DominaCZ přečtené 1558

Panny a netvor 2007, Anna Hessová
odpad!

Jak zde píšete, není možný určit ze kdy to je, což mne osobně vytáčí. Na jednu stranu se to datuje dvacet let po válce (sestra v nemocnici), poté cosi o třídním původu a poté info, že musej zavolat policajty...v totáči se říkalo bezpečnost ne..? Přesný datování by bylo lepší. Kniha je rozpolcená. Jde chápat tíži toho co se stalo, ale pořád se litovat a pak, když už konečně mezi lidi může, trávit čas přemýšlením nad tím jak je možný, že i postižení se smějí, je na palici. Mít pořád v hubě Alena Alenu je prostě otravný. Super moment? Kdy uvidí bejvalku, která za vše může, při styku s týpkem na hotelu: "kdybys přijel zítra, nedozvěděl by ses to...viděli jsme se po dlouhé době a na rozloučenou jsme se pomilovali." Největší osa příběhu? Kdy každý ječí, když ho uvidí, NETVOR. To by muselo být v pravěku, aby lidi nesnesli pohled na sešitou tvář, ne ?!! Křičeli to všichni (jinej pojem pro něj neměli !??) a když to zařval i vězeň v cele, měla jsem dost. Takže pocity? Mohlo to být hodně propracovaný téma, ale nebylo.... celý text

Den, kdy jsem tě ztratila 2018, Fionnuala Kearney

Obsahuje krapet obsahový spoiler. Hm ...nerozmělnilo mě na knize, kde náctiletá sexuje se ženáčem a vše tak rozbije, tak nějak nic. A nevymazala její činy ani ta lavina. Nedojímalo mě to prostě, děj byl klasický (vnučka-babička plná lásečky, žena-mužský kamarád plný pochopení, sestra-sestra plna lásečky a matka-dcera slepá víra v dobro hlavní postavy), i když zpověď formou blogu byla zajímavá. (troška zamyšlení- že to děcko tak báječně bez matky fungovalo, že?) Za obálku jedna hvězda, ta je nejkrásnější.... celý text

Blb na výletě 2017, René Melichar

Stejně jako u nějakých jeho předchozích knih, jež jsem četla před dávnými časy a díky kterým jsem měla možnost zjistit, že R.M. se jinak chová naprosto normálně, jsem zjistila, že je vše stejné. Ta kniha je jako ty všechny předchozí - z manželky se dělá k*áva která má v hlavě jen úklid a která prostě není sympatizována a dcera je drzým hajzlem jak autor sám žertovně poznamenal. (syn je ještě malej , ten neprovádí nic.) Vytáčela mne přítomnost slova BRADIČKA (asi 6x) a hlášky typu NEDĚLÁ MI TO DOBŘE NA PLEŤ NEJEN NA MÝCH HÝŽDÍCH ..(o patnáct stran dál) HYZDÍ MI TO PLEŤ NA PLEŠI, O ZADEČKU ANI NEMLUVÍM. To se Pane M. přece nepíše.... celý text

Žena z kajuty č. 10 2017, Ruth Ware (p)

Lidé hodnotící nejnižším počtem hvězd mi vzali slova z úst. Cítím to stejně jako oni, proto jen v kostce: anotace mi evokovala cosi jako je obálka - zamračená rozbouřená hladina, temno a mráz na kajutě a vskutku děsivá vražda a honička s vrahem... Jenže je to nudné, neděsivé vloupání - nic jí neudělal, nic neodnesl, přesto ona zakrvácená a rozbitá popíjí čaj a debatuje u sousedky - které se táhne i na loď a je hysterické, protože stačí, aby se jí zaklaply dveře a hned následuje několika stránkový popisek vniřních pocitů jako JE TU NEBO NENÍ? CO KDYŽ JE? ALE DVEŘE JSOU ZAMČENÝ, TAK JE TU? VŽDYŤ TU BÝT NEMŮŽE, TAK JE TU ?!!! Poté začalo x stran o popisu vztahů luxusních reportérů s milionářskými dědky (rozuměj-která "reportérka" kterýmu roztáhla nohy apod.) a to mě fakt nebavilo. (Já bulváry nečtu.) Chlastá, blije, motá se po palubě a nepřítomnost té ženy dokazuje ukázkou řasenky sekuritě jako důkaz, že tu před chvílí byla, půjčila jí tu řasenku a zmizela. (to jako fakt ??) Takže jako fakt ne, což je škoda. Já zprvu myslela na základě obálky, že je to běžná výletní loď, kde se ztratí žena a její rodina ji třeba nemůže najít, tak jsem si to vzala...a ono toto. Zas přeceněná kýmsi protláčená nicka. Kdy já se toho prokletí přitahovat šmuky zbavím... :(... celý text

Rebelka pod zámkem 2017, Ava Lackovská
odpad!

Kniha měla psát o hrůzách a dohnat nás k pláči. Mě dohnala k úšklebku a to i přesto, že se autorka údajně vypsala ze svých totožných zkušeností. Stejně jako hrdinka má totiž taky dítě s kubáncem, takže možné to skutečně je. (malá upomínka-Kuba skutečně není v Africe, takže těžko mohl syn" potvrdit své africké kořeny" a být nazýván černochem.) Knihu si lidé chválí. Já osobně k ní moc co říct nemám. Je plná zbytečných asi jako-že-drsných vulgarit a o tom, že se holka od patnácti jejími slovy ku*ví (takže problémem nebyla její "frustrovaná" matka, ale ona sama) s kde kým, podvádí manžele, porodí děcko kubánci a její "tyran" je na to ještě údajně hrdý, a zároveň ji za to trestá, čemuž se ona diví celou knihu a dělá ze sebe chudinku popisem jako "hodil se mnou o výlohu a poldové řekli, že bít vlastní ženu je v poho" . Prostě ach, dě*ka se diví, že s tím její chlap nesouhlasí a dá jí po hubě. Lítost, dojmutí? Z čeho? Šok? Z čeho, ze snahy dělat drsnou kvůli tomu, že vulgární děj zasadí do max. osmdesátých let, tedy do doby temna ?!!!!!!! Zde vypíšu pár autentických věc, které ukáží, jak moc ta kniha je citlivá. "První sex.rozkoš jsem zažila v šesti letech. Kamarádka mě odvedla ven a tam jsme si hrály se svými pin*ičkami a já se celkem slušně naučila přivést se ke klitoriálnímu orgasmu. V 15-ti jsme s Jírou celý dny š*kali a hráli karty. Chtěla jsem si vzít něco pěkného na sebe, vytetovat si na záda třeba pí*u a vypadnout ven. Kléma říká, že jsem jeho kráska, ze které se mužům topoří penisy, kudy jen projde. Bavím se s jeho rodiči a hovořím s nimi, i když mi ti staří zmr** jdou na nervy. Prozradila jsem B. příběh svého chlapečka (=že ho měla s tím kubáncem) a on z toho byl nadšený a doslova řekl: Ty jsi zajímavá žena Martino, tahle příhoda tě dělá ještě zajímavější. Po dalším otěhotnění s dítětem, které nebylo Klémovo, jsem šla na potrat a za dva měsíce jsem otěhotněla zase...tentokrát jsem chtěla, aby bylo dítě čistě Klementovo." Nu, takže to má šťastný konec- konečné děcko měla konečně s právoplatným mužem, čímž si jistě zasloužila lepší zacházení od svého Pána. Ta kniha je příliš slabá, čekala jsem něco jiného. Čekala jsem týranou chuderu v kleci, ne štětku, která dostala oprávněně na hubu...zklamání. (je li ten výpis textu příliš vulgární tak nechť mi napíše správce a já to smažu)... celý text

Blízko obzoru 2017, Jessica Koch

Jak píše wennu - už jsem to chtěla odložit, protože to byla vskutku puboš lásečková věcička o nabalování na kolotočích a dávání si čísílek a o podmaněné slepičce ... skočila jsem na konec a tam byly vypsaný všechny ty srdceryvnosti a hrůzy a příliš mne to dojalo, takže dál nečtu, ale víc psát nebudu, nebo by mě za měkký přístup můj kámoš Terva ubil svýma fantasy panáčkama. Takže hm jak to hodnotit...pubertální linii nebo celý smysl té knihy...? budu se řídit srdíčkem a citem pro pokažené životy nezaviněnou chybou. Achjo.... celý text

Pokrevní pouta 2018, Angela Marsons

Éhm .. no jasně, citovečka, ale bohužel několikátý díl, takže jsem mnohé nechápala. Do 3/4 to šlo, i když to bylo zaplácaný nepodstatnostma. Pak se to ve finiši ale pokazilo a dorazil to konec o nakupování, protože "tak to přátelé dělají." Tečka, konec useknutý. To mě zklamalo. Takže prostě ve finále nic moc. Tuna zbytečností, dvakrát "náhled" do vrahovy mysli a flashbacky z dětství. Vážně by bylo tak snadné přimět někoho k vraždění pomocí techniky zrcadlení a souhlasného přikyvování jakože "vcítění" ?? ... Přehršel psychotechnik mě moc nebrala, nejsme v příručce pro studující psychouše na vejšce že ano. Ač tam byly vraždy, nepřišly mi potíže tak nějak ... tak hrůzné a šokující. Zajímavé bylo, že zde dětičky uvažovaly nesmírně dospěle. Od pěti-šesti let uvažovaly o smrti a způsobu, jak zemřít, a to také odborně provedly. Vážně má šestileťák znalosti, jak efektivně bodnout strýce tak, aby ihned zesnul ...? No takže i kvůli obálce hvězdy dvě.... celý text

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

Pro mě osobně to mělo atmo jen v prvním "přijití" , kdy vešel do temný kuchyně, kde na něj čuměli hnusní psi do nichž pán kopl a kdy vešel odpornej "pán domu" a jeho neméně odporná snacha. Pak u nich přespal - první známky jakéhosi čehosi. Jde domů, a tam se dozví další tuny střípků o lidech, ve kterých jsem měla zmatky už jen díky podobným jménům. No a tím se to rozsekalo. Tak jsem skočila na konec. Ta knížka má sice jakýs takýs děj, ale je podaná divně.... celý text

Milion malých střípků 2007, James Frey

Zajisté, dokonalost celosvětová, však víme. Týpek mi byl "sympatický" (irony) od chvíle, kdy "s dírou v ksichtě, vyraženýma zubama a celej dolámanej" bez potíží komunikuje a má ještě sílu a chuť vychlastat na ex lahev vodky. Jak píše Zajda a jiní- je to vysoce cukrové - léčení pomáhá sám Bůh a hned je díky tomu vše lepší a je to až mysticky ezotericky láskovo-sluníčkové. Tak určitě. Prostě zase věc, kterou jsme namátkou vytáhli a věděli, že bude hrát na citečky, tak jsme jí udělali mega píár a lidičkové na to skočili tak tomu lezou do sedínky horem dolem, žejo? Šak jo. Není nad vulgarismy a absenci přímé řeči. Takže klasika. Ač to píše o závažném tématu a má to vítězství, je to odporně nabubřelej namachrovanej týpek, kterej mě prostě s*al a ty pády (jeho dobrovolný, ne něco za co nemohl, což ale on si mohl za vše sám žejo)jsem mu přála no. Navíc je ta vazba tuhá a nejde ji pořádně rozevřít, což zážitek taky neumocní. Sorry prostě.... celý text

Kosti svaté Brigity 2017, Philip Freeman

Bylo to celý takový...suchý.

Ztracené světlo 2017, Jill Santopolo

Už anotace praví, že to bude rozhárané a bude se to ptát pořád dokola-ano, ne? Pokud ano, tak co když ne ??? SPOILER PRŮŘEZ DĚJE: vidí se pár minut a už ji hladí po vlasech...nedaleko od nich padaj dvojčata, oni pláčí a v další vteřině se cucají a nic je nezajímá...zanedlouho se ojedou a pak je několik stran o tom jak to všude dělaj a jak si ukazujou svý vlastní onanie. Už to mi docela stačilo. Poté tuny kydů o vzájemný lásečce. Říkáte, že sobec byl on. A proč? Protože měl možnost dělat to co chtěl, byť to byla riskantní věc ? On mě vytáčel tou věčnou agitačkou o nutnosti ukázat válku světu (prostě otravný sluníčko), a ona zase tím fňukáním, takže jedna jedna. Holt prostě odjel, tečka. Věta "nikdy jsi nepoznal dítě, které je MOŽNÁ tvoje" mě dostala. KONEC. Takže ne, nelíbilo, je to takový to ufňukaný ach lásečkováníčko, slovo láska na každé straně 10000000000x , ale chování tomu neodpovídá. Láska není jen o válení se v kabince nebo neustálým opakováním si prázdnejch slov, ale jsou to hlavně činy, jež aktéři nekonali, takže jako slaďáček pro naivky dobrý. Pro nás reálisty je krásná leda obálka.... celý text

Vyrovnat si účty 2017, Martina Cole

Orinka to vystihla. Autorku moc neznám, ale je vynášena do nebes, patří ke špičce, je nej z nej, tak jsem tomu věřila. OBECNĚ SHRNUTÝ DĚJ-MOŽNO BRÁT JAKO SPOILER aneb proč se mi to nelíbilo: Počátek: dvě děcka mají děcko a byteček. Na každé stránce je popis toho jak je krásný on (19) i ona (17), jak má ona dokonalý byteček, jak krásně vaří a dělá domov úžasným místečkem plným lásky ( v 17-ti? nó, klobouk dolů !!). Je vážně hepy, dítě si s ním totiž přála od 13-ti let, co spolu začali chodit!!! Díky tomu, že manžela zbožňuje místní Nejvyšší, má ona prácičku, kde se nenadře a sypou se jí korunky ve dne v noci-je nám tím TOLIK sympatická !!!! 4 kg děcko vytlačila bez mrknutí oka, prostě ho na svět vyplivla zcela klidná a ve vteřině, prostě dokonalost. Manžílek- "gangsta hoch" se vtírá do sedínky "bosse", kterej je z toho, že kluk je v 19-ti schopnej přijít včas a někoho s galancí ubít, nadšen, a tak se mají moc dobře. Jí se vtírají ženský, jemu se vtírají zločinci postavení výš, protože není nad to se ve zcela oddané ouctě klanět devatenáctce, která dělá chviličku to samý co vy děláte už třeba 20 let žejo. Prostě štěstíčka plná pr*del (pardon), i rodiče se s tím sžili a jsou nakonec za doživotní mrzačení lidí rukou malého bosse vděčni. Po tomto úseku jsem notně přeskákala. Doskákala jsem do doby, kdy on zesnul zničehožnic. Naše krásná manželka je i v žalu nesmírně krásná a každý ji chce. Ochomejtá se okolo ní opět neméně krásný týpek...ihned se s ním vyválí a má-jak nečekané!-další děcko, och, so much lovestory ... takže jsem doskákala na konec a ten mne nepřekvapil, nešokoval, prostě suše skončil no. KONEC. Zjistila jsem tím pádem, že autorka píše čtivě, ale tady to bylo jak na písečku aneb čemu se obecně říká PODSVĚTÍ, GENGSTR, ZLOČINEC A BOSS: Mám pistolku a zastřelím tě, nebo si na to někoho najmu. Ten někdo tě buď oddělá, nebo odděláš ty jeho. Budeš svýmu nadřízenýmu sloužit, anebo ne a sejme tě, anebo sejmeš ty jeho. Zbacáme se navzájem železnejma tyčema a už jsme zlí ! Zaujaly mne dvě hlášky: ..."litovala, že se s ním PÁŘILA".... "když začala VRCHOLIT..." Prostě děj, kterýho se člověk fakt bojí, když je tam prořízlá bulva a půllitr rozbitej o hlavu. Hra na gangsta věc, jenže jak říkám, plácající se jedna strana přes druhou. Škoda.... celý text

O myších a lidech 2004, John Steinbeck

Půl na půl. Já patřím do té druhé půlky, protože i když mne rozhovory zaměstnanců v konírně nezajímaly, tak ... je z toho prostě cítit ta beznaděj, otrava, nas*anost a zároveň jakási lítost s pochopením. Mně to evokovalo příběh v hororu Metro s F.Potente: byl tam úchyl, který nesmírně hnusně vraždil a zdálo se, že z toho má potěšení, ale ...je tam naznačeno flashbackovými úryvky, že mu to není vlastní, jak k tomu přišel a že byl vlastně něčí obětí, a proto dokážu stejně vnímat i tohle - Lennieho jako chudáka, kterej za sebe nemůže. Je to vlastně nesmírně dojemné a tíživé.... celý text

Horké mléko 2018, Deborah Levy

Mně se to nelíbilo tou suchostí a hudbou sfér, která tam čišela na všechny strany. Osoby divné, nesympatické, nic pěknýho, neosobní ... prostě divný. Tolik povyku pro nic.... celý text

Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku 2017, Hendrik Groen

No, jako... Já bych to shrnula jako TREFNÝ a smutný zároveň, ale nic u čeho bych rotovala smíchy po podlaze. Dojemný a odporný svou syrovou pravdou. Zároveň poučný díky infu o polit. a světovém dění. Pořád stejné děje, dny a náplně by stačily na půlku stran. Že budou lidé, kteří jsou už dementní, jako děcka, mi bylo jasný. Co mě dost štvalo byl fakt těch financí. Oni tam byli jako náš národ dnes. Prachy to má, ale furt to bude békat ohledně bídy a utrpení. Ředitelka dostává desetitisíce na oděvy, zubní technik jako plat 2,5 mega ročně a 3x ročně dovolenou? To je tam fakt tak úžasně výnosný nebo naopak naprosto obyč zaměstnání?? Jak na tom jsou teda skutečně vysocí manažeři?! Prostě už před lety to byl bohatej stát žejo ale furt si to bude naříkat. Přitom kolik našich důchodců si může dovolit domov s péčí a k tomu drsný vozítko No většina ne žejo. Takže tahle rozežraná ufňukanost mě štvala víc než to, že jsou stařecky tupí. Jo a Evert mě taky s.al, byl trapnej s tím věčným chlastem a jakože vtípkama, co byly jen trapas. (líbí se mi ten děda na přebalu-žádnej navrčenej dědek, ale milej dědouš, se kterým bych taky šla pomalu venčit starýho pejska.) Dobrej okamžik byl, když Evert mu po nemoci přinesl "ovocný koš: obal od vajíček se třemi kusy kiwi a třemi mandarinkami." Nice.... celý text

Světla zimní noci 2018, Pam Jenoff

..No, kniha o silné době, však víme, ale poněkud příliš útočící na city. Astrid byla suchá, ta mladá zas neustále posedlá děckem, trénink na hrazdě mě nebral (ani atak na city v podobě vysoce kvalitní produkce člověka, kterej to nikdy nedělal, na což jsme byli autorkou neustále upozorňováni, že to nemůže být dokonalé když není od fochu, jenže ono to od prvního vystoupení dokonalé jasněže bylo...),ty citový vztahy s cirkusákama tam být nemusely a konec měl být dojímavý, ale mě jaksi nedojal ... nevím no, příběh V šedých tónech mi přijde lepší a skutečně dojímavý. Hvězda za obálku.... celý text

Co Alice neřekla 2018, T. A. Cotterell

Jak již bylo řečeno-roztahané, zalité zbytečnostmi, příběh klasický a konec na zabití.

Ďáblův doktor 2005, John H. Waller

Nelíbílo se mně na tom hlavně to, že to slibuje jakýsi náhled na soužití H. a tohoto terapeuta a čekala jsem popisy toho jak ho tedy masíroval a cvičil s ním ..ne politické situace. (i když nevím si představit že by tak vysoce postaveného chlapa při masáži viděl jednat o závažných válečných věcech, že by to před ním H.jakože řešil s jinýma, ale ok no.)... celý text

Vetřelkyně a já - Tak jsem si to nepředstavovala 2018, Klára Nováčková
odpad!

Od první strany do asi tak páté jakoby náběh na vtipnost...poté cosi jako tlačenka drsnýho nezájmu alá "mám sice díru ( jak píše ona), ale nezajímá mě to a jsem spíš chlap ! " Někdo tu píše, že je kniha bez vulgarit, což teda není. Zapíchla jsem to na stránce 54, kde píše slova kamarádky " jaká bunda, taká ku*da." Autorka stále operuje tím, že nechápe, proč baby píšou sladkobolný kecy o lásečce. Já zase nechápu, proč ona píše něco o svém pohlaví... (aha jasně, protože přece napodobuje Moranovou, kterou v knize oslavuje ..tak to pak jo.) Kresbami je myšlena rozšklebená hlava s brýlemi a culíkem, což mi taky vtipný nepřišlo no. Já tohle mluvení o orgánu, kterého je teď všude plno a dělá se z něj božstvo a tom, jak měla jakože těžké dětství, páč četla Bravo Girl! a rady z něj, jak na rande nezabíraly, nebo že byl problém zavádět si tampon v kleče, nějak tak nechápu. Ale pro dnešní trendy ženušky úžo kniha, jděte do ní ! ( pro nás starý to už není)... celý text

Ve stínu jakuzy 2010, Shoko Tendo

Já tu knihu četla už dřív a líbila se mi, tak jsem si to chtěla zopakovat. No a teď už se mi nelíbila. Autorka navnadí na to, že byla obětí, ale ve skutečnosti byla smažkou, která si za vše mohla sama. I přesto ale měla obrovské štěstí - ač byla věčně dobitá, dolámaná a hlava jí křupla, nemá žádné trvalé následky. (ani po několika letech čichání a píchání si drog-zázrak). Vždy se našel nějaký muž, který jí za sex dával horentní sumy jen tak z radosti. Proto nechtěla přestat a tak jsme v neustálém kruhu roztažených nohou, braní si peněz a věčného "miluju ho - nemiluju ho, nebudu s ním chodit - miluju ho i když mě mlátí a přijmu ho zpět - miluju ho i když má ženu - už má dítě, tak ho nechám být, ale byt si nechám a dám si do něj ségru, kterou vydržuju z peněz milenců " apod. První půlka je o nezvladatelným fakanovi a druhá o sexu, penězích a "práce" jako hosteska. Ta kniha není o tom jak to uvnitř takových kruhů chodí, ale člověk z těch pár zmínek získá dojem, že mafie je jen horda tupých zadluženců, kterým zkrachovaly firmy a kterým se může každý otevřeně do očí smát, což se mi nezdá, no ale ok. Kdyby to pojmenovala KTERAK SE POTOMEK ČLENA JAKUZY ŽIVOTEM PROFETOVAL A PROSOULOŽIL, bylo by to výstižné. Takhle to vypadá, že je chudinkou a obětí, což ale není. Otázkou pak je, proč se tou příslušností k tak nenáviděnému uskupení sama chlubí ukazováním toho tetování. Teď to na mě prostě působilo negativně. Spíš chlubička, než snaha nabídnout ukázku reálnosti jistých kruhů a hierarchie a toho, co to s člověkem dělá. (ale něco mě to naučilo-netušila jsem že v roce 1988 tam měli lidé mobily !!) Líto mi tam bylo té maminky ... já myslím, že otec by ji za takovou ostudu a chování už nikdy nepřijal, ale pokud jí vážně psal tak láskyplné dopisy, tak je mi líto i jeho.... celý text