Ei.leen přečtené 203
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane F. (p)
Knihu jsem četla poprvé, když mi bylo zhruba 12. Pamatovala jsem si, že byla dobře napsaná a že mě to od drog odradilo. Teď jsem si ji znovu přečetla po více než 10 letech a vyvolávala ve mně mnohem silnější pocity. Z dětství jsem si pamatovala hlavně začátek, kde se popisuje, jak si děti ze sídlišť v Berlíně neměly kde hrát, ale konec jsem si nepamatovala vůbec, takže jsem ráda, že jsem po ní znovu sáhla. Asi to bude znít jako klišé, ale film se knize nemůže ani zdaleka rovnat. Byl to opravdu jen slabý odvar, i když i z něj se spoustě lidem dělá špatně. Za mě je příběh ukázkou toho, kam až děti zažene nuda a nevšímavost rodičů, kteří stále pracují, aby dětem zajistili hezký domov, ale paradoxně je tím dovedou k drogám. Kniha je prokládána komentáři matky Christiany, psychologem, vyšetřovateli apod., což příběhu dodává na vážnosti.... celý text
Žil jsem jako pedofil
2002,
Janek Alexa
Knihu Žil jsem jako pedofil jsem si přečetla po tom, co jsme na kurzu krizové intervence probírali fakt, že na linky důvěry často volají pedofilové, kteří žádné dítě nezneužili, ale pociťují velký problém překonat puzení. To mě přimělo dívat se na pedofily jako na lidi, kteří se narodili se sexuální orientací, kterou si nevybrali a je pro ně těžké s ní žít. Tahle kniha mi byla doporučena jako perfektní ukázka toho, co prožívá pedofil, který si plně uvědomuje závažnost své deviace a nechce nikomu ublížit. Dilemata která takový člověk v sobě řeší, jsou jen těžko představitelná pro někoho, kdo to nezažil a ještě hůř pro toho, kdo pedofily opovrhuje. Podle mě se autorovi podařilo podat co nejupřímnější zprávu o tom, co prožíval, a to bylo přesně to, co jsem od knihy chtěla. Skvělá kniha jak pro psychology a jiné pomáhající profese, tak i pro laiky.... celý text
Útek z tábora 14
2012,
Blaine Harden
Musím se přiznat, že než jsem četla tuhle knihu, tak jsem o situaci v Severní Koreji věděla jen velmi málo. Tahle knížka mi otevřela oči a doslova mě propleskla. Přečetla jsem ji jedním dechem a nevěřila jsem, co vidím. I já jsem některé odstavce četla nevěřícně dvakrát. Zpočátku jsem si myslela, že mi novinářský styl psaní taky nebude moc vyhovovat, jak píše hodně lidí, ale nakonec jsem za to byla ráda. Je tam hodně vsuvek o politice a o životě mimo tábor v SK, které pro mě byly hodně přínosné, protože jsem moc neznala to pozadí. Na základě toho jsem si i vyhledala hodně článků a každá další kniha, která byla v Útěku z tábora 14 doporučena, mě láká k přečtení. V průběhů čtení knihy, kdy jsem si už trochu "zvykla" (pokud se to tak dá napsat) na krutosti, které autor popisuje, mě začalo mnohem víc pohoršovat a šokovat to, co se Sinem ten tábor udělal. Jak pokřivil jeho osobnost. Doporučuji přečíst všem. Hlavně těm, kteří volí komunisty, kteří ještě do Severní Koreje posílají kondolence a přijde jim to v pořádku.... celý text
Lži na pohovce
2008,
Irvin D. Yalom
Tuhle knížku jsem četla v době, kdy jsem se chtěla moc dostat na psychoterapii a hodně jsem v ní našla. Mimo jiné i cestu k Yalomovi, který je obecně mezi lidmi, kteří se zajímají o psychologii, velmi oblíbeným autorem. Stal se tak i mým oblíbeným autorem. Líbí se mi, jak umí spojit své odborné znalosti s vyprávěním příběhu a udělat z toho beletrii, při které se člověk i něco naučí a má spoustu podnětů k zamyšlení. Doporučuji všem, kteří rádi přemýšlí nad vztahy mezi lidmi, ať už psychologii studují nebo ne. Kromě této knihy jsou výborné i Pohled do slunce a Chvála psychoterapie (z těch které jsem četla). Také doporučuji knihy Yorama Yovella, který ve svých knihách podobně spojuje odborné psychologické poznatky s příběhy "obyčejných" lidí.... celý text