Cynical_Spawn
přečtené 62
Až na dno
2010,
Birgit Schlieper
Podle mého to měla autorka buď prodloužit a děj více rozebrat -spolu s charaktery v knize, nebo naopak z toho udělat krátký příběh. Takto je to takové nijaké. Příběh polovičatě rozepsaný, spousta nepodstatných vedlejších situací, chemie mezi postavami také pouze řídce rozepsaná. Za celou dobu jsem se nedokázala přimět zajímat o jedinou postavu, protože neměli vůbec charakter -až na Katku s Hannou které mi lezli po celou dobu na nervy. Jenže všechny postavy byly psané absolutně přímočaře. Felix měl za úkol stát se přítelem Moniky, ačkoliv jejich chemie se zakládala pouze na základě společného střetnutí při donášce novin, Katka s Hannou byly arogantní sobecké alkoholičky pro konzistenci a postupnou eskalaci příběhu. Snad jen u Tima proběhl největší vývoj -od ukňouraného bratříčka po mladšího bráchu, co se snažil udělat radost své sestře, kterou začal mít rád. Spousty z vedlejších částí hlavního příběhu - letní festival, přípravy na divadlo, natáčení, zmínky o Karlovi a Saschovi - byly podle mého absolutně zbytečně rozváděné. Opět jejich jediným úkolem byla snaha vložit více "života" do hlavní linie, jinak jejich existence byla zcela zbytečná. Do knihy jsem se musela celou první polovinu silně nutit. Ale snad jen proto, že já sama v podobném věku měla probémy s tím zavděčit se všem a s alkoholem, táhlo mě to k tomu pokračovat. Eskalace na konci byla paradoxně nejlepší z celé knihy. Realistická!... celý text
X-Men: První třída: Nejsvětlejší zítřek
2011,
Jeff Parker
X-Meni jsou moji Marvel oblíbenci, ale bohužel u tohoto komixu jsem se opravdu nudila. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla - přičemž jsem se od druhého příběhu do znovuotevření knihy už musela nutit. Z osmi příběhů jsou čtivé pouze tři. Kresba není úplně mým šálkem čaje, ale není ani nikterak příšerná - řekla bych asi kategorie: "nenadchne neurazí". Celkově je vše hrozně rychlé a o ničem. Pokaždé je člověk uveden do zmatečného děje dvěma počátečníma stránkama příběhu a pak už to jsou prakticky pouze nekonečné záběry putování nebo zápasení bez obsahu s triviálním happy-ending koncem (u kterých jsem si nejednou řekla, že kdyby si alespoň jednou pořádně vymysleli plán, tak celý souboj by se neodehrál neboť byl absolutně zbytečný). Příběhy jedou v tomto formátu: rychlý úvod (max 2 stránky), začátek zmatečné bitvy protkaný pár tristními "vtipy", náhle geniální prozření spolu s ukončením souboje/vyřešení situace (cca 2-3 okna), ukončení příběhu (cca 1 stránka) Na klidné spaní či krátké zabavení to postačí, ale žádnou hodnotu to člověku nepředá...... celý text
Batman: Kameňák a další příběhy
2013,
Alan Moore
Hlavním tahákem této knihy je "Killing Joke", ke kterému člověk dostane ještě jednohubku od samotného Briana Bollanda a krátký příběh "Muž, který se smál". Killing Joke je klasika, kterou prostě podle mého každý správný milovník Batmana a Jokera musí přečíst. Vyobrazení jejich vztahu -kdy ač ani jeden z nich si to nechce připustit, na tom druhém jim svým způsobem záleží- je zde vykresleno jako v žádném jiném příběhu předtím. Úžasná ilustrace oživená novým coloringem od nikoho jiného než B. Bollanda. Žádná stránka zde není zbytečná, ačkoliv tvůrci byli omezeni prostorem, dokázali do tak krátkého díla vnést hlubší myšlenku, díky které příběh může mít tisíc a jeden konec...... celý text
