efka.saf přečtené 731

Honzíkova cesta 1983, Bohumil Říha

Další perlička z dětství, kterou miloval hlavně můj bratr. Já ji nyní četla kvůli pracovním povinnostem a využila jsem ji i do ČV. Je to stále milý a nenáročný příběh pro nejmenší, ale trošku už postrádá to kouzlo, co kniha měla, když jsem byla prcek. Možná to bude tím, že je na můj vkus až moc družstevní :-). Ale i tak jsem ráda, že ji mám ve své knihovničce, zvlášť když ji ilustrovala dnes již legendární Helena Zmatlíková.... celý text

Jak Anděla viděla anděla 1995, Marie Poledňáková

Co bylo tohle za úlet?! Opět další díleček do skládačky s názvem Čtenářská výzva, ale nemám pocit, že by se to nějak zvlášť povedlo. Moje pocity vlastně naprosto přesně a dokonale zhodnotila Lili2, takže se budu asi trochu opakovat. O knížce vím dlouho, ale až nyní dozrál čas si ji přečíst. Předešlé díly s filmovým Vaškem miluju a děkuji Bohu, že tohle se s původní partou nenatočilo. Jestli Anděla měla být podobná rebelka jako brácha Vašek, tak je mi líto, ale to fakt ne. Anděla byla manipulativní spratek, co mi pil krev od první chvíle a pořádná sada na zadek by jí dost prospěla. To, co předváděl Luboš, mi taky hlava jaksi nepobírala. Na škole v přírodě nepřímo přizabil denní a noční vychovatelku a dvě děti se mu malém utopily ve vodopádech a ....nic? Já myslím, že jako zdravotní sestra se perfektně osvědčil! A co se týče třítýdenní školy v přírodě v Alpách na začátku školního roku, to byl taky celkově hodně zajímavý prvek. Kniha je z roku 1995, tzn. že já jsem byla přesně ve věku Anděly, když vyšla. Ale ať si lámu hlavu jak chci, nevybavuje se mi ani jediná škola v přírodě, kterou bych absolvovala, natož na tři týdny a natož v Alpách. Čím to?! Suma sumárum, kniha je brána jako lehká oddechovka, ale v mých očích prostě nefungovala. Postavy si nepočínají nijak zvlášť logicky ani sympaticky, místo humoru se potýká kniha spíše s trapností. Vašek, kluk, kterého si zamilovaly celé generace diváků (a čtenářů), se zde neobjevil ani jednou a byl nahrazen rozmazlenou manipulativní Andělou. Jediný, kdo si získal mé částečné sympatie, byla Anna, té mi ale bylo upřímně dost líto. Knihu nijak zvlášť nedoporučuji. Hodí se číst snad jen z nostalgie nebo jste-li skalním fanouškem.... Vaška? Paní Poledňákové? Kdo ví. S bídou dávám dvě hvězdy a přemýšlím, čím si spravím chuť.... celý text

Nejhorší obavy 2020, Michal Sýkora

Michala Sýkoru mám opravdu moc ráda. Nejen, že píše výborné detektivky, ale hlavně je umisťuje do prostředí a okolí mé milované Olomouce. Nejhorší obavy jsem bafla v knihkupectví, aniž bych věděla, že se jedná o povídky. Když jsem to zjistila, byla jsem zklamaná a knížka mi pak rok ležela v knihovně. Povídky opravdu moc nemusím a nemám s nimi příliš dobré čtenářské zkušenosti. Pak ale přišla ta správná chvíle a já po knize sáhla. A světe div se, z pera Michala Sýkory fungují i povídky. Tři příběhy, které spojuje opět naše oblíbená Velká Sova, tentokrát již mimo aktivní službu. Každý příběh byl originální. Do prvního se mi hůře začítalo, ale pak mě bavil. Druhý byl nejkratší, ale přesto měl vše, co potřebuje. Oba příběhy měly reálné a uvěřitelné rozuzlení a já s nima byla velmi spokojená. Trochu z jiného těsta byl příběh třetí. Kdo čte Sýkoru, ví, že autor se se svými postavami úplně nepárá a tohle muselo být silné kafe určitě i na silnější povahy, než jsem já. Rozuzlení bylo opravdu drsné a běhal mi z něj mráz po zádech. Otázka zní, jestli to není další z důvodů, proč si autor zaslouží body navíc. Těžko říct... Já ale knihu celkově hodnotím nejvyšším možným počtem bodů. Ne že by byla to nejlepší, co autor vytvořil, ale spíš tím chci ocenit žánr povídek jako takový. I povídka může mít hlavu a patu a to je pro mě super zjištění :-). Doufám, že Michal Sýkora bude s touto sympatickou detektivní partičkou nadále pokračovat.... celý text

Plzeňské mordy / Nepohřbený rytíř / Případ s alchymistou 2006, Vlastimil Vondruška

Vlastimil Vondruška je v české detektivce samozřejmě pojem, mně se ale doposud úspěšně vyhýbal. Nyní jsem po něm sáhla opět díky čtenářské výzvě a musím uznat, že je to velmi příjemné a oddechové čtenářské zpestření. Jiří Adam z Dobronína je celkem fajn týpek a i ostatní postavy si získaly mé sympatie. Reálie 16. století byly uvěřitelně popsány a bavily mě. A jsem ráda, že vyšetřování pomocí práva útrpného zde nebylo nijak zvlášť do hloubky popisováno :-). Co se týče jednotlivých příběhů, nejzajímavější byl určitě zmizelý alchymista, nicméně mě bavily všechny tři. Ačkoliv teď nemám v plánu se k panu Vondruškovi vracet, rozhodně nevylučuji, že se tak stane v budoucnu. Bezesporu se jedná o kvalitní literaturu a až nastane ta správná konstelace hvězd, ráda se k pánovi z Dobronína zase vrátím.... celý text

Podíl viny 2022, Veronika Martinková

Tahle kniha byla dárek a jakmile jsem ji otevřela, proletěla jsem jí jako blesk oblohou. Ačkoliv známe zdánlivého vraha i oběť od první stránky a jediné, co nám schází, je motiv, navíc se paradoxně zdá, že se toho při vyšetřování zase tak moc neděje, mě k sobě kniha poutala až neuvěřitelně silně a to už od samotného začátku. Autorka vdechla život opravdu zajímavým postavám, které naštěstí nebyly nijak výrazně černobílé a příběh zastřeleného mladého muže dokázala celkem slušně zkombinovat i se soukromým životem vyšetřovatelů. Ačkoliv různým milostným i jiné šarvátkám mezi vyšetřovateli nijak zvlášť nefandím a většinou mě při četbě dost obtěžují, zde to nebylo nijak zvlášť na škodu a docela mě to klubko bavilo. Zhruba ve třetí čtvrtině knížka trošku ztrácí dech, ale rozhodně ne nijak výrazně. Co se týče závěru, ten se mi vlastně velmi líbil. Ne že by mě toto řešení nenapadlo, ale celkové pojetí bylo vlastně docela sympatické a originální. A ve finále i uvěřitelné. Myslím, že na začínající autorku je to opravdu výborná knížka a určitě si přečtu i další. Jenom bych se přimlouvala za jinou obálku. Vidět tohle "lákadlo" na knižním pultu, nedotkla bych se knihy ani kleštěmi, natož abych ji četla :).... celý text

Harry Potter a Ohnivý pohár (ilustrované vydání) 2019, J. K. Rowling (p)

V tuto chvíli rozhodně nejlepší díl! Nášlapný dějem k prasknutí, který nenechá čtenáře vydechnout až do samotného, velmi depresivního závěru. Honba za pohárem byla nesmírně zajímavá, atraktivně byla zamotaná i vztahová linka, neméně zajímavý byl i průvan způsobený reportérkou. V závěru Pán Zla povstal a má rozhodně nemalé plány a pro nás začlo postupné loučení s některými oblíbenými postavami. Těším se na další díl, poslední ilustrovaný, poté přejdu na klasická vydání.... celý text

Komtur 2022, Petr S. Pixy (p)

Tak tohle bylo hodně zajímavé, ale dalo mi to fakt zabrat. Ono se asi vyloženě nabízí srovnání s Danem Brownem, tohle je taková domácí verze z našich českých luhů a hájů, ale rozhodně ne nepovedená. Zápletka s krádeží korunovačních klenotů také není zrovna skromná a my se stáváme svědky docela originální honičky. Na druhou stranu musím říct, že jsem s knihou bojovala opravdu dlouho. Oťukávací začátek pro mě byl fakt boj a já se často nemohla ke čtení vůbec přinutit. Po cca 100 stranách už se aspoň dostáváme k jádru pudla, nicméně opravdu bavit mě kniha začala až zhruba od poloviny. Po dočtení ale vidím, jak byl příběh autorem skvěle promyšlený. Každé intermezzo hrálo svoji roli a i začátek, který mě tak nebavil, byl pro příběh důležitým dílkem ve skládačce. Co se týče hlavních postav, ty byly prostě famózní! Zamilujete si je a fandíte jim do poslední stránky. Takhle sympatickou bandu zlodějíčků aby člověk opravdu pohledal. A co se týče rozuzlení, i tady jsem opravdu spokojená. Autor všemu věnoval velkou péči a dostatečný počet stran, takže vše nám bylo nakonec krásně vysvětleno a to dokonce v uvěřitelných historických kulisách sahajících do dob Karla IV. Za sebe tedy hodnotím jednoznačně kladně, i když plnému počtu * brání opět dvě pokuty z knihovny. Autor je ale opravdu talentovaný a k přečtení doporučuji knihu všema deseti. Doufám, pane spisovateli, že ještě něco v podobném duchu časem spatří světlo světa.... celý text

Harry Potter a vězeň z Azkabanu (ilustrované vydání) 2017, J. K. Rowling (p)

Můj druhý Harry Potter v ilustrovaném vydání a opět jsem se skvěle bavila. Pomalinku se dostáváme z dětské roviny do roviny temnější a depresivnější, které údajně charakterizují pozdější díly. Příběh byl opět parádní, hodně se mi tentokrát líbil konec. Něco málo jsem znala ještě z filmu, který kolem mě kdysi dávno prošel, ale už to byly jen útržky. Od dalšího dílu jsem ale již nepopsaným listem a těším se na další vývoj celé této napínavé série. A dokud to půjde, stále volím knihy s obrázky :⁠-⁠D.... celý text

Harry Potter a Tajemná komnata (ilustrované vydání) 2016, J. K. Rowling (p)

Harry Potter je můj velký čtenářský dluh. Nikdy jsem jej nečetla, ale vždycky mě to vlastně lákalo. Kouzelnický svět, který autorka stvořila, mě od začátku fascinoval, ale nikdy nepřišel ten správný kopanec, který by mě přiměl vzít knihy a číst. Nakonec se ale objevil Jim Kay a nakopl mě takovou silou, že už nešlo dál vzdorovat. Jelikož první a druhý díl znám z filmu, zhřešila jsem a začla druhým dílem, který byl k dispozici. No a výsledek? Úžasně jsem si to užila! Bylo to zábavné, napínavé, prostředí atraktivní a autorčina fantazie mě moc bavila. No a ilustrace? Mňam! Ty z knihy udělaly dokonale vyvážený ohňostroj chutí, který explodoval s každou další stránkou. Oči tancovaly, hlava se bavila a duše se radovala. Těším se, až se celou ságou prokoušu. A co půjde, vezmu pěkně s obrázkama :⁠-⁠). PS: A proč jenom 4 hvězdy? No... Je třeba nechat si trochu rezervu ;⁠-⁠). Ale až budu mít s čím srovnávat, klidně dám plnou palbu.... celý text

Slib 2022, Sharon J. Bolton

Heuréka, Sharon! Vítej zpět! Sharon J. Bolton patří dlouhodobě mezi mé nejoblíbenější spisovatelky. Série s Lacey je prvotřídní a i knihy mimo tuto série jsem většinou hodnotila velmi pozitivně. Většinou. Co se ale týče série s Rakvářem, to byl naprostý úlet. A ačkoliv i k Prasklině jsem měla trochu rozpačitý vztah, netrpělivě jsem očekávala, co se vyklube ze Slibu. A panejo! Tohle byla super jízda! Parádní jízda ve stylu Bolton, jak ji znám a jak si ji vždy chci pamatovat! Kniha je opravdu prvotřídní; vynikající a neotřelé téma je zpracované excelentním způsobem. Chytla mě od první kapitoly a už nepustila až do konce. Parta mladých prominentních srá*ů, kteří jsou tak skálopevně přesvědčení o své nedotknutelnosti, dokonalosti a neporazitelnosti, způsobí smrtící dopravní nehodu a jejich životy se rozpadají na tisíce kousků. V momentu, kdy se vrací Megan na scénu, mi začalo mrazivé mravenčení v zádech a každá kapitola jej stále více rozdmýchávala. Z celé party mi upřímně nebyl sympatický nikdo a byla jsem dychtivá zjistit, co si Megan od svých "přátel" vyžádá a jak se toto klubko nakonec rozplete. V poslední čtvrtině kniha nabírá na obrátkách a je lepší a lepší. Závěr je naprosto odzbrojující, překvapující a jeho jedinou slabinou je, že je opět až moc rychlý. Já bych si klidně užívala dojezd o pár stránek dýl. Nicméně na tomto dokonalém dílku to je jenom kosmetická vada. Slib je po dlouhé době thriller, který mě totálně posadil na zadek a knihu samozřejmě doporučuji k přečtení. Za mě zasloužený a krásný plný počet.... celý text

Promlčení 2015, Jiří Březina

Nic jsem od knihy nečekala, ale nakonec mě příjemně překvapila. Celý kriminální příběh je pojat jako vyprávění události dávno minulé a tím pádem zde nečekejte žádnou akci a štosy mrtvol, které přibývají jako houby po dešti. Pojetí příběhu mi neustále v mysli evokovalo rozhlasovou hru Červená náušnice od Květy Legátové, kde je také celé drama založeno v podstatě na rozhovoru dvou postav. Kniha je ale samozřejmě propracovanější a oba příběhy nemají jinak společného vůbec nic. Přesto mě příběh zaujal a způsob vyšetřování mě stále více vtahoval do hry. Co musím velmi ocenit, je propojení zápletky s odsunem Němců z pohraničí, což z tuctového příběhu dělá i zajímavou "historickou" sondu (bráno s lehkým nadhledem). Samotné rozuzlení mi přišlo také výborné a bylo mu věnováno dostatek prostoru. Ve finále je pro mě knížka zajímavým objevem (o kterém netuším, kde jsem ho vlastně objevila) a určitě se mrknu na další autorovy počiny. A ideálně začnu prvním dílem :⁠-⁠).... celý text

A přece nezemřeš 2000, Lee Child

Tentokrát jsem to opravdu nečekala, ale tahle knížka pro mě byla docela zklamáním. První díl měl sice do nějakého realistického příběhu hodně daleko, ale mě neskutečně bavil, a tak jsem přivřela oči a dala plný počet. Tenhle díl byl zhruba stejně realistický, ale chybělo mu pro mě to podstatné, chytlavost. Zhruba do půlky mě kniha nebyla schopna zaujmout a během prvních sto stran jsem na ní v knihovně vyhandlovala dvě pokuty. Příběh mi přišel šíleně natahovaný vsuvkami v Bílém domě nebo neskutečnými podrobnostmi ke všem možným i nemožným zbraním (což chápu, že mnozí pánové ocení) a logických děr bylo v příběhu tolik, že i cedník se mi oproti příběhu zdá jako jednolitá plocha. Co se týče překladu, zde také bylo pár zajímavých perliček. Především ke konci hojně se vyskytující se vlásenky byly překladatelským klenotem. Děkuji čtenáři přede mnou, že na to upozornil, protože si nejsu jistá, jestli bych si tento termit dokázala spojit s našimi serpentýnami a přemýšlela bych, o jakých vlásenkách uprostřed lesa je vlastně řeč. Další, co mi ničilo mé čtenářské oko, byla Reacherova hlídka. Ačkoliv jej doprovázelo neustále 6 můžu, stále se tito pánové skloňovali v ženském rodě jako TA hlídka a na mě to působilo jako červená na býka. Detaily, já vím, ale když vás příběh nedokáže chytit do svých tenat, nějak se v tom začněte prostě víc rýpat. Jacku Reacherovi stále fandím, je dobré vědět, že máme někoho, před kým se třepe hrůzou i Chuck Norris, ale upřímně doufám, že s bandou neonacistických fanatiků kdesi uprostřed ničeho už znovu křížit síly nebude. Dám si chvíli pauzu, a pak vyzkouším další díl. Snad si sedneme s následující knížkou víc.... celý text

Chřiby: Po skalách a lomech 2019, Bořek Žižlavský

Další kousek z edice Chřiby záhadné a mytické a opět se nedá říct, že by dílko bylo špatné, ale co si budeme namlouvat, tohle už je opravdu kniha pro fajnšmekry nebo skalní fanoušky. Tentokrát nás autoři berou na menší okružní jízdu po skalách a lomech, a ačkoliv některé skalní útvary znám a navštěvuji a bylo obohacující si o nich přečíst, větší část jsem neznala a (co hůř) navíc mi místa dle fotek nepřišla až tak atraktivní, abych měla nutkavou potřebu je navštívit. Ale přesto oceňuji vytrvalost a houževnatost autorů, kteří stále přicházejí s snovými a novými tématy, která v rámci Chřibů lze ještě zpracovat, čímž vzniká velmi komplexní edice, kde si každý může najít to své. Jak říkám, často se jedná už o dílka pro fajnšmekry, ale i tak za přečtení určitě stojí. Tahle kniha mě osobně příliš nebavila a četla jsem ji dlouho, proto ji v rámci edice řadím spíše do průměru, ale své čtenáře si najde, i když jich nebude zrovna závratný počet.... celý text

Můj bylinkový svět 2020, Vláďa Vytásek

Po absolvování přednášky Vládi Vytáska se tento bylinkář katapultoval na přední místa v mém spisovatelsko-bylinkovém žebříčku. Nesmírně milý a citlivý člověk s opravdu hlubokými znalostmi v oblasti bylinkaření. Přistupuje k přírodě s úctou a pokorou a i tu se snaží vštěpovat a předávat lidem dál. Tato kniha se mi zamlouvá mnohem víc, než kniha druhá. Jsou zde krátké medailonky jednotlivých rostlin, které obsahuji základní i méně známé informace. Nesmírně oceňuji seznam na konci knihy, kde najdete konkrétní zdravotní neduh a k němu vypsané bylinky (nebo spíše stránky, na nichž najdete příslušnou vhodnou bylinku), což je velmi praktické. Kniha zmiňuje i případné kontraindikace, jsou-li známy, občas i kombinace s dalšími bylinkami pro lepší účinek. Určitě velmi cenná kniha, kterou vřele doporučuji. Jsem ráda, že zaujímá místo v mé knihovně, a to i s věnováním.... celý text

Sleduji tě 2021, Michael Robotham

Tenhle autor je pro mě téměř sázka na jistotu. Žádná knížka mě ještě nezklamala a samozřejmě ani tahle nebyla výjimkou. Téma bylo zase trochu z jiného soudku, ale zpracované zajímavě a poutavě, jak je u autora zvykem. Do svého života nás tentokrát nechala nakouknout Marnie Loganová, která nemá zrovna na růžích ustláno, ale co si budeme namlouvat, to ani lidé kolem ní. Joe jí jako její psycholog nabízí pomocnou ruku a spolu se svým přítelem a naším starým známým Vincentem začínají zabředat do velmi zajímavého soukolí událostí, v jehož centru je neustále právě Marnie. I když prvních cca 150 stran se mi četlo poněkud těžce, pak se příběh hezky rozběhl a já jej dočetla už téměř na jeden zátah. Jak jsem se pročítala řádky dál a dál, stále víc mi v hlavě rezonovala Prasklina od S. J. Bolton, ale naštěstí se oba příběhy posléze vydaly každý svou cestou. Ve finále se mi kniha opravdu líbila. Nepatří asi mezi ty úplně nejlepší od autora, ale pořád je to výborně propracovaný thriller, kterým Robotham potvrzuje své neuvěřitelně vysoké spisovatelské kvality. Stále mi ještě od autora pár knih zbývá a já jsem za to velmi ráda. Tenhle autor je absolutní TOP!... celý text

Hrobník 2022, Oliver Pötzsch

Musím uznat, že kniha mě moc bavila. Sice jsem se k ní necítila úplně přikovaná, jako k některým jiným, ale jako historická detektivka fungovala naprosto bezchybně! Autor vdechl život perfektním postavám. Leo mi byl velmi sympatický od začátku, i když to by trochu nafoukaný floutek, který si dokázal opakovaně podřezávat větev, na níž seděl. Byl ale moderní a zapálený a já mu fandila. Trochu mi připomínal detektiva Murdocha, i když byl na opačném konci potravního řetězce :⁠-⁠). Hrobník Augustin byl rovněž vyborný týpek, jenom mu k dokonalosti chybělo ještě trošku více prostoru. Co se týče zápletky, přišla mi zkonstruovaná opravdu bravurně. Vše bylo dokonalé zamotané a klubko se rozmotalo až na konci. Žádné potoky krve zde nebyly a vše krásně zapadlo do kulis historické Vídně. Rozuzlení bylo akorát dynamické a vysvětlení byl věnován dostatek prostoru. Konečně jsem neměla pocit ve stylu šup šup a zavíráme krám. A jako třešnička na dortu byly úryvky z almanachu pro hrobníky, což byl perfektní úlet, který mě neskonale bavil :⁠-⁠). Doufám, že tahle série bude nadále pokračovat, protože dalšího setkání se zmíněnými postavami se nemůžu dočkat. Dávám tentokrát plný počet a vyhlížím z okna druhý díl!... celý text

Moje domácí bylinková klasika 2022, Vláďa Vytásek

Mé první setkání s Vláďou Vytáskem (k tomu druhému dojde v řádu dní na kurzu) a myslím, že jsme si sedli :⁠-⁠). Milá a sympatická knížka, která nám přibližuje přátele z říše rostlin, které autor opečovává. Pro mě byla překvapením především skladba rostlin, kde vedle sebe trůní klasika jako oregano či majoránka, opodál česnek a cibule, sekunduje jim subtropický citrón s pomerančem a vše je korunováno několika rostlinami, o kterých jsem slyšela v podstatě poprvé. Oceňuji v několika případech inspirativní, ne zrovna běžné využití rostlin a také citování zdrojů. Nicméně i tak by šla knížka ještě trošku vyšperkovat, osobně mi chybělo v některých případech uvedení přesného dávkování. Např. u oleje z černuchy se má dodržovat správné množství, jaké to ale je, jsem se nedozvěděla. A dalo by se na takové drobnosti narazit častěji. Nicméně i tak mi knížka přijde jako výborný domácí pomocník a vřele ji doporučuji.... celý text

Vesnice 2022, Kristýna Trpková

Mé pocity jsou u této knihy dost rozporuplné. Kriminální zápletka měla obrovský potenciál, mohlo z toho být fakt hodně dobré dílo, ale nějak se vše ztratilo mezi řádky. Osobně cítím největší problém u vyšetřovatelské dvojice, která mi přišla krajně nesympatická (především tedy Laura) a která na mě působila tak nějak dětsky, naivně a především neprofesionálně. Zápletka vypadala moc dobře, ale potenciál se nenaplnil. Celou dobu vyšetřovatelé jenom přešlapovali na místě a byli zoufalí, a takhle se prozoufali až do tří čtvrtin. Pak se objevil jeden malý detail a výpověď a vše se najednou zázračně objasnilo? To jako fakt? Samozřejmě, že podobným stylem je psáno víc kriminálek, ale tady to pro mě bylo hodně za hranicí uvěřitelnosti. Co mi ale vadilo suverénně nejvíc, byla vztahová linka, která zabírala snad víc prostoru, než samotné vyšetřování, především od druhé poloviny knihy. Plácali jsme se v Lauřiných sebemrskačských myšlenkách a výčitkách svědomí pořád znova a znova a byli svědky celého toho bordelu, který po sobě zanechávala. Neskutečně mi lezla na nervy. Vztahové problémy zasahovaly i do vyšetřování a to dost nepravděpodobným způsobem. Stále jsem přemýšlela, jestli je to opravdu nutné. Za sebe tedy hodnotím knihu spíš průměrně. Hodně věcí mi vadilo, ale klady také nepostrádala, jen byly pro mě dost zastíněny. Stačilo se víc ponořit do zápletky a trochu víc propracovat stopy a ubrat na vztahové lince a určitě by mě kniha vzala za srdce víc. Nicméně i tak ji doporučuji ke čtení, protože širokou základnu fanoušků očividně má.... celý text

Buchlov: Historie a příběhy hradu 2018, Bořek Žižlavský

Buchlov - má TOP láska mezi hrady. Kam má paměť sahá, ani jeden rok jsem neabsolvovala bez Buchlovu. Tudíž tato knížečka byla pro mě povinnost a vesměs naplnila moje očekávání. Historie hradu byla zpracována velmi podrobně, vše bylo (jak je u této série zvykem) doprovázeno názornými pěknými fotkami. Suchopárný historický výklad byl okořeněný různými citacemi a texty z archiválií nebo mými oblíbenými pověstmi z hradu a podhradí. Osobně ke knize nemám žádné výhrady a jestli ještě někdy vyjde v novém vydání, byla bych ráda, aby zaujala místo v mé knihovně.... celý text

Prasklina 2021, Sharon J. Bolton

Tak, knihu mám dočtenou, ale přiznám se, že úplně nevím, co s ní. Ne že by mě vyloženě nebavila, ale taky ne že by mě vyloženě bavila. Ale vezměme to popořádku. Co se týče začátku knihy, bylo to celkem napínavé a prostředí, které Bolton zvolila, bylo úchvatné! Hned po pár stranách jel u mě Google naplno a já chtěla vědět všechno o tom dokonalém místě s názvem Jižní Georgie, o kterém jsem nevěděla zhola nic. Scéna v ledovcovém jezeře byla dechberoucí. Jaké bylo mé zklamání, když jsme se po pár stranách místo tohoto úchvatného ostrova kdesi uprostřed ničeho ocitli najednou zpět v Anglii a já zjistila, že tam strávíme většinu knihy! Ano, byla jsem vzteklá! Zpětně chápu, že takhle to mělo svůj význam, ale prostě Jižní Georgieeeee!! Události v Cambridge mi přišly hodně natahované, ale jisté napětí nepostrádaly. Má radost, když jsme se přesunuli v poslední části knihy opět na ostrov, byla nezměrná, ale kouzlo, které se objevilo na začátku, už se nějak nedostavilo. Samotné rozuzlení mě úplně neodzbrojilo a scéna na ledovci také ne, ale k nejhorším také nepatřila. Inu, co teda s tím vším? Sharon J. Bolton patří dlouho k mým oblíbeným autorkám, ale zlom nastal v Rakvářovi, který pro mě byl absolutní nepovedený brak. Tahle kniha je rozhodně výrazně lepší, promyšlená, vše do sebe nakonec pěkně zapadlo, ale prostě kvalitě prvních knih se nevyrovná. Je to velká škoda, protože já bych chtěla zpět svoji Sharon, jak jsem ji znala dřív. Velkou naději vkládám do Slibu a těším se na něj. Oproti tomu, Traviče raději obcházím velkým obloukem. Za mě řadím knihu spíše mezi průměr, ale kdyby nás autorka provedla po ostrově daleko víc, než to udělala, určitě by to přispělo k lepšímu hodnocení. Škoda...... celý text