Elisa.Day přečtené 624

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Pro mě ideální knížka na dovolenou. Čtení jsem si fakt užívala a i když mi bylo jasné, jak to musí dopadnout, četla jsem dál a dál ačkoliv se tím konec nezadržitelně blížil. Vlastně jsem si od knížky možná slibovala trochu víc, čekala jsem, že si Louisa s tím plněním seznamu trochu pospíší, že to bude víc odsejpat (čímž ale netvrdím, že by se děj nějak vlekl), že se do toho víc opře... Mohla to být prachobyčejná červená knihovna. Konec z ní dělá červenou knihovnu pro tzv. inteligentní čtenářky. Nic víc, nic míň. Ale strašně dobře se to čte a já jí budu s radostí doporučovat dál ;-)... celý text

Jak se zbavit brýlí 2002, Mirzakarim Norbekov

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Mám začít tím dobrým nebo špatným? Nevím, a tak začnu chválou... Tu si rozhodně zaslouží autorka, která napsala tuhle výbornou a velmi čtivou knížku. Hned od začátku mě zaujalo vyprávění Aibileen a Minny, paní Skeeter mě zpočátku moc nezajímala a když jsem nakoukla, které kapitoly následují a viděla jsem, že ty její převládají, byla jsem trochu zklamaná. Záhy se ale všechno obrátilo a já ty její kapitoly doslova hltala. Moc jsem jí přála úspěchy v práci i na poli vztahů a byla jsem zklamaná, když se jí nedařilo. Dostala mě... Skeeter i celá tahle knížka. Jen konec mě trochu překvapil, nečekala jsem to. Už teď jsem zvědavá, jakou další knížku Kathryn Stockett napíše a rozhodně si ji moc ráda přečtu. A kritika? Palec dolů ode mě má Knižní klub a ti, kdo se na vydání knihy podíleli. S uzávěrkou a vydáním chvátali snad ještě víc, než Skeeter a "její" hospodyně, protože takhle odfláknutou knížku jsem už dlouho neviděla. Chápu, že nějaká ta chybka se občas přehlédne, ale tady to bylo co stránka, to něco. Překlepy, chyby, dvě stejná slova v jedné větě a tak dále... Je to vážně nutné? Četl to vůbec nějaký korektor? Nezasloužila by si tahle skvělá knížka trochu víc úcty a lepší přípravu, než bude vyslána na pulty knihkupectví a do regálů knihoven? Fakt mě to mrzí :-(... celý text

Velká cesta Malého pána 2008, Lenka Uhlířová

Až budu jednou vyprávět pohádky svým dětem - kéž bych měla tolik fantazie jako autorka tohoto příběhu... S napětím jsem očekávala, kam až Malý pán doputuje a jak se jeho cesta povine zpět. Na konci jsem možná očekávala trochu více životní moudrosti, ale i tak je to takové příjemné pohlazení.... celý text

Zabiják mráz 2012, Josef Frais

Pro mě celkem zklamání. Nějak nevím, co bych si z toho měla odnést a za pár měsíců už si na nějakého Williho Drottnera nejspíš ani nevzpomenu. S takovým Remarquem se to nedá srovnat a i když i názvy ostatních knížek působí celkem zajímavě, nějak už na další knížku od imaginárního Helmutha nemám moc chuť. Dobrých válečných knížek je spousta, tahle mezi ně ale bohužel nepatří. SPOILER: Ještě musím dodat, že u knížek tohodle typu mám ráda jasné konce - buď ať jsou všichni v pohodě doma, nebo ať umřou, když to teda musí bejt, ale takovýhle otevřený konec, to mě teda vůbec nenadchlo.... celý text

Hruškadóttir 2008, Jana Šrámková

Taková útlá knížečka s názvem více než podivným - možná právě tím mě tolik zaujala. Příběh samotný není žádná prvoplánově líbivá slátanina, za což autorce patří můj velký dík. Styl mi občas maličko nesedl, vztah Veroniky a Šimona jsem nějak úplně nepochopila, ale ve své podstatě se mi to líbilo a těm, kdo si občas rádi přečtou něco ze současné české literatury můžu klidně doporučit.... celý text

Chceš-li rozesmát pánaboha 2013, Michael Třeštík

Helena Třeštíková točí Manželské etudy, zatímco její manžel píše o svých rodičích a vlastně je to obojí dost podobné. Chceš-li rozesmát pánaboha jsou takové manželské etudy z mužského pohledu, fakt. Některé pasáže jsou slabší, některé více než zajímavé, prostě jak už to tak v životě bývá... Nepřestává mě udivovat, kolik více či méně známých jmen se v knize objevuje, s kolika osudy se protnul život manželů Třeštíkových. Knížka mě nutila k neustálému vyhledávání jmen a vlastně jsem se díky ní dozvěděla spoustu nového. A za to jí patří dík.... celý text

Pláž utonulých 2012, Domingo Villar

Čtivá knížka, napínavý děj, zajímavé prostředí. Kdybych chtěla být hnidopich, asi bych se mohla pozastavit nad některými detaily, ale nechce se mi. Je to prostě fajn oddechová detektivka, která mě bavila a ráda si někdy přečtu něco podobného.... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Tohle jsou ty "Shades of Gray", které stojí za přečtení!!!

Na paměť mým smutným courám 2005, Gabriel García Márquez

Proč jen čtyři hvězdičky? Márquezovy romány mám prostě radši než takovéhle útlé novely. Trochu mi vadila absence přímé řeči, ale jinak fajn počtení na jeden večer ;-) "Zjistil jsem, že má kázeň není ctností, nýbrž reakcí na vlastní lajdáckost; že se chovám štědře, abych zamaskoval své skrblictví, že ze sebe dělám rozvážného, když jsem podezřívavý, že smířlivě vystupuji, abych nevybuchl vztekem, který v sobě tutlám, a na dochvilnost si potrpím jen proto, aby se neprovalilo, jak pramálo mi sejde na cizím čase. Zjistil jsem prostě, že láska není stav duše, nýbrž znamení zvěrokruhu."... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

* ZLODĚJKA KNIH * - nejdřív ten úžasný název...nejen že je krásně poetický, jako ostatně celá knížka, ale nemůže urazit snad žádného knihomola :-) - pak jsem uviděla tu povedenou obálku...hmmm, to si jí asi fakt budu muset přečíst - v knihovně asi 8 rezervací, no to se načekám... - nakonec kupuji v rámci světového dne knihy a hrdě ji přidávám do svojí knihovny - když čtu, snad ani nedýchám; kapitoly jsou krátké, tak ještě jednu, ještě jednu a ještě....cože, to už je zase půl druhý??? - všechno podstatné už víme dopředu, ale já stejně doufala, že Rudy a ostatní to nakonec nějak přežijou - jsem jediná, kdo je takový blázen? - strana 526, konec, slova došla, dál už nic není, běhá mi mráz po zádech - když jsem ji dočetla, obloha měla barvu volavčího peří * POSLEDNÍ VZKAZ OD NADŠENÉ ČTENÁŘKY * Některé knihy mě děsí.... celý text

Ani později, ani jinde 2011, Delphine de Vigan

Mám slabost pro knížky z Odeonu a ty, které byly vydané v této edici, už mě několikrát mile překvapily. Tuhle autorku neznám, o knížce jsem nikdy neslyšela, prostě mě jen zaujala v knihovně, tak jsem si ji přečetla. Tentokrát se žádné velké nadšení nekonalo, i když úplně špatné to taky nebylo. Asi jsem čekala happy end, který nepřišel. A Mathilda mě vyloženě iritovala. Nevím nevím, jestli si za pár měsíců na knížku vůbec ještě vzpomenu.... celý text

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Kdybych byla učitelkou češtiny, z fleku bych Rybí krev zařadila na seznam doporučené literatury, protože si myslím, že v dnešní době má takováhle knížka mladým lidem mnohem víc co říct, než třeba taková Babička. Až příště zas pojedu kolem temelínských věží, určitě si vzpomenu - na knížku, na Hanku, na Annu, Olinu, Honzu, Petra, pana Tušla a další. I na těch pár vesnic, které tam byly, ačkoliv by to dneska už nikdo nepoznal...... celý text

Zločin pátera Amara 1961, José Maria Eça de Queirós

Trochu jsem se bála, že knížka bude moc popisná a bude mě chvílema nudit, ale nestalo se. Sice to není typ knížky, kterou zhltnete jedním dechem, ale je to takové příjemné počtení. Příčí se mi ale, když hrdina je nejprve sympaťák každým coulem, strašně mu fandíte, ale pak se to někde zvrtne a on se začne chovat doslova jako debil. V téhle knížce ten proces "přeměny" byl ale bohužel celkem uvěřitelný, takže nic naplat, Amaro to u mě pěkně projel. Smutný konec už mě nepřekvapil, co jiného se taky dalo čekat...... celý text

Snídaně u Tiffanyho 2005, Truman Capote

Klasika, na kterou jsem se chystala už dlouho. Přečetla jsem a...nějak jsem v tom úplně nenašla nic až tak úžasného... Nevím, možná mi něco uniklo, možná jsem něco nepochopila. Prostě celkem fajn čtivý příběh, ale za pár týdnů už ani nebudu vědět, o čem to bylo. Jsem zvědavá na film, možná bude v tomhle případě lepší než knížka.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Dobrá knížka, ale zas že bych si z toho sedla na zadek? To asi ne... Díky krátkým kapitolám se to četlo hodně svižně, pěkně to odsejpalo, některé myšlenky moc hezké, ale asi to není úplně knížka pro mě.... celý text

Spis Odessa 2009, Frederick Forsyth

Děj: Moc zajímavý příběh, člověk se při čtení zas dozví něco nového. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale zhruba druhou polovinu knížky už jsem přečetla opravdu rychle. Kdyby se Peter nechoval jak debil a nedělal tolik zásadních chyb, bylo by to třeba i na 5 hvězdiček. Takhle to byl spíš trochu výsměch a může být Forsythovi vděčný, že to vůbec přežil... Překlad: Co to proboha bylo zase za paskvil??? Překlepy a hrubice v knížkách mi vyloženě vadí a strašně mě mrzí, vadí mi nesmyslná slovní spojení (např. vyzdvihnout si peníze z banky - str. 79), ale překlad Evy Marxové tohle všechno ještě překonal. Slova Lithuania a Latvia si možná může poplést středoškolák, ale rozhodně by si je neměl plést překladatel. Ne, Riga opravdu neleží v Litvě... :-(... celý text

A hory odpověděly 2013, Khaled Hosseini

První dvě knížky jsem zatím nečetla, takže nemám srovnání, ale to vůbec nevadí. Tahle se mi moc líbila, dobře se četla, ale přesto se neubráním drobnému zklamání. Myslím si, že z tak silného příběhu se dalo vykřesat ještě daleko víc... Nejvíc mi vadilo, že sotva jsem se začetla a příběh mě vtáhl do děje, tak skončil a začala další kapitola respektive další příběh a "začítání se" začalo vlastně nanovo. Přijde mi, že celá knížka je poskládána jakoby z několika povídek, které sice něco spojuje, jsou jaksi propletené, ale vůbec ne tolik, jak bych čekala. Asi jsem si myslela, že poslední kapitola všechno vyřeší, že to všechno do sebe krásně zapadne, že mi ta kapitola otevře ještě jiná zákoutí a části děje, které zatím zůstávali někde na pozadí, ale to se nestalo. Místo toho přišla jen další povídka - pěkná, milá, zajímavá, provokující k zamyšlení...stejně jako všechny předchozí - nic víc, nic míň... A to je možná trochu škoda.... celý text

Sněhulák 2012, Jo Nesbø

Proč u nás krucinál Nesbø nevycházel už v době, kdy jsem ještě neměla děti??? :-) Takhle jsem knížku četla týden místo dvou dní... Podezřele často jsem chodila na záchod, podezřele dlouho jsem zůstávala v koupelně a podezřele brzy jsem si večer chodila lehnout... Mělo to šmrnc, mělo to spád, vždycky bylo jasné, kdo Sněhulák není (vždyť do konce zbývá ještě tolik stránek!), ale nikdy, kdo to teda vlastně JE? Bylo to moje první setkání s Harrym a určitě ne poslední (Proč jen mám narozeniny až v září? To zas budu muset za ty knížky utrácet já... :-).... celý text

Chinaski poprvé 2013, Michal Malátný

Velmi příjemná kniha a vzpomínka na léta mého dospívání, kdy byli Chinaski mojí nejoblíbenější kapelou... Od té doby už uběhla spousta času a já si při čtení téhle knížky připadala pomalu jako pamětník :-) I když teď Chinaski už neposlouchám zdaleka tak intenzivně jako koncem devadesátých let, jsem moc ráda, že se mi knížka dostala do rukou. Dozvěděla jsem se spoustu nového, oživila si spoustu starého a hlavně jsem se báječně bavila.... celý text