evask přečtené 580
Esterčini otcové
2021,
Hana Radulić
Nejdřív mě ta knížka dost štvala. Popis reálií v Praze, příliv jmen příbuzných, samozřejmě vždy židovských, jakoby Židé ani jiná jména nedávali, nadbytečné poučování. Později zas byly názvy ulic v Izraeli. To přece čtenáře zas tak nezajímá, jen tím autorka upozorňuje, jak to tam zná. Aspoň já to tak vnímám. Ale zase na druhou stranu problém dvou milujících otců, navíc s tak rozdílným osudem, to je zajímavé téma a docela dobře zpracované. Dávám čtyři *.... celý text
Chlapec s kamínky
2018,
Sophie Loubière
Tak tohle je zajímavá a dobře vymyšlená knížka. Nejdřív jsem ji teda skoro chtěla odložit. Člověk se musí prvními padesáti stránkami prokousat. Pak mně to začalo bavit. V další fázi jsem nevěděla, co si mám o tom myslet. Nakonec se všechno vysvětlilo a puzzle do sebe zapadlo. K pochopení úplného závěru jsem si musela znovu přečíst začátek příběhu. Za mě čtyři a půl hvězdičky.... celý text
Pod Jižním křížem
1998,
Barbara Bickmore
Sice červená knihovna, ale dobře vymyšlená. Hlavní hrdinka se dostává do svízelných situací, takže trnete, jak tohle dopadne.
Ty chladné oči
2023,
Scarlett Wilková
Dobře ten příběh Scarlett vymyslela a moc pěkně ho napsala. Přizpůsobit se jakékoli situaci. Přiznejme si, že to jde dobře spoustě z nás a často v tom ani nevidíme nic špatného. Akorát, chybička se vloudí, v šedesátých letech Světlana určitě nechodila na gymnázium, ale na SVVŠ neboli dvanáctiletku.... celý text
Ze světa lesních samot
1955,
Karel Klostermann
Dobrý, ale V ráji šumavském se mně líbilo víc. Tady mně připadá, že je děj chudší.
Knihkupkyně z Dachau
2023,
Shari J. Ryan
I já jsem dočetla. A řekla bych: snůška nesmyslů v romantickém obalu. Je toho víc, co mně nesedí, jak to mladá americká autorka vymyslela, ale nejvíc mně asi vrtá hlavou, jak skrývající se Hans, o kterém rodiče Matyldy nevěděli, ( s prominutím) vyměšoval.... celý text
Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala
2023,
Jiří Sankot
Pěkně udělaná knížka. Samotnému deníku předchází vyprávění, jak se asi odehrával život Věrky, než si deník začala psát. Proložené výstřižky z novin a odstavci s vysvětlením. Závěr je o životě v Terezíně a vyhlazovacích táborech v Polsku. Knížka velmi přínosná hlavně pro -náctileté čtenáře, hodnotím z tohoto hlediska. Nám starším už asi tolik nedá.... celý text
Velké naděje
2023,
Christiane Gohl
Od autorky novozélandské trilogie bych čekala mnohem mnohem víc, než červenou knihovnu.
Velké sny
2022,
Sarah Lark (p)
Já teda sama sebe nechápu, protože tahle knížka je s prominutím jedna velká hovadina, ale přitom jsem využila každou volnou chvilku, abych ji mohla číst.
Vražda Rogera Ackroyda
1993,
Agatha Christie
Konec mě udivil. A koukám na příspěvky ostatních, nejsem sama. Zvláštně napsané. Ale Hercule na to samozřejmě přišel.
V ráji šumavském
1972,
Karel Klostermann
Paráda, nádhera, pohlazení po duši. Možná trochu naivní a postavy jednoznačně dané až zploštělé: moudrý, poctivý, charakterní x vejtaha, chamtivec, neřád. Líná, hloupá x vypočítavá, zlá. Ale stejně dávám plný počet hvězd.... celý text
Kalmann
2023,
Joachim B. Schmidt
Je to zvláštní knížka a většinou mě moc nebavila. Byla jsem ráda, když byl konec.
Gösta Berling
1948,
Selma Lagerlöf
No je to takové zvláštní. Na mě až moc poetické. Jsem ráda, že jsem knížku dočetla, občas jsem s tím chtěla seknout.
Katova smrt
2023,
Laura Noll
Zajímavá knížka, velmi čtivá. Doporučuji. Pravda, nezabývá se hrůzami, které zažili Jindřiška, Aťa, Maruščáková, když se dostali do rukou gestapa, podáno věcně, bez emocí. Na to Pannwitz nemyslel.... celý text
Zdislava a ztracená relikvie
2007,
Vlastimil Vondruška
Tři příběhy, troje pátrání v jedné knize, a skáče se z jednoho do druhého. A to na mě bylo trochu moc, v postavách jsem se občas ztrácela. Konec, když už byly první vraždy vyřešeny, se mně líbil, nakonec tedy dávám čtyři *.... celý text
Ryanova pomoc
2017,
Leila Meacham
Odpočinková letní četba. Když má člověk tohle očekávání, je spokojen.
Vosy v láhvi
2023,
Zbyněk Kašpar
Pan Kašpar píše hezky, ale čím víc jsem měla přečteno, tak tím víc mě to přestávalo bavit. Chytla jsem se zas až na konci.
Černá a purpurová
2020,
Wojciech Dutka
Mně připadá, že když někdo napíše román z prostředí Osvětimi, je předem jisté, že se bude dobře prodávat. A zvlášť o lásce v Osvětimi. Tak ho pan Dutka napsal, ale mně jeho styl nesedí. Snaží se vysvětlit, jaký vliv má prostředí a společnost na normálního kluka ze slušné rodiny. To se mu povedlo. Děj je ale rozvleklý, zbytečně natahovaný. Některé výrazy by seděly spíš do pohádky (babizna). Téma zajímavé, ale jeho podání mě občas dost rozčilovalo.... celý text