Dux-Liubicensis
přečtené 98
Niklasberg 1618–1648: Život a lidé v krušnohorském městě za třicetileté války
2020,
Jan Kilián
Autor dokázal z minima zdrojů uvařit celkem pěknou knížku, jejíž četbou lze získat základní představu o tom, jak to v Mikuově za 30leté války vypadalo. Pochválit lze grafika za pěknou moderní obálku, pranýřovat by naopak zasloužil za nápad vysázet knihu této délky bezpatkovým písmem. Divím se, že tento nápad v NLN vůbec prošel.... celý text
Příběh z doby neobyčejného šílenství
2014,
Jan Kilián
Na knize mě velmi oslovil obsah, naopak forma mě příliš nenadchla a úplně nenaplnila má očekávání. Stüelerův život je určitě zajímavý a lze z něj krásně poznat život „obyčejného“ měšťana v období 30leté války. Za diskutabilní však považuji formu, kterou autor zvolil, tedy v jednotlivých kapitolách popsat jednotlivé aspekty života. Na jednu stranu je tato forma přehledná a usnadňuje čtenáři orientaci v knize, např. pokud se chce vrátit k nějaké jednotlivině ze Stüelerova života. Na druhou stranu je značně neliterární, takže v průběhu četby čtenář nezískává plastický obraz Stüelera, ale spíš rastr určitých výseků. Považuji to za trochu promrhaný potenciál – pokud by autor knihu pojal metodologií francouzské či italské mikrohistorie, mohlo z knihy být napínavé čtení, snadno přístupné i širší veřejnosti a přitom nic neztrácející ze své odbornosti. Takto je to spíše akademická práce, která působí trochu nudným a ubíjejícím dojmem, protože je to veskrze suchopárný popis, který směřuje odnikud nikam, nehraje si se čtenářovými emocemi, nemá zápletku, negraduje, … Přes tento nevyužitý potenciál patří autorovi velký obdiv za náročné zpracování Stüelerova života a velký dík za potřebný přínos lokální historiografii.... celý text
Chodové. Historie a tradice
1984,
Eduard Maur
Zajímavě a relativně čtivě napsáno. Samotné historii chodů se však věnuje jen jedna útlá kapitolka, zbytek je víceméně o jejich reflexi v dílech historiků či literátů v různých obdobích – od Dalimila po socialismus.... celý text
Chudí lidé
2012,
Božena Němcová
Velmi milá povídka, byť dosti naivní, a to jak z obsahového, tak formálního hlediska. Úsměv na tváři jistě vzbudí vypravěčka, která je postavou, a přesto vševědoucí, dosti překvapí úsměvná aluze na Romea a Julii, zarazí otevřenost Jakubova vůči vypravěčce, aniž by k ní byl jakýkoliv důvod. Literárně to tedy rozhodně není pražádné veledílo, kdyby to nepsala Božka, nejspíš by po tom dnes ani pes neštěkl, ale na druhou stranu je to velmi příjemný a laskavý literární pokus.... celý text
