Chesterton přečtené 1159

Stvůra 2022, Kristýna Trpková

Nakonec příjemné překvapení, nic moc jsem nečekala od knihy s výbornou obálkou ... Adam je na facku, Laura jen nepatrně vyšší sympatie - trochu připomíná Oldřišku Milnerovou Sáry Saudkové... Ale postupně se všechno usadí a vyloupne se fajn letní oddechovka. Na prvotinu mladé autorky to není špatné. Vyšetřování mě bavilo a už se těším na návštěvu Vesnice. Zuzana Kajnarová výborná, malinko mi její hlas evokoval Specialisty :o) 4/2... celý text

Nikdy nevystoupat na vrchol 2019, Paolo Cognetti

Jsem totálně nevrcholová. Odjakživa. Vystoupat na vrchol je naprosto super! Miluju ptačí perspektivu a taky na vrcholu v tichém vánku umím vnímat jemný boží hlas . . . (pokud to není Sněžka či jiný profláktutý vrchol v sezoně) Ale nemusím to mít pokaždé, když se vydám směrem vzhůru do kopců. Asi proto se mi na stránkách knihy pobývalo zvolna, lehce a velice dobře. Byla tam příroda, přátelství, lidskost, zvídavost, obdiv, úcta i údiv. Minimum nepochopení. A mnohá nádherná zvířata. Včetně sněžného levharta, kteroužto knihu jsem kdysi měla v knihovně... Taši dele. Tohle pomalé čtení mě bavilo daleko víc než nedávno čtená (svým způsobem taky nádherná, ale od poloviny dost úmorná) Sara Baume. Sedm věží bylo zprvu podobným laskavým a pomalým čtením, ale chyběly mi tam vztahy... A protože jsou Cognetiho knihy hodně přemýšlivé, vyčetla jsem z textu osobní vidění Nepálu, Tibetu a Himalájí. Za mě, jen když vůbec neznám kořeny vlastního náboženství ocením náboženství pro mě exotické. Nebo potom pokud jsem opravdu v důvěrném kontaktu s Bohem ve vlastním náboženství, mohu svobodně projevit úctu bez pocitu ohrožení. Kniha jistě není pro každého, ale pomalým, přemýšlivým a srovnaným duším může udělat dobře... 4/5... celý text

Ostrov 2014, Roy Jacobsen

Chladně věčné a přitom tolik vřelé. Jakoby obyčejný popis každodenního obyčejného života. Běžné starosti v neběžném prostředí, ale hodně lákavé svým pokojem. A vtahující. Nic moc se neděje a zároveň se děje všechno. Je to oslava široké rodiny a pokojné vzájemnosti. Kterak rodinné společenství na ostrově dokáže v drsných podmínkách žít sounáležitost a zcela samozřejmě přimout dvě opuštěné děti. Připomíná to trochu Jóna Kalmana Stefánssona, ale jen severskostí, Jacobsen není tolik vyhrocený. "Zmizí-li zrak, ostatní smysly se zbystří, pronikavá vůně kopřivy a vřesoviště, chaluh a mokré vlny, mlhy tak slané jako moře, z něhož povstala, jako studené pohlazení někoho cizího, a přestože kajky roztáhnou křídla a rozloží je na zem a hmyz a zvířata ztichnou jako lidé, mlhou se nese podivný zvuk, cosi jako šum moře v lastuře nebo svist mrtvé myši tažené po suchém sněhu. Neuplyne však ani hodina či dvě a slunce tomu učiní přítrž, nejdřív se ukáže jako vařené tresčí oko v oparu o pár stupňů severněji, pomalu žloutne a zlátne, až rozředí a rozpustí poslední závoj a opět uvolní výhled do všech stran, jako když po vypustí divocí koně. To pak všichni mají pocit, jako by se jim pracovní den rozdělil na dvě poloviny anebo jako by do starého dne dostali darem den úplně nový, a můžou se znovu chopit kosy." Nečekaně příjemné překvapení. 5/6... celý text

Tvořit nové věci: Mnich a terapeut 2023, Josef Beránek

Letos o noci kostelů se nám cestou z letní scény divadla Ungelt, připletla do cesty Fortna a mohli jsme v teplé letní noci projít budovou modlitby....a teď jsem se dozvěděla celý příběh... Stejně tak jsme dvakrát mohli s mužem prožít Manželská setkání...a jsem za to vděčná. Otec Glogar nám s velkou pomocí Josefa Beránka otvírá svou životní a duchovní cestu. Nechají nás nahlédnout do vedení karmelitánského společenství i na cestu psychoterapeutickou. Rozhodně je to muž otevřený vůči většinové společnosti a velmi činorodý. Stejně jako jasminečka se zamýšlím nad fázemi duchovního růstu. ________________________ Chaotik@formatik@skeptik@mystik "Pokud jste si určitou fází prošel, rozumíte těm, kdo v ní setrvávají. Pokud jste v ní stále zanořen, těžko pochopíte ty, kdo se pohybují v té následující. Pokud jste nahlédl do fáze mystika, neznepokojují vás hloubavé otázky skeptika. Pokud jste formatik, drásají vás pochybnosti skeptika i smířlivost mystika." Inspirativní rozhovor. __________ A přece jen ještě jedna poznámka pod čarou - nepatrně by mě zajímal i rozhovor s Petrem Glogarem vedený jiným (více konzervativním) tazatelem :o) protože tam byly milimetry, se kterými úplně nesouzním a potřebovala bych se doptat :o) 4/5... celý text

Velké léto 2023, Ewald Arenz

Zklamání z velkých očekávání. Po vynikajících Starých odrůdách mi přišel příběh i pro mládež povrchní a docela sentimentální. Linka s prarodiči nedotažená. Trochu moje chyba asi. Bylo tam pár milých i vtipných rozhovorů, ale zápletka s Johannem mi taky moc nesedla. Co se hodně povedlo bylo přemýšlení šesnáctiletého kluka, to autor vystihl dokonale a dobře tomu odpovídá interpret audioknihy. 3/3... celý text

Čajová dívka z Kolibříkové ulice 2020, Lisa See

Všechno začalo jako hodně nechutné drama po porodu dvojčat, které Akhové označují za lidský odpad. Bylo mi smutno a přemýšlela jsem o odložení knihy. Bylo by to škoda. Z nadhledu je to trochu pohádka či americký sen, ale to není na příběhu to nejvíc podstatné. Li-jen je silná žena, ale silná ženským, křehkým způsobem... Obsahem se prolíná tolik témat. Jasně, že mi hned naskočil čínský sirotčinec z dokumentu Nebe Tomáše Etzlera. Stejně tak mě zasáhla i pobavila psychoterapeutická skupina adoptovaných čínských děvčat z Kalifornie i další osudy Haley. Určitě to není jen kniha o čaji i když pchu-er hraje obrovskou roli a hodně se o něm dozvíte. Velká spokojenost. Ivana Jirešová načetla výborně. 6/6... celý text

Krvavý měsíc 2022, Peter Tremayne (p)

Fidelma prozkouší vaši trpělivost, ale za to se naučíte péct ježky. Dobré to bylo, ne nejlepší kousek, ale dobrá irská klasika na dovolenou. 4/4

Mlýn na ponorné řece 1974, Alfred Technik

Dokonalý atmosférický ponor do dob minulých. Trochu mi to dalo zabrat u slunných jižních moří, ale nakonec jsem ocenila vtahující popisy přírody, Moravského krasu a zejména Janovo sbližování s lidmi, co mělo přes všechno dobrý konec. Malinko stereotypů u místního jezuity, ale asi se i stávalo. Dílko, co příjemně vybočuje z mých běžných žánrů, lehce ponuré, ale nikoli temné. 4/5... celý text

Noc světlonoše 2021, Peter Tremayne (p)

Naše emancipovaná Fidelma se nudí a hned se před našimi zraky rozehraje komplikovaná partie...někdy až příliš...a přesto se čte jedním dechem. Samhain roku 671. Příchod období tmy. Četla jsem i lepší kousky, ale stále mě to baví, slušná úroveň a těším se na další. 4/4... celý text

Židovka z Toleda 2018, Lion Feuchtwanger

Obrovský tlak i síla dějin a malost lidská, člověčí se setkávají se vskutku vynikajícími mistry slova. Aleš Procházka je pro mě o chlup větším mistrem než Feuchtwanger, ke kterému bych výhrady měla :) Apoteóza arabské civilizace? Ano. Ztuha se mi úvodem kousalo, byť všechny klady znám a jsou nesporné! Rihatama to napsala výborně, skoro nemám, co dodat. Šablonovitost a určitý stereotyp (nejvíc ohledně křesťanů), je tam bohužel obrovský. Hodně se Feuchtwanger dotýká diplomacie i přetvářky v soužití tří monoteistických náboženství ve středověkém Španělsku. Jehuda ibn Ezra je vlastně dost šílená postava vzhledem ke svým dětem. V milostném vztahu muslima a židovky se potom potkávají zprvu pozitiva a možnosti pokojného soužití, což je ovšem vzhledem ke kořenům a tradicím islámu, který nikdy nebyl a nebude nepolitický, více než nereálné. Bolestná naivita židovské dívky je věčná. Bohužel. Dvojakost nikdy není štěstí. Tma hříchu vyniká ve zprvu sympatické postavě zahradníka Belarda. "Mojžíš pro mě znamená stejně tolik co Kristus a ten stejně tolik, co Mohamed." "Pozemská láska, to je jako lízat med z trnů." "Rozkoš z moci je nejtrvalejší ze všech vášní. Je to báječná zábava." "Kdo chce, aby mu jeho sokol prokazoval dobré služby, nesmí mu dát žrádlo, musí mu tím žrádlem kývat před očima." Bylo to moje první rande s Feuchtwangrem a jistě ne poslední. Velice mě to celé bavilo. Zejména pomalý rytmus knihy. Taky bych nevynechala ani písmeno! Každé velké náboženství má své ideály a trochu odlišné kladné stránky a všechna zhruba stejné hříšníky. A ano, tolik se od 12. století nezměnilo protože temné i světlé stránky jednotlivého člověka se nezmění a výchova celé společnosti je nadlidský úkol. Četla jsem trochu jako přípravu na muslimskou Albánii (a protože krásná Sevilla byla vloni) a tam mě spíš trochu jímal smutek než oslava arabské kultury. Už třeba z prázdných mešit a odpudivých muezinů z trapných amplionů ve tři hodiny v noci. Obrovský úpadek středověké kultury! Pravoslaví tam působí jako skanzen a katolické funkční kostely by spočítal na pár prstech. Hodně mi tam bylo smutno. 8/8... celý text

Mosazná postel 2008, Jaroslav Velinský

Snad pro vyvážení historické dramatičnosti začíná tahle Finkovka úžasně hravě, slovně tvořivě a odlehčeně. Je to přesně styl, co miluju. Ve spodních i svrchních proudech obrovské historické drama, co doznívá dodnes, ale všechno luxusně zabalené do finkovského dobového humoru s odkazy nejen na brakovou literaturu, ale i třeba stavební slohy od baroka po Gočára :o) Pobavil mě lososový krém a otisk chrupu v něm. Celkově na dovolenou ideální. Jen finále mi přišlo trochu přitažené za pačesy, takže jedna hvězda spadla do kanálu. \_(``)_/ 6/4... celý text

Mnich v zajetí islamistů 2020, Jacques Mourad

"Lze vůbec na jedné straně prožívat vztah s Bohem a na druhé straně uplatňovat násilí?" "Tito lidé zemřeli, abychom my mohli žít." "Ano. Násilí je součástí muslimské tradice, je dokonce zmiňováno častěji než milosrdenství, jak mi řekli sami džihádisté. Není třeba bát se vyslovit to nahlas." Extrémně radikálně pokojný syrský katolík Jacques Mourad tváří v tvář extrémně radikálnímu politickému islámu. V prvních kapitolách se dozvídáme o autorově dětství, rodině a ne zcela snadné cestě ke kněžství v Aleppu; soužití s muslimy v klášteře Svatého Mojžíše Habešského a v dnes již neexistujícím klášteře St. Elian (1500 let starý, zničen islamisty v roce 2015) A souběžně o zajetí a bolestných prožitcích s islamisty... V závěru potom o vyhlídkách Evropy co popírá svoje křesťanské kořeny a otvírá se svou mentalitou budoucnosti podobně společného soužití s extrémním islámem v množství současných uprchlíků jejichž islám nikdy nebude nepolitický! "Je krásné nazývat se křesťany a uctívat kříž, ale pakliže naším životem, naší prací a našimi závazky podporujeme spíše ukřižování je to k ničemu." "Pokud se nic nezmění, náš svět se ocitne ve skutečné třetí světové válce, která se už po kouscích odehrává, jak zmínil papež František." Extrémně silný příběh, škoda, že zde má kniha tak málo čtenářů. "Skutečnou hrozbou je nevíra, ne ostatní náboženství." Čeká mě dovolená v Albánii :o) :') 4/5... celý text

Inkoust 2020, Alison Belsham

Moje druhé rande s autorkou, vyhovují mi krátké kapitoly a neotřelé téma tatérů, styl psaní. Sem tam trochu vaty či lehce násilně vpravené osobní téma Marnii, co navazuje na předchozí díl a v klidu šlo vypustit ... Ovšem finále? Proč tak často autorům nejdou? Trochu dramatu na sílu, trocha hlouposti, zamícháme, osolíme, opepříme. Vtipně to vystihla JezinkaJ ... Od Balzamovače mě to ovšem neodradí, už ho mám nachystaného do ucha, v zásadě mě to i přes nedostatky baví :o) 4/3... celý text

Klášterem obchází ďábel 2021, Jan Bauer

Hodně prostinká oddychovka, co se veze na totalitní vlně zesměšnění života řeholníků. Ostatně ani královští úředníci na tom nejsou o moc lépe, když soudce Melichar označuje královu stráž jako zvyjebance, což je slůvko, které vás bude textem dost provázet. Velice přesně to vystihla Vesmich. A Galadwen. Druhá hvězda je pro Libora Hrušku v audioverzi :o) 2/1... celý text

Sedm věží 2022, Sara Baume

Zprvu jsem byla nadšená z křehké poetiky, detailů, barev jantarové, fialkové, broskvové či fuchsiové. Ze zvuků, jmen ptáků, brouků, žížal...kouzla slov... Křehká nádhera a poetika pomalu plynoucího času, domu ve kterém bydlí dvojice lidí, co jsou trochu jiní. Navíc poetika okolo plynoucích proměn přírody a soužití s ní a dvěma psy. Nejvíc mě asi bavilo jak z textu pomalu vystupovaly povahové zvláštnosti Cinky a Acha, stejně jako jejich postřehy ohledně psů, každodenního provozu a detailů jejich poklidného soužití! "Jak těžké jim připadalo zachovat upravenost." "Jen jediná změna za jejich nepřítomnosti nastala - dům byl cítit jinak. Směs mokrých psů, vonných tyčinek, vařené kapusty, plísně a hnijícího kompostu. V jejich nepřítomnosti to všechno během pár hodin nabylo na síle, zaostřilo se a znepříjemnilo, stalo se exotickým." Příběh ovšem postupně přešel do zkoušky mojí trpělivosti až odevzdanosti. Sebekriticky jsem se podezřívala z moderní zpovykanosti a navyklosti na každodenní rozptýlení a brala jsem příběh jako nastavené zrcadlo. Myslím, že to až tak není. Utahala mě rezignace na vývoj, směřování a hlavně na vztahy. Snad ani jeden z Palánových Samotářů není takhle rezignovaný a netečný. Když jsem se vysílena po několikerém odložením knihy, dobrala konce na pokraji vyčerpání...dostavilo se nic.. Mám velice ráda pomalu plynoucí čas v lehkém nicnedělání uprostřed lehkého nepořádku, dokážu tak žít i pár dnů po sobě, ale tohle bylo moc i na mě. Ještě, že jsem objevila výstižný komentář od marlowa až skoro v závěru četby! Potkat ho dříve, nedočetla bych :o) Ale z druhé strany - to, co píše pode mnou hermína14 a KristinTJ je taky pravda a pár perel a pokladů si přece jen odnáším a na Acha a Cinku hned tak nezapomenu :o) A po přečtení betys6914 se mi po chvílích v horách trochu zastesklo - výborný komentář ! 3/5... celý text

Srpny 2023, Jakub Stanjura

"Pravda je jen jedna. Nehmatatelná, přesto objektivní." Říká v příběhu Daniela. A přesně toho se měla držet jako klíště... Předností zpracování je úsporný a zároveň jednoduchý styl vyprávění. Přesto je popis atmosféry dokonalý natolik, že dusný srpen na vás dýchne na první stránce... A hlavně. Jednak jsou do textu výborně vpletené momenty jasného vidění, které máme všichni a záleží na ochotě a síle uposlechnout varující momenty nejlépe hned... A jednak je pěkně naznačený i směr cesty, kudy Daniela mohla jít a z pastí manipulace se dostat... Pěkně se to nám, co jsme nevyrostli s matkou typu Danieliny matky, říká. Sama mám výrazně flegmatické, ale i racionální rysy povahy, takže jsem prožívala spíš pocity "tak už se prober" a bylo neskutečně trýznivé projít si s Danielou celou cestu rozpadu osobnosti! Pouhé tři hvězdy dávám za to, že na druhé straně mi příběh přišel příliš černobílý, schématický s nedokreslenými charaktery a souvislostmi. Atmosféra na prvotinu vynikající, ale chtěla bych číst víc... Ale číst by to měl každý, co jako kamarádka Daniely nevěří. Role naslouchajících a pomáhajících je rozhodující! 2/4... celý text

Princezna z kapradí 1970, Karel Schulz

Největší dětská láska. Perla mojí první knihovničky. Nevím, kdo moudrý mi ji věnoval, ale DÍKY!!

Severka 2024, Nina Špitálníková

"Mohla jsem jít kam jsem chtěla, mohla jsem dělat, co jsem chtěla, ale, co jsem vlastně měla chtít?" Příběh je úplně jiným způsobem výborný, než stejně vynikající knihy rozhovorů NŠ. Kdo prožil naši totalitu, uvědomí si nakolik je Korea podobná s Československem a zároveň diametrálně odlišná... Třeba soudružka URPUTNÁ, která byla Severčiným vzorem ? Promítalo se mi vlastní "ideologické dětství" a jak jsem podobné soudružky vnímala naprosto opačně, protože jsem měla tu úžasnou možnost mít vzory a zázemí od totality tolik odlišné... Četla jsem v příběhu zejména to, nakolik je ovlivnění v dětství pevné a trvanlivé. Natož indoktrinace... "Pro nás představoval Kim celý svět. Vy se domníváte, že tu samou pozici by měl zastávat Bůh. Ale kdo z vás toho Boha opravdu viděl? Přesto jsem se nakonec zapsala k evangelíkům, na každé sezení nosili koblihy a horkou čokoládu. Ti ostatní nepřinesli nikdy nic..." Vůbec by mi nenapadlo Severku soudit. Naopak má můj obrovský soucit a pochopení. Spíš mi zpočátku šel hlavou kontrast mezi extrémně upnutým korzetem korejské/asijské totality s naší/evropskou současností rozpadlých hodnot...proč neumíme něco mezi tím ? 5/5... celý text

Bordeline 2020, Ivana Gibová

Jako sonda do duše "hraničáře" se zdá být tohle dílko výborné. Přes poměrnou úspornost textu, což mi přišlo dobré, (na delší vyprávění bych asi reagovala spíš odmítnutím, stejně jako společnost může snadno reagovat na lidi s touhle psychiatrickou diagnózou) obsahuje zejména v audioknize stylem četby Viktorie Pejkové všechny poměrně výrazné nesnesitelnosti, jakými lidé s HPO trápí sebe i své okolí. Nevím zda může přispět i k destigmatizaci psychiatrické péče mezi mladšími ročníky, ale proč ne. Určitě mnohé lze (s doplněním o odborné texty) o vzniku a projevech následků dětských traumat pochopit. Rozhodně výborné nastínění, jak lze poškodit děcko na celý život. . . Mě to trošku trápilo, ale koukala jsem se do bolavé duše jenom chvilku, co je to proti tomu, žít s ní napořád ?! Děkuji soupik2012 za inspiraci :o) 4/5... celý text

Roztěkaná mysl - Původ a léčení poruch pozornosti 2021, Gabor Maté

Jediné hodnocení "odpad" a jinak většinou nadšení zde... Nejsem ADHD a ani nikdo z rodiny. Přesto myslím, že mnoho postřehů a zkušeností velice sedí. Pokud je opravdu pravda, že jedním ze zdrojů a příčin poruchy je i narušení pevné vazby s pečující osobou a nepodmíněné lásky v nejrannějším dětství, není divu, že počet těchto dětí roste. Stejně tak přístup autora k medikaci Ritalinem je zdravý, střízlivý a respektující. Přečtení vám rozhodně rozšíří obzory a zkvalitní sebepoznání i když také ADHD netrpíte. Výborná kniha. Malinko víc detailní za mě, ale prospěšná pro zkvalitnění respektujícího vztahu ke všem dětem, i k těm zcela zdravým ! ____________ A pod čarou ještě pro mě podstaná zmínka ohledně v současnosti rozšířené medikace nejen na ADHD, ale třeba i na deprese. "Nedostatek a narušená rovnováha chemických látek v mozku jsou zde přinejmenším stejnou měrou následkem jako příčinou. Jsou významně ovlivňovány emočními prožitky. Některé prožitky zásoby neurotransmiterů vyčerpávají, zatímco jiné je doplňují. Dostupnost či nedostupnost těchto látek v mozku pak na druhou stranu může vést k určitým typům chování a emočních reakcí nebo je potlačovat. Znovu tady vidíme, že vrtah mezi chováním a biologickými procesy není jednosměrná ulice." 5/5... celý text