• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Molloy / Malone umírá / Nepojmenovatelný - Samuel Beckett

Trilogie Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný má v Beckettově prozaickém díle stejně zásadní postavení jako Čekání na Godota či Konec hry v jeho díle určeném... detail knihy

Nové komentáře u knih Samuel Beckett

Čekání na Godota

„"Godot přijde určitě zítra..."“
— CD4+Lymfocyt

---

Čekání na Godota

„Se Samuelem Beckettem jsem to měl od počátku těžké. S tímto věhlasným autorem jsem se seznámil v době, kdy na naší střední škole kolovaly vtipy ohledně vytrvalého Didiho, vzteklého Goga a věčně odpojeného kabelu od interaktivní tabule; anekdoty tohoto rázu nebraly konce ani ve čtvrtém ročníku během maturitních zkoušek. Několik let jsem se Beckettovi úspěšně vyhýbal, ale znalost povinné četby mě dohnala k tomu, abych si toto maturanty oblíbené dílo přečetl. Beckettova hra je tajemnou studánkou myšlenek, která nedovoluje čtenáři a svým postavám do sebe nahlédnout. Napříč dílem se objevují opakující se pocity úzkosti, bezmocnosti a neustálého čekání na něco, co možná ani nepřijde. Nabízí se ale otázka, zdali to, na co hlavní postavy čekají, vůbec existuje? Godot je pro oba hrdiny vidinou spásy a naděje, které zároveň mohou být pouhou iluzí a naivním přáním dvou hlavních postav. Vladimir a Estragon představují dva neoddělitelné prvky, které se vzájemně přitahují a odporují. Protagonisté jsou totiž zajímavými protiklady, které bez sebe nedokážou koexistovat. Obě postavy představují jednu stranu mince. Rozum a Hloupost. Optimismus a Negativismus. I přesto, že by oběma postavám bylo bez toho druhého lépe, jsou k sobě připoutáni provazem osudu, který je pro svůj vlastní zvrácený humor od sebe nechce oddělit. Samotné „čekání“ je zajímavou zkouškou, která může představovat i formu trestu. Dokonce i místo, kde se děj hry odehrává, působí bizarně a místy děsivě. Čtenář má nepříjemný pocit, že se na tomto místě nejen zastavil čas, ale že všechna naděje je pro hrdiny od samého začátku hry ztracena. Děj hry se neustále točí v kruhu a čtenář má pocit, že se nikam nedostává. Čím více se o postavách a příběhu hry dozvídá, tím více prožívá zoufalství dvou protagonistů, kteří trpělivě čekají na spásu, která vůbec nemusí dorazit. Samuel Beckett představil absurdní příběh ještě s absurdnějšími hrdiny. Dnes se jedná o obdivované drama o dvou mužích, které místy vyvolává i úsměv na tváři. O významu tohoto díla jsem nadarmo pochyboval. Ke konci hry jsem i já dostal chuť se nad hrdiny smilovat a ten provaz jim podat.“... celý text
— KingNut123

---

Murphy

„Absurdista Beckett zvolil pro svůj román protagonistu, který je vlastně celou dobu stranou. Peníze nevydělává a nic pořádně nedokončí, čímž předznamenává svou pozdější tvorbu spojenou s neexistencí. Nemůžu říct, že by mě kniha jakkoliv nadchla, protože jsem se nedokázal vcítit do víceméně žádné postavy. Ale i o tom je Beckettova tvorba.“... celý text
— ArkAngel

---

---

Eseje

„Joyce matoucí, krátký. Beckett lehce naťukne 'Work in Progress', což je pracovní název textů, které Joyce tehdy (1929) průběžně publikoval časopisecky (1928-1937) a později jako jeho nejambicióznější román 'Finnegans Wake' (1939), ale hlavně kecá o Danteovi a Joyceho oblíbenci - Giambattistovi Vicovi. Proust je zdlouhavější a o to víc, čím méně znáte 'Hledání ztraceného času', v mém případě takřka vůbec (k téhle eseji se musím vrátit po přečtení). Eseje jsou celkově definitivně pro zasvěcenější a jde vidět, že Beckett měl víc co říct a blíže k Proustovi. Hodí se i znalost Danta, Descarta, Dostojevského (Zločin a trest). Bonusová Beckettova troll odpověď, která mě rozsekala "Kdybych věděl, kdo je Godot, tak bych to tam napsal." Obsahově hodně hutné. Čitelné a pochopitelné však pouze s potřebnou znalostí.“... celý text
— JP

---

Čekání na Godota

„Opravdu převratná divadelní hra, protože kdybychom popisovali čistě její děj, nebylo by moc o čem mluvit. I přes naprostou banálnost a absurdnost děje ale hra obsahuje spoustu hlubokých myšlenek, Beckett tedy skvěle dokázal navléknout na naprosto nesmyslné události zamyšlení nad smyslem lidského života a nad tím, co je vlastně pointou věčného lidského čekání na něco. Na něco, co možná nikdy nepřijde, nebo co přijde, ale ve výsledku to nic nezmění. Nač tedy čekat a nejednat?“... celý text
— ondra295