ForiCZ
přečtené 97
Cujo
1992,
Stephen King
Ač jsem velký příznivec a sběratel knížek Stephena Kinga, tak k Cujovi musím říct "dnes ne, Mistře". Chápu, že s realistickým vyobrazením onemocnění by to nefungovalo, ale pokud chci vzít něco tak reálného, jako je virus vztekliny, pak není potřeba přibarvovat si to do hororu. Vidět a slyšet nakažené zvíře je samo o sobě dost hororový zážitek. Jenže takové zvíře rozhodně není schopno úkladného a vypočítavého chování, jaké předváděl celou dobu velký a kdysi hodný bernardýn. Kousal by sám sebe, kousal by auto, žral kameny a jiné nepoživatelné předměty, škrábal by se do masa, upadal do křečí, štěkal by nepřirozeným hlasem... možná by lepší službu udělal nádor na mozku. A v tom letním vedru, které bylo dle popisu obzvláště horké, by nejspíš byli ti dva mrtví už první den. Odhlédnu-li od těchto věcí, není to úplně špatný příběh. Postavy jsou propracované, rukopis je víceméně kingovský. Jenže mi Cujo nechal na okraji, někde na střeše, vysoko nad děním na dvoře opraváře Joa Cambera. K této kingovce se nejspíš už nevrátím.... celý text
Návrat z nicoty
2016,
Martin Pistorius
Přemýšlím, co k té knize říct. Rozhodně je to silný příběh... takový, který se nedá vymyslet v mysli spisovatele. Realita zas předčila fantazii. Nikdo ze zdravých lidí si neumí představit situaci, ve které se Martin ocitl. Při plném vědomí a zcela myslící inteligentní bytost, uvězněná do mrtvé schránky na úrovni kaktusu. Nepředstavitelná noční můra, a přesto stav, který člověk dokázal překonat. Domnívám se, že jsem si z toho, teď po dočtení (během jediného dne), odnesl dvě myšlenky. Tou první je, že člověk je schopen přežít a překonat i zdánlivě nemožné, pokud k tomu má vůli a odhodlání. Autor možná nebyl schopen z vlastní vůle zemřít, jak ho prosila matka, ale měl obrovskou sílu v následujících letech, aby dospěl k relativně naprosto normálnímu životu. Tou druhou je, že cizí člověk někde v anonymním ústavu se nikdy nepostará o nemohoucího líp, než ti, kteří ho milují. Na jednu stranu tu byla Virna (a jistě mnozí jiní), bez které by tato knížka možná nikdy nevznikla, ale na druhou stranu tu existuje "domov na venkově". A blbý je, že neexistuje žádný jasný viditelný rozdíl mezi nimi - andělé i zrůdy mají stejnou tvář. Žádný rohy, žádná svatozář. Další hlubší otisky, co ve mně tahle knížka zanechala, budou dozrávat nejspíš časem.... celý text
Štěně
2022,
Turid Rugaas
No popravdě i na můj vkus to bylo místy dost "hippies", a to i přes dost otevřenou výchovu vlastního psa. Na druhou stranu poskytuje tahle kniha mnoho dobrých myšlenek. Nemyslím, že je zapotřebí dodržet do puntíku vše, jak je předkládáno, aby se štěně cítilo báječně, ale k zamyšlení i realizaci některé věci rozhodně jsou. Takže se nedomnívám, že psa tyranizuju, když ho učím a nutím sedět, ale rozhodně se stojí za to zamyslet, kolik lidí své štěně přetěžuje a stresuje, a jestli náhodou nejsem mezi nimi. Cílem téhle knihy bylo popsat ideální svět štěněte bez ohledu na střet s většinovou lidskou realitou. Měl by si ji přečíst s otevřenou myslí každý, kdo si chce přivézt štěně. A v ideálním případě si z toho taky něco odnést. Mnoha štěňatům by to jistě velmi zpříjemnilo první týdny a měsíce jejich života s člověkem.... celý text
Neznám druhé takové zvíře, jako je pes
2017,
František Šusta
Perfektní čtení pro někoho, komu záleží na duševní pohodě vlastního psa během tréninku i mimo něj. Čte se snadno a člověk si na jejím základě snadno uvědomuje všechny ty chyby, kterých se dopouští a jeho pes mu jeho milosrdně odpouští. Jedna z knížek, kterou by měl číst každý, kdo stojí o to se psem komunikovat srozumitelným způsobem a bez averzních tlaků.... celý text
