."... celý text

Vřeteno osudu 2015, Otomar Dvořák

Děkuju za všechny nadšené komentáře a přidávám se k nim. Autora jsem znala z knih o naší rané historii (trilogie O královně Žofii Bavorské) a četla jsem také jeho Srdce v kleci, podobně zpracovaný život Jana Nerudy. Těšila jsem se na nové poznatky o našich "buditelích", a dostalo se mi jich v míře vrchovaté. Jak zde píší mnozí čtenáři: je skvělé, když díky četbě najednou uvidíte někdejšího velikána naší historie jako živoucího člověka, s jeho chybami a pochybnostmi. Zaujaly mě úvahy na téma Rukopisů i charakteristika V. Hanky. Vůbec jsem netušila, že Erben měl právnické vzdělání a do češtiny "převedl" mnohé právnické termíny, které do té doby čeština nepoužívala (konstituce). A což teprve obě "jeho" Betynky! Zkrátka úžasná kniha, kterou všem čtenářům naší knihovny doporučuju!... celý text

Poupátka 2021, Hana Lehečková

Když vyberu nejbližší komentář, který vystihuje mé pocity při čtení, tak je to jejda.majda. Nechtělo se mi ve čtení pokračovat, a to nejen kvůli tomu, co nutně muselo přijít. Bylo mi líto Františky, když se musela vracet domů, kde jí máma neřekla jinak než obludnou zpotvořeninou krásného jména její babičky. A velké uspokojení jsem naopak cítila tehdy, když (poprvé?) našla v sourozenci spřízněnou duši. Děkuju za přiléhavý komentář deauville. "Sedíme v sále, v těch pohodlnejch červenejch sedačkách, do kterejch se divák zaboří a zadek se v nich rozplácne do všech světovejch stran. Mým snem je, že jednou budou takový sedačky i ve školách a místo starejch naštvanejch učitelek budeme koukat na plátno, kde nám budou promítat všechny informace, co bychom se měli naučit, abychom žili dobrej život, někoho si našli, získali práci, peníze, a taky aby zdraví bylo, rodina, žádný drogy, žádný hádky, žádná nenávist, jenom láska a dobrá nálada, jenže takový školy asi budou vždycky existovat jenom v představách dětí."... celý text

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys

Další z knih, které se podle mne velmi povedly - mimo jiné i proto, že přitáhnou k pohnuté a neuvěřitelné historii i ty, kteří by se knihám faktografickým zdaleka vyhnuli. Prostřednictvím romantické linky prožíváme příběh mnohem intenzivněji, a to určitě platí i pro mladší čtenáře, jimž je zřejmě tato kniha prvotně určena. Takže já neřeším Danielovu dokonalost či Aninu osudovost, ale oceňuju, jak nám, lidem žijícím na východ od někdejší železné opony, autorka předložila víceméně neznámý (a zřejmě i mnohem surovější a důkladnější) španělský totalitní režim. A velmi mě překvapil Pakt zapomnění, i když jak o tom stále dokola přemýšlím, asi to bylo nejlepší ze všech nedokonalých řešení. Moc děkuju především za komentáře Nielada, Šíša, raty, Louisareading, Mona-Lisa a kalinkacz. "Je po válce. Musíme přijmout svůj osud a podstupovat oběti. Měj na srdci především mír a stabilitu, Julie. Na pravdu bude čas někdy daleko v budoucnosti, řekla jí tehdy matka. Jak daleká je ta budoucnost? Je to skoro dvacet let, co válka skončila, a pravda se pořád krčí v koutě." P.S. A vypadá to, že jsem jediná, kdo si při četbě této knihy mnohokrát vzpomněl na Hemingweyovu klasiku Komu zvoní hrana. Tady to všechno - beletristicky - začalo; kdyby Robert Jordan tušil . . .... celý text

Spící nymfa 2021, Ilaria Tuti

Přiznám se, že my jsme do knihovny druhý díl koupili jen na naléhání našich čtenářek - já osobně jsem po něm vůbec netoužila. Ano, moc se mi líbí autorčino poetické vyjadřování a sympatická je mi také Teresa, výborná byla i nová dvojice Blanca a Smoky. Ale přesto mě tento díl ještě více než ten předešlý utvrdil v názoru, že použití mystična při řešení detektivní záhady mi nesedne pokaždé a už vůbec ne od každého autora. Adamsberg a jeho tým se často ocitají na hranici reality (možná ještě častěji až za ní), ale v podání Fred Vargas to zvládám bez obtíží. Ilaria Tuti mě nepřesvědčila. Výhrady dialékařky naprosto chápu, já navíc nesouhlasím s příbuzenskými vztahy; jako denní účastnice výuky Hejného matematiky jsem velmi pečlivá v případě použití pojmů jako synovec, neteř, babička; tady jsem měla docela velký problém s nejednotnými rodinnými poměry. Chápu, možná jde spíš o překlad, ale pro mě to byl jen další důvod k nespokojenosti. Ovšem naše čtenářky si knihu moc pochvalují, takže chyba je zřejmě v mém osobním nastavení. P.S. Děkuju za připomínku Arwen777; chyba na 1.řádku knihy opravdu neudělá dobrý dojem, zvlášť když není v knize jediná.... celý text

Ticho mezi námi 2021, Abbie Greaves

Knihovnice z Troublesome Creeku 2022, Kim Michele Richardson

Už od okamžiku, kdy jsem si u nejnovější knihy Jojo Moyes přečetla komentář Mi--lada, jsem se na Knihovnice(i) chystala. A nedivím se těm, kteří J.M. obviňují z plagiátorství - těch podobných linek a postav je tam až příliš mnoho. Ale při čtení Knihovnic(e) jsem neměla pocit, že čtu totéž; jediný zásadně společný prvek byla sama existence koňských knihoven, a v případě Junie - kterou lze považovat za jednu z důležitých postav - vlastně ani to neplatí. Ovšem musím přiznat, že kdybych knihy četla v opačném pořadí, určitě bych tuto hodnotila výš. Od první kapitoly jsem hltala stránky, byla jsem nadšená mnoha postavami (Angelina, Henry a zprvu i šerif), a neméně silně znechucená průmyslovým rozvojem Ameriky 40.let 20.století, podobně jako ustrnule konzervativním rodinným uspořádáním. Úžasný byl fotografický doprovod a skvělá byla ona svíčka sloužící zvláštnímu účelu! Ovšem úvodní motto T.S.Eliota mi vehnalo slzy do očí . . . "Měla jsem radost, že knížky klíčí v jejich mladinkých myslích. Táta se pletl. Potřebovaly knížky víc než cokoli jiného jim toto místo mohlo nabídnout. Hladověly po vědomostech, po návodu, jak vyměnit tuto tvrdou zemi za nějakou měkčí."... celý text

Mexická gotika 2021, Silvia Moreno-Garcia

Už jsem si zvykla, že když se mi dostane do ruky kniha označovaná jako thriller, může to být klidně psychologický román, nebo klasický detektivní příběh, anebo taky neuvěřitelná slátanina. Takže žánrové rozdělení ignoruju a vybírám si buď podle autora, nebo podle oblíbených komentářů tady na databázi. U Mexické gotiky jsem byla zprvu na rozpacích. Obálka mě nadchla - nejen že byla nádherná na pohled, ale opět si přišly na své i hmatové receptory; taktéž typografické řešení mi připadá výborné. Kromě několikrát zmiňované mexické revoluce jsem tam zemi původu moc nepostřehla. Ale statečně jsem se pročítala dál a časem se mi příběh začal líbit. Možná to nebyl horor, ale místy byl docela odpudivý (když už ne strašidelný). Lehce rozmazlená Noemi si časem získala můj obdiv, když byla ochotná přiznat sama sobě své nedostatky. A její slovní šarvátky s Virgilem jsem si vychutnávala. Takže ano, já budu Mexickou gotiku doporučovat i našim poměrně konzervativním čtenářkám. Myslím, že ji přijmou rozhodně snáz nežli upíry či zombie . . . "Tmavé maso, pomyslela si. Nebyla nic víc než maso. Obdoba plátku hovězího, který si řezník prohlédne, než ho zabalí do voskového papíru. Exotická pochoutka, z níž se rozechvívají slabiny a v ústech se sbíhají sliny."... celý text

Kdo krade dětem čtení 2021, Jiří Kreč

Pět hvězdiček dávám za výborný nápad, za skvělou "čtenářskou dílnu" - postup, jak pracovat s knížkami, co v nich hledat, proč je číst, jak si četbu užít a co z ní vytěžit. A také za návod, jak i nadále používat technické vymoženosti naší doby, ale nenechat se jimi ovládat, a hlavně nenechat jimi vytlačit četbu knih. Moc se mi líbí tatínkovo úvodní motto, paráda. Ale mám dvě drobné výhrady. Ta první se týká "ručně" psaných textů Terezky: když vidím to neuvěřitelné z a ž, tvar, který používala moje devadesátiletá maminka, nechápu, jak se tam dostal. Vždyť ani já, a že už jsem také v babičkovském věku, jsem tohle písmeno nikdy tak divně nepsala! A ta druhá je možná spíš pobídka pro šikovné učitele a knihovníky. Když si procházím závěrečný seznam knížek, které doporučuje Terezka, vidím tam nejméně deset knih, které dnešní šesťák (sedmák, osmák) přečte jen stěží, obzvlášť když nemá "výborné vysvědčení". Jednak kvůli rozsahu a jisté starobylosti textu (především Robinson, ale taky Guliverovy cesty, nebo knihy J. Verna, M. Twaina či R.L. Stevensona), a pak taky kvůli samotnému námětu. V dnešní době ale přece vychází spousta výborných knih pro tuto věkovou kategorii (namátkou třeba www.bez-bot.cz, Každý má svou lajnu, Ztraceni v čase, Tajemství oblázkové hory; nesmíme zapomínat ani na skvělé válečné knihy jako Spočítej hvězdy nebo série M. Gleitzmana). Takže se přímo nabízí navázat na Terezčin příběh hledáním v jiných, dnešním náctiletým trochu přístupnějších, ale rovněž dobrých knihách. Tohle možná měla na mysli lucakuca, ale povedlo se jí to formulovat mnohem stručněji a pregnantněji, smekám! Takže velké díky za inspiraci i za krásné zpracování téhle knížky. A jsem tuze zvědavá na názor páťačky, která se v naší knihovně po této knížce sama sháněla a vypůjčila si ji.... celý text

Děvče na ocet 2016, Anne Tyler

Ano, bylo to příjemné a svižné čtení, hubatá Káča se ovšem zdaleka nevyrovnala předloze klasika. O to lépe autorka vystihla hrdinčinu neschopnost, nebo spíše neochotu pokračovat v zaběhnutých stereotypech společenských pravidel, s odkazem na její nespornou inteligenci. Jenže právě proto pro mě závěrečná řeč novomanželky v této knize byla mnohem méně přesvědčivá. Možná to bylo dáno i tím, jak málo toho dvojice společně prožila, vlastně neměli vůbec šanci se lépe poznat. Ale jako čtivou a milou jednohubku - oddech po těžším kusu - určitě doporučím; já jsem s ní strávila příjemné odpoledne.... celý text

Ošklivá princezna 1994, Jana Kašová

Po mnoha letech jsem ji zase otevřela a hned jsem se ocitla v úžasně vtipném a spravedlivém pohádkovém světě, stejně jako když jsem ji téměř před třiceti lety koupila, a poté četla s našimi dětmi. Výborné, skoro až nepohádkové vyprávění, zajímavé ilustrace s přidanou hodnotou trefných komentářů, prostě paráda! Pro mě vede Březová Růženka, ale povedly se všechny, takže moc doporučuju. Ale jak upozorňuje haWranka: jsou poměrně dlouhé, takže možná doporučuju spíš předčítat zvědavým posluchačům.... celý text

Kavalkáda mrtvých 2015, Fred Vargas (p)

Tak já jsem si tohle vyšetřování užila méně než ta předešlá, ale pořád to bylo netypické a zajímavé čtení. Dva naprosto odlišné případy, zcela výjimečný policejní tým, navíc důležitou roli tady sehraje i čerstvě nalezený komisařův syn, který se neuvěřitelně podobá svému otci, tedy alespoň svým chováním. Tohle prostě nejsou detektivky pro každého, ovšem těm osloveným přeju příjemnou četbu. "Stačilo by přetnout jedno z těch vašich vzácných pozemských pout a vystoupal byste do oblak a splynul s nimi, ani byste nepotřeboval ideál. Jako balón. Dávejte si na to pozor, Adamsbergu, už jsem vám to říkal. Budiž, život je jen hromada hnoje, podlosti a průměrnosti, na tom se shodneme. Jenže my se tím musíme brodit, příteli. Prostě musíme."... celý text

Děti nade vše 2021, Delphine de Vigan

Už delší čas jsem se na knihu chystala, ale teprve dnes se mi dostala do rukou a stálo to za to. Nevím, nakolik osloví převážně starší čtenáře naší knihovny, ale jsem rozhodnuta ji objednat - už jen proto, že rok 2029 tu bude co nevidět, tak abychom mohli porovnávat. Pak také kvůli oku lahodícímu překladu dvorní překladatelky D. de Vigan; skvělý zážitek. A už jsem zmiňovala výbornou redakční práci, zn. Odeon? Souhlasím s názorem mnoha komentářů: ti, kteří by si tuhle knihu měli povinně přečíst, ji ani nezahlédnou. Zajímavý je také doslov a naprosto dokonalý je komentář charlizee, zvláště jeho první věta, ta mě moc pobavila, děkuju. Za sebe doporučuju pozorně pročíst obzvláště celý první odstavec na s.151, takové malé školení, jak vnímat a dešifrovat televizní zpravodajství. Už mnohokrát jsem přemýšlela, kdo vlastně tvoří dramaturgii naší veřejnoprávní televize. A znáte skvělý film T. Burtona Ospalá díra? "Spolu s Clarou vymysleli takový skeč "Zvláštní zpravodaj z Ospalé díry" a nenechali si ujít žádnou příležitost, aby ho sehráli."... celý text

Zuzanka v Dalekoširoku 2017, Marie Kšajtová

Není to vůbec špatná knížka, ale já jsem si při ní vzpomněla na Barevné pohádky Ilony Borské, které mě i mé děti, když byly malé, zaujaly určitě více. I tady je spousta zajímavých nápadů (vedle planetky ulétlých nafukovacích balónků, která se objeví právě v Barevných pohádkách) a navíc tady najdete nádherné obrázky. Juraj Martiška si vyhrál především s knoflíky - já je miluju a tady jich najdete nepřeberné množství v celé kráse. Moc se povedl i portrét Zuzančina dědečka. Takže já jsem určitě spokojená, ale knihu bych doporučila spíše rodičům pro předčítání nežli samotným malým čtenářům.... celý text

Esterčini otcové 2021, Hana Radulić

Překvapila mě chorvatská autorka, která píše o pražské židovské komunitě. A "dostala" mě hnedle první stranou své knihy, předmluvou, především její první a poslední větou. Po mnoha knihách s válečnými tématy, které jsem v posledních letech přečetla, se mi do téhle vůbec nechtělo. Ale jsem ráda, že jsem se k ní odhodlala a určitě ji budu doporučovat všem, kteří se do doby druhé světové války vrací prostřednictvím románů. Právě fakt, který tady mnozí berou spíše jako minus téhle knihy, a sice její velký záběr a zdánlivé "klouzání po povrchu", totiž umožňuje vidět věci v širších souvislostech. Německá poválečná historie, komentáře k Eichmannovu procesu, chování Hedwig; možná (snad) to nebyla většinová reakce, ale určitě se takové objevily. Líbil se mi i postoj ke kibucům: pro introverty asi těžký kus . . . Takže já jsem velmi spokojená se zajímavou a podle mého názoru dobře napsanou knihou. "Několik let po válce uspořádali Američané soud s některými z nacistického Hlavního úřadu pro rasu a osídlování. Ti se také zabývali odebíráním dětí. Mezi obžalovanými bylo i pár funkcionářů z Lebensbornu. Všichni byli osvobozeni a ta organizace byla prakticky označena za sociální ústav. Prý se starali o sirotky."... celý text

Dědeček v růžových kalhotách 2021, Lucie Hášová Truhelková

Jo, líbilo - krásně a jednoduše napsáno, takže si určitě i malé dítko uvědomí, že kdybychom tenhle přístup vzali za svůj všichni, máme vystaráno, tedy hlavně naši potomci. Ovšem na druhou stranu souhlasím i s poslední větou komentáře mrabla: pokud jsem součástí nějaké rodiny, pak bych měla své názory a chování objasnit všem jejím členům, abych jim svým přístupem neubližovala. A úplně vidím některé děti, jak vznášejí stejnou námitku jako právě mrabla, jak je jim líto babičky . . .... celý text

Kluk v ohni 2021, Marka Míková

Nedokážu si dost dobře představit, že by tuhle knihu četlo nějaké dítě samo. I pro mě jako dospěláka to bylo náročné čtení: jednak kvůli poměrně košatému vyjadřování (pro mě velké plus, ale pro čtenáře stále ještě pracujícího na zdokonalování techniky čtení těžká práce), a také kvůli "nedějovosti" vyprávění. A to jsem ještě nezmínila závažné téma, které Frantův příběh předkládá. Takže pokud bych tuhle knihu dala dětem, určitě bych se četby účastnila spolu s nimi a určitě bych jim vysvětlila, proč autorka knihu napsala. Ilustrace příběh výborně doplňují, pro mě byly jakýmsi umocněním hrozivé situace.... celý text

Holka se sílícím hlasem 2021, Abi Daré

Mám za sebou Příběh Biafry a Půl žlutého slunce, takže o Nigérii už něco málo vím. Ale kniha Abi Daré je jiná, mnohem naléhavější, a navzdory náročné češtině se pro dnešní mobilní, tak nějak zkratkovitou dobu hodí mnohem lépe, alespoň podle mne. Přečtěte si příběh nigerijské dívky; fakta na úvod jednotlivých kapitol jsou velmi zajímavá, ale vlastní příběh Adunni vypoví mnohem více. Překlad Viktorie Hanišové byl pro mě uhrančivý; poznámka překladatelky mnohé vysvětluje, ale i bez ní pochopíme důležitost téhle jazykové odlišnosti a neobratnosti. Ovšem k pochopení nigerijské, možná obecněji africké reality mám já stále daleko . . . P.S. Koneckonců kdo z nás po 17.únoru 2022 chápe evropskou realitu? "Teď už vím, že dobrá angličtina není měřítko inteligentní mysli a zdravýho rozumu. Angličtina je jenom jazyk jako jorubština a igbo a hausa. Není na ní nic zvláštního, nic z toho nedá člověku rozum."... celý text

Umění umírat 2020, Ambrose Parry

I druhý díl téhle nezvyklé trojčlenky (viz název série) se mi líbil a přečetla jsem ho s velkým zaujetím. Souhlasím s komentářem soukroma, že název se moc nepovedl, ale v tomto případě to není vina překladu, v originále zní stejně, tedy stejně nelogicky. A rovněž souhlasím, že v této knize emancipační téma rezonuje ještě více, ale vzhledem k inteligenci hlavní hrdinky, k jejím cílům a hlavně k době, v níž se příběh odehrává, je to dost pochopitelné. Milé pro mě bylo setkání s Archibaldem Banksem, po doktoru Simpsonovi další osvícený lékař a skvělý člověk. Dvojice Lasička a Gargantua se nám tady představí trochu jinak, pro mě překvapivě. Takže já určitě doporučuju: Sarah, Will a doktor Simpson ani podruhé nezklamali. Mám ovšem neblahé tušení, že zklamání nám čtenářům chystá edice Vendeta: třetího dílu se hned tak nedočkáme . . . "Pokud ti proto připadá, že není dost dobrý . . . řekl bych ti, ať nesoudíš člověka podle jeho chyb, ale podle toho, zda se z nich poučil."... celý text