Delirium
přečtené 202
Čekání na Godota
2005,
Samuel Beckett
A tohle zase můžu, to ne, že ne. Opět povinná četba, ale líbilo se. (Velice!) „Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. Neproklínejme tedy naši dobu, není o nic horší než doby předchozí. Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. Nemluvme o ní vůbec.“... celý text
Hrdý Budžes
1998,
Irena Dousková
Povinná četba k maturitě - doporučuji. Čte se rychle, je to jednoduché, není tam nic, co by se nedalo pochopit. Každopádně ta jednoduchost z toho činí spíše průměr, ačkoliv musím říct že silnější. 70%... celý text
Prostopášný modlitební mlýnek
2010,
Arto Paasilinna
Já se tak moc nudím! Kniha mi přišla napsaná spíše jako sled událostí, všechno, na co hrdinové příběhu sáhli, jim bez potíží vyšlo, a ze všech nesnází se až příliš snadno dostali. Och! Nevím, zda je to způsobeno mým existencialistickým myšlením, ale nepřijde mi to jako zrovna štastný způsob psaní. Na druhou stranu, některým okolnostem se dalo zasmát a do zhruba poloviny mi kniha ještě přišla poutavá a čtivá. Dalším plusem v tomto případě je pak to, že je kraťoučká. Dočtete ji dříve, než vás začne nudit až nesnesitelně.... celý text
Stará dáma vaří jed
2005,
Arto Paasilinna
Hm, hm. Líbilo se mi to a bavila jsem se, ale stařenka by musela mít opravdu štěstí. Doufala jsem, že konec bude o něco méně strojený, leč stejně jako v případě autorova Syna boha hromovládce se tak nestalo. Nicméně i přes toto zklamání se kniha četla velice dobře, místy se člověk zasměje, černý humor nechybí.... celý text
Syn boha hromovládce
2009,
Arto Paasilinna
Tedy... Z knihy mám krapet smíšené pocity. Dle rázu knihy jsem čekala zákeřně ironický až sarkastický (a překvapivý) konec. Leč - bohužel - se nekonal. O finské mytologii toho vím pouze co by se za nehet vešlo, a tak oceňuji, že si autor zvolil toto (pro něj snad blízké) téma. Bavila jsem se, ano. I přesto však doufám, že mě ostatní autorovy počiny chytnou více, toto pro mě byla premiéra.... celý text
Zloděj času
2002,
Terry Pratchett
Nevím, jak ostatní, ale za mě byl toto zatím nejlepší příběh ze Zeměplochy. Za skutečného zloděje času považuji Terryho, od knihy jsem se nemohla odtrhnout.
Ilustrovaný muž
2017,
Ray Bradbury (p)
Fantaskní! Když čtu Bradburyho knihy, postavy, které stvořil, přímo ožívají.