FideiDefensor02 přečtené 66

Lovci nocí 2016, Filip Klouda

Tragedie 1 1958, William Shakespeare

Tento svazek 5 Shakespearových nejznámějších tragédií lze rozhodně doporučit jako vynikající úvod do díla nedostižného autora. Překlad Erika Adolfa Saudka je zdařilý. Dá se mu bez problému rozumět, zároveň z něj ale dýchá historičnost a jeho významná část je moc pěkně zrýmovaná. Čtenáři se tak ze čtení dostává takový požitek, jaký dokáže předat jen veršované drama. Ze samotných her v knize obsažených se mi nejvíce líbil asi Hamlet a Othello, přestože jsou přirozeně vynikající všechny a definitivně jsem si každou užil. Častokrát jsem byl přímo pohnut. Není žádný div, že tato díla jsou klasickou literární páteří naší západní civilizace. Tolik morálního poučení, otázek, ale zároveň citu a napětí zkombinováno tak bravurně, je naprosto nevídané. Zároveň velice kladně hodnotím k tomuto knižnímu vydání vytvořený poznámkový aparát. Poskytl mnoho užitečných informací ať už k textu samotnému nebo k historickému kontextu. Úvody psané v duchu socialistického realismu dnes mohou působit úsměvně, mně samotnému vyloženě nevadily, protože poskytly některé zajímavé pohledy na tehdejší svět a i na optiku světa dnešního, 70 let vzdáleného. Tragedie 1 tak jakožto souborné vydání můžu rozhodně doporučit k přečtení a především jako první vhled do Shakespearova mimořádného, geniálního díla.... celý text

Pistolník 1999, Stephen King

Žhářka 1998, Stephen King

Rudá volavka 2014, Jason Matthews

Cujo 1992, Stephen King

Hrozny hněvu 2007, John Steinbeck

Dlouhý pochod 2012, Stephen King

Stephen King opět ukázal, v čem tkví jeho největší síla. Námět je prostý, skoro až bizarní. Přesto je autor schopen na jednom dlouhém pochodu vystavět celou knihu a ještě do toho napasovat spoustu rozjímání nad všemožnými morálními otázkami, ale především nad těmi, týkajícími se smrti a smyslu života. Kniha byla občas možná až příliš pomalá a přeci jen výstavba byla skutečně jednoduchá. To je i důvd, proč jsem ji ohodnotil 3 hvězdami. Zároveň má totiž spoustu kladů. Posledních 50 stran se naopak odvíjí nesmírně rychle a čtenář jen hltá slova, aby věděl, jak to nakonec celé dopadne. Celým dílem se navíc vine dle mého názoru záměrně nezodpovězená otázka, proč by se vůbec chlapci na takovouto hroznou tortutru vydávali. Asi nejvíce se mi líbili právě ty dialogy o smysle života a smrti a co to vůbec všechno představuje. Toto zvládá King do svých děl vždy propašovat bravurně. Konec je pak skutečně heroický a otevřený závěr dává celému dílu nádech jisté nezvratné osudovosti. Postavy byly sympatické, čtenář si na ně rychle zvykne a některé smrti účastníků jsou skutečně skoro antické tragédie. V těchto chvílích to člověk skoro prožívá společně s postavy. Obecně můžu říct, že i přes to, jaká past se na autora s takovouto volbou tématu může skrývat, se s tím King popasoval na výbornou a i když tam některá hlušší místa byla, Dlouhý pochod mě rozhodně bavil a definitivně jej doporučuji k přečtení.... celý text

Advokát 2006, Michael Connelly

Advokát mě velice nadchnul. Pro mě překvapivě to, co se mi líbilo nejvíce, nebyl samotný detektivní příběh (samotná pátrací linka zde byla i do značné míry upozaděná a nijak zvlášť propracovaná), ale vynikající popis amerického systému obžaloby a obhajoby a všech nuancí s tím spojených. Nemohl jsem se dočkat každého dalšího soudního přelíčení. Advokát Haller je velmi dobře napsaná postava. Používá všemožné právní triky a kličky, ale zároveň se snaží udržet si jistý morální kredit a má jakýsi svůj kodex. S touto jeho ambivalentností není obtížné se ztotožnit. V knize je navíc nastolena i spousta těžkých hodntových otázek souvisejících s právy. Jde například o obhajobu zločinců, presumpce neviny nebo obecně důvěra v právní stát, který má svá pravidla a který je nutné neustále zkoušet i za cenu pro běžného člověka nemorálních právních triků. Cenu to ale má, protože právě tito dělníci tvoří síť, díky které tady nevládne právo dojmů a nařčení ale důkazů a pravidel. Jinak kniha samotná je napínavá, čtivá a člověk se od ní skoro nemůže odpoutat. Posledních 100 stran pak bylo přímo skvost. Antagonista je řádně ďábelský a jeho postava je vykreslena velice dobře. Stejně tak se mi líbilo, že Advokát dobře ukazuje život nejnižších tříd americké společnosti, feťáků, prostitutek, gangsterů a obecně byl celý román briskně syrový. Ději nemám co vytknout, až na jednu věc. Dával smysl, motivace byly jasné, ale jednu věc nechápu. Proč si antagonista najal na svůj případ právě advokáta Hallera? Říkám si, že možná ho chtěl mít pod kontrolou, protože by poznal podobnosti mezi svými případy, ale zároveň cítím, že je to celé takové kostrbaté. Jinak ale knize nemám co vytknout. Advokát je tak definitivně skvělá knížka, jež rozhodně doporučuji k přečtení.... celý text

Noční směna (20 povídek) 1996, Stephen King

V Noční směně Stephen King dokazuje, že je mimořádným autorem. Z každého slova jde cítit, jak si King s povídkami vyhrál, jak ho psaní baví a kolik nápadů se v něm skrývá. To se mi na příbězích i nejvíce líbilo, jak nespoutaný v nich King byl. Ať už výběrem tématů nebo různých stylů vyprávění. Některé povídky byly téměř bizarní, ale tím, že žádná nebyla příliš dlouhá, mě to jako komplet zcela uchvátilo. Povídky navíc nekolísaly svou kvalitou; líbily se mi snad takřka všechny a navíc mi vyhovovalo i rychlé členění, takže se mi kniha četla sama a neuvěřitelně rychle. Chtěl bych vyzdvihnout povídku o nemocné matce v nemocnici a jejím synovi. Ta vybočovala z tradičního Kingova hororového žánru a enormně silně na mě zapůsobila. Skutečně jsem byl při jejím čtení nesmírně pohnut a i po jejím dočtení jsem musel dlouho přemítat, jak to na mě zapůsobilo a to nejhorší, jak bych se v podobné situaci zachoval já a jak by se vůbec člověk morálně správně zachovat měl. Nastoluje nepřekonatelně těžké otázky. Z tradičnějších hororových povídek se mi pak hodně líbily zabijácké Děti kukuřice nebo hned 1. povídka o satanském, prokletém domě, který k sobě láká krev svých stavitelů. S Noční směnou jsem byl vážně hodně spokojený a definitivně ji tak doporučuji k přečtení.... celý text

Srovnáno se zemí 2005, Richard Bachman (p)

Srovnáno se zemí se mi moc líbilo. Jde o vynikající, zevrubnou studii naprostého psychického rozpadu jednoho muže. Kniha plyne pomalu, přesto bych ale řekl, že nenudí; délka je zvolena tak akorát. Častokrát si čtenář jistě musí pomyslet, proč se hlavní postava chová tak strašně sebezničujícím způsobem, když jí je mnohokrát nabízena možná cesta úniku zpět k normálu, myslím si ale, že je nutné brát v úvahu rozklad, jenž nastal už po ztrátě syna, kdy Srovnáno se zemí představuje vlastně jen finální gradaci celého procesu, který vrcholí finálním výbuchem, který tak podle mě lze vnímat i přímo alegoricky. Velice se mi líbila část se stopařkou, která knihu vítaným způsobem oživila. Pak také musím pochválit všechny rozhovory s místním mafiánem, který je velmi dobře napsanou, uvěřitelnou postavou. Přesně takto by literární charaktery měly vypadat. Konečná konfrontace do díla zapadá, jen jsem tedy možná čekal něco více kataklyzmatického. Přišlo mi, že kniha se blíží k větší apokalypse. Možná je v tom ale právě schováno poselství, protože epilog je vlastně pro hlavní postavu nesmírně zdrcující, kdy je ukázáno, že přes všechny její oběti ničeho nedosáhla a působilo to na mě trochu jako memento marnosti lidského snažení a konání. King je jednoduše mistrem různých filozofických výkladů svých děl; to se mi na něm právě líbí. Srovnáno se zemí je definitivně dobrá kniha, která zaujme, člověka nutí si ji přečíst, co nejrychleji to jde, je psaná čtivě a je chytlavá, tedy rozhodně stojí za to.... celý text

Záhada 7 ciferníků 1939, Agatha Christie

I přes nepřítomnost klasických autorčiných hrdinů se mi Záhada sedmi ciferníků velmi líbila. Nejsem sice příznivec děl, kdy Christieová tahá do hry různé agenty a tajné služby (nejsilnější jsou definitivně její příběhy o vraždách v uzavřené společnosti), v tomto případě ale většinu mých výtek maže bobastický, překvapivý závěr, jenž mi již tradičně vyrazil dech. Takovéto rozuzlení jsem tedy vůbec nečekal. Moc se mi nelíbilo, že tentokrát čtenáři chyběla spousta důležitých indicií, takže právě proto pro něj bylo tak těžké vraha odhadnout. Konec působí už trochu vybájeně a silně připomíná princip deus ex machina. Oproti jiným autorům detektivek je to samozřejmě stále dobré, ale takováto stavba záhady jednoduše nedosahuje autorčiných standardů. Jinak postavy byly sympatické, zajímavé a díky krátkému rozsahu knížky se dílo čte rychle a dobře. Záhada sedmi ciferníků rozhodně není nejlepším autorčiným počinem, ale díky šíleným (občas až absurdním) zvratům je čtenář ke knize přímo nalepen a neodloží ji až do řešení celé záhady; kniha mě tedy rozhodně bavila a já ji doporučuji k přečtení.... celý text

Zaklínač a jeho svět 2015, Marcin Batylda

Zaklínač a jeho svět je velice precizně zpracovaná encyklopedie fantasy světa, kterou je potřeba vyzdvihnout především proto, že se dnes takováto díla vidí jen málokdy. Většina podobných encyklopedií slouží především k tomu, aby z fanouška vyždímali co nejvíce peněz. Zaklínač a jeho svět je však skutečně kvalitní a zajímavý. Nebojím se napsat, že čtenáři poskytne i informace, jež pro něj budou skutečně nové. 1. kapitola věnující se historii světa mi přišla nejzajímavější, i když i ostatní mají v knize svou úlohu a žádnou bych nevypustil; zde je jednoduše vše na svém místě. Nemohu opomenout pochválit krásnou grafiku, kterou dílo obsahuje. Knihu tak definitivně mohu doporučit každému přiznivci zaklínačské ságy vřele ke přečtení.... celý text

Velké říše kočovníků 2015, Milan Škoda

Velké říše kočovníků se věnují nesmírně zajímavému tématu, které je v Česku neprávem opomíjené a mezi veřejností takřka neznámé. Bezesporu je proto její edukační přínos značný. Kniha je navíc čtivá, rychle ubíhá a myslím, že poskytne čtenáři skutečný vhled do problematiky. Orientace v textu je přirozeně kvůli rozsahu popisované historie a množství komplikovaných jmen poněkud náročná, ale to samozřejmě není autorova chyba. Možná, že se některé kapitoly mohou zdát až příliš stručné, ale podle mě to knize spíše pomohlo, protože to díky tomu skutečně mělo spád a člověka to nezačalo nudit. Líbil se mi i důraz na etnogenezi popisovaných kmenů a na jejich řádné zařazení do správné jazykové skupiny. Člověku to značně pomůže pochopit vývoj a šíření jazykových rodin v dnešní Asii, což je dovednost, která se neztratí. Nejzajímavější mi přišly kapitoly, jež pojednávaly o národech, které významně ovlivnily i evropskou historii, jako byly např. Kumáni, Maďaři nebo Bulhaři. Hlavně jsem vážně rád, že jsem se dozvěděl spoustu nových věcí. Velké říše kočovníků jsou proto definitivně kniha, která stojí za přečtení.... celý text

Indiana Jones omnibus. Kniha první 2011, Dan Barry

Každá ze 3 povídek se přirozeně liší ve stylu i tempu; obecně je ale tento 1. Indianův omnibus dobrá kniha. Jen je teda důležité v tom nehledat moc logiky a spíše se nechat unášet tím dobrodružným nádechem, který z toho sálá a až na poslední povídku zdařilou kresbou. Ono těch dějových nesmyslů je tam skutečně dost, v čemž kniha drží basu i s filmy, ale při samotném čtení to moc nevadí, a i díky tomu, jak rychle tam dochází ke střídání lokací a objevování a mizení nových postav to aspoň všechno rychle ubývá. Nejvíce se mi líbil Osud Atlantidy, naopak nejslabší byly definitivně Zlaté paže, kde už ty nesmysly přerostly tolerovatelnou mez. Když se to bere jako dílo pro děti, což rozhodně i je, potom komiks plně splňuje svůj účel a i když si to místy vážně říkalo o 2 hvězdy, asi to za ty 3 nakonec stojí a stojí to za přečtení.... celý text

Bojovali a umírali v Indočíně 2010, Ladislav Kudrna

Kniha se věnuje velice zajímavému a v běžném mainstreamu nepříliš známému tématu, což je chvályhodné. Její faktická stránka se asi nedá příliš kritizovat a je i její největší devízou. Člověk po dočtení získá skutečný vhled nejen do života našich indočínských legionářů, ale obecně i do myšlení tehdejších lidí obecně a díky poslední třetině i do fungování tehdejšího československého mocenského aparátu. Moc se mi líbí, jak je kniha střízlivá, nic nepřibarvuje a skutečně se snaží jít přímo k pravdě, jež se v příběhu ukrývá. Negativem je, že některé pasáže skutečně nejsou příliš čtivé, spíše až nudné; to platí především o posledních částech. Nejlepší byl popis samotného operačního nasazení; ten byl poučný a zároveň zajímavý. V kapitolách o repatriaci se nám hezky ukazuje, jak šílený komunistický režim byl; zkostnatělý, pomalý, absurdní a neschopný. Do technokracie měl skutečně daleko. Ono i ty nudnější kapitoly jistě plní faktografickou stránku věci, ale třeba popis vztahů s Vietnamem byl občas vážně těžký. Každému, kdo má rád historii a téma těchto dobrodruhů ho aspoň trochu táhne lze na každý pád Bojovali a umírali v Indočíně s klidným svědomím dpopručit.... celý text

Prokletí Salemu 1994, Stephen King

Přemýšlel jsem, jestli si Tajemství Salemu zaslouží 3, nebo 4 hvězdy, za úvahy o staré a nové církvi, které se mi moc líbily, to ale na ty 4 nakonec dotáhlo. Kniha je rozhodně velmi dobrá. King zde užitkuje své typické devízy, jako je bezprecedentně umně pojatý a hluboký popis života prostých obyvatel městečka, stejně tak jako pocit, že autor má na vše dost času, nikam nespěchá a může vše vylíčit přesně tak, jak si to v hlavě představuje. Kniha pak díky tomu velmi dobře drží koherenci. Rozmáhající se upírská infekce, která pomalu ale jistě pohlcuje celé město, je plíživá a minimálně v 1. půli knihy, kdy je vše obestřeno hávem tajemna, sktečně děsivá. Líbil se mi i důraz na mytologii a obecně tradiční prostředky ochrany. Jako negativum mě napadá trochu moc na sílu přetržená romance mezi Benem a Susan; úplně moc logicky Susaniny kroky vystavěny teda nebyly. Za zmínku ale také jistě stojí, že Ben a Mark jsou velmi dobré postavy a poslední strana knihy s jejich dialogem nad požárem v lese je pak přímo báječná; o těchto dvou spolu je radost číst. Ná závěr musím vypíchnout jako u každého Kingova díla skvělé promluvy a vnitřní myšlenky postav, které skutečně dávají smysl, nejsou to žádné pseudobláboly, ale mají schopnost čtenáři i něco skutečně předat, pokud je čte pozorně. Jediný příklad za všechny jsou již zmiňované úvahy o moci církve. Prokletí Salemu je tak na každý pád rozhodně kniha, jež stojí za přečtení.... celý text

To 2016, Stephen King

To je svým rozsahem a pojetím takřka neposatelný, na každý pád vynikající, román. Podle mě to ani tak není horor, jako spíš Kingova osobitá interpretace pojetí a vyrovnávání se s dětstvím; možná snad s autobiografickými prvky. Na každý pád dílo obsahuje spoustu nesmírně zajímavých myšlenek, které ve mně budou ještě dlouho rezonovat. I přes značný rozsah kniha nenudí, a po dočtení si myslím, že každý jistě uzná, že k plnému odvyprávění Kingova sdělení byla přesně takováto délka potřeba. Rozsah navíc dává čtenáři možnost se s protagonisty skutečně seznámit, takže po 1000 stranách se vám již všichni zdají jako staří známí. Pasáže vyprávěné z dětského pohledu mě bavily o trochu více než dospělé, bez nichž by ale kniha stejně prostě nebyla ono, takže si nestěžuji. Ke konci možná už To nebylo tolik děsivé jako na začátku, protože už přirozeně po tolika stranách ztratilo něco ze své tajemnosti, ale jak jsem psal, To jednoudše nevnímám jako čistý horor, ale spíš jako jeden komplexní příběh o odvaze, lásce a touze, takže mi to ani nevadilo. To je rozhodně skvělá kniha, která definitivně stojí za přečtení.... celý text

Zločiny pro dva 2002, Agatha Christie

Jako hlavní výhodu Zločinů pro dva vidím jednoznačně poměrně rychlé tempo střídání povídek, díky čemuž se daří knize držet čtenářovu pozornost. Bohužel musím ale konstatovat, že na rozdíl od Poirota Tommy s Pentličkou za to století beznadějně zastarali. Příklon díla ke špionážní tématice je nepovedený a dnešní optikou působí často až mimořádně dětinsky. Z dějového hlediska mě navíc i poměrně zarazily několikrát se objevivší dvojité pasti, dvojčata a pod., které jsou jen těžko uvěřitelné a obecně kvalitě díla neprospívají. Jednoduše odklon od čisté detektivky nebyl dle mého nejlepší tah. Neustálé Pentliččiny povzdechy nad tím, jak se nudí a jak by si přála, aby se konečně v jejím okolí začalo pořádně vraždit, příliš nepřispívají k tomu, abych si tuto postavu více oblíbil. Anglie je již tradičně plná nepracujících lidí, kteří všichni jen čekají na pratetino dědictví, které je zajistí do konce života; musela to být skutečně pozoruhodná doba. Celkově tak Zločiny pro dva jsou Christieovkou, kterou čtenář může s klidným svědomím vynechat a raději sáhnout po nějaké čisté detektivní, deduktivní práci, která na rozdíl od těchto špionských románů zubu času odolala.... celý text

Netopýr 2013, Jo Nesbø

Netopýr je vynikající úvod do série Harryho Holea, který chytne a už nepustí. Je to přesně tak agresivní a surové, jak byste od severské kriminálky čekali. Filozofování a austrálské legendy mi zas tolik nevadily; nikdy to nepřekročilo neúnosnou mez. Přestože byla 1. půlka poněkud táhlejší, v 2. polovině bylo vše bohatě vynahrazeno, kdy jsem se od čtení doslova nemohl odtrhnout. Zápletka navíc dává smysl; v pohodě beru dokonce i vysvětlení Andrewovy nečinnosti. V kontextu knihy se vše na konci vyjasnilo a všechny zápletky se rozpletly. Dílo navíc čtenáře provede mnoha různými sociálními sférami, která se nám můžou líbit, či ne, na každý pád tyto návštěvy skvěle dokreslují atmosféru celé knihy. Netopýra tak rozhodně mohu označit za knihu, která stojí za přečtení.... celý text