Chesterton přečtené 1134

Sbohem buď, lásko má 2011, Raymond Chandler

[četba ČRo] Cynismus, sarkasmus, nihilismus, drsná škola, vše zabalené v nepřekonatelné barevnosti jazyka, popisu atmosféry a chandlerovském humoru. Mnoho částí je radost sama. Ovšem mou sklenkou kvalitní whisky už se spíš asi nestane. Sbližujeme se už mnoho let a teprve tentokrát jsem se kvůli vynikajícímu Petru Lněničkovi kousla a dotáhla americkou káru do cíle. Až příliš často mám u Chandlerovy stylizace pocity, které popisuje possekre . . . Ale zamilovala jsem se do hudrmanice (tak mi s láskou říkala kdysi mamča) tleskám překladateli a taky do růžového brouka. A do komentáře od HerrPilot samozřejmě. 4/3... celý text

Tovaryšstvo Ježíšovo 2000, Jiří Šotola

[četba ČRo] "Co chcete dělat? Rozdávat růžence? Mírnit hřích. Mírnit barbarství a surovost a nemravnost a bídu. Mírnit zášť a nevědomost, zahánět bludy a strach!" Výborně znázorněná doba jiráskovského pobělohorského temna. Taky díky naprosto excelentnímu Janu Vlasákovi. Obsahem se autor dopustil klasického totalitního posunu reality. Ano. Nepopírám, že v jednotlivcích se mohla posunout realita směrem od víry k hmotným statkům. Vidíme to ostatně v církvi i dnes, pokušení jsou velká. Ale Jiří Šotola se veze na Jiráskově vlně odpudivých jezuitů pálících knihy a to je velká škoda. To je ten rozpor formy a obsahu, kterého si všímá marlove. Přitom v mnohém jsou rozhovory Vojtěch Hada hluboké, mířící k podstatě víry i evangelia, protože jezuité zanechali samozřejmě ve společnosti převážně dobrou stopu. Jenže v prvoplánovém povrchním vnímání českého čtenáře může poškodit nejen vztah ke katolíkům, ale jako bumerang může po staletích škodit i církvím reformovaným. Kontroverze obrovská! "Celé Čechy jsou naše v neděli ... a od pondělka do soboty nejsou ničí, pletou si oremus a ornát. Kdyby sem zítra vpadli Turci nebo Švédové, náš drahý obrácený lid zase uláme kříže na kaplích. Nedá tam už možná kalich, ale třeba půlku prasete. Anebo nůž ... jsou zlí ..." 3/5... celý text

Zeptej se táty 2012, Jan Balabán

Je asi dobré občas sebrat odvahu a pohlédnout smrti do tváře ... abychom jednou nebyli příliš zaskočeni ... "Bože, Hospodine Šéfe, Mistře..." Vrátila jsem se k textu potřetí, tentokrát po roce, díky rozhlasové četbě a nebýt mnohých biblických odkazů, docela by mi Jan Balabán místy dost připomínal Jáchyma Topola. Minimálně záblesky hrubosti a vulgarity. Zároveň jsem si na druhý poslech užívala daleko víc místa, která se podobají čepovskému jazyku a jeho 'poetice'. Překvapilo mě, že sám ve svém textu zmiňuje "protestantskou úzkost", kterou jsem vepsala do minulého komentáře... vůbec jsem biblické a církevní odkazy vnímala daleko ostřeji a pozitivněji než při prvním poslechu... Používá, za mě hanlivé, slůvko 'pobožný' nebo míří kriticky do vlastních řad ohledně návštěvnosti protestatských bohoslužeb stejně jako do řad katolických... Chvilku jsem pomýšlela nad pátou hvězdou, ale totalitní reminiscence to pro mě trochu zabily i tentokrát... Jooo a ženské postavy zase nic - ale netuším, zda audiopodoba s excelentním Norbertem Lichým není trochu zkrácená oproti papíru? Nikde jsem to nenašla ... Možná, že jsme se nepotkali s Janem a Nedomovými naposledy :o) "Ty rozhodni, jestli to bude příběh soucitný nebo bezcitný." 4/5... celý text

Dobrodruhům 2020, Tereza Ramba

Ještě dlouho potom, co jsem několikrát po sobě vyposlechla hlas Terezy Ramba prosycený láskou k životu, světu, cestování, životnímu partnerovi i všem parťákům....listuju excelentně provedenou knihou papírovou a cestuju s Terezkou skrze fotky a znovu a znovu k tomu poslouchám i její hlas ;o) Stále to probouzí mojí dobrou náladu!!! "Spí. Zadělávám na kvásek a piju ranní kávu. Nejdřív se na náš kávovar jen tak dívám a raduju se. Dlouho přemýšlím, jestli si dám kávu normální, nebo vanilkovou a mléko normální, nebo kokosové. Těm možnostem se usmívám. Tyhle drobnosti si vždycky snažím užívat co nejdýl, než si zase zvyknu a budu je považovat za samo- zřejmost. Namíchám těsto, hezky rukama. Kyne a já si listuju Rettigovou. Mám ještě čaj a džus a všechno to mixuju v břiše. Je před sedmou ráno. V Praze je zima a mlha. Město spí. Já mám jet lag a tyhle tři hodiny ranní budu věnovat lívancům. A domácí šlehačce. Rozbordelím milión mističek, protože můžu. Větrám a topím, protože můžu. Vypiju milión kafí, protože můžu. Protelefonuju milión minut s babičkama, tetama a mámama, protože můžu. Vyperu milión praček, protože musím. Moje oblečení je hlínou úplně ztvrdlý, ale je pravda, že nikdo jinej tolik nepadal. Pozvu ty, co mám ráda, a kdo nebude moct, tomu rozvezu. Budou v nich jablka a skořice s cukrem. S bílým cukrem! Budou nadýchaný a tlustý jako ruka. Přesně tak, jak je dělá babi Mařenka. Abych si připomněla, že jsem doma. Abych si připomněla, že je podzim. A že civilizace není tak špatná, protože generuje lívance. A i když teď budu bojovat s časovým posunem. Nedostatkem samoty. Nedostatkem času. Dostatkem lidí. Dneska tě vzbudí vůně."... celý text

Dobrodruhům 2020, Tereza Ramba

Ještě dlouho potom, co jsem několikrát po sobě vyposlechla hlas Terezy Ramba prosycený láskou k životu, světu, cestování, životnímu partnerovi i všem parťákům....listuju excelentně provedenou knihou papírovou a cestuju s Terezkou skrze fotky a znovu a znovu k tomu poslouchám i její hlas ;o) Stále to probouzí mojí dobrou náladu!!! "Spí. Zadělávám na kvásek a piju ranní kávu. Nejdřív se na náš kávovar jen tak dívám a raduju se. Dlouho přemýšlím, jestli si dám kávu normální, nebo vanilkovou a mléko normální, nebo kokosové. Těm možnostem se usmívám. Tyhle drobnosti si vždycky snažím užívat co nejdýl, než si zase zvyknu a budu je považovat za samo- zřejmost. Namíchám těsto, hezky rukama. Kyne a já si listuju Rettigovou. Mám ještě čaj a džus a všechno to mixuju v břiše. Je před sedmou ráno. V Praze je zima a mlha. Město spí. Já mám jet lag a tyhle tři hodiny ranní budu věnovat lívancům. A domácí šlehačce. Rozbordelím milión mističek, protože můžu. Větrám a topím, protože můžu. Vypiju milión kafí, protože můžu. Protelefonuju milión minut s babičkama, tetama a mámama, protože můžu. Vyperu milión praček, protože musím. Moje oblečení je hlínou úplně ztvrdlý, ale je pravda, že nikdo jinej tolik nepadal. Pozvu ty, co mám ráda, a kdo nebude moct, tomu rozvezu. Budou v nich jablka a skořice s cukrem. S bílým cukrem! Budou nadýchaný a tlustý jako ruka. Přesně tak, jak je dělá babi Mařenka. Abych si připomněla, že jsem doma. Abych si připomněla, že je podzim. A že civilizace není tak špatná, protože generuje lívance. A i když teď budu bojovat s časovým posunem. Nedostatkem samoty. Nedostatkem času. Dostatkem lidí. Dneska tě vzbudí vůně."... celý text

Glatz 2023, Tomasz Duszyński

Obrovsky mě zaujala práce se slovy a úsporný styl psaní, který autor používá k plastickému vystižení atmosféry Klodzka po Velké válce. Zprvu jsem se musela mnohokrát vracet zpět, abych pochopila o čem čtu, ale potom všechno zaklaplo a chraplák Jakuba Gottwalda výborně dokreslil ponurou meziválečnou atmosféru. Stejně jako jaroivu mě detektivní linka až tolik nebrala. Daleko víc mě bavilo, kterak Duszyński slovy dokonale vykreslil poválečnou temnotu nedůvěry, podezřívání, pomsty, která měla sílu zplodit následné příšery ... všechno je pečlivě cizelováno, jak píše milary! Taky bylo fajn nutné dohledávání informací o Výmarské republice a jiné oprášené dějepisné mezery v mém vzdělání ... Úvod s opilým profesorem pobavil, ale i tajemný Klein a jím vybraný Franz Koschella jsou dobrá dvojka a občas něco zajiskřilo. Dlouho jsem váhala, ale nakonec dám plný počet i přesto, že závěrečné ultratemno v podobě zednáře Langera a jeho vizí mi překombinovaností trochu zkazilo celkový dojem, ale stejně se už těším na další díly. 5/4... celý text

Dobro a zlo 21. století 2022, Marek Vácha

"Zlo je absolutně nekreativní, je pořád stejné. Dobro je naopak jiskřivé, tvůrčí, roztančené, sebeironické a velmi humorné. Znáte snad nějakého diktátora, který by měl smysl pro humor? Když přijde kajícník ke zpovědi, myslí si, jaké kdovíjak extra originální hříchy má. Ale není to pravda, každý máme stejné. Zlo je opravdu zoufale nekreativní." "Všichni vyčítají křesťanům, že jsou pokrytci, že hlásají Desatero, ale že sami podle něj nežijí, že jsou závistiví, sobečtí a pokrytečtí. Ten postřeh je přesný a je to tak. Všechny kritiky zvu na prvních pět minut jakékoli mše svaté. První společnou a nahlas deklarovanou modlitbou je: „Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším, myšlením, slovy i skutky, a nekonám, co mám konat. Je to má vina, má veliká vina..." Do kostela tedy přicházíme jako parta průšvihářů, lidí, kteří velmi dobře vědí, že s Desaterem problémy mají, že by podle něj mohli a asi i chtěli žít, ale že vůle člověka je slabá, že nám to moc nejde a že víme moc dobře, že nám to nejde a že nejsme lepší než ostatní. Opět Chesterton řekne, že světec je ten, kdo ví že je hříšník. To je ten rozdíl. Zdá se, že Putin, Stalin a další diktátoři takto o sobě neuvažují." Další rozhovor, který měl dělat úplně někdo jiný. Zejména úvodní slova Kláry Mandausové mě donutila na chvíli knihu odhodit. Manžel ji četl neskutečně dlouho z podobných důvodů. Orko je v zásadě stále stejný a konzistentní, ale špatně si vybírá s kým rozhovor vést. Mohu podepsat komentář Žirka. Takový Martin Veselovský by určitě vedl čtivější i hlubší rozhovor :o) Ovšem, komu KM nepřekáží, určitě čtěte a přidejte si čtvrtou hvězdu. Inspirativních témat a pohledů je v knize dostatek! 3/4... celý text

Dýně útočí 2023, Paolo Gulisano

Název není ideální, ale naznačuje směr, kterým může kráčet bezduchá část společnosti. Stejně tak text mohl mít ještě nepatrně lepší strukturu ... Podstatou je vysvětlit původní keltský význam a smysl předvečera svátku všech svatých, kterému křesťanství přidalo hloubku a realismus. Komerční Helloween potom postupně vyprazdňuje a překrucuje obojí. Je Helloween snahou zesměšnit realitu a vážnost smrti? Odsunout vážnější myšlenky do pozadí a rozptýlit se rejem masek? Může za tím být i víc a minimálně je dobré to vědět a mluvit o tom, protože žádné naše konání by nemělo být bezduché. Je tu komentář odpad, který obsah textu asi příliš nepochopil - nejde o to brát dětem oblíbenou zábavu, ale upozornit na možné směřování hravé formy do hlubin okultismu. Což asi u velké části dětí vyřezávajících dýně nehrozí, ale dospělí by to vědět měli a dětem vysvětlit. Smyslem textu není něco odsoudit, ale dát vše do správných souvislostí. 5/4... celý text

Jedovatá stopa 2024, Colleen Cambridge (p)

Starosvětské, nenáročné, ale čtivé. Phyllida je svou nesnesitelností často vtipná zvlášť v kombinaci s řidičem Brandfordem a štěnětem Myrtle. Další díly spíš vyhledávat nebudu, ale pro jednou jsem si tu laskavou jednoduchost užila. 3/4... celý text

Strašidlo minulosti 2024, Jaroslav Velinský

Měla jsem maličko strach, jak bude Ota Fink znít do ucha a bylo to excelentní. Libor Hruška je vynikající interpret našeho Oťáska a jde mu i holka House a kdejakej komunistickej týpek. Vychutnala jsem si podruhé atmosféru padesátých let s návratem do poválečných časů Otova mládí do posledního detailu. A už vím, co je flachcangle :o) Děkuji nakladatelství Tympanum, že sáhlo do tvorby Mistra Velinského. Jen tak dál. 6/6... celý text

Exodus 2024, Leon Uris

"Ari Ben Kanaan patří k těm výjimečným lidem, kteří se dokážou spolehnout jen sami na sebe. Od té doby, co se jako chlapec naučil zacházet s býkovcem svého otce, už nikdy nepotřeboval jiného člověka .... je povznesen nad všechny pocity, které ovládají ostatní smrtelníky..." Krutý a bolestný příběh z mnoha důvodů i z toho současného stavu věcí v Gaze. Četla jsem v roce 1991, když kniha poprvé vyšla česky a byla jsem 'nadšená'. Zejména z informační hodnoty příběhu zjemněné příběhem románovým. Druhý kontakt po letech už byl střízlivější. Zkrátka "do stejné řeky dvakrát nevstoupíš"! Samozřejmě jsem cítila stejnou bolest a nespravedlnost nekončícího utrpení židovského národa, co je stále obětním beránkem pro svou semknutost, odlišnost a určitou věrnost. Zároveň opovržení až zhnusení nad poválečnou britskou správou. Jen k tomu vnímám navrch smutnou marnost lpění národa na překonaných starozákonních formách. V něčem mnohé chápu, ale zároveň bych tomuto národu přála, aby alespoň trochu a alespoň část Židů dokázala v něčem překročit svůj stín. Což je samozřejmě obrovsky těžké až nereálné se staletími kulturního i bolestného dědictví v zádech. Ale u tohoto textu a reality současnosti mi to nemohlo nejít hlavou... "Izrael je mostem mezi temnotou a světlem"? Moc se mi líbí poslední odstavec komentáře lilites! A hodně souzním i s helena8303 a Sobolosh nebo dědekhank. Rozhodně stojí za přečtení i přes lehkou idealizaci Židů a možná zbytečnou americko-izraelskou milostnou linku :o) Vladislav Beneš se zhostil audiopodoby na výbornou! 6/6... celý text

Klobouk s oblohou 2005, Terry Pratchett

"„Stane se tím člověkem?" opakovala. „Ajto. Zvostane tomu aj vaše vzpomínání a všecko. Jenomže... vás to změní. Dá vám to spoustu sily, ale oplantá vás to a přívlastní si vás to. A ten poslední maličký zvostateček, co z vás eště zbývá... no, ten sa nejspíš bude bránit a bránit, ale bude čím dál tím menší a menší, až zmizí docela a z vás zvostanou enem vzpomínky." Výrazně lepší než první díl. Humor je stejně vynikající jako pozorování mezilidských vztahů a zákonitostí. A hodně vážných témat. Tonička v dialogu s bábi Zlopočasnou výborné. Dost tady autor zabrousil do magie a občas mu to zaskřípalo, ale to je jen má rozmazlenost Lewisem a Tolkienem. Terry asi neměl na víc... 3/4... celý text

Nikdy není pozdě na šťastné dětství 2019, Beatrice Landovská

[četba ČRo] Nevím zda bych sáhla po papírové knize, byť má výbornou obálku. Zuzana Slavíková mi zprvu taky nepřišla ideální interpretkou, ale postupně jsem si na její styl zvykla a nebylo to zlé. Vynikající a zcela pravdivý název knihy. Moc jsem se bavila Betiným nadhledem a humornou nadsázkou. Věřím, že až tak velká nadsázka to není - soudě podle vlastního vnímání Pavla Landovského po revoluci. Jenže kniha má tak dokonalou atmosféru totalitních Vokovic, zážitků se soudružkami v krimplenových kostýmcích, parádními pokoji a dalšími normalizačními laskominami, že si mě získala téměř okamžitě. Znamenitý příběh, který je výrazně zábavnější číst než doopravdy žít. Autorka se vypsala z dětských trablů stylem "co tě nezabije ..." Další kamínek z bolavé mozaiky normalizace. "Ve světě, kde jsme vyrůstali nikdo netušil, že i děti mají duši." Díky. 5/5... celý text

Vražda v zastoupení 1967, Josef Škvorecký

[četba ČRo] Vřelé díky pro marlowa! Díky jeho komentáři jsem prošvihla v četbě na Dvojce jen první dvě kapitoly! Zamilovala jsem si buldoka Jajtelese a chtěla bych ochutnat Vinořskej výtok! Zprvu jsem dost bojovala s textem, je znát má 'zpovykanost' všemi 'hloupými' a jednoduchými, současnými detektivkami typu Stvůra apod! Tohle je jiná kvalitní a silná káva ;o) Luxusní atmosféra protektorátu v Praze, v místech, co všechny důvěrně znám (třeba u kostela sv. Rocha zůstali uvězněni synové jako malá skautská vlčata po zavíračce v listopadu na Dušičky a kdoví, přes kterou zeď lezli ven ;o) Něčím mi pan Škvorecký připomněl Velinského Finkovky. Asi vynikající živou atmosférou - noblesní i trochu žižkovsky šmíráckou, i přes to hnusný temno zábavnou, moc fajn. Lukáš Hlavica je výborná volba interpreta. 5/5... celý text

Petrkovu s láskou: sborník pro Bohuslava, Daniela a Jiřího Reynkovy 2014, Aleš Palán

Takoví jsme! Duše pápěrkové létají ze země do země Duše lehkovážné vyměňují zemi svou za zemi cizí Duše pevné ve své zemi setrvávají ale z nejvyšší Duše, Duše přesvaté Do země padají, takže my chodíme po duších, chodíme si po Duších a bereme chaos na lehkou váhu--- jako by bylo samozřejmé procházeti chaosem a přitom vycházeti z řádu ! 1967 Ivan Diviš 9. května ____________ Fascinující, třpytivý kamínek do mozaiky obrovské šíře a dosahu víry, kultury, ale i prostého života rodiny Reynků. Kromě veršů, grafik či fotek, objevíte kdo dělal korouhvičku s kohoutem na petrkovský zámeček či čítával s Jirkou a Daníkem "prostonárodní" pohádky na "pohádkové lavici"... Kterak Bohdan Holomíček fotil Annu Fárovou při kydání hnoje a francouzské konverzaci... A vůbec nevadí, že se vám každý rukopis nepovede do detailu rozluštit. Díky Aleši Paláne. 7/7... celý text

Angličan 2022, David Gilman

Řemeslně jistě výborně čtivé (byť úvodní kapitoly z Afriky mě skoro odradily) první část v Evropě byla celkem vyvážená nejen pro kluky, dost mě to bavilo, i když nejde úplně o můj top žánr. Nalákal mě vynikající Jiří Vyorálek... Část v Rusku byla z mojí optiky malinko zbytečná (poslouchala jsem zrychleně:) trochu shodila uvěřitelnost. A šlo odhadnout finále :o) I když rešerše z Ruska autorovi dost věřím, protože stručně a polopaticky vysvětlí prolnutí pravoslaví s Putinem, za to palec nahoru. Vlastně dost obecně smutná zákonitost. Koho toto baví, jistě kvalitní styl. 4/4... celý text

Flashky 2014, Eva Zábranová

Výborná kniha, výborný doplněk Zábranových deníků, výborný vývoj obsahu komentářů během deseti let zde :o) Určitě je to i odstupem let a přece jen větším povědomím o normalizačním osudu poctivého, citlivého a (asi) ke své škodě emotivního, vynikajícího básníka, spisovatele a překladatele. Opravdu to není zahořklé! Smutné, bolestné, prosycené úzkostí otce i dcery, ale daleko víc láskou a snahou o vzájemné pochopení. Eviny vzpomínky rozkrývají mnohé. Třeba složitost a vrstvy tehdejšího (i otcova) přístupu k Církvi a víře, obtíže Zábranovy povahy včetně traumatu z rodinných poměrů. "Tchán byl dělník a pokrytecký pámbíčkář." "Vyrůstám s jejím umíráním a pochopím, co znamená ČEKAT." Moc se mi líbila možnost chvilku kráčet ve stopách "velkého táty" očima holčičky a mladé ženy... A navíc teď bydlím kousek od jeho bytu v Malešicích :o) 6/6... celý text

Dora: Monolog dcery Boženy Němcové 2012, Milena Štráfeldová

Složitost a rozporuplnost doby i osobnosti ikony české literatury na podkladě korespondence. Tatiana Medvecká v rozhlasové adaptaci vynikající.

Šepot z lesa 2022, Kateřina Surmanová

Nakonec je to podstatně líp vystavěno než Tři sekery, kde za mne autorka příliš tlačí na pilu nebo zapomněla cizelovat. Začátek stejně rozvláčný, ale květnatost líčení mě díky Vasilu Fridrichovi bavila. Vypráví příjemnou češtinou a když nejste netrpěliví, můžete si "napětí" docela dobře užít. Taky si u mě napravila reputaci ohledně exorcismu, který zde použila daleko realističtěji a ještě jí tolik nepadají "křesťanský hračky do kanálu" :o) Je to docela pohodová směs žánrů, kterou jsem si užila pro svou jinakost a hlavně vykreslení vztahů víc než různá literární témata s nádechem růžové... Bavila mě minulost i současnost, Orlické hory a ještě mám tip na knihu Mrtvý hraje šach :o) Určitě bych nemusela opakovaně číst, kterak se Petrovi schovávají varlata do břicha, to bylo hodně slabé, asi jsme se místo toho mohli dozvědět víc o slovanské mytologii :o) A jo, 'rozšířila' jsem si obzory o techniku channelingu :o) 4/4... celý text

Dobrodruhům 2020, Tereza Ramba

Ještě dlouho potom, co jsem několikrát po sobě vyposlechla hlas Terezy Ramba prosycený láskou k životu, světu, cestování, životnímu partnerovi i všem parťákům....listuju excelentně provedenou knihou papírovou a cestuju s Terezkou skrze fotky a znovu a znovu k tomu poslouchám i její hlas ;o) Stále to probouzí mojí dobrou náladu!!! "Spí. Zadělávám na kvásek a piju ranní kávu. Nejdřív se na náš kávovar jen tak dívám a raduju se. Dlouho přemýšlím, jestli si dám kávu normální, nebo vanilkovou a mléko normální, nebo kokosové. Těm možnostem se usmívám. Tyhle drobnosti si vždycky snažím užívat co nejdýl, než si zase zvyknu a budu je považovat za samo- zřejmost. Namíchám těsto, hezky rukama. Kyne a já si listuju Rettigovou. Mám ještě čaj a džus a všechno to mixuju v břiše. Je před sedmou ráno. V Praze je zima a mlha. Město spí. Já mám jet lag a tyhle tři hodiny ranní budu věnovat lívancům. A domácí šlehačce. Rozbordelím milión mističek, protože můžu. Větrám a topím, protože můžu. Vypiju milión kafí, protože můžu. Protelefonuju milión minut s babičkama, tetama a mámama, protože můžu. Vyperu milión praček, protože musím. Moje oblečení je hlínou úplně ztvrdlý, ale je pravda, že nikdo jinej tolik nepadal. Pozvu ty, co mám ráda, a kdo nebude moct, tomu rozvezu. Budou v nich jablka a skořice s cukrem. S bílým cukrem! Budou nadýchaný a tlustý jako ruka. Přesně tak, jak je dělá babi Mařenka. Abych si připomněla, že jsem doma. Abych si připomněla, že je podzim. A že civilizace není tak špatná, protože generuje lívance. A i když teď budu bojovat s časovým posunem. Nedostatkem samoty. Nedostatkem času. Dostatkem lidí. Dneska tě vzbudí vůně."... celý text