elutep
přečtené 95
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Na pár dní se ve mně probudila romantická nálada. Přiznám se, že k přečtení mě nalákal film, který jsem viděla zcela náhodou. Knížka byla ještě pěknější, i když při srovnání musím říct, že tentokrát se i film hodně vydařil.... celý text
Magický prazdroj
1995,
Terry Pratchett
Moje první setkání s Pratchettem. Humor a hra se slovy byly geniální a nesmírně mě bavily. Zdá se mi, že zápletka jako taková nebyla nic, co by mi vyrazilo dech, ale jazyk pana Pratchetta i tak z knihy udělal kouzelný kousek. Myslím, že jako občasná oddechovka se v mé knihovně objeví i nějaké další knihy.... celý text
Mudrosloví urozeného pána Tyriona z Lannisterů
2013,
George R. R. Martin
Budu se opakovat...naprosto zbytečná knížka. Dostala jsem ji jako dárek, přečetla za deset minut (protože jsem Píseň ledu a ohně četla, tak sem nad citáty ani nemusela přemýšlet) a odložila do poličky. Zklámáním to asi nazvat nemůžu, protože jsem to čekala...... celý text
Jak sbalit ženu
2005,
Tomáš Baránek
Řekla jsem si, že sáhnu pro jednou po nějaké oddechovce a tuto sem si vybrala hlavně ze zvědavosti. Autor má ve spoustě věci pravdu a správný nadhled. Musím říct, že modelové situace byly zábavné a určitě by imponovaly velké části žen (i těm, co by nakonec k předání kontaktu nesvolily). Sama bych s tím asi měla problém, zvlášť třeba při kontaktáži na ulici, ale i tak jsem přesvědčená, že je tam spousta dobrých rad.... celý text
Akademův živel
2013,
Jim Butcher
Hrdinové knihy a jejich charaktery mě baví víc a víc. Nové postavy jsem si také oblíbila velmi rychle. A postupné odkrývání skutečností, které byly zprvu skryty je lákadlem pro další díly. Dokonce i ty tajemství, co zatím stále tak trochu skryty jsou, lze poměrně snadno odvodit, což ale vůbec nesnižuje moji zvědavost na další Taviho dobrodružství. Škoda jen, že ze serie šesti knih, z nichž poslední v originále vyšla před šesti lety jsou přeloženy jen dvě.... celý text
Živly Calderonu
2012,
Jim Butcher
Čtivá knížka, kterou jsem odkládala, jen když bylo třeba a se značnou rozmrzelostí. Přesto jsem ale našla v Calderonském údolí pár věcí, které mi buď vrtaly hlavou (protože se mi zdály nedomyšlené), nebo mi vyloženě vadily (protože se mi zdály nesmyslné). Postavy byly popsány velmi pěkně, jejich uvažování a jednání ale občas kolísalo. Co se týče ovládání živlů, občas mi přišlo, že autor nastavil jistá omezení jejich používání, ale o pár stránek dál bylo všechno jinak. To ale nemění nic na tom, že si ráda přečtu i druhý díl.... celý text
A uzřela oslice anděla
1995,
Nick Cave
Řekla jsem si, že mám chuť si přečíst nějakou psychedelickou fantasmagorickou depresivní knížku. Jednu jsem našla a nevnímaje jméno autora se dala do čtení. Během četby jsem si říkala, že ten chlap musel být na drogách, což se mi po přečtení životopisu potvrdilo. Poznala jsem tak Nicka Cavea (ano přiznávám, že doteď mi to jméno vůbec nic neříkalo). Ale zpátky ke knize. Děj na mě hodně doléhal, byl silný. Patřím k těm, na které se přenášejí nálady a stavy literárních hrdinů, a tak mi Euchrid a Cosey Mo a Taťka dávali hodně emočně zabrat. Ráda jsem ale s nimi ten týden na hranici šílenství strávila.... celý text
Restaurant na konci vesmíru
2008,
Douglas Adams
Ať si má knížka dál svoje fanoušky, co se přidají k oné komunitě. Mě si bohužel nezískala. V prvním díle jsem se párkrát i zasmála, ve druhé už se tak nestalo (tedy pokud to vůbec bylo záměrem). Jen posledních pár stránek mě oslovilo.... celý text
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Mnoho povyku pro nic. Na začátku jsem se náramně bavila a smála se nahlas. Ovšem to záhy pominulo. Na konci jsem zjistila, že jediné skutečně vtipné hlášky byly ty, které jsem zaslechla už před přečtením knížky a ten zbytek byla jakási vata, která měla působit co nejvíc bláznivě a chaoticky. Což o to, ona bláznivá a chaotická byla...jen jsem jednoduše čekala víc. Né, že by se mi knížka vyloženě nelíbila, ale rodiče mi od mala říkali, že opakovaný vtip není vtipem...a když se ty šílenosti opakovaly dál a dál, humor vyšuměl.... celý text
Válka za bílého dne
2013,
Peter V. Brett
U Everamova vousu, ten konec nemá chybu...teď se mi hlavou honí asi tři verze pokračování. V každém případě jsem si zase užila časovou smyčku jako ve druhém díle, tentokrát o Ineveře. Je to zajímavý autorův prvek, když nám ukazuje pohnutky postav, jejichž činy vedou k nelibosti čtenářů. Zbylé postavy už dobře známe, ale přesto se dál vyvíjí. Rojer, Arlen a Jardir mě baví nejvíc, Leesha a její chování mi malinko vyráží dech (hlavně po návratu do Kotliny) a Renna je pro mě záhadou. Logika mi velí ji nemít v oblibě...ale to jsem původně neměla ani Jardira a Ineveru.... celý text
Pouštní Kopí
2010,
Peter V. Brett
Příběh psaný z pohledu Jardira mi přišel zajímavý a čtivý. Čtenář (a myslím, že většina byla po prvním díle na Jardira "rozezlená") tak vidí, že nic není černé nebo bílé. Jardir je vlastně docela sympaťák vedený okolnostmi. Je škoda, že je podpantoflák, protože jinak by se spousta věcí odehrála jinak. Rennina linka mě bavila jen do určité chvíle (to nechci prozrazovat těm, kdo ještě knihu nečetli), pak mi její charakter přišel takový nelogicky pokřivený. Jinak ale práce s charaktery nemá chybu. Arlen možná na svoje okolí působí jak stroj na zabíjení, ale uvnitř je to ten chlapec, co by si přál všechny zachránit, tak jako to nedokázal s matkou. Plný strachu a zklamání, ale odhodlaný bojovat.... celý text