Ender
přečtené 300
Pod kůží
2002,
Michel Faber
Pod kůží... pod kůží jsme všichni stejní. Mimozemšťani jsou jako lidi, lidi jsou jako zvířata. Jak prohlásil o zvířatech Jeremy Bentham "Nezáleží na to, jestli dokážou mluvit, nebo rozvažovat... ale jestli dokážou trpět?" A v tomto ohledu mezi námi není rozdíl. Celá kniha na mě působila velice smutně, nejen v tom, jaké utrpení působí jeden druh druhému, ale i v tom, jak jsou postavy k knize, jednotliví tvorové, na tomto světě neskutečně osamělí. Hlavní hrdinka, mimozemšťanka Isserley je vykázána ze své domovské planety a žije na skotské farmě spolu se svými druhy, ale ti jsou hloupí dělníci, vyvrhelové, co se starají o lidské úlovky, a ona není schopná s nimi najít společnou řeč... stejně tak s lidmi, které jezdí lovit, a kteří mluví jazykem, jemuž má problém porozumět. Sama je zdeformovaná, přetvořená do lidské podoby a má tak potíže i s vlastní identitou. Její osud je bezvýchodný, opuštěný. Tak jako jsou opuštění dělníci na farmě dělající monotónní krvavou práci, tak jako stopaři na skotských silnicích nemající práci, rodinu... Michel Faber napsal mnohem víc, než běžný scifi hororový příběh o lovci lidí. Je to sonda do nitra nás samotných, do našich krutosti, našich osamělostí, našich necitlivostí.... celý text
