fvalek přečtené 1177

Pochod dřevěných vojáčků 2013, Bill Willingham

Po třech dílech to vypadalo, že se budeme věnovat hlavně Mýtovu a ne tolik minulosti a nepříteli celkově, ale tenhle díl všechno mění. A to nejen konfrontací s novými a i zlými postavami, ale i celkovou podobou nepřítele. Vždycky jsem si ho představoval jako nějaké velké zlo, co všechno zdecimuje, ale oni tam jsou různí kolaboranti, vyjednavači, pekelné stvůry, ale i lidé apod. Vlastně mě to asi... ne zklamalo, ale čekal jsme to daleko horší než jen opravdu obyčejnou armádu zla. Na druhou stranu dřevění vojáčci byli zajímaví a byl z toho až nečekaně velkolepý souboj. Nové postavy byly pravdu super - Karkulka a pozadí její postavy i její plány, stejně tak posádka Posledního hradu a okolnosti úniku do našeho světa. Konečně se přesně rýsuje, jak co funguje, i když mi to v mnoha ohledech přijde docela jednoduché nebo naopak až moc benevolentní a neutříděné. Do toho všeho volby a další a další problémy... je to velmi dynamický svět a líbí se mi, jak autoři dokážou něco lehce nakousnout, téměř až nenápadně, a v příštích kapitolách to znovu vytáhnout a dovést k dokonalosti.... celý text

Zrozeni z ohně 2005, Joseph Michael Straczynski

Jediná chybička na tomhle komiksu je, že je až příliš dobrý na to, že je to jen jednorázovka, která nemá nijak bohatě rozvinuté universum okolo... V podstatě na to, že vycházejí jen dva díly, je vyprávění skvělé, postavy dramatické a celková zápletka v jistých ohledech velmi originální. Ale v tom je možná to kouzlo uzavřené série, která příjemně překvapí svou kvalitou a postupně nevyčpí, i když ještě nevím, co druhý díl. Ohledně zápletky, jak říkám, v některých ohledech dost originální. Různé schopnosti, z nichž některé jsou hodně zajímavé, přestože motiv jejich získání nic moc nového. Zápletka záporáci x hrdinové klasika, ale efekt navyšování schopností smrti jednoho z Pedersonských - bezva. Ale ono i samotné zatýkání hrdinů a podobné kousky jsou dost nevšední a zaujmou. Ohledně postav asi taky nemám výtky, jsou to dost vážné a drsné charaktery. Jedinou výtku mám k jejich vzhledu a uvedení... Třeba takové trio Jason, Jimmy, Jack a ještě Matthew nebo jak se vůbec jmenovali, jsou v podstatě vzhledově úplně stejní a hrozně se pletou... Taky se mi plete ten hlavní vypravěč s blesky a ten s "bat-jeskyní". Postavy bych možná trošku odlišil, no a lépe uvedl jejich osobností, příběhy a schopnosti, protože hodně šlo o to tam někoho rovnou zakomponovat při akci a nedat mu žádné pozadí. Sice o nich vypráví ta jedna ženština, ale v době, kdy byli děti, takže to moc nepomůže při aktuálním dění. Opravdu hodně se těším na druhý díl, i když se mi teď aktuálně zdá naprosto nesehnatelný, ale tak třeba jednou... I když se bojím, že se to trošku zvrhne. Konec prvního dílu je perfektní a možná bych pokračování ani nepotřeboval, ale tak chci taky zjistit, jak to celé skončí... Uvidíme! :)... celý text

Láska jako z pohádky 2013, Bill Willingham

Tahle série mě neskutečně baví. Sice se mi úplně nelíbilo téma týkající se možné lásky, ale nakonec mě příjemně překvapilo zpracování. Navázání na předchozí díly je i přes všechen uplynulý čas velmi čerstvé a jsem rád, že se dořešily zápletky z Farmy. Stručná historie Jackových počátků byla zajímavá, ale v celkovém kontextu celého dílu působila spíš jako taková jednohubka. S dalšími drobnými příběhy jako třeba o Liliputech to působilo dost epizodicky a skečovitě na úkor lineární zápletky, ale díl je o velký kus delší než předchozí, takže to nebylo na úkor obsahu. Finální příběh o Malenkách a Ječmínkách apod. se mi líbil, i když kresba byla taková hodně pohádková, což hezky evokovalo vyprávění, ale bylo to takové trošku vytržení z kontextu. No a co se týče hlavní zápletky, ta byla jako vždy skvělá. Vztah mezi Sněhu a Vlkem je zajímavý a myslím, že tam něco bylo už od prvního dílu, ale teď se to pořádně rozjelo a všechna ta chemie na mě kapala z každé stránky. Je to jeden z těch nečekaných párů, který skutečně dává smysl. No a vyvrcholení tohohle páru v poslední kapitole... To bude zábava. Jinak novinář chystající se odhalit Mýtov je docela dobrá a očekávaná zápletka odpovídající na otázku, zda jim to skutečně tak snadno prochází a řešení toho problému bylo zábavné a drsné. Postava Šípkové Růženky na mě zpočátku působila jako nějaká budoucí nepřítelkyně a konkurentka Sněhurky, ale je vlastně dost milá a sympatická. Naopak Krasoň je čím dál víc úlisnější, ale popravdě mě baví, že se docela dostává do čela. No a Zlatovláska a její pomsta... Velmi propracované díky Modrovousovi a velmi napínavé. I když popravdě nevěřím, že přinejmenším jedna postava je skutečně mrtvá. Uvidíme, co dál, je to zatím stále skvělé! :)... celý text

Konec světů 2010, Neil Gaiman

Po docela dlouhém čtení povídek v Bájích a odlescích jsem dostal další dardu v podobě povídkového dílu Konec světů. A o co hůř, on tam ani ten Sandmand skoro už není. Přijde mi, že si z toho Gaiman dělá takový svůj skicář nápadů, které nijak nesouvisí... v podstatě s ničím. Nicméně myslím, že přesně o tom Sandman tak nějak je. Žádný lineární příběh o něčem, to možná v prvním nebo druhém díle, ale spíš prostě takové útržky všemožných příběhů a snů, což je v podstatě Morfeova doména. A povídky v tomhle díle se mi hodně líbily, i když samozřejmě zase jak které. Příběh dvou měst byl takový těžko uchopitelný, docela abstraktní, i když to svou pointu mělo. A ano, zajímalo by mě, co se stane, když se město probudí. Nicméně můj top příběh to nebyl. Naopak Cluracanův příběh byl správně kouzelný a pěkný. Magická říše a Planiny jsou zajímavá místa, tedy Ferie jsme moc neviděli a chtěl bych ještě víc, ale myslím, že smysl je jasný. Navíc se objevila Nuala, což je zase pěkný návrat k různým vyřčeným skutečnostem, o kterých bychom si mysleli, že tak nějak ve vyprávění zaniknou. Hobův Leviatan byl taky pěkný příběh, který přinesl opravdu hodně záhad. Mladá hvězda se mi taky líbil, pan Smajlík mě překvapil a asi mě docela zajímá, hlavně jeho úmysly a motivace, že mu i Smrt jde na ruku... Pro mě nejzajímavější byly asi Rubáše. Nekropole je zajímavá říše (město) a celkově jsem v té vší smrti viděl docela zajímavé významy a podněty. No a finální dokončení Konce světů bylo super, sice to je celkově záhadné a čtenář je drážděný tím, že vůbec nic neví, ale o to je četba zajímavější. A ano, smuteční průvod mě taky zajímá, těžko říct, co se komu dělo, ale Sen tam nějak chyběl, ne? Doufám, že se k tomu všemu ještě vrátíme v dalších dílech, protože Gaiman nenechává věci jen tak vychladnout. :)... celý text

Báje & odlesky II 2008, Neil Gaiman

Báje a odlesky II. byly kratší, ale pro mě osobně zábavnější, zajímavější a čtivější. Kratší rozsah tomu možná i pomohl a jen tři povídky taky nakonec působily lépe než předchozích šest. Střídání autorů nebylo tak zřejmé a většina příběhů mě vážně oslovila. "Orfeus" byl prostě parádní. Konečně povídka, která nás pořádně seznámí s tím neustále omílaným marnotratným synem. Navíc jako předělávka původního řeckého mýtu to bylo povedené a celkově moc hezké. Gaimanův Orfeus má duši a jeho postava je skvěle uvedená a rozvíjená. Okamžitě mi byl sympatický. "Havraní sněm" sám o sobě neměl moc s havraním sněmem společného, ale ukázal známé postavy, které máme rádi. Abel, Kain a dokonce i Eva. Eva mimochodem vyprávěla nejlepší příběh, to se mi líbilo a musím ocenit, že se Gaiman nebojí zacházet i do klasické mytologie a bible. To o havraním sněmu je docela zajímavé, ale Abelův příběh mě zklamal trošku. No a poslední "Ramadán" byl takový hodně exotický, ale byl to takový ten fejkový orient, který se vyskytuje pomalu snad jen v pohádkách od Disneyho... Samotné vyznění o zachování věčného lesku byl hezký, i když tím město ztratilo svůj třpyt. Jako nějaká pseudolegenda hezké, co do významu pro čtenáře asi nic hlubokého. Poslední tři příběhy Bájí a odlesků nás vzaly zpátky ke známým postavám a ukázaly hodně magie a kouzel. Sice taky nejspíš významově pro celé univerzum nic, spíš taková hezká jednohubka, ale zaujalo mě to. Jsem rád, že jsem se v Sandmanovi zase posunul a navnadilo mě to na pokračování.... celý text

Báje & odlesky I 2008, Neil Gaiman

Z rozdělení na dva díly se mi více líbil druhý, nicméně příběhy jsou natolik epizodní, že se asi v každém díle dal najít lepší či horší. Pro mě osobně touhle sbírkou povídek nastává taková nudnější část Sandmana a úplně se mi do toho nechtělo, dokonce jsem čtení asi tak o tři měsíce odložil, jejda... Ale nakonec přečtení nelituju. Začetl jsem se snadno a uteklo to. "Strach z pádu" nejspíš vůbec není potřeba komentovat, to je takový otvíráček bez valnějšího smyslu... Možná ukazuje moc snů, ale téměř o ničem. "Poslední císař Ameriky" mě příliš nebavil, sice to má pěknou atmosféru, ale ta doba se mi nepozdává, bylo to vcelku nudné. Thermidor s Johannou Contantine a Orfeem byl super, ale čekal jsem, že Johanna bude mít nějakou magii, schopnosti nebo tak, ne že tam udělá takovou malou roličku. Lov se mi líbil asi nejvíc, se svou pohádkovou atmosférou byl příjemný a dost mi to připomínalo stylem vyprávění Knihy magie. Augustus taky dokázal zabavit, ale tam to bylo opět takové bezcílné trošku... A nakonec Měkká místa, což bylo maličko utrpení číst, to mě tedy tuze nebavilo. Celkově se příběhy prolíná snad jen existence Morfea a síla snů, jinak spolu příliš nesouvisí a jsou to skutečně jen takové povídky, pro mě osobně nic moc nostalgického ani cenného. Možná kdybych předchozí díl dočetl před lety a po dlouhé době vyšlo tohle, tak super, ale číst to jako maraton to dost shazuje...... celý text

Zázrak & Pružina 2023, Petr Macek

To byl tak krásný a skvělý návrat do tohohle našeho českého superhrdinského univerza, který jsem popravdě už ani nečekal. Ne, opravdu, měl jsme za to, že Zázrak skončil ve svých komiksech a Pérák vychází už jen prequelově. Nicméně máme tu tenhle další díl, který by měl znovu startovat Zázrakovy příběhy, nicméně čtenář velmi brzy zjistí, že se vracíme po pětileté pauze tam, kde jsme skončili. A já jsem s tím takhle spokojený. Dvě sezony sešitovek nejsou nic velkého, aby muselo nutně dojít k nějakému srdceryvnému loučení, stejně tak to není žádná překážka hladkému návratu, a to se tu povedlo. Minimálně jsem byl rád, že se dalekosáhle neřešilo kdo jak co proč, ale prostě se stará parta sešla a šla na věc. U Davida asi není moc co řešit, líbí se mi jeho nová dospělá umírněnost, ale taky nový kostým. Je k nevíře, i když se to nabízí, že v každé sezóně je Zázrak trošku jiný, trošku vyvinutější (ne nutně fyzicky, i když...) a celkově vyspělejší. Velká škoda je, že Kelly ustupuje do pozadí, ale tak zase má svá léta a rozhodl se s lektvarem mládí, jak se rozhodl. Naopak Míša s Tomášem mi z počátku moc nesedli, ale myslím, že tam mají své místo a budou z nich dobré postavy. Míša jako Pružina určitě, i když pérák je prostě Pérák (cameo potěšilo, ale klidně někdy může zaskočit i víc), ale Tomáš coby nějaký český "Iron Man", to už na mě bylo trošku moc, uvidíme, jak tam bude dál zakomponovaný. Co se týče záporáků, tak nebudu moc vyzrazovat, ale rozhodně jsou super, jak velmi těžko porazitelný saniťák, tak nová mrška, jejíž arogance a původ se tam rozhodně hodí. Co se týče nějakého tématu a motivů, tak (znovu)oživení městské legendy o černé sanitce za mě fajn, a co víc - nešlo jen o to. Celkově byla tahle zápletka kolem černé sanitky moc trefně vygradovaná a rozšířená celým tím zbytkem, takže to tak nějak dávalo smysl víc, než jen nějaký cvok, co unáší děti, i když to pak ztratilo takovou tu svoji záhadnost a děsivost toho, že to někdo dělá jen tak pro zábavu. Z klasických mýtů a legend se pak ještě objevil epizodní drak, který byl takový... hodně specifický, ale to se mi na něm právě líbilo. Celkový prostor Prahy a dalších okolních lokalit je super, v člověku to chtě nechtě vyvolá pocit známého a jakési nadšení. Vůbec nebudu komentovat nepřeberné množství českých hlášek a odkazů, ale i světové intertextové odkazy. Je to pěkné, je to moderní, je to naše. Jediná věc, kterou bych maličko vytknul, je trošku zkratkovitý scénář, který (jak jsem sice pochválil) jde rovnou k věci, ale přece jen tam některé věci byly urychlené trošku moc a příliš se neřešilo finále dosavadního Zázraka. Taky samotný konec nebyl nějak moc řešený. Nelíbil se mi obrat Tomáše, i když ho asi trošku i chápu, nicméně to, že nedokončili akci a nejspíš nechali oba padouchy jen tak utéct, protože na vše je přece dost času... To je takové klišé hodně komiksů. Sice bylo vidět, co se stalo s "hraběnkou", ale co to znamená, těžko říct. Nicméně - rozhodně chci pokračování a celkově dál pracovat na tomhle univerzu, propojovat ho s jinými českými díly a zpracovávat další mýty a legendy. Chci víc Péráka, víc Zázraka a klidně bych tam zase hodil nějaké to Procitnutí. Pak chci speciál o Bílé paní, mladém Kellym. Další městské legendy, ježka v kleci, zombie Boženu němcovou, kletbu prvního máje, Krysaře, mnohozvíře a další a další věci... Ale nechám to na autorech a budu si užívat. No a jako poslední - vážně už to je pět let a víc? I s Procitnutím už v tomhle univerzu jsem přes deset let, a i když je to pro hodně lidé "česká blbost", tak už to je mojí součástí. :O... celý text

Dříve známí jako Liga Spravedlnosti 2006, J.M. DeMatteis

Já nevím, beru to jako parodii i satiru, ale i tak se mi to nelíbilo a přišlo mi to hrozně hloupé a o ničem. Komiks se tak snaží jít proti proudu klasického superhrdinského komiksu, že zapomíná na to nejdůležitější - samotnou akci. Půlka komiksu je o tom, jak se tým formuje, druhá půlka o tom, jak umluví hlavního "záporáka" a konec. Navíc si autoři vybírají rádoby jednodušší hloupější postavy a dělají z nich terč, nicméně na konci parodizují i samotnou Ligu spravedlnosti včetně Batmana, Flashe a Wonderky, takže ten kontrast naprosto zanikne. Rozhodně by bylo lepší finále, kde se důstojná Liga setká s touhle skvadrou zbytkáčů, než když se tam střetnou dvě party pitomců. Líbí se mi výběr postav, kdy se kombinuje ta primitivita a hloupost. Máme tu docela chytrou, ale přidrzlou prodavačku ohnivých fotek, máme tu Mary, která myslí jako dítě, kterým je, máme tu Booster Golda, co myslí jen na zásun, Blue Beetle je zase tak trošku hypochondr a Captain Atom přemýšlí, jako by ani nebyl člověk. Sue a Ralph jsou zase pár jak ze sitcomu... Takže v tomhle je to docela inteligentně vymyšlené a je trefné zachytit, že ne každý hrdina je vždy ta nejostřejší tužka v penále. Síla výběru tkví i v tom, že to jsou běžně dost velkolepé a silné postavy. Během čtení téhle jejich jednoduché verze jsem vzpomínal, jak Ralph a Sue zamíchali děním Krize identity, jak Captain Atom srovnal několik měst se zemí v Konci liDCtva, jak Booster Gold měnil čas v Batmanovi během svatby a Mary Marvel, to je postava, která by si to mohla rozdat klidně s Black Adamem, Supermanem nebo i Shazamem a mít šanci na výhru... A možná i proto mi tenhle komiks přišel tak hrozně odcizený od reality DC a byl prostě takový zvláštní... Co se týče kresby, malá vsuvka, ta byla skvělá. "Mistr grimas" se osvědčil a zbytek byl takový hodně moderní, možná až velmi nadčasová kresba na to, v jakém období se to odehrává. No a samotná zápletka? To byl odpad... Sjednotí se tým a hned je unesen, jen tak, bez vysvětlení... A je to jedna velká show, do toho letí mimozemštani, tedy roboti, tedy ne, mimozemšťani... A závěr se obejde naprosto bez akce... To bylo hrozné, fakt mě to nebavilo. Takže já nevím no, nápad dobrý, skvostný, ale šlo to udělat milionkrát lépe a hlavně důstojněji. Parodie nemusí vždy protivně parodovat vše, co jde, někdy stačí zasadit do běžné verze pár parodických prvků a udělá to milionkrát lepší službu...... celý text

Thor: Příběhy z Asgardu 2016, Stan Lee

Tohle je přesně můj žánr, takže jsem si četbu užil a musím celkově pochválit nápad sepsat takovéhle bonusy vysvětlující Marvel verzi severské mytologie. Příběhy, kratičké, jsou sepsané a nakreslené opravdu krásně a s úctou, není to žádné rýžování ani parodie. Je vidět, že autoři prostě dostali dobrý nápad a užili si to. A celkově je to moc příjemné obohacení univerza a příběhů Thora. Co se týče samotných příběhů, tak mě hodně bavily dokud byly epizodní a kopírovaly jakési "reálné" mýty. Jakmile to začalo být příliš navazují a obzvláště "arabské", tak už mě to tolik nebavilo. Byl jsem rád, že zpracovali základní mýty a trošku dovysvětlili, proč některé obecně známé věci fungují v Marvelu jinak. Později to začíná být klasicky marvelové a možná trošku předramatizované. Nevím, z jakého roku přesně tyhle příběhy jsou, ale kresba byla krásná a moderní. Celková výpravnost ale naopak taková hodně oldschoolová, což je v tomhle případě kompliment. Na jednu stranu to beru velmi pozitivně a čtení jsem si užil. Pokud to beru jako součást Marvelu, nemá to chybu. Nicméně mi trošku vadily velké odchylky od reálných mýtů a od současných Marvel mýtů. V bonusových materiálech se vyskytují mapy a nejvíc mi sedí ta s planetami - každá říše je jedna planeta. Pak jsou mapy, kde je vše vedle sebe, a tahle představa se mi úplně nelíbí. Ale když si vezmeme, v jaké fázi vývoje příběhl o Thorovi se tohle vše odehrává, tak velmi solidní základy.... celý text

Hvězdný prach: romance v říši kouzel 2018, Neil Gaiman

Vůle 2023, Vjačeslav Buhajov

No... Tak tohle je nadělení. Zprvu musím pochválit hezkou kresbu, i když barvy byly dost divoké a někdy mi přišlo, že méně je více. Stejně tak kompozice panelů byla někdy taková matoucí až nevysvětlitelná... Ale jinak samotná kresba od postav až po scenérie okolo parádní. Jenže pak to tak skvělé zase nebylo... Komiks se z počátku dělí na různě dlouhé kapitoly, což pak úplně zanikne a máme v podstatě tři krátké úseky a půlku knihy. Chápu, proč tomu tak je, protože v úvodních sekvencích se autor snaží představit různé postavy a zápletky, později se propojují a nabíhá nějaký lineární děj. Nicméně - celé je to hrozně zmatené a mimo. Žánr alternativní historie znám teoreticky, ale reálně jsem ho asi až na pár náznaků nečetl, nebo minimálně ne komiksově. Tohle ale není úplně alternativní historie, protože do toho vstupují i nějaké magické věci, zombie, fantasy, duchové a já myslím, že alternativní historie je o tom udělat od nějakého známého bodu vývoj jinak, a ne změnit kompletně celý svět od minulosti po "současnost". Navíc jak zcela správně zmiňuje MagdaFish - znalosti ukrajinské historie jsou u běžného neukrajinského (a možná i jednoduššího ukrajinského) čtenáře prostě naprosto nedostatečné pro pochopení tohohle příběhu. Nedokážu si vysvětlit, o co tam vůbec jde... Kdo jsou černí a bílí, proč spojenectví s Německem, co se děje s ostatními zeměmi, a co se kruci děje někde na východě Sibiře, kde lidé chtějí být součástí Ukrajiny? Zase na druhou stranu, pokud byl cíl autorů navodit člověku pocit beznaděje, když se najednou probudí v alternativním vesmíru, asi to vyšlo. Jinak příběhově docela dobré, i když se v tom prd dá vyznat, ale lovil jsem nějaké drobečky známého. Nemám úplně rád vojenské příběhy a tady je toho hodně, ale pro mě osobně to napravovala ta magie, duchové, fantasy a všechno další nadpozemské, i když se obávám, že pro jiné čtenáře to může být velké mínus. Sice se mi úplně nelíbí psychedelické, brutální a temné vyobrazení mé oblíbené carské rodiny, ale zbytek byl fajn. Komunistická zombie, steampunkové stroje, mumie a média apod., ale asi se v tom nikdy nedokážu zorientovat... :D... celý text

Zkouška odvahy 2023, Jason Aaron

Tak na tohle finále jsem se hodně těšil, a když jsem si dal před spaním první kapitolu, tak jsem se neskutečně těšil, až si to další den dočtu. Bohužel rozuzlení a vlastně celkový průběh posledního dílu ve mně zase tolik obdivu a radosti nevyvolalo. Sice navazujeme tam, kde jsme ve třetím díle skončili. Kresba je pořád stejně kvalitní, surová a tak nějak vidlácky profesionální. Celkové ladění do ruda je pro tuhle sérii typické a pořád má ten tížený efekt. Nicméně je hodně poznat, že zápletky gradují a jde se do velkého finále. A v tom byl možná ten háček. Dosavadní děj byl drsný, brutální, překvapivý a do jisté míry nechutný. Každému normálnímu a neradikálnímu člověku asi tohle vyobrazení "jihu" přijde nepohodlné a neúsměvné. A právě v posledním dílu se to přehouplo z takové té napjaté vyčkávací atmosféry do totální řežby, která sice může být jako finální jízda přijatá dobře, ale mně osobně přišla až moc přehnaná. Ono to dává smysl, Boss už začíná pomalu šílet a nic mu nevychází. Pěkně se ukazuje, jak postupně jde přes své "hodnoty", stejně tak starostova žena a většina města už toho taky mají dost a zařizují se po svém. I Berta už plánuje svůj vrcholný tah. Ale to množství mrtvol, soubojů, krve, zmlácených opiček a lesních mužů... Bylo to hodně hutné a nesedlo mi to. Ve spojení s kompletním zakončením, které bylo nic moc a jen v náznacích, to pak působilo podivně a kontrast neladil. Nebe a dudy - začnete drsně, pak totální krvavá lázeň a nakonec to autor zahraje do autu a udělá papa? Neuspokojivé. Jinak jsem ale v podstatě hrozně rád, jak to dopadlo. Dokonce jsem rád, že mě jakožto hodně liberálního člověka tenhle komiks postavil před všechen ten diskomfort na tomhle asociálním rasistickém vidlákově. Na to, že opravdu nemám rád fotbal, celkově moc nemusím reálné světy a hodně nemám rád násilí, tak jsem si celou tuhle sérii extrémně užil. :D... celý text

Arkham: Pochmurný dům v pochmurném světě 2023, Grant Morrison

Jsem rád, že Arkham znovu vyšel v Legendách DC, a to včetně zajímavých bonusů. Celkově je to velmi specifický komiks, který mi trošku připomíná Gaimanovské komiksy, ale je ještě více speciální. Kresba sice asi nesedne každému, i pro mě byla někdy dost nelíbivá a matoucí, ale z uměleckého hlediska je to mistrovské dílo s mnoha různými technikami, z nichž jsem rozluštil využívání textilií, fotografií apod. Co se týče děje, tak upozadění Batmana, který sice funguje jako průvodce, ale ne jako vypravěč, je funkční. Pravý hrdina, Amadeus Arkham, pak komiks naplňuje jak historií, duší, tak i oním frustrujícím šílenstvím. Beznaděj a utrpení ho dohnaly k založení sanatoria, které mělo být vykoupením pro šílence, ale v podstatě se stalo jeho domácím vězením. No a přítomnost a postupné představování jakési naturalistické a mnohem ponuřejší a zoufalejší stránky klasických pacientů bylo moc fajn. Prolnutí minulosti a přítomnosti bylo silné, ale přece jenom se objevilo pár motivů, co nebyly úplně logicky odůvodněné. Konkrétně třeba rychlost Batmanova duševního rozkladu. Jasně, má trauma. Jistě, není v tomhle komiksu tím klasickým silným nepřemožitelným hrdinou. Ale stejně... Troška terapie a je úplně rozložený? Na jednu stranu je super, že si autor vytvořil vlastní verzi Batmana, velmi osobitou, na druhou stranu je to trošku alibismus, vystoupit ze všech archetypů čistě jen pro potvrzení vlastních nápadů. Nicméně drsné scény, u kterých jsem se ježil, jestli to je opravdu tak, a celková atmosféra mě přesvědčily, že tohle dílo beru přesně tak, jak je, a plně ho uznávám. :)... celý text

Barakuda: Kniha 3 a 4 2022, Jean Dufaux

Asi jsem tak trošku pozapomněl, o čem byl první díl, ale docela rychle jsem se do děje vrátil. Dějové linky roztříštěné v první knize se konečně zase dávají dohromady, a to nejen přátelstvím (a milenectvím) mezi triem hlavních mladých postav, ale i postupným návratem taťky piráta s diamantem. Těžko říct, jak to vlastně dopadne, protože zrovna ve chvíli, kdy se podle mě zápletka nádherně vyvíjela a gradovala, tak do toho vstoupili Španělé a udělali naprostý bordel. Takže podle mě spíš než postupný vývoj tam je opravdu velký bod změny, ale i tak jsme zvědavý, jak to dopadne v posledním svazku. A myslím, že se asi všichni shodneme, že tu zrzavou prostitutku nenávidíme... :D Musím pochválit perfektní kresbu, která je v podstatě typická pro tuhle edici knih. Kromě samotného zajímavého motivu pirátů a takového nějakého naturalismu jejich existence se tu objevují i nějaké pokusy o magii a transcendentální rovinu, ale nevím, jestli to úplně zvládli naplnit.... celý text

Naposled se směje Joker 2020, Jimmy Palmiotti (p)

Předposlední díl se konečně vrací zpět k nějaké nastavené a zajímavé zápletce... Mason dostává ve vězení pořádně na budku, takže není divu, že mu Harley chce pomoct. Vztahy se starostou jsou sice až směšné, ale jelikož se budou vyvíjet i dál, tak zatím dobré. je to poměrně drsný a krvavý díl, což mě baví. Od Harley člověk čeká, že to nebude jen vtipná ptákovina, ale trošku se umaže od krve. Následný přesun do Arkhamu byl záživný, i když Joker v Harley prostě nikdy nedělá dobrotu. Pokud se Joker převede do stylu téhle Harley, tak je to vždy směšné a o ničem a dost ho to degraduje. O to víc závěr, který byl trošku jinak rozuzlený, než bych čekal, ale v podstatě to dává smysl... I když bych to Harley přál. :P No ale co si budeme povídat, v tomhle díle prostě dominují Rusáci... To je tak neuvěřitelně srandovní zápletka, že to je možná až trošku nevkusné... Ale vždy se pobavím. :)... celý text

Starší spolužačka 2023, Hidejuki Furuhaši

Jsem stále v takovém neutrálním stavu ohledně toho, zda se mi tahle manga bude nebo nebude líbit, ale v poslední době se spíš stáčím k tomu, že nebude. Klasická My Hero Academia je zkrátka majstrštyk, ale taky mě někdy dokáže nebavit nebo naštvat nějakým klišé. A tohle, to je už takový vývárek... Od začátku tohohle dílu jsem se nedokázal pořádně začíst a nebavilo mě to. Počáteční zápletka se "starší spolužačkou" pro mě naprosto nepochopitelná co do svého účelu. A přestože ji pak použili k zachránění a jako novou "spojenkyni", tak se mi tam vůbec nelíbí. Stejně tak zklamala anotace, protože včelí královna se objevila jen velice epizodně, takže určitě nehromadí žádné podané... Naštěstí to pak vylepšil nový americký superhrdina Christopher Skyline, u kterého bych rád viděl nějaké srovnání s All Mightem (nebo rovnou i nějaké porovnání sil či boj?). Velmi vtipná byla Kóičiho matka a její pleskací schopnost, tu jsem si užíval. Jinak ale díl takřka o ničem, bohužel. Upřímně doufám, že se to ještě rozjede... :/... celý text

Život svatých 2022, Leigh Bardugo

Tohle je neuvěřitelně krásně zpracovaná kniha... Od obálky, přes kresby, až po dekorování stránek a kvalitu papíru. Ohromně se to povedlo. Alespoň tedy co do vizuálu. Příběhy bohužel tak skvělé nejsou... Ukazuje se, že Bardugo je autorka se skvělým nápadem, která ale velmi často padá do klišoidních zápletek a motivů. Její tvorba je takovým zvláštní průsečíkem mezi kvalitním velkolepým fantasy a literárním brakem. Přestože měla dobrý nápad a Grišaverse je zajímavé a okouzlující universum, její styl psaní je jednoduchý a někdy až takový... banální. A hodně to dokazují mimo primární ságu i tyhle drobné příběhy, na kterých se dá krásně vyhrát a věnovat se jim, ale nakonec dopadly spíš narychlo uplácaně a o ničem. Každý příběh má zhruba tři stránky, což není moc, ale je to docela slušný rozsah na krátkou povídku. Bohužel tady krátkost způsobila nenápaditost a ne zrovna snaha o krátký útvar. Nic moc zajímavá vyprávění, která si jsou dost podobná. Těžko uvěřit, že takovým jednoduchým psaníčkům by lidé v Grišaversu věřili a zasvětili jim život ve víře. No a to jsou ještě dobré příběhy o "neznámých" světcích, ale když se dostáváme k Alině, čekal bych nějaký příběh sankta Aliny, převyprávěný náboženskými fanatiky. Čili nějakou propagandu, která překrucuje nám známý děj z trilogie do náboženského příběhu. A ono ejhle, je tam nějaký příběh cizího sirotka, co se modlil v lese, takže to ani není příběh o Alině... A takovéhle bezúčelné a jednoduché jsou bohužel všechny příběhy. Nevím no, čekal jsem mnohem víc, přestože jde jen o doplňkovou knihu k hlavní sérii... Přesně jak se objevuje v komentářích níže - čekal jsem skutky svatých a důvod jejich svatořečení, ne že se někdo modlil a stal se zázrak...... celý text

Sebevražedný oddíl: Dostaňte Jokera! 2023, Brian Azzarello

Asi první díl Black Label, který mě vážně zklamal... Ať už opravdu protivnou a nelíbivou kresbou, tak i celkovým dějem a výběrem postav. Red Hood není zrovna postava, která by mě nějak více zajímala a primárně neuznávám ten narativ, že by Wallerová zvládla "zotročit" někoho z Bat-rodiny, ať už aktuálního či bývalého člena. Ostatní členové byli zvláštní a jediné pozitivní na nich asi bylo, že proi mě byli nové a zajímaví, někteří měli zvláštní schopnosti. Musím uznat, že na docela malém prostoru jedné knihy zvládli u některých postav vyobrazit emoce a hrdinství natolik, že jsem si je snad i docela oblíbil, třeba takovou Plastique. Využití málo známých postav příběh trošku povzneslo a uvolnilo běžné stereotypy spojené s klasickým Oddílem. A přece se některé známé postavy ukázaly! :) Bohužel celá zápletka "Dostaňte Jokera" dopadla dost špatně co do svého naplnění, protože jako by o Jokera snad ani nikdy nešlo. Pokus dobrý, ale pak je Joker všem tak nějak ukradený a mydlí se mezi sebou. No a co Wallerová? V jedné chvíli si dělá co chce i za zády Batmana, v jiné se jí Joker dostane do bytu, protože si ho plete s donáškou, to je jako vtip? ubohé, nedomyšlené... Jedna hvězda za zajímavé postavy Oddílu, druhá za Peacemakera. Konec. :D... celý text

Černá, bílá a rudá až za ušima 2021, Jimmy Palmiotti (p)

Od posledního dílu téhle série bych čekal trošku víc, než jen epizodní krátké příběhy. Ty sice docela navazují, ale jsou jako na houpačce. Hned na začátku přichází Red Tool, a přestože jeho origin není nijak vysvětlený, asi dokáže zaujmout. To fanatické chování asi moc ne, může se zdát až otravné, ale kdo ho zná z Rebirthu, tak ví, že je fajn. Takže určitě bych chtěl, aby mu Harley pořádně nakopala zadek, ale celkově ho mám rád. Další příběhy, tam je to už katastrofa... Harley jako transformerka... Pro mě osobně nezajímavé. To s tím stromem... No jako budiž, ale taky bych v tom neviděl nic bůh ví jak skvělého... On celkově tenhle díl vážně neměl vibes finále, spíš tak jako naťukl honem pár zápletek do další série. neměl jsem z toho pocit, že bych byl odvázaný nebo mě to nějak hrozně uspokojilo a zakončilo některé zápletky.... celý text

Farma zvířat 2009, Bill Willingham

Druhý díl jsem si užil ještě více než první a více mi sedl co do žánru, i když celá ta "Farma zvířat" zápletka byla tak doslovná, že mi tam chybělo více originality. Ale to jen co do motivace a cílů postav, jinak to originální bylo - výskytem různých magických postav a rozuzlením. v první chvíli se mi Farma velice zalíbila a bylo mi jasné, o co tam půjde. Nakonec se z toho stala opravdu dost neoriginální revoluce, která ale v sobě namíchala řadu nečekaných prvků. Třeba Zlatovlásku jako zapálenou komunistku a celou medvědí rodinku. Mýty se nebojí vyobrazovat i skutečně složité a komplexní myšlenky ve verzi velice pro dospělé (třeba sexualitu mezi druhy apod.). Jediné, co mě zklamalo, bylo zcela jasné vymezení dobra a zla. Zlí a drsní vražední komunisti proti Sněhurce a loajalistům. Jako jasně, asi bych úplně Farmě nefandil, ale mohli to aspoň hrát na to, že mají nějaké dobré myšlenky. Ono se dobytí říše pohádek tváří šlechetně, ale když to zvířata a Zlatovláska nechtějí diskutovat, ale raději rovnou chtějí převrat, násilnosti a pak až si dělat co chtějí, tak to rovnou volá "antagonisté". Nakonec se mi velice líbilo rozuzlení a jak revoluce skončila dřív, než vůbec mohla začít. Nicméně očekávám následky, a to nejen Růžu jako správkyni Farmy, ale hlavně jak tedy naloží s tím nápadem dobýt svou říši zpět, jak se zachovají přeživší zvířata, a co ta naše soudružka Zlatovláska ještě vyvede... Velmi pěkná série. :)... celý text