FideiDefensor02 přečtené 66

Cesty za dobrodružstvím - Příběhy velkých činů 2012, kolektiv autorů

Velmi hezky pojatá a zajímavá kniha. Líbilo se mi poměrně netradiční vybrání osobností, kdy nešlo ani tak o nejvýznamnější cestovatele dějin, ale především opravdu o opravdové dobrodruhy, kteří třeba ani nemuseli udělat nic významného, ale všechny je spojoval podnikavý a dobrodružstvímilovný duch. Kniha je doplněna povedeným obrazovým materiálem, který výborně dokresluje vybrané příběhy odvahy. Všechny profily dobrodruhů jsou čtivé a mnoho z nich je i napínavých. Zde bych rád vypíchl příběhy Burke a Wills a Amundsen a Scott, které se mi opravdu silně vryly do paměti. Člověk by ani nevěřil, že jde o skutečné lidské osudy a ne o literární fikci. Například při čtení o konci Burkeho a Willse jsem s nimi doopravdy soucítil a jen se divím, jak může být skutečný život tak krutý, že zvládne napsat taková tragická dramata, až antických rozměrů. Jako takřka jedinou vadou na kráse bych tak knize vytkl docela velké množství chyb v hláskování slov, které by pečlivější korektura lehce napravila.... celý text

Tajná křížová výprava 2012, Oliver Bowden (p)

Hned na začátek by asi bylo správné napsat, že kdo to nečte kvůli hře, tak bude zcela jistě velmi zklamaný. Děj je totiž jednoduchý a stejně tak stavba celé knihy nemá s knihou mnoho společného. Příběh je monotónní a předvídatelný. Všechno tyto neduhy se rapidně zlepšují v poslední třetině knihy, kdy už autor píše prakticky bez předlohy a je to na kvalitě a možnosti se trochu projevit vidět. Příběhu velmi prospívá postava Marie, která jej značně obohacuje a vnáší do něj druhý dech. Padesát posledních stran, kde už autor musí spoléhat pouze na svou představivost pak bezkonkurenčně je nejlepší částí celého díla. Dobře vymyšlený byl i Polův příběh, který velmi šikovně celé dílo propojuje. Stejně tak mohu jen chválit zvraty v závěru. Důležité je, nepřistupovat ke knize jako ke knize, ale jako k rozšíření herního zážitku pro ty, kdo se chtějí hlouběji ponořit do hašašínského světa. A protože já jsem s tím do Tajné křížové výpravy šel, jsem spokojený.... celý text

Poirotova pátrání 2009, Agatha Christie

Některé povídky jsou lepší, jiné zase horší. Přesto je kniha jako celek povedený kousek, který stojí za přečtení. Všechny povídky mají překvapivý závěr a jsou napsány čtivě a napínavě. Vytřibuje se zde Poirotova povaha a především jeho vztah s Hastingsem, který je pro mě hlavním tahákem knihy. Už dávno jsem došel k názoru, že všechny autorčiny knihy jsou vždy o stupeň lepší, když je v nich vypravěčem Hastings. Škoda jen, že povídky nejsou nějak provázané, protože kvůli tomu nemohl v knize existovat žádný centrální příběh nebo alespoň spojnice mezi povídkami, která mi nakonec dosti chyběla. Přes mou původní proklamaci teď zjišťují, že takhle z hlavy nezvládnu žádnou povídku vyzvednout nebo naopak zhodit, takže nakonec byly všechny asi zhruba kvalitativně vyrovnané.... celý text

Monarchie 1848 - 1918 2019, Lucie Jahodářová

Musím se přiznat, že knihu jsem četl nedobrovolně v rámci přípravy na dějepisnou soutěž. A i když je kniha jistě tematicky velmi dobře zpracovaná, tak mě od poloviny už jednoduše vůbec nebavila a k dočtení jsem se musel nutit. Dva body tak dávám jen za to, že chápu, že to není vina knihy, ale vina má, protože jsem věděl, o jaký jde žánr, a že podobná díla nejsou zrovna vrcholem čtivosti, a přesto jsem se do knihy pustil. Co bych ještě rád zaznamenal je poměrně velké množství textových překlepů v čele knize, kdy až nepříjemně často chybí písmena nebo občas i celá slova. Věřím však, že pro nějakého zájemce o dobu pozdní Habsburské monarchie bude tato kniha jistě skvělým úlovkem a skutečně výtečným zdrojem informací o této fascinující epoše našeho národa.... celý text

Muž v hnědém obleku 2009, Agatha Christie

Podobný styl, jako u Tajemného protivníka, akorát mnohem rozpracovanější a dalo by se říct pompéznější. U Christieové bych raději viděl trošku klasičtější styl, který člověk více očekává. Něco jako bravurní Vraždu na golfovém hřišti. Ale co už. Záčínám si na to pomalu zvykat. Lidé mají neuvěřitelně děravé kapsy, pravidelně se navzájem potkávají ve velkých městech a navzájem se do sebe šíleně zamilovávají po jediném pohledu a všichni mají jakýsi šestý smysl pro předpovídání nebezpečí. A co tak knihu odlišuje od žánrově podobného, ale rozhodně horšího Tajemného protivníka? Jde o zajímavé prostředí, které svým výletem do jižní Afriky vybíhá ze zajetého prostředí západní Evropy a skvělý příběh. Pro ujasnění, zápletka je špatná a primitivní. Jak tedy může být děj skvělý? Jde o řešení zápletky, které je napínavé a dramatické. Moji podezřelí se střídají jak na běžícím páse. A závěrečné rozřešení je jednoduše úžasné. Zde paní Christieová plně ukazuje svou největší přednost, kdy je schopna naprosto nepředvídatelných překvapení. Už navždy si budu pamatovat, jak mi spadla brada po odhalení antagonisty. Úžasný a neopakovatelný pocit. Škoda jen tolika náhod a nepravděpodobností. Přesto jde ale o knihu, jež stojí za přečtení.... celý text

Vražda na golfovém hřišti 1992, Agatha Christie

Oproti jiným, trochu experimentálním, dílům Agathy Christieové je Vražda na golfovém hřišti typickým příkladem autorčiny tvorby. A je to příklad skvělý. Vše funguje tak, jak má. Pachatel je překvapivý, vypravěčem je Hastings z jehož pohledu všechny příběhy vyznívají zajímavěji a v konečném důsledku překvapivěji a kniha není příliš dlouhá, takže nedojde ke ztrátě napětí a kompaktnosti. Nad ostatní autorčiny díla knihu vyvyšuje především bravurně sepsaná romance mezi Hastingsem a jeho vyvolenou. Fráze „Vy máte srdce jako Turek, Hastingsi! Měl byste si založit harém!“ mi už asi v paměti utkvěje navždy. Stejně tak silně oceňuji propracovanou psychologii postav, které jednají smysluplně a uvěřitelně, což je důležité vždy. Jako jediný, a opravdu nepatrný, zápor knihy tak vidím především to, že jsem i po mé opakované snaze nedokázal přijít na to, proč vrah k vraždě použil právě tu dýku, kterou použil.... celý text

Racionálně o globálním oteplování 2008, Miroslav Kutílek

V českém prostředí jde, díky svému zaměření, o naprosto úžasné dílo s nevídanou informační hodnotou. Jistě, kniha má spoustu neduhů. V prostřední části, kde se popisují různé způsoby měření změn zemské teploty, je kniha dokonce poměrně nezáživná a pro laického čtenáře i jen těžko stravitelná. Toto negativum ovšem bohatě vynahrazuje závěrečná část, ve které je teorie o zásadním vlivu oxidu uhličitého na globální oteplování brutálně rozemleta na prach, což zaslouženě potěší každého ctitele racionálního myšlení a empirických dat. Proto tuto skvělou vědeckou publikaci doporučuji každému, kdo by rád poznal jiný pohled na toto v dnešní době velmi aktualní téma a zároveň nemůžu jinak, než hodnotit pěti hvězdami.... celý text

Tajemný protivník 2004, Agatha Christie

Nebudu lhát, kniha mě zklamala. V žádném případě mi nevadí naprosto odlišný styl psaní než mají všechny ostatní autorčiny romány, stejně tak jsem v pohodě s jakýmsi prapodivným špionážním příběhem. Co mi ale vadí je stupidní příběh s extrémně natvrdlými hlavními hrdiny, když kdo je "tajemný protivník" muselo být každému jasné už alespoň 100 stran před koncem. V knize kvůli tomu nefunguje napětí a především postrádá pořádný detektivní příběh, což je u dektivního/špionážního románu zásadní. Prazvláštní jsou také všemožné náhody, jež se celou knihou prolínají, a vyloženě bizarní je vyústění vztahu mezi americkým bratrancem se svou sestřenicí na konci románu. Přes toto všechno se musím přiznat, že mě závěr knihy zajímal, díky lince s hledáním záhadné Jane Finnové, jejíž konec byl pro mě asi jediným překvapením v jinak značně předvídatelném díle.... celý text

Misery 2003, Stephen King

Kniha byla pro mě šok. Šlo totiž o mé první setkání s Kingem a bylo to setkání strhující. Před Misery jsem si nedokázal představit, jak moc lze čtenáře vtáhnout do děje, jak moc lze čtenáře přinutit, aby se bál o hlavního hrdinu, jak moc lze čtenáře donutit hltat další a další stránku bez přestání až do konce. Hlavní devizou knihy je perfektní psychologické zpracování protagonistů (k čemuž přispívá, že v celé knize jsou postavy jen dvě) a velmi dobře budované napětí, které vás s pár výjimkami provází celou knihu. Jako jediný zápor knihy tak vidím především části, kdy děj vázl a příliš se neposouval. Jde například o útržky samotného Miseryina románu, které byly často až příliš dlouhé. Přes tuto drobnou vadu je Misery skvělá kniha s bravurně prokresleným dějem s pevným začátkem a závěrem, jež stojí za přečtení.... celý text

Záhada na zámku Styles 2001, Agatha Christie

Šlo o mé první setkání s autorkou a musím přiznat, že jsem spokojený. Některé části možná byly možná trošku překombinované (nevěřím, že se by se kdokoli dokázal zorientovat v množství důkazů, natožpak aby zvládl odhalit vraha před závěrem - já sám jsem podezíral snad všechny, kromě vinné osoby), přesto však na mě celá kniha působila kompaktně, byla dlouhá tak akorát a spisovatelka zvládla udržet mou pozornost po celých 220 stran. Jako velký klad také vnímám, že vypravěčem byl kapitán Hastings, díky čemuž se čtenář dočkal spousty zábavných momentů, na které by se, pakliže by vypravěčem byl Poirot, zcela jistě řada nedostala. Vřele doporučuji každému, jako dobrý úvod do klasického detektivního žánru.... celý text

Hvězdný prach 2007, Neil Gaiman

Na začátek bych chtěl především ocenit autorovu úžasnou fantazii, která je, aspoň pro mě, neuvěřitelná. Tolik různých nápadů v jedné, poměrně krátké knize jsem snad ještě neviděl. Celá kniha je také velmi pohodové čtení, jež plyne skoro samo.Podle mě se Hvězdný prach bude líbit především těm, kteří ví, co od tohoto příběhu očekávají, tj. pohádkový příběh, který ve vás zanechá příjemný pocit. Člověk nad tím ale nesmí příliš přemýšlet, potom totiž zjistí, že příběh samotný je dosti rozbitý a sám o sobě je extémně jednoduchý (jak už to tak v pohádkách bývá). Mně osobně nejvíc vadilo, že láska mezi Tristranem a Yvaine je čtenáři podaná v závěru knihy jako hotová věc. V celých 250 stranách tomu ale nic nenasvědčovalo. Ty stránky, které mohly být věnovány rozvíjení jejich vztahu, byly místo toho využity k popisu vedlejších dějových linií, které ale k nosnému pilíři celého příběhu, tj. lásce mezi ústřední dvojicí, nebyly důležité a po dočtení jsem si tak přál, aby bylo méně čarodějnic a princů, zato více dialogů mezi Tristranem a Yvaine, ve kterých by se mohl jejich vztah vyvíjet trošku lépe než stylem: nic, nic, láska.Pokud se ale vezme v úvahu, že je to pohádka pro dospělělé, jejíž účelem je na pár hodin vypnout a užít si úžasný svět s pohodovým, nenáročným dějem tak jsem s výsledkem spokojen. Děj má pak také pár velmi originálních momentů, kde se s tím autor nepáral a na čtenáře to prostě nějak hodil. Z mého pohledu jde především o konec linky s královnou čarodějnic a s Tristranovou matkou. V některých momentech díky tomu kniha, působí, že mohla být klidně delší.... celý text

Lord Neděle 2014, Garth Nix

Lepší Sobota 2014, Garth Nix

Lady Pátková 2011, Garth Nix

Sir Čtvrtek 2011, Garth Nix

Sychravá Středa 2008, Garth Nix

Úděsné Úterý 2006, Garth Nix

Pan Pondělí 2005, Garth Nix

Dóm řetězů 2005, Steven Erikson (p)

Měsíční zahrady 2008, Steven Erikson (p)

Právě jsem dočetl závěrečný 10. díl série. Pamatuji si, že poté, co jsem přelouskal Měsíční zahrady, jsem měl chuť to s celou sérií vzdát. Navždy budu děkovat Bohu, že jsem to neudělal. Přišel bych tím totiž o skvostnou epickou fantasy sérii, kterou Malaz dozajista je. S klidným srdcem proto všem doporučuji vydržet, a ve čtení pokračovat. Nebudu nikomu nic nalhávat, nic se nezlepšilo, a já se ztrácel ve všech následujících dílech stejně jako v prvním. Asi tak u 3. knihy jsem ale dospěl k názoru, že nejlepší je nad tím jednoduše nepřemýšlet a knihu číst tak, jak to v ní leží a běží. Jediné, co člověku zbývá je doufat, že se to třeba o tři knihy později vysvětlí. Přes to všechno by ale byla věčná škoda nevydržet a se sérií seknout. Děj totiž lze pochopit, i když ne všemu člověk na sto procent rozumí. Proto radím obrnit se trpělivostí a vytrvat.... celý text