Clara_C
přečtené 415
Hod mrtvou labutí
2018,
Ondřej Hübl
Bavilo mně to. Skvěle vystavěné a ironií nacpané dílko. Postřehy ze sociálních sítí naprosto trefné. Někteří lidé skoro nežijí svoje životy, ale pouze je sdílí.... celý text
Smršť
2020,
Jozef Karika
Moc pěkně rozjeté tajemno a napětí. Posledních pár stránek vše zabilo. Škoda. Někdy méně je více.
Papírové domky
2022,
Jiří Klečka
Už dlouho jsem nečetla knížku, kde jsem spěchala se čtením až do konce. Nešlo si děj moc vychutnávat, naprosto mně pohltil, stejně jako dům své nájemníky. A byť je to lehce fantaskní, ani v životě není nic zadarmo. Vždycky je to něco za něco. A někdy je cena hodně vysoká.... celý text
Od začátku do konce
2010,
Robert Fulghum
Tuhle knížku pochopíte, až když začnete přemýšlet o smrti. Ne, že by se musela týkat zrovna vás, stačí, když se plíží všude kolem a vám dojde, že čas tady má každý z nás pouze vyměřený a je na nás, co s ním provedeme. Uvažovat o závěti není úplně od věci, člověk si ovšem stále říká, že má ještě spoustu času a najednou možná ani ne. Je to sice o rituálech, ale je v ní i plno moudra a zkušeností. Chvílemi bylo člověku až úzko. Někdy dojetím, někdy strachem, ale rozhodně nelituji času, který jsem u knížky strávila. " Nikdy se mi nelíbilo rčení, že prostě jen vznikáme z prachu a v prach se zase obrátíme. Jsme energií, která je zaměnitelná se světlem. Jsme oheň, voda i země. Jsme vzduch, atomy a quarky. A navíc jsme také sny, naděje a obavy pospojované moudrostí a zase rozháněné vlastní pošetilostí. Jsme o moc víc než prach. Biblické rčení by mělo znít - Zázrakem jsi a v záhadu se obrátíš - . "... celý text
Klikař Beny
2021,
Simona Bohatá
Parádně napsaná kniha. Pro mě i s přidanou hodnotou, jelikož fotím a měla jsem tu čest mít svých pár fotografií přidružených na místní výstavě děl pana Štreita. Nicméně příběh napsaný tak bravurně až se jeden ocitl v minulém století v ulicích Prahy, v podniku, kde hákoval Beny, ve sběrně, které kraloval Fabrikant, jen ta Růža, ta to prostě nedomyslela.... celý text
Kodaňská Píseň písní
2021,
Annette Bjergfeldt
Ano. Byla to Píseň písní. Zazpívaná s touhou po životě, se všemi tóny a tóninami, které k životu patří. Nevíte, jestli všemu věřit, jestli se smát nebo kroutit hlavou, ale i já věřím na osudovou lásku. I když už vím, že všechno má svou cenu. Přesto není knížka přeslazená, spíš naopak až děsivě cynická, ovšem spletená tak, že si skoro nevšimnete. Výrazy ohledně sexu mně bavily a zároveň má Ester pravdu. " Jak by člověk vůbec měl tomu aktu říkat? Já ze zásady nikdy neprcám. Tohle slizské slovo s tím nechutně drnčivým PR brní člověka na rtech. Šukání, mám-li říct pravdu, bývá někdy příliš hrubé a člověk je s ním moc rychle hotový. Milování? Kdo ví. To si od obou v přesně ten samý okamžik žádá niternou, transcendující elektřinu, a to je velká vzácnost. Mým favoritem je pořád trtkání. Necudné, s psími chlupy mezi zuby. Se Staffanem se ale trtkat nedá. Pro to on vůbec nemá smysl. Karma? Copak si za všechnu bídu světa můžou lidi sami? Kam se podělo milosrdenství? Zasraný náboženství! A co ti, co sami o milosrdenství prosit nemůžou? Ti, co ho potřebují ze všech nejvíc a ze všech nejmíň si ho zaslouží? Olga není k zastavení. Pak se vyřítí dveřmi ven. Ta hezká rovnováha jí dohání k šílenství. To se radši bude zmítat mezi hlubokým zármutkem a radostí. Kardiogram se totiž musí skládat z nejhlubších údolí i nejvyšších vrcholků. Jinak by člověk zrovna tak dobře mohl být mrtvý. "... celý text
Vyměnit vodu květinám
2021,
Valérie Perrin
Pěkné, i když někdy hodně smutné čtení. Uvědomovala jsem si u knížky jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. A jak je důležité mít s každým blízkým srovnané účty, protože nikdy nevíte.. A přes plno bolesti je v ní i dost naděje.... celý text
Noční chodci
2022,
Jaroslav Rudiš
Tak jsem si vzala knihu, že si budu číst. A po půl hodině bylo hotovo :-) Souhlasím s komentářem níže, skvělý minimalismus v kresbě u maximálně vytěžených chlapských postřehů u piva. Bilancování, úvahy a jistá marnost nad životem. Tedy sic by knihu člověk přečetl ještě v knihkupectví či v knihovně, stojí za to.... celý text
Cyklista
2022,
Tim Sullivan (p)
Zajímavá kniha. Četla se dobře, ale na to, že je to krimi, jsem nijak nechvátala se čtením, abych zjistila, kdo je pachatel. Spíš jsem se podřídila zdánlivě poklidnému tempu příběhu. Postava detektiva Crosse byla rozhodně podivuhodná. Nicméně někteří lidé se chovají podobně neomaleně a přitom žádnou chorobou netrpí :-)... celý text
Vražedná mysl
2022,
Angela Marsons
Krimi už z mé oblíbené četby téměř vymizelo. Vybírám si skutečně velmi pečlivě v tomto žánru. A série s Kim patří k těm vyvoleným. Sice tento díl nebyl na konci až tolik vygradovaný, přesto přečteno téměř na jedno nadechnutí a to se stále cení.... celý text
Majonéza k snídani
2021,
Markéta Lukášková
Ani jsem netušila, že mně knížka zaujme tak moc. Ty směsice pocitů, od puberťačky po rodiče a prarodiče, jejich životy a vzpomínky. Možná všední, stále stejné vzorce, ale pro každého jedinečné. Některé pocity jakoby mi hovořily z duše. Člověk by neměl zapomínat na dobu, když byl mladý. Změnil se svět kolem, jsou jiné možnosti a způsoby komunikace, ale lidská podstata a jeho city nikoliv. A že se někdy city i láska špatně udržují na uzdě a je jedno, kolik vám je. Něco o tom také vím :) Myslím, že zkusím i další knížky od paní spisovatelky.... celý text
Žízeň po životě
2009,
Irving Stone (p)
Nevím o malířích ani o umění téměř nic. Ovšem jméno Vincenta van Gogha zná snad každý. Z jeho díla jsem znala snad jenom Slunečnice. Díky této, rozhodně ne jednoduché knize, jsem měla možnost nahlédnout nejen na další neméně zajímavou tvorbu tohoto vyjímečného malíře a hlavně člověka, který byl s malováním naprosto spjatý. Dá se říct, že až na život a na smrt. Kolikrát mně až zarazilo, že než aby si Vincent obstaral peníze jinou prací, raději téměř umíral v bídě a hladový. Na druhou stranu, pokud by se začal živit jiným způsobem, je možné, že by jeho kresby nezůstaly tím, čím jsou dodnes. Kdyby jen tušil, že nežil svůj krátký život nadarmo, že se stane skutečně nesmrtelným a celá jeho životní dřina přinese své ovoce. I když on sám z toho měl velmi pramalý užitek. Ale to už se tak velkým umělcům stává, že bývají doceněni až po smrti. " Zaslechl, že se o jeho práci baví sestry. Dohadovaly se, jestli maluje, protože je blázen, anebo je blázen proto, že maluje. Morálka je jako náboženství. Uspávací prostředek, který lidem zavírá oči před nicotností jejich života. "... celý text