Elisa.Day přečtené 624
Hra svalů
2004,
Simona Monyová (p)
To jsem tak jednou poslala přítele do knihovny, aby mi půjčil nějaké ženské čtivo, abych se trochu odreagovala. Přinesl tohle. Bezprostředně před touhle knížkou jsem četla Komu zvoní hrana od Hemingwaye. Literární hodnota Hry svalů je alespoň tisíckrát menší, ale čte se to asi tisíckrát líp, takže jsem ji přečetla během jednoho dne. Je nesmysl obě knížky srovnávat, takže to dělat nebudu. Je jasný, že tohle je jen taková prvoplánová slátanina, určená pro ženské, které se nejspíš chtějí ujistit, že na tom nakonec nejsou zas tak špatně. Děj mi přišel dost nepravděpodobný, zhuštěný a silně mi připomínal všechny ty seriály, které teď tak frčí. Kolik smůly se dá do těch pár stránek nacpat...? Jak už jsem ale psala, čte se to rychle, vtáhne nás to do děje a nepustí. A jako relax to není zas tak zlé.... celý text
Komu zvoní hrana
1946,
Ernest Hemingway
Četla jsem ji snad čtyři měsíce... Pravidelně mě nudila a uspávala. Konec jsem přečetla celkem rychle, ale to jen proto, že už jsem to fakt chtěla mít z krku (a příčí se mi takovou klasiku odložit jako nedočtenou). Je mi jasný, že moje hodnocení asi není moc objektivní, knížku rozhodně neodsuzuju jako brak nebo něco špatného, ale mě to prostě fakt nesedlo (a přitom třeba Sbohem, armádo! so mi líbila opravdu hodně). Pár silných momentů tam určitě bylo, ale ty neskutečně zdlouhavé pasáže budou asi vždycky to, co si vybavím při vzpomínce na čtení této knihy.... celý text
Zkrocená láskou
2008,
Johanna Lindsey
Samozřejmě nic duchaplného, rozhodně to není kniha, jejíž četba by byla bůhví jak silný zážitek, ale zrovna na něco takového byla nálada a četlo se to vlastně dobře (a to i přesto, že jsem ji četla v originále), takže proč ne...... celý text
Na věky věků
2009,
Ken Follett
Velká láska, chamtivost, věčný boj o moc, budování významných staveb a jedno velké politické tajemství... Tyto a mnohé další jsou motivy jednoznačně zkopírované z Pilířů země. Jelikož ale autor kopíruje sám sebe, nemám mu to vůbec za zlé. Byl to vynikající čtenářský zážitek a během těch 5 týdnů a více než 900 stran mi mnohé postavy přirostly k srdci natolik, že se teď s nimi budu jen těžko loučit. Četla jsem pomalu, knížku jsem si pěkně vychutnávala a už na konci čtvrté části jsem bulela jak želva... Konec byl trošičku uspěchaný a v důsledku toho mi zakončení příběhu Gwendy a také Lolly přišlo lehce nedůvěryhodné, ale jinak nemám výhrady. Opravdu senzační čtení na dlouhé zimní večery.... celý text
Prach prachu
2005,
Tami Hoag
Výborná krimoška, přesně podle mého gusta. Taková ta knížka, od které se prostě nemůžete odtrhnout a čtete a čtete.... Kromě kriminální zápletky si autorka opět neodpustila ani zápletku milostnou, kvůli které jsem na konci příběhu dokonce i uronila slzu. Jsem holt cíťa. A nějak se nemůžu zbavit pocitu, že ten Kovac je fakt děsnej lůzr! :-)... celý text
Jak se zvířata milují
2007,
Gideon Defoe
"Jak se zvířata milují" se tváří jako populárně naučná literatura, ale ruku na srdce, spíš než spoustu zajímavých faktů přináší jen snůšku přihlouplých průpovídek. Připadá mi, jako by ji napsal žák základní školy s pomocí několika odborných knih, které zapomněl citovat. A to ani nemluvím o podivném překladu, při kterém se nikdo ani nenamáhal přeložit latinské názvy kmenů, tříd, řádů a čeledí. Pro pobavení dobré, ale to je tak vše - a i v tomto směru to občas hodně vázne...... celý text
Orel přistál
1995,
Jack Higgins
Bravurně napsaný špionážní thriller napínavý až do samého konce. Nakonec má čtenář potřebu se pídit, co je na tom pravdy a jak to s tím Churchilem vlastně bylo. Klidně si někdy zas přečtu něco podobného.... celý text
Island, země lidí a skřítků
1996,
Jiří Zeman
Tak nevím, vždycky když čtu nějaký cestopis, úplně mě to nadchne a hned bych tam jela. To je snad lepší je nečíst... A nebo to brát naopak. Všechno se procestovat nedá, tak aspoň takhle - s krásnou knížkou a vlastní fantazií. Moc příjemné čtení!... celý text
Kouř
1998,
Tomáš Vorel
Mnohými chválený film jsem neviděla a knížka mi tedy moc neřekla; žádné nadšení se nekonalo.
Ještěrka
1990,
Iva Sanetrníková
Coby výpověď bývalé narkomanky (která určitě neaspiruje na post uznávané spisovatelky), to bylo chytlavé a silné, ale něco zásadního tomu chybělo...
Vlak do Istanbulu / Tajný kurýr
1973,
Graham Greene
Patrně nejnudnější detektivka, kterou jsem kdy četla.
Lunapark v hlavě
1962,
Lawrence Ferlinghetti (p)
Každý občas máme ten svůj lunapark v hlavě. A ten Ferlingghettův byl moc fajn...