Nepojmenovatelný přehled
Samuel Beckett
Antiromány série
< 3. díl
Třetí část netradiční trilogie tzv. antirománů od jedné z největších literárních postav 20. století, která není jen základním dílem absurdní a experimentální prózy a samotným vrcholem Beckettovy tvorby, ale je naprosto originálním dílem svébytného myšlenkového a jazykového génia. Postupné mrzačení duševní, vyjádřené u Becketta symbolicky omezením tělesným po první části Molloy a druhé části Malone umírá v pomyslném třetím díle Nepojmenovatelný (z roku 1953) graduje: hlavní postava, či lépe řečeno mluvčí knihy je nejen bez jména, ale také bez ruky a nohy a později zcela bez údů a jeho trup vězí až po krk v jakési nádobě. V této knize nejvíc z celé trilogie využívá pro vyjádření daného obsahu zvláštní jazykové formy, aby už sám jazyk vyjadřoval to, co má být knihou řečeno.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nepojmenovatelný. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
vycházím z překladu.
nepojmenovatelný je tvrdě solipsistický text. beckettovo (vypravěčovo) zápas je jazyk. pojmenovaní sebe sama. vypravěč není charakter (jakožto osoba), ale je vazalem svýho jazyka.
kdo má teda bejt čtenářem? posluchačem beckettovo slov?
mlčení.
obsah řeči zbavenej všech svejch aspektů, negace vlastní negace, proces zbavování významnosti, leptání do samý svý dřně, to pak zůstává
mlčení
totiž, každej s tím má zkušenost, ale nikdo to neslyšel
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nepojmenovatelný v seznamech
| v Přečtených | 37x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 20x |
| v Chystám se číst | 33x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
| 2005 |  Čekání na Godota |
| 1996 |  Molloy |
| 1995 | Murphy |
| 1994 | Konec hry |
| 1998 | Nepojmenovatelný |
Třetí díl otevírá autor zajímavými slovy. Kam teď Kdy teď? Kdo teď? Tato již zmíněná slova zdají se po prvních dvou dílech jakousi autorovou výzvou čtenáři. Je to výzva a je drzá. Přistoupí na ni čtenář?
Pokud na výzvu přistoupíte, stanete se románovou postavou. Nepojmenovatelné? Protože nelze pojmenovat všechny čtenáře. Autor adresáta svých textů kus od kusu více odtělesňoval (zbavoval hmotného), dokud z něj neudělal strnulý nehybný bod, hledící před sebe, vědomý si úplně nečinnosti svého těla (v tomto smyslu tělesnosti neubylo), kterého nadto vybavil noetickým základem bodů, které může sledovat. Molloy, Malone, ti tam jsou proto, že nic jiného být nemůže, autor to čtenáři na bolestné cestě znemožnil. Tak stojíme v temnotě, plni ničeho, zaseklí v nehybnosti děje. A lapáme se stébel, fixujeme se na jsoucna. Klobouk, například. Čtenář je na konci cesty a je oslepen. A jediné, co mu zbývá, je román. Ne jeho obsah, ten neexistuje. Román jako koncept. Román, který je podroben fascinující kritice "ze svých vlastních řad".
"Podstrčili mi jazyk, o němž se domnívají, že ho nebudu nikdy moci použít… Podcenili mou neschopnost přijímat a schopnost zapomenout."
Třetí díl je přirozeně nejextrémnější ze všech. Přináší poměrně zajímavý, nový čtenářský zážitek, který za to může a nemusí stát podle toho, jaký typ čtenáře jste. Bude se to blbě číst? No jéje. Bude to dlouhé a úmorné? Ano a kdo tvrdí opak, lže. Je to kniha obtížná a krajně nepříjemná. Beztvará. Ale to je, hádám, tak trochu účel. Mohu však myslím slíbit, že je neopakovatelná.