Eslem
přečtené 706

Nakažení
2007,
Petra Neomillnerová
"Nemám strach, strach má mě, celou." Příběhy Moire mě přitahují trošku proti mé vůli, netradičním pojetím hrdinky a hlavně jazykem. Na vulgarity si nepotrpím, ale většinou je spláchne hned dojem z následující věty a nakonec s celkem dokonale splynou. Nějak podobně se to zahraje i ve chvílích, kdy už začínám kroutit hlavou nad Moiřiným širokánským srdcem a ještě pár dalšími extra chlapy. 70 %... celý text

Zlá doba pro draky
2010,
Sergej Lukjaněnko
Některé nápady, jako vymezení „pracovních“ hodin různým formám magie a obecně pojetí mágů živelných klanů, opravdu zaujaly, vývoj hlavního hrdiny však příliš připomínal Draka Jordanova a to v ne o mnoho lepším provedení. Snový symbolismus mě bohužel taky neoslovil a nijak zvlášť oslnivé a propracované nebyly ani dialogy.... celý text

Rudovlasá - Cesta čarodějky
2012,
Petra Neomillnerová
Prostředí povídek si mé sympatie nezískalo (jakožto odchovance epické fantasy vlastně ani nemohlo), u postav se dostavovaly zvolna, v závěsu tomu, jak umrouskaná čarodějka „stárla a mocněla“. Moire není žádná laciná akční hrdinka, ale ženská, které stojí za to nahlížet do hlavy, a nejen jejím prostřednictvím autorka ukazuje, že to s jazykem opravdu umí (lit.). Zábavnou změnou po všech těch nadsamcích je i Moiřin uťápnutý (hlavní) partner Desmond.... celý text

Stín v Zrcadle 1
2001,
Ian Irvine
Po této knize jsem sáhla zaujata obálkou. Darwinův citát v úvodu naznačuje, jakým směrem se, byť klikatě, bude (v originálu) tetralogie Pohled ze Zrcadla ubírat. V češtině vyšel první díl, ve dvou porcích. Oba hlavní hrdinové mi moc do noty nepadli a pozdější vývoj (včetně vygradování) přelouskaný v angličtině místy trpěl překombinovaností nebo mi prostě neseděl, přesto mě kniha opředla zvláštním kouzlem, které nezesláblo ani po letech.... celý text

Harry Potter a relikvie smrti
2008,
J. K. Rowling (p)
Na to, v jak silné pozici autorka byla, si dle mého mohla dovolit možná míň čtenářsky vděčné, zato kvalitnější zakončení...

Oko světa 1
1998,
Robert Jordan (p)
Tahle série pokupě v knihovně vypadá moc dobře, ale z čtenářských dojmů převládne rozmrzelost – to, co se líbí, je ubité okolní rozvleklostí a zanikne v délce nafouknuté do nekonečna větveným prázdnem. Celé to působí dojmem, jako by se autor žádné věty, kterou už jednou vymyslel, nedokázal vzdát a musel ji tam nacpat. Skalní fandové fantasy tohle monstrum zvládnou, každopádně posedlost druhu načnu-dočtu se tady mnohonásobně nevyplatí.... celý text