FirstDaw8ID
přečtené 260
Ženy
1995,
Charles Bukowski
Nejdelší knížka od Bukowského, kterou jsem četl. Chinaski se představuje v jiném světle, už dávno nepracuje a tak si užívá života po svém. Ženské mu neustále ze života odchází a přichází a neexistuje snad žádná, které by odolal a která by odolala jemu. Bohužel zhruba v půlce knihy to začne být lehce repetitivní, ale člověk ani tak nemůže přestat číst, nevím, zda je to surovostí jeho počínání nebo všeobecným prasáctvím. Z jeho knížek na mě vždy dýchá jakási upřímnost. Bukowskému tak velký rozsah knihy nesedí, ale přesto baví, hlavně počáteční přetahování o bustu s Lydií, její žárlivé záchvaty a vyvádění. Později má Chinaski mladší a mladší ženy, které mu nikdy dlouho nevydrží, většinou obecným omrzením, často jeho přímou vinou. Občas ho litujete, občas mu to přejete, často ho vlastně nechápete, ale i tak ho musíte mít rádi. Škoda, že příběh nepůsobí ucelenějším dojmem jako kniha Na poště, nejedná se o knížku, kterou byste měli začínat, pokud chcete zjistit, co na tom Bukowském vlastně je. Knihu si užijí ti, kteří četli ranější knihy a vědí, čím si Chinaski už prošel.... celý text
