chaera
přečtené 423
Rubínová záře
2015,
Virginia Cleo Andrews
Knihy tohoto žánru většinou nečtu, proto nemám s čím toto srovnat. Zprvu mi to přišlo velmi rozvleklé a k tomu, co slibuje anotace, se dostaneme až někdy v polovině knihy. Ovšem ta první část mi přišla o hodně lepší, než život Ruby v New Orleans - atmosféra močálu, život tam a zápletky mi zkrátka přišly o mnoho poutavější. Po přestěhování to pak bylo na jedno brdo. Postavy rozdělené výhradně na ty "dobré" a "zlé" a nic mezi, nemluvě o tom, že jediný náznak vývoje postav byl u Ruby a jejího otce v úplném závěru knihy. Bylo tam pár zvratů, které jsem nečekala, ale jinak jsem byla celou druhou polovinu knihy poměrně otrávená z toho, jak všechny scény byly na stejný způsob - chudinka Ruby trpí (a nikdy ne vlastní vinou) a potýká se s nějakým neštěstím co kapitolu. Když čtu už x-tou situaci o tom, jak jsou na ni všichni zlí, tak už to ve mně zkrátka nevyvolává patřičný soucit. Někdy jsem byla až frustrovaná z toho, jak se Ruby nedokázala za sebe postavit a místo toho nechala ostatní, ať se k ní chovají, jak chtějí. Abych tento komentář zakončila pozitivně - opravdu se mi líbí styl psaní autorky, je velmi čtivý a dokáže vykreslit perfektní atmosféru jakéhokoliv místa. Navíc některé postavy jsou záměrně napsány tak, aby v člověku vzbuzovaly vztek, proto nemůžu mít autorce za zlé, že některé postavy opravdu nemůžu vystát. Přečtu si i druhý díl (hlavně proto, že ho mám doma taky), ale celou pentalogii nejspíš nepřečtu. Na to mě osud Ruby příliš nezaujal. 3.5/5... celý text
Americký deník
2019,
Jana Ciglerová
Do knihy jsem šla bez jakýchkoliv očekávání a upřímně jsem si nemyslela, že by mi dokázala dát něco nového - a hle jak jsem se v tomto zmýlila! Spousta zajímavých postřehů na poměrně malém počtu stran (malém v poměru s množstvím informací) a autorka má velmi příjemný a svižný styl psaní, takže se kniha čte neuvěřitelně rychle. Oceňuji také, že dokázala zůstat nezaujatá a místo polemizování o tom "kdo to dělá lépe" pouze předkládá své postřehy a nechává na čtenáři, ať si udělá názor sám. 5/5... celý text
Muž, který sázel stromy
2009,
Jean Giono
Tak nějak nevím, jaké pocity ve mně tato kniha zanechala. Kdyby se jednalo o opravdový příběh, nejspíš by mé dojmy byly silnější. Je to milá povídka s dobrou myšlenkou, ale takových povídek jsem už četla několik, že to na mě zkrátka nedělá takový dojem jako na ostatní (soudě podle hodnocení). Knihu bych s čistým svědomím doporučila ostatním, ale na 5 hvězd mi to zkrátka nepřišlo. 4/5... celý text
Láskou ji nespoutáš
2018,
Atticus (p)
(čteno v originále) Tato sbírka se mi líbila o hodně víc, než Milk and Honey od Rupi Kaur, kterou zmiňuje anotace. S básněmi od Atticuse se dokáži více ztotožnit a navíc z jeho veršů sálá tolik pocitů, že mi z toho srdce plesá. Určitě po této knize ještě někdy sáhnu, moc se mi líbila. 5/5... celý text
Krysař
2016,
Viktor Dyk
Poslouchala jsem ji jako audioknihu a nijak zvlášť mě nezaujala. Líbil se mi jazyk, jakým je kniha napsána, ale obsah samotný mi moc zajímavý či čtivý nepřišel. 3/5
Afterdark
2014,
Haruki Murakami
Tento komentář se snažím napsat již po několikáté a pořád nevím, jak přesně uchopit slova, abych vyjádřila přesně to, co ve mně tato kniha zanechala za pocity. Ještě jsem nenarazila na žádného autora, který by ve mně svým psaním dokázal vyvolat to, co Murakami. Jeho příběhy (alespoň ty, co jsem zatím měla možnost číst) působí tak reálně a lidsky, že si skoro připadám že lezu cizím lidem do soukromí a bezostyšně sleduji jejich životy. Tato kniha má dokonale vykreslenou atmosféru nočního Tokia, spletitost lidských vztahů i jakousi jednoduchost či spíše každodennost běžných lidí. I přes nízký počet stránek mi ale přečtení trvalo téměř celý den, protože jsem četla po kouskách, abych si s sebou pocity ze čtení mohla udržet co nejdéle. Jenže po přečtení nějak nevím, jak se vlastně cítím. Na Murakamiho otevřené konce jsem zvyklá, ale tady se přece jen cítím trochu ošizená a zmatená. K této knize se určitě ještě někdy vrátím. Mám pocit, že při více čteních si budu schopná vychutnat tento příběh ještě více. 4.5/5... celý text
Fangirl
2015,
Rainbow Rowell
Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo 14 a pamatuji si, že jsem z ní byla naprosto unešená. Nejspíš jsem měla toto dílo nechat v minulosti, ale o 5 let (a můj první vysokoškolský semestr) později jsem se rozhodla dát si re-reading a srovnat své zkušenosti s výškou s Cath. Chyba. Mému nynějšímu já se tato kniha neuvěřitelně příčí. Na jednu stranu jsem se dokázala s hlavní hrdinkou sžít, protože jsem zažívala velmi podobné pocity jako ona, když jsem nastoupila na výšku. Introverze, nové místo, žádní přátelé ani rodina, o kterou bych se mohla opřít. Na druhou stranu je děj neuvěřitelně rozvleklý (i když pořád netuším, co vlastně byla zápletka a jestli vůbec nějaká byla), postavy mění svůj charakter, jak se to zrovna autorce hodí, a posledních 150 stran bylo pro mě čiré utrpení, kdy jsem se nemohla dočkat konce. Hodnotím nakonec 3 hvězdami - pro mladší čtenáře fajn, pro lidi co už mají zkušenost s výškou definitivně ne. 3/5... celý text
Feminismus je pro každého
2018,
Chimamanda Ngozi Adichie
Srozumitelně vysvětluje co je podstatou feminismu a proč je důležitý. Určitě mohu doporučit ostatním, ať už se o feminismus aktivně zajímají nebo ne. 5/5
Stačí jen chtít
2017,
Joelle Charbonneau
Takový průměrný příběh. Pustila jsem se do něj zejména proto, že mi zápletka připomínala film Nerve a já byla zvědavá, jak se s tím autorka popere. Co se týče kladů, tak kniha se četla rychle, měla spád, akci a hlavně - teenageři se chovali jako teenageři a působili věrohodně. Vlastně celá zápletka na mě působila poměrně realisticky, jako něco, co by se klidně mohlo stát. Bohužel tento pocit trval přibližně jen do půlky knihy. Možná mají američané příliš odlišnou mentalitu, nebo jsem vyrůstala/dospívala v nějaké bublině, protože mi jednání postav v druhé části knihy často nedávalo smysl. Zprvu sympatická Kaylee mi po nějaké době začala pořádně lézt na nervy, jako by se vše mělo točit pouze kolem ní a všichni jsou zlí, protože se nechtějí nechat testovat kvůli dárcovství. A ve snaze zamaskovat logické mezery jsou všichni dospělí absolutní ignoranti. Navíc celé to rozuzlení mi přišlo poměrně přitažené za vlasy. Průměrná YA, která se snaží tvářit jako thriller. 3/5... celý text
Chata v Jezerní kotlině
2018,
Jaroslav Foglar
Re-reading. Chatu v Jezerní kotlině jsem poprvé četla jako dítě a hned se do ní zamilovala (zčásti jsem záviděla hlavním postavám jejich dobrodružství. I teď, když jsem dospělá, se této závisti pořád nemůžu zbavit.) Foglara mám moc ráda a nad motivy této knihy a jeho stylem psaní se tetelím blahem. Určitě se k této knize ještě někdy vrátím, i po letech se mi totiž líbí stejně jako se mi líbila, když jsem ji četla poprvé. 4.5/5... celý text
Nebudu lhát, fanfikce na wattpadu si sem tam přečtu, protože se přece jen jedná o dobrý oddych nad situacemi, které by se ve skutečném světě nikdy nestaly. Tessa je jako hlavní postava parádní - dokázala jsem se s ní ztotožnit a fandila ji na každé stránce. Kdyby byla celá kniha jen o ní, určitě bych ji hodnotila větším počtem hvězd než 2. Škoda jen, že celou knihu kazil Hardin, který jednak působí nereálně a druhak se mi jeho vztah s Tessou neuvěřitelně příčil. Jestli něco opravdu nemůžu vystát, tak je to klišé bad boy + good girl, přičemž náš hlavní bad boy vlastně není tak úplně zlý, protože pod tou tvrdou maskou schovává citlivou duši romantika. Fuj. Ještě uvidím, jestli dám šanci dalšímu dílu, protože tohle bylo opravdu na 2 hvězdy max. 2/5... celý text
Dekameron
2007,
Giovanni Boccaccio
Dny povinné četby už mám sice za sebou, ale Dekameron jsem si už dlouho chtěla přečíst, protože jsem kdysi jednu povídku z knihy četla a moc se mi líbil autorův styl psaní. Povídky se kupodivu četly docela rychle, ale s odstupem času musím říct, že mi zkrátka valná většina z nich splývá dohromady a až na pár výjimek mi jich v hlavě moc neutkvělo. Možná se k této knize ještě někdy vrátím a sem tam si nějakou povídku přečtu. 4/5... celý text
Tma
2018,
Jozef Karika
Z Trhliny jsem byla nadšená, proto jsem do této knihy šla s velkým očekáváním. To se bohužel nenaplnilo. Největší kámen úrazu vidím v tom, že mi osud hlavního hrdiny byl srdečně jedno. Ani v nejmenším mě nezajímalo, co se s ním stane, což je u tohoto typu knihy vcelku problém. Jeho charakter si protiřečil, myšlenkové pochody nedávaly smysl a často mě svým chováním vytáčel. Co ale autorovi nemůžu vytknout, je parádní vykreslení atmosféry a dobrý konec. Takové rozuzlení jsem opravdu nečekala, proto nakonec hodnotím 3.5/5... celý text
