• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Gaius Titus Petronius

Satyricon: Zbytky latinského románu

„Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál. Jak hodnotit knihu, která není knihou jako takovou? Asi by bylo vhodné předeslat, že jsem četl nový překlad od Šourka a knihu netvoří jen samotný text Satyriconu, ale i předmluva překladatele a doslov M. Putny. Knihu jsem chtěl číst především kvůli postavě Petronia, kterého jsem si zamiloval v Sienkiewiczově Quo vadis, proto jsem byl trochu zklamaný, když jsem se v předmluvě dozvěděl, že Petronius je jen údajným autorem tohoto textu. Pak jsem však zpozorněl, když se v erudované předmluvě objevilo slovo srát (nebo něco podobného). Jaké bylo mé milé překvapení, když jsem zjistil, že se s tím překladatel opravdu nemazal a původní text starý dva tisíce let oblékl do moderního kabátku z mluvy věru lidově květnaté... Konečně se mi do rukou dostal důkaz dekadentního rozkladu veliké Říše římské. O co kouzelnější je si uvědomit, jak se jako lidstvo točíme jak vítr v bedně po stále stejné spirále do stále stejné prdele. Příběh (tedy spíše jeho torzo) má všechno – narušení vztahů, bezcílnost, ztrátu soudnosti, pohrdání vlastní ctí a bezuzdnou poživačnost. Vítejte v jednadvacátém století, vítáme vás na palubě hořícího letadla, kde si cestující objednávají další sklenku šampaňského a za hurónského smíchu zpívají Duhovou vílu. Dva tisíce sem nebo tam, je to jedno. Samotný děj, o kterém se ve výsledku moc mluvit nedá, není moc zábavný. Jak jsem naznačil výše, jedná se spíše o drobné nenavazující epizodky, které jsou příběhově nekonzistentní a prostupují je stejné postavy a s nimi spojené motivy, především sexuální. Tyto fragmenty jsou (především díky geniálnímu překladu) neuvěřitelně čtivé i v našich dnech. Knihu lze číst jako satiru neronovského Říma, jako výsměch samotnému Nerovi, kritiku společnosti nebo jako prosté humorné scénky, které pobaví i dnes. Možností je nepočítaně. Na vyšší úroveň knihu staví i samotná, výše zmíněná kompozice s předmluvou, komentující vznik překladu, kterou následují samotné fragmenty, aby knihu uzavřel Putnův doslov, zasazující Satyricon do historického kontextu. Oba odborné texty jsou čtenářsky velmi přístupné, zábavné a oproti jiným doslovům a předmluvám jsem měl pocit, že mi něco daly. A poslední smeknutí stojí sazeči, grafikovi nebo Šourkovi...? Nevím, ale horizontální členění textu je prostě geniální.“... celý text
— Oponn

---

Hostina u Trimalchiona

„Kdyby byl Řím co jsou Vodňany. dal bych si jagertee do druhý nohy. Velice tenkej sešítek z velice dávný doby. Nějakej zevlák tam vyhrál ve sportce, pořídil si větší barák, než moje pronajatý 2kk a zve si tam na žranice honoraci. Nadívaná slůňata, holubí paštiky a sudy bílýho i červenýho sklepmistra. Honorace tam chodí, protože kdo chce něco znamenat a zadarmo se nažrat, nesmí tam prostě chybět. Ten Trimestr, nebo jak se jmenuje si ale nepozval Ladislava Špačka, takže nedokáže zamaskovat svoje buranství. Pořád bude sprostej hlupec, kterej má svoje omezený zvyky. Je to jako když pan domácí Břéťa Jonáš chlemtá drahou skotskou whisku a hned jí brzdí zvětralým pivem. Dost dobře bych to mohl bejt i já. A proto bych si vzal ponaučení, že se mám držet bahna, který je mi vlastní a nikam se nedrápat. A když už se dostanu do společnosti, budu si hledět v rohu svýho a šoupat nohama. To by tak asi bylo všechno. Došel mi inkoust. V čem? Úplně ve všem!!!“... celý text
— žlučníkář

---

Satirikon

„Antičtí tvůrci opakovaně dokazují, že se lidé vůbec nezměnili - pouze mají modernější technologie. Lidé jsou prohnaní, zkažení a zajímají je jen peníze, sex a moc. Je pochopitelně škoda, že se do dnešní doby nezachoval text ve své celistvé podobě a musíme si vystačit pouze s jeho fragmenty.“... celý text
— ArkAngel

---

---

Satirikon

„Pro Satyricon doporučuji nejnovější překlad Petra Šourka (Academia, 2023). Jeho převod je velmi neortodoxní z hlediska stylu, v němž jsme zvyklí antické památky číst. Hrubý a neotesaný jazyk je ale podle mě k Petroniovu neuctivému a nactiutrhačnému originálu mnohem blíž než archaizující metrické přemety. Na antiku je to každopádně slušně bujaré čtení.“... celý text
— Dobraadresa

---

Satyricon: Zbytky latinského románu

„Tak mi zase jednou docvaklo, jak jsem nevzdělaná, kolik toho nevím o literatuře (a o filosofii teprve); bohužel neocením spoustu narážek. Znala jsem jen úryvky z Hostiny u Trimalchiona - takže překvapení velké. A hned mám velké plány, jak si znovu přečtu Zlatého osla, jak si osvěžím Epikúrovu filosofii (zaujal mě Putnův doslov - hypotéza: "Ono předporozumění, s nímž Petronius maluje svůj svět, je předporozumění epikúrovské. To proto se nad společností zištnou a chlípnou, hemživou a bezcílnou, nepohoršuje explicitně, jak činívají zejména stoici. Z mírného odstupu "zahrady Epikúrovy", nezúčastněnně a přitom zúčastněně, jsa venku i uvnitř zároveň, pozoruje, co vidí.", s. 176). "Jen si, smrtelníci, naplánujte velké věci! A abyste nic neriskovali, zabezpečte své podvodně získané majetky na tisíc let dopředu. Tady ten taky ještě včera kontroloval svoje účty a přesně věděl, který den se vrátí domů. Ó bohové a bohyně! A kde zůstal ležet? Jak daleko od svého cíle?" (s. 119) A ještě jedna nadčasová hláška: "Když nebudou dělat, co se dětičkám líbí, zůstanou, jak správně Cicero říká, ve škole sami." (20)“... celý text
— Ventimiglia