Eslem
přečtené 689
Koruna z mečů 2
2002,
Robert Jordan (p)
U téhle (půl)knihy už mě úplně ovládl pocit, že autor neumí než točit dokola jeden jediný motiv - pubertální arogantní nafoukanec machruje tak dlouho, dokud ho neusadí nějaký jiný, mocnější nafoukanec. Pokud to teda není Mat, Rand nebo nějaký supermyrrdraal, kteří sedí na vrcholku kaskády. Vývoj postav v Jordanově podání: pyšné bezvěké Aes Sedai se najednou červenají a skládají na zem, protože náctiletí překonali počáteční ostych nebo je Sorilea vzala proutkem, a Rand se pod tíhou proroctví stává nesnesitelným. To, že si to vlastně uvědomuje a pořád opakuje, mu moc bodů nepřidá. Sérii mám v plánu dočíst, ale už dávno bohužel přišla o počáteční kouzlo (které i tak víceméně spočívalo ve vykrádání Tolkiena), takže to vypadá na pěknou fušku.... celý text
Drak znovuzrozený 1
1998,
Robert Jordan (p)
Už jsem slyšela dost kritiky na to, jak se ženské autorky nedokážou vcítit do mužských postav. U R. Jordana mám naopak pocit, že se častokrát projevuje až moc jako žena. Všechny ty popisy rób, no a šitíčko má u sebe dokonce i Rand... Nevím, nakolik případně zasahovala paní manželka, ale třeba ta scénka, kdy z polomrtva sotva vzkříšený sedlák Mat vypráská holí dva nejzdatnější aspiranty na strážce zaráz, působí jako vytažená z hlavy nějaké náctileté fantasy romantičky. Tuplem když si ještě přítomní muži zas a znova uvědomují, jak je Galad neodolatelně pohledný.... celý text
