Chesterton
přečtené 1145
Oskar a růžová paní
2006,
Éric-Emmanuel Schmitt
Divadelní představení, kde zralý muž brněnského Provázku hraje rychle dozrávající dítě jsem chtěla doplnit knihou. Není to nutné. Jen mi až u knihy došlo, že slzy jsou jen první a lehounko povrchní přirozenou reakcí na (vlastně Vánoční nebo klidně Velikonoční :o) poselství, které příběh přináší. Z představení na mě sálal radostný úžas z pochopení smysluplnosti komunikace se Stvořitelem? Dítětem z Betléma? Komunikace celoživotní, ale asi daleko víc té nové nebo znovu nalezené. Příběh je protkán mnohým, co rozbíjí zaběhlé lidské jistoty a vnímavému čtenáři nabízí možnost nahlédnout pod povrch křesťanského smyslu života. Rozbíjí mnohá klišé, která tváří v tvář smrti berou za své.... celý text
První terapie
2019,
Anna Fodorova
Trochu předvídatelný příběh, který ukazuje nesnadnou cestu ke skutečné profesionalitě v oboru psychoterapie vzhledem k osobnímu příběhu. Nečte se úplně špatně, ale rozhodně nic zásadně objevného. Ani Gail si mě svým přístupem příliš nezískala. Hodně bude záležet na pohledu čtenáře na psychoterapii. Pokud máte zdravou nedůvěru a dáváte přednost vypovídání se blízkému příteli, spíš vás to ve vašem postoji utvrdí. Z druhé strany, kdo má tendenci psychoterapii trochu přeceňovat, může v příběhu objevit její lidský rozměr. Tři a půl :o) Líbil se mi závěr s přesahem do osobní historie autorky. Asi se vyplatí poslechnout si rozhovor s ní.... https://www.youtube.com/watch?v=dVbSkpYoui4... celý text
Pokání mrtvých
2019,
Peter Tremayne (p)
Tentokrát to bylo trochu kolísavé. V úvodu opakování z minulých dílů, kde se klasicky ztrácíte ve jménech. Vytrváte-li, jste po zásluze odměněni dějem, který má spád, nápad i vtip. Celkově mě díly, kde jde o spiknutí a koketování s válkou baví o něco méně. Tady se přidalo ještě trochu věroučných sporů o starou a novou víru . . . tolik podobné naší současnosti. Vždyť touha po moci a jiné lidské pokleslosti se příliš nemění. Ano knihy si už dávno začaly být podobné, přesto mě vždy přitáhne Fidelmina osobnost a její realismus.... celý text
Noční motýl
2019,
Ondřej S. Nečas (p)
Asi to bude tou fantastikou, kde je autor doma. Chaotické a překombinované, jak píše evelýny je mému pocitu nejblíž. Po celou dobu jsem si připadala jako na houpačce. Popisy, čeština, neotřelé vyjadřování a hlavně atmosféra příběhu, kterou podtrhuje Jiří Švarc, jsou výraznými klady. Jenže téměř až do konce jsem se ztrácela v postavách - živých i mrtvých - a měla mnoho chvil, kdy jsem chtěla knihu zahodit. Napětí se sice stupňuje, ale přestávalo mě zajímat kdo i proč. Navíc mi tam taky chyběla historie. Příběh je natolik "opředen tajemstvím a temnou aurou", jak píše soupik2012, že mi přišlo, že se autor dlouho nemohl mezi fantasy a historií rozhodnout. Takhle pro mě historická detektivka vypadat nemá. Doposlechla jsem s pocitem "konečně" a jdu si odpočinout ke zkušenému autorovi :o)... celý text
Smrt komára
2006,
Jaroslav Velinský
Nezaměnitelná a nenapodobitelná atmosféra, toulky dělnickou Prahou jako na dlani, humor plynoucí jako život sám, všechno vylíčeno s živým zaujetím jako by nám k tomu trampský oheň plápolal. Vraha jsem tipla, byla to víc vyprávěnka než detektivka, ale absolutně nevadí. Velinský je můj letošní adventně-vánoční dárek. Spadl mi doslova a do písmene z nebe zdejší Databáze! Děkuji Ježíšku, už vím jak to děláš :o)... celý text
Čenž
2005,
Jaroslav Velinský
Je to moc milá jízda - první čtyři "Finkovky" plynule za sebou. Tento díl je zatím pro mě pomyslným vrcholem. Vtipná detektivní linka, kdy Ota a Květa Knedlík pátrají skrz inzeráty a střídá se tak uvěřitelnost s vtipnou náhodou až chvílemi hororem. Velinského fantazie je odpočinkově pohodová, trochu pohádková a plynule až neúmyslně vtipná. No, utírání nosu židlí si musím zapamatovat :o)... celý text
Našeptavač
2005,
Jaroslav Velinský
V tomto díle je kapitán Kid hodně pohádkář. Snad malinko přecenil s motivem i kombinacemi své síly, ale přesto jsou znát dobré spodní proudy - pochopila jsem, co chtěl příběhem říct, co mu leželo na srdci. S lehkým nadhledem vše neskutečně zábavné, protože líčeno s hravou lehkostí. Všechny jeho příběhy mají tak živého a nenapodobitelného ducha doby, že to je jejich hodnota sama o sobě, která překryje lehké nedostatky. Vypráví na jeden nádech a já se absolutně nemohu odtrhnout. Už vím co je pucvol a v každé knize se jako bonus mohu projít důvěrně známými částmi Prahy. A Ota jako alter ego autora je ten správný frajírek s citlivou duší co má na to provést nás všemi díly. Však správná detektivka je pohádkou pro dospělé.... celý text
Lidožrout
2004,
Jaroslav Velinský
Kde se mi skrýval tenhle plynulý, svištící vypravěč, co má v rukávu stovky vtipných a naprosto přesných hlášek? Zároveň úplně přirozených, protože on sám takhle odlehčeně opravdu vnímal svět. I ten šedošedý minulý. Ota Fink se pěkně vybarvuje a zápletka z toho všeho tápání znovu překvapí. Neskutečný úkaz.... celý text
Tmavá studnice
2003,
Jaroslav Velinský
Přečteno za dva dny. To už se mi dlouho nestalo. Zpočátku jsem si trochu zvykala, ale všechno tak lehce a zároveň fofrem běží kupředu . . . . . . ani vteřinu se nejde nudit. Doba minulá je ze všech stran a je to hodně odlehčený obrázek ve stylu "když už jsme v tom po uši, proč se všemu nevysmát"? Zápletka se vyloupne celkem z ničeho a finále pak stojí za to. První Fink, ale nikoli poslední. Zdá se to být návykové :o)... celý text
Prašina
2018,
Vojtěch Matocha
Pan Matocha má talent a bude mít u dětských čtenářů úspěch. Pro dospělé, co kromě napětí nebo zábavnosti čekají něco navíc, asi zůstane na půl cesty, jak píše Litocha a další. Za mě hodně ruší Jirkovy "milostné city". Třeba v druhém díle bude lépe. Matouš Ruml je pro audioknihu zdařilým interpretem, ale zase jsem přišla o luxusní ilustrace!... celý text
Za mě rozlučka s Čínou. Snad i s autorem. Vztahové vycpávky mi přijdou zbytečné až nedůstojné vzhledem k jeho vypravěčským kvalitám. Toto bylo hodně sci-fi.